Kamenná řada na Bylanech

Umístění

Kamenná řada se nalézá na jihozápadním okraji Kutné Hory, přibližně 500m jihovýchodně od obce Bylany. Leží na vrcholu kopce, zhruba uprostřed mezi neolitickým sídlištěm u Bylan (5500 let př.n.l) a opevněným eneolitickým hradištěm (2800 let př.n.l.) na skalnatém ostrohu, který se dnes jmenuje Denemark. V obci Bylany je umístěno pracoviště Archeologického ústavu AV ČR.

Lokalita Bylany

patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím v ČR. Vykopávky, které zde byly prováděny od konce padesátých let, odhalily prakticky nepřetržité osídlení této oblasti po více než 7 000 let. K nejzajímavějším nálezům patří rondel, tj. velká kruhová plocha, ohraničená valy, která zřejmě sloužila jako shromaždiště. Přesnější účel však znám není. Přesto, že celá oblast byla po dlouhá léta předmětem archeologického zkoumání a vykopávek, výzkum kamenné řady nikdy neproběhl. Podle plánu provedených vykopávek a sond dokonce v tomto místě ani nebyly nikdy žádné práce prováděny. Pouze PHDr. Pavlů (nastoupil do Bylan po studiích v r. 1961) si vzpomněl, že tehdy nějaký amatérský badatel archeology o kamenech informoval. Žádný průzkum však proveden nebyl. Můžeme tedy s jistotou říci, že kamenná řada existovala ještě po započetí archeologického výzkumu. Její další osud, zejména to kdo, kdy a proč ji zničil, neznáme.

První zprávu

o 4 - 6 kamenech v okolí Bylan u Kutné Hory přinesl časopis Regenerace (10/95) v seriálu článků o českých megalitických lokalitách od RNDr. Špůrka. Na základě naší žádosti o upřesnění, nám Dr. Špůrek sdělil, že tuto informaci získal od ing. Bruthanze. Mělo se jednat o seskupení 4 kamenů o velikosti 1,2 - 1,5m na křižovatce cest z Bylan do Poličan a z Kutné Hory do Malešova. Ze zprávy nevyplývala ani přesnější lokalizace ani tvar kamenného seskupení. V Regeneraci se psalo o půlkruhu kamenů, doplňující zpráva takovou informaci neobsahovala. Pokusili jsme se proto kontaktovat ing. Bruthanze, ale ten již bohužel nežije, Museli jsme tedy vycházet z těchto neúplných údajů. Pátrání trvalo téměř rok a půl a v jeho průběhu jsme narazili i na jiné místní zajímavosti. Uvedená oblast je protkána množstvím cest, které navíc za poslední dobu změnily často směr, zanikly nebo byly naopak zřízeny nové. Teprve na jaře 1998 nalezl starosta obce Miskovice pan Dytrich náhodně zbytky dvou kamenů zasazených do země. Po bližším průzkumu lokality jsme nalezli další čtyři kameny povalené a částečně překryté porostem a také nejméně čtyři prohlubně v zemi, které tvořily přímou řadu s nalezenými kameny. Další výzkum v archivech potvrdil, že uvedené místo bylo skutečně v minulosti hledanou křižovatkou dnes již prakticky neexistujících cest a nalezené kameny jsou tedy ty, o kterých podal zprávu ing. Bruthanz. Na druhou stranu se však nepodařilo nalézt žádné archivní materiály (např. staré mapy), které by obsahovaly nějaký záznam o existenci tohoto kamenného seskupení.

