Centrum KLUBU PSYCHOTRONIKY A UFO

 

 
O nás
Záhady okresu
Památky
 Záhady dnes
Kdysi, možná...
Aktuality
Kontakty

 

(c) Klub psychotroniky a UFO - Frýdek-Místek

Poslední aktualizace 25.02.2014

Záhady kolem nás (náměty k bádání i průzkumu)

Záhadné kamenné koule v Beskydách ( 1. část )

Na svých cestách po stopách naší dávné minulosti jsem navštívil několik zajímavých lokalit v různých zemích světa. Po celou tu dobu jsem si stále více uvědomoval následující skutečnost:
"Jedinou lidskou činností, která může překonat své tvořitele o několik tisíc let a s různým úspěchem odolávat lidským i přírodním katastrofám, jsou stavby. Stavba je obestavěný prostor, který tvarujeme myšlenkou a znalostmi doby, ve které žijeme."
S úžasem jsem zkoumal tisícileté monumentální objekty a snažil se pochopit dobu jejich stavitelů. S turistickým průvodcem v ruce a hlavou plnou informací z úst místních průvodců, jsem organizovaně poznával historii lidstva. S postupně narůstajícími znalostmi, počtem navštívených lokalit a vzrůstající pochybnosti o pravdivosti historických výkladů, jsem dospěl k jednoznačnému názoru: "Oficiálně prezentovanou historii lidstva dnes představuje logický a ucelený souhrn poznatků, vyjádřených časovou přímkou, bez kterých nelze prokázat pravdivost odlišných historických teorií." Turistický průvodce se pro mne stal pouze dobrým pomocníkem pro orientaci v terénu. Doposud nepoznanou a nepochopenou historii lidstva je nutné začít doplňovat.
Na území České republiky není možné nalézt historické monumentální tisícileté objekty, tak jako jinde ve světě. Za těmito památkami musíme cestovat například do Jižní Ameriky, Egypta, Mexika, Anglie a třeba i na Kostariku.

Na jaře 1999 se v tisku objevila krátká zpráva o nálezu pravidelných kamenných koulí v Beskydách. Krátký článek, žádné bližší podrobnosti, žádné vyjádření geologů. Rozhodl jsem se tyto kulovité objekty blíže poznat.

Kamenné koule je možno vidět v horském pásmu Moravskoslezských Beskyd zhruba na ploše dvou kilometrů čtverečních. Ve volném lesním terénu jsou viditelné pouze jejich horní polokoule vystupující ze země. Při procházce lesem vás možná upoutá nezvyklý kulovitý tvar kamene, nohou odhrnete jehličí, pohledem prozkoumáte zvětralý povrch, ale odcházíte dál bez pocitu něčeho neobvyklého. Vnímavého pozorovatele však upoutá množství zaoblených kamenů, pozůstatků kdysi pravidelných koulí. Nejzachovalejší objekty je nyní možné vidět ve starém pískovcovém kamenolomu, který vznikl zřejmě velkým sesuvem půdy. Nejnápadnější a největší kamenná koule o průměru tří metrů doposud dominuje celému prostoru. Je rozdělena ideálním řezem na dvě poloviny, které stále přiléhají k sobě. Horní část je narušena erozí, spodní, krytá, polokoule je neporušená. Ve skalních stěnách je možné vidět další vrostlé pravidelné kulaté objekty různých rozměrů, vysoko ve stěně je vidět negativ po vypadlé kouli o průměru asi pěti metrů. V lomu je patrná průzkumná činnost, která pomohla obnažit dokonalou kamennou kouli. Je nejzachovalejší, nezvětralá, hladká a ze dvou třetin zasazená do skalního masivu. V celé popisované lokalitě je doposud možné vidět asi 30 zachovalých kulovitých objektů o průměru od 25 do 300 centimetrů.

Při pozorné prohlídce lokality jsou patrné tyto zajímavé skutečnosti, které lze shrnout do několika bodů:

1)
Kamenné koule, obnažené ve stěně lomu, jsou uloženy na pomyslné rovině v hloubce 1,5 až 2 metrů pod dnešním terénem, který dokonale kopírují.

2) Jádro kamenné koule tvoří slepenec se zaoblenými zrny o velikosti dva až čtyři centimetry. Povrchová úprava nejzachovalejších je však jemnozrnná.

3) Kamenné koule leží na pevném pískovcovém podkladu .

4) Kamenné koule nejsou typickou součástí okolní horniny, která je obklopuje.

5) Objemová hmotnost největších kamenných koulí je přibližně 25 až 30 tun.

6) Kamenné koule byly původně položeny na ploše a poté postupně zaneseny pískem a bahnem. Při geologických změnách byly vyzdviženy i s podkladem do současné polohy.

