Představení

Historie okresu

Megalitické stavby

Středověk

Zajímavá místa

Záhadné události

Kontakty

Hradiště :  

• Louny se nachází v centru oblasti s největší koncentrací menhirů u nás. Zdá se, že je to pozůstatek po osídlení, které je starší než keltské. Je ale velmi pravděpodobné, že tyto stavby Keltové znali a využívali. Zejména přihlédneme-li k faktu, že 15 km jižně od Loun začíná Džbánská vrchovina, místo s velkou koncentrací keltských hradišť. V kruhu o průměru 10 km jsou nejméně čtyři: Výrov, Džbán, Bor a Rovina. A právě v blízkosti posledně jmenovaného hradiště se nachází největší megalitická stavba u nás: kounovské kamenné řady. Většina těchto keltských hradišť byla využívána později i starými Slovany. 

• Libočany - obec je rodištěm kronikáře Václava Hájka z Libočan, který byl autorem Kroniky české (1533). Poblíž obce je skála Kozákov, na které kdysi bývalo staré hradiště. Je zde údajně mnoho sklepů a zasypaných studní. Vypráví se, že je zde zakopán poklad, který je možné hledat jen o pašijích.

Hrady a zámky: O významu Džbánské vrchoviny a oblasti, mezi kterými leží, svědčí i to, že ve středověku zde byly postaveny ve velké blízkosti dva hrady: 

• Pravda - na  lesnatém vrchu (kóta 491 metrů) se nacházejí trosky gotického hradu z konce 15. století. Na zříceninách se prý v noci zjevuje přízrak Bílé paní a kutálejí se z něho ohnivé sudy.

• Džbán

• Nový hrad u Jimlína - na zámku jsou o půlnoci slyšet po chodbách tiché kroky, otevírání a bouchání dveří, řinčení a jiný hřmot. Světla touto dobou sama od sebe zhasínají. V této chvíli se zjevuje na zadním dvoře, na dlouhé chodbě a u brány Bílá paní.

• Zámek Kaštice - o půlnoci prochází zámeckou zahradou a kolem zámku tajemná bílá postava - Bílá paní, bývalá majitelka zámku. U pasu má velký svazek klíčů. Volá prý sama sebe vlastním jménem "Judito!" Je to přízrak Judity Geidlerové z Wolfsfeldu, bývalé zámecké paní, která zde hospodařila v letech 1740-1780 a měla pověst velké ukrutnice. Pro nesmiřitelnou vinu nenalézá v hrobě klidu.

• Hrad Petršpurk - v petrohradských lesích se vypíná Zámecký vrch (vrch Všech Svatých - kóta 460 m), na jehož temeni jsou zříceniny hradu Petršpurku. Hrad byl vystavěn asi roku 1360 českým pánem Petrem z Janovic, po kterém byl pojmenován Petrsburg, neboť podle tehdejší módy dávali šlechtici hradům německá jména. Staří Čechové však říkali a psali Petršpurk.

• Postoloprty - kdysi tu stával lucký hrad Drahuš. Kolem roku 1120 tu byl založen benediktinský klášter Porta Apostolorum. Název města byl vykládán jako zkomolení tohoto názvu. Později se však ujal výklad (Václav Hájek z Libočan), že šlo o ves lidí, kteří "postoly prtali" to znamená, že opravovali škorně.

  Při nízkém stavu vody v Ohři je prý možno pozorovat na dně řeky klenbu podzemní chodby, která vedla z kláštera pod Ohří až ke kostelu ve Skupicích. V této chodbě údajně mniši schovali stříbrné (zlaté) sochy dvanácti apoštolů. Do tajné chodby se dosud nikomu nepodařilo dostat.

• Peruc - u obce na Makalech prý bylo pohanské obětiště. U zámku byly spatřeny tajemné úkazy. 

• Pátek - ve sklepích pod starou myslivnou je údajně ukrytý poklad. Dříve tu stával ženský klášter premonstrátek. Za třicetileté války tudy táhlo vojsko s uloupenými poklady. Značnou část pokladů zanechali vojáci ve zdejších sklepeních. Jeptišky k pokladům přidaly zlatou monstranci a zlatou kvočnu s dvanácti kuřaty. Poklad prý hlídají duše jeptišek dodnes. Někdy je z podzemí slyšet tajemné klepání, jak kvočna svolává svá kuřata.

• Žerotín - nedaleko Žerotína na levé straně od silnice Louny - Praha se nachází kostel svatého Blažeje. Zpod oltáře tohoto kostela vytéká pramen se zázračnou vodou. Podle vyprávění jsou zde zasypané podzemní chodby s poklady. Pod kostelem je údajně ukryta zlatá kvočna se dvanácti kuřaty. V současné době je zde zachována barokní čtvercová studna.

• Panenský Týnec - nedostavěný chrám