Kamenná řada ukazuje téměř přesně na východ Slunce při letním slunovratu. Foto © Tomáš Petráň, 21.6.1998

 Rekonstruovaná kamenná řada (Foto © T. Petráň, srpen 1998)

Pátrání a měření

Dne 21.6.1998 jsem u kamenné řady provedli pozorování východu slunce. V průběhu pozorování jsme zjistili, že slunce vychází severněji, než kam ukazuje řada. Velikost této odchylky je 1° 21´ 52´´ při východu horního okraje a 0° 25´ 23´´ při východu celého slunečního kotouče. Požádali jsme o posouzení Astronomický ústav v Ondřejově. Z vyjádření, které nám poskytl ing. Vondrák, DrSc., vyplývá, že řada nesměřovala ani v minulosti přímo k bodu letního slunovratu (odchylka vzniklá pohybem zemské osy - precesí, by musela být naopak k východu), ale označovala východ slunce několika dní před a po tomto dni. Tím mohlo být vymezeno např. období oslav, protože slunovrat byl pro naše předky nepochybně jedním z nejvýznamnější dnů v roce. Délku tohoto období nelze určit bez znalosti stáří objektu a také toho, zda naši předkové považovali za okamžik východu slunce objevení prvních paprsků nebo celého kotouče. Pokud by byly kameny vztyčeny např. před 5 000 lety a východem slunce by bylo objevení se celého slunečního kotouče, označovala by řada období 7 dní před a po slunovratu. Čím by byla stavba mladší, tím kratší je toto období. V současnosti vychází slunce ve směru kamenné řady 2 dny před a po slunovratu. Další možností je pak samozřejmě také to, že se při rekonstrukci nepodařilo řadu přesně zaměřit a její původní směr skutečně odpovídal východu slunce. Vzhledem k totální devastaci řady to není nepravděpodobné. Zajímavou úvahu nabídl psychotronik pan Rybička. Stáří stavby odhadl na 4000 let a podle jeho názoru zde byly řady dvě, rovnoběžně vedle sebe a jejich poslání bylo ryze astronomické. V tom případě by mohlo být námi provedené zaměření v pořádku, protože východ slunce by neoznačovala řada samotná, ale mezera mezi posledními kameny obou řad. Podařilo se nám najít svědka, který si na původní kameny upamatoval. Pan S. Svoboda (nar.1924) uvedl, že v 30.letech bylo kamenů v řadě rozhodně více, některé měly tvar na výšku postavené desky (kámen A), ale jejich velikost nepřesahovala 1m. Uvedl také, že ve směru na Kutnou Horu, byly na druhé straně cesty ještě dva kameny. Jeden v ose řady a druhý vedle něj. To by mohlo potvrzovat teorii pana Rybičky o dvou řadách postavených původně vedle sebe.

Názor jiného psychotronika MUDr. Bradny je opačný. Stavba podle něj nemá astronomický účel, ale vymezuje silnou příznivě působící zónu, která se táhne v úzkém pásu mezi krajními kameny. Stáří řady odhaduje na 5 - 5,5 tis. let a dále pokračuje ve výzkumu jejích účinků.

Stanovisko archeologů

Zatím žádné, ještě se nebyli na místě podívat.

Současný stav

Ve dnech 8. a 9.8.1998 jsme provedli rekonstrukci celé řady. Horninou, kterou jsou kameny tvořeny, je rula (u kamene C - ortorula). Kameny se nacházejí na vrcholu pískovcového kopce s dalekým výhledem směrem na východ. Nikde v blízkém okolí se rulové kameny volně nevyskytují a nemůže se tedy jednat o pozůstatky sběru kamene na poli. Okolní pole jsou poseta výhradně pískovcem, a to i značně velkými kusy. Kameny sem tedy byly dopraveny záměrně, pravděpodobně z nedalekého údolí říčky Vrchlice, kde je rulové podloží obnaženo (asi 500 m daleko). Vykopali jsme povalené kameny a znovu je vztyčili. Při vykopávání kamenů a čištění prohlubní jsme zjistili, že v hloubce cca 20 cm pod povrchem je nasypána vrstva drobných pískovcových úlomků o tloušťce asi 5 cm a pod ní opět hlína. Teprve další výzkum ukáže, zda je touto drtí obklopen každý kámen zvlášť nebo zda pokrývá celou řadu v jednolitém pásu. Původním záměrem bylo usadit čtyři povalené kameny do čtyř nalezených prohlubní. Po jejich odkrytí jsme zjistili, že svou velikostí rozhodně nepřipomínají kameny ze zprávy ing. Bruthanze (více než 1 m výšky nad zemí), leží v rovině řady a jejich velikost postupně roste. Rozhodli jsme se vztyčit je na místech kde ležely. Pouze kámen C, který byl povalený mimo linii a je nejvyšší, jsme umístili do jedné z prohlubní. Předpokládáme, že kameny byly seřazeny podle velikosti a ty nejvyšší, dnes již ztracené, stály ještě v šedesátých letech právě v nalezených prohlubních.

