Představení

Historie okresu

Megalitické stavby

Středověk

Zajímavá místa

Záhadné události

Kontakty

Historie okresu

Město Louny se nachází v Poohařské tabuli na dolním toku řeky Ohře. Území je nepřetržitě osídleno od doby kamenné, četné jsou keltské památky i stopy po osídlení z doby stěhování národů.

Keltský je i původ jmen Ohře a Louny. Řeku Ohři nazývali Keltové Agara, z toho německy název Eger, česky Ohře. Jméno Louny vzniklo nejspíše změnou z keltského luna - louka.

Nejvýznamnější památkovou lokalitou z této doby je skanzen v Březně u Loun, kde se nachází rekonstrukce obydlí z mladší doby kamenné, germánských i slovanských podzemnic. Březno u Loun je jedinou lokalitou u nás, kde se prokázalo míšení germánského a slovanského obyvatelstva.

První zmínka o Lounech je z roku 1115 (1038?) jako villa Lunn, kdy existovala trhová osada u brodu přes Ohři. V blízkosti této osady bylo Přemyslem Otakarem II. založeno nové hrazené město. Rok založení historikové udávají jako rok 1253, což je sporné.

Nové město získalo pod správu i původní osadu a tak vzniklo dvojměstí se dvěma, velikosti srovnatelnými, částmi. O tom, že původní osada nezanikla, svědčí záznamy o soupeření mezi oběma částmi, které ukončila až třicetiletá válka, kdy vojska Albrechta z Valdštejna zničila nehrazené starší město.

Rozkvět města začal za vlády Karla IV., kdy se město hospodářsky rozvíjelo a stalo se jedním z deseti nejmocnějších měst království. Za husitských válek jeho moc ještě vzrostla a spolu s Žatcem patřily Louny k oporám husitské myšlenky i po roce 1434. Renesance zastihla Louny v dalším rozvoji, především při obnově po požáru v roce 1517. 

Město získalo renesanční charakter, z té doby také pochází dnešní podoba chrámu sv. Mikuláše, jehož nový vzhled měl vyprojektovat slavný stavitel Benedict Rejt a realizaci stavby řídil Pavel z Pardubic. Kolem roku 1500 byly také obnoveny hradby a postavena nová Žatecká brána v barbakanu, která je datována rokem 1500. Toto období je vůbec charakteristické kulturním i hospodářským rozvojem, lounské školy byly svou kvalitou proslulé v celém království.

Období rozvoje skončilo třicetiletou válkou, kdy bylo okolí města několikrát vypleněno a byla vypálena více jak polovina města. Z městských kronik se dozvídáme, že na konci války bylo v Lounech pouhých 900 obyvatel oproti více než 2500 před válkou. Po třicetileté válce město postihly konfiskace a tresty vítězných Habsburků, tím horších, že se město hlásilo ke Stavům od počátku a zúčastnilo se i prvního protihabsburského povstání v roce 1547. Z těchto ran se Louny vzpamatovaly až v 19. století.

Mezi největší památky v Lounech patří chrám sv. Mikuláše; nejstarší kostel v Lounech je kostel sv. Petra, který stojí na Žateckém předměstí, tj. na místě bývalého staršího města. Dům Sokolů z Mor, dnes je zde muzeum, renesanční dům Daliborka, kde je umístěn městský archiv, nejrozsáhlejší a nejstarší v zemi a opevnění spolu s Žateckou bránou, které je jedno z nejzachovalejších městských opevnění u nás.