Ještě jednou o kamenné řadě u Bylan
Stavitelé megalitických památek byli určitě mnohem chytřejší než ti, kteří o nich dnes píší
A.C.Clark
Jak již bylo uvedeno v prvním článku o nálezu a rekonstrukci kamenné řady nedaleko obce Bylany u Kutné Hory, nepodařilo se nám jednoznačně prokázat její astronomickou orientaci na východ Slunce v den letního slunovratu. Směr řady se dnes odchyluje o necelý stupeň jižněji a v minulosti byl tento rozdíl vlivem pohybu zemské osy ještě větší. Co s tím? Nejjednodušší by samozřejmě bylo postavit kameny tak, aby řada ukazovala žádaným směrem. Naší snahou ale bylo rekonstruovat řadu tak, jak původně vypadala a ne si přizpůsobovat nepohodlné skutečnosti. Pokusil jsem se navrhnout úvahu o tom, že řada nemusela nutně ukazovat přesně den slunovratu, ale označovala období před a po něm - možná období svátků. Za to se mi dostalo od odborníků kritiky, že si vymýšlím svátky, abych za každou cenu obhájil svoje názory. Přesto, že to byla jen úvaha, uznal jsem oprávněnost námitek a pokoušel se najít řešení.
Považuji také za nutné zmínit se o tom, že na místě kamenné řady provádí již druhý rok svůj výzkum MUDr. Bradna. Podle jeho názoru nemá řada astronomický účel, ale vyznačuje zónu, která velmi příznivě působí na člověka (doslova ho dobíjí) a naopak potlačuje působení takových věcí jako jsou karcinogeny, viry a pod.
Na myšlenku, kterou bych zde chtěl podrobněji vysvětlit, mě přivedla slova PhDr. Šumberové, že se jí zdá taková stavba příliš jednoduchá (primitivní) i na dobu kamennou. Jednoduchost - to je právě ono! Ty nejjednodušší věci zpravidla nejlépe fungují. Když vezmeme do ruky nákres dnešního stavu řady a přidáme dva další kameny, o kterých hovořil pamětník pan Svoboda, vznikne nám spolehlivá a přitom jednoduchá soustava na přesné určení dne letního slunovratu. To, že řada ukazuje jižněji, je vlastně správně! Pokud by totiž ukazovala přesně na bod východu Slunce 21.6. a bylo by nepříznivé počasí po několik dní (například díky Medardovi), bylo by správné určení dne slunovratu prakticky nemožné. Připustíme-li, že tento den byl pro naše předky důležitý a oslavovaný, pak by se jistě postarali, aby k takové situaci nedošlo. Celý vtip je v tom, že Slunce není při východu zaměřováno řadou, ale mezerou mezi dvěma kameny (X a Y), které stály na místě ještě ve 30. letech. To je umožněno právě jen tehdy, ukazuje-li řada jižněji. Kdo nevěří, může se o tom snadno přesvědčit jednoduchým pokusem. Vezměte pravítko, přiložte k levému oku a zaměřte na nějaký vzdálenější předmět. Potom pravítko odkloňte mírně vpravo a podívejte se pravým okem. Předmět leží před koncem pravítka. Kámen X stojící mimo řadu a poslední kámen řady Y pak tvoří jakési hledí nebo bránu, kde se Slunce v požadovaný den objeví (zda k tomuto hledí existovala i “muška” už asi nezjistíme). Již v období dlouho před tímto datem (přibližně od poloviny dubna) je ale možno zaměřovat postupující východy Slunce, a to na spojnici jednotlivých kamenů v řadě a kamene X. Čím blíže k letnímu slunovratu, tím vzdálenější kámen řady nebo možná mezera mezi dvojicí kamenů, je součástí této spojnice. Nakonec, 5 - 7 dní před slunovratem, byla ukazatelem sama řada. Kameny v řadě tak tvoří jednoduchý, ale důmyslný systém, který umožňuje stanovit den slunovratu dlouho dopředu a tak “obelstít” případné nepříznivé počasí. Tento systém umožňoval na základě zkušeností spolehlivě stanovit, že slunovrat nastane tolik a tolik dní po té, co Slunce vyjde na spojnici kamene X a příslušného místa v řadě. Čím blíže ke slunovratu, tím spolehlivější a přesnější byl výpočet. V určený den pak bylo možné započít s oslavami bez ohledu na to, zda Slunce skutečně vyšlo v “bráně” a nebo zda byl slunovrat pro nepřízeň počasí pouze “vyhlášen”.
Jsem si plně vědom, že jediným hmotným důkazem pro tuto teorii je sama řada, ale je to zcela reálná možnost, která není v rozporu ani s dosavadními nálezy ani s přírodními zákony. Jediné co je k jejímu akceptování nebo alespoň tolerování třeba, je ochota souhlasit s tím, že naši prapředkové v mladší době kamenné byli schopni matematického a logického myšlení a že svá astronomická pozorování dokázali nejen zaznamenat, ale také správně pochopit, předávat a využívat po řadu let, a to přesto že podle našich znalostí. byla jejich řeč velmi jednoduchá, délka života krátká a písmo neznali vůbec.V případě, že na těchto názorech setrváme, naskýtá se nepříjemná otázka, kde a od koho tedy tito primitivové načerpali své znalosti.
A právě v tom bude zřejmě ta potíž.
Tomáš Petráň
Z časopisu ZAZ č. 3, roč. 2000
Petráň, T.: Kamenná řada u Bylan. ZAZ č. 1, roč. 1999
Psychotronický průzkum řady provedl MUDr. Bradna. Jeho zprávu a výsledky i s úplnými tabulkami ukazující působení menhirů na člověka, jeho svalový tonus, mozkové hemisféry a srdce MUDr. Bradna uveřejnil v časopise ČePeS - Psychoenergetika, č. 4/2000.
Bradna, J.: Sledování biotropního působení kamenné řady v Bylanech. Psychoenergetika, č. 4/2000.