Původní stav - neznámý, počet kamenů nejméně 10

Současný stav řady

- viz nákres (c) KPU, 1998

celková délka - 33 m

pořadí přibližná hmotnost výška nad terénem

kámen A - 350 kg - jen zbytek v zemi

kámen B - 400 kg - 40 cm

kámen C - 200 kg - 70 cm

kámen D - 160 kg - 70 cm

kámen E - 140 kg - 50 cm

kámen F - 100 kg - 50 cm

Kámen A má tvar desky o rozměrech cca 90 x 70 x 23 cm, která je zasazena do země tak, že nejdelší osa leží v  linii řady. Dnešní výška 70 cm byla původně nepochybně větší, protože kámen je přelomen a vyčnívá jen několik cm nad terénem.

Stejně byl zničen i kámen B, ze kterého zbyl pouze velký neforemný pahýl, vyčnívající asi 40 cm nad povrch. Rozměry jsou přibližně 80 x 70 x 50cm, ale jeho tvar je velmi nepravidelný.

Kámen C má tvar homole o výšce 90 cm a průměru 30 - 45 cm. Je jen minimálně opracován.

Kameny D - F mají velmi podobný, přibližně trojúhelníkový tvar o výšce 70 - 80 cm. To, že jsou opracovány tak, aby byly na jejich vrcholech rovné hrany a mohou tak tvořit zřetelnou přímku, nás utvrzuje v přesvědčení, že účelem řady byl nějaký druh astronomického pozorování.

Asi 300 m od řady, směrem k Bylanům, jsme u cesty na okraji pole nalezli další zajímavý kámen. Svým tvarem se velice podobá kamenům D - F, ale je větší (asi 1 m). Nelze samozřejmě říci zda byl tento kámen také součástí řady, s jistotou však můžeme tvrdit, že se na své nynější místo dostal lidskou činností. Opět se jedná o rulový kámen uprostřed krajiny poseté pískovcem a tak nelze vyloučit, že se jedná o jeden ze dvou kamenů zmíněných panem Svobodou, který byl zachycen v okolí řady nějakým zemědělským strojem nebo při likvidaci cesty do Kutné Hory a odtažen z vrcholu kopce na své nynější místo.

Řada i její okolí bude i nadále předmětem zkoumání. Nejbližším cílem je navázat spolupráci s turistickým svazem, začlenit tuto lokalitu do blízké naučné stezky a zpřístupnit tak informace široké veřejnosti.

Za Klub 2000 (Kutná Hora) zpracoval

Tomáš Petráň

Z časopisu ZAZ č. 1, roč. 1999

Petráň, T.: Ještě jednou o kamenné řadě u Bylan.  ZAZ č. 3, roč. 2000

Psychotronický průzkum řady provedl MUDr. Bradna. Jeho zprávu a výsledky i s úplnými tabulkami ukazující působení menhirů na člověka, jeho svalový tonus, mozkové hemisféry a srdce  MUDr. Bradna uveřejnil v časopise ČePeS - Psychoenergetika, č. 4/2000.

Bradna, J.: Sledování biotropního působení kamenné řady v Bylanech. Psychoenergetika, č. 4/2000.