Co ještě všechno víme o kamenných koulích? Je výskyt těchto kulovitých objektů neobvyklým jevem pouze na našem území?
Velké množství kamenných koulí bylo nalezeno na území dnešní Kostariky. Výzkumu se již od třicátých let postupně věnují vědci i univerzitní badatelé. Celkem zde bylo odhaleno asi 500 pravidelných žulových koulí, o průměrech od 25 do 250 centimetrů, z nichž některé byly sestaveny do trojúhelníkových obrazců a lineárních řad. Nejvíce poznatků shromáždil při svých výzkumech ve čtyřicátých letech americký archeolog Dr. Samuel Lothrop. Další nálezy pouze ojedinělých objektů byly ohlášeny z Nového Zélandu, Brazílie a Skotska. Některé kulovité objekty mají na svém povrchu vyryty obrazce, jejichž účel nebyl doposud úspěšně vysvětlen. Archeoložka D. Z. Stone napsala ve své zprávě: "Koule z Kostariky musí být připsány k nerozluštěným megalitickým hádankám našeho světa." V průběhu doby bylo napsáno mnoho teorií objasňujících vznik těchto pravidelných kamenných útvarů:

1) Koule vznikly přirozenou cestou, pevné jádro se kutálelo po svahu sopky a postupně se obalovalo plastickou lávou.

2) Podle ředitele Kostarického národního muzea koule představují naši sluneční soustavu.

3) Kamenné koule byly vyrobeny místními obyvateli a sloužily k označování hrobů.

4) Kamenné koule byly orientační pomůckou pro sledování hvězdné oblohy.

5) Kamenné koule vznikly podle legend přičiněním mimozemských civilizací.

6) Kamenné koule jsou zkamenělá semena pravěkých rostlin.

7) Kamenné koule jsou zkamenělá vejce pravěkých ještěrů.

8) Kamenné koule vznikly otáčením v ještě nezpevnělé okolní hornině.

9) Kamenné koule byly kultovními předměty ztělesňujícími dokonalost.

10) Kamenné koule byly vyrobeny pomocí záhadné tekutiny, která změkčuje kámen, ta se však nedochovala.

Doposud však nebyl předložen jednoznačný názor na způsob a dobu vzniku kamenných koulí na Kostarice. Výroba se sice připisuje původnímu "předkolumbovskému" obyvatelstvu střední Ameriky; avšak v okolí kulovitých objektů doposud nebyly nalezeny žádné pracovní nástroje umožňující tuto činnost. V této době se kameník navíc musel obejít bez železných nástrojů...

Tvrdím: "Ornamenty ( petroglyfy ) vyryté na kamenných koulích, jež lze vidět i v Národním muzeu na Kostarice a sestavování objektů do geometrických obrazců, můžeme s určitostí připsat předkolumbovskému osídlení střední Ameriky národy přicházejícími ze západních ostrovů." Tyto národy však už jen využily něčeho, co tu existovalo již dávno před jejich příchodem. Pravidelný kulatý tvar přitahoval jejich pozornost, dokonalé koule se staly kultovním symbolem. Kamenné koule na Kostarice byly a jsou v dnešní době postupně obnažovány z bahna řek a pralesů. Stále je hledáme a pracně dolujeme ze země. Většina kulovitých objektů byla až do doby nálezu překryta různými naplaveninami. To mne přivádí na jedinou možnou myšlenku: "Kamenné koule byly zaneseny pískem a bahnem již před příchodem předkolumbovských národů do střední Ameriky v důsledku přírodní katastrofy."

Jaká to byla katastrofa? Kdy se odehrála? (***

Nyní se vrátím ve svých úvahách zpět do Evropy, do Moravskoslezských Beskyd. Všechny kamenné koule, viditelné ve stěně lomu, jsou uloženy na pomyslné rovině, která kopíruje dnešní terén i s jeho nerovnostmi. Všechny kulovité objekty leží na pevném podkladu v hloubce 1,5 až 2 metrů pod dnešním terénem. Geologickou skladbu Turzovské vrchoviny, oblasti výskytu popisovaných kamenných objektů, tvoří mnohonásobně střídané vrstvy pískovců, jílů a břidlic. Tuto různorodost je vidět i v kamenolomu. Charakteristickým znakem je výskyt ropy a zemních plynů. Jaké geologické událost způsobily naprostý chaos ve skladbě vrstev této oblasti?
Celá oblast je ohraničena ze severu nejstarším pohořím Beskyd, na východ jsou vidět vrcholky Javorníků. Západní část je uzavřena Vsetínskými vrchy. Pouze východní strana je otevřená spolu s Jablunkovským průsmykem. Celá Turzovská vrchovina, průměrně o 200 až 300 m nižší, je sevřena mezi těmito vyššími vrcholy. Vznikl tím pomyslný kout, který pracovně nazvu "kotel". Nyní si společně představujme jakým způsobem můžeme promíchat jednotlivé geologické vrstvy v tomto kotli. Pokud oblastí zatřeseme, zhroutí se nejvyšší vrcholky pohoří, sesuvem do údolí shrnou geologický materiál ze svahů a nakupí se v nejnižším bodě. Vznikne nám statická hromada geologického materiálu. Pokud chceme docílit dnešní chaotické skladby vrstev, musíme celou tuto hromadu zamíchat lopatou. Vidíme, že toto řešení není to správné. Jiná situace nastane, pokud použijeme proud vody!
Chaotické a mnohonásobné prostřídání vrstev písků, jílů a břidlic, způsobily opakované záplavy velkého rozsahu. Střídavě stoupající a klesající hladina moří způsobila promíchání geologického materiálu a periodicky ničila veškerý život. Vodní masy přinášely mrtvé porosty z dalekých krajů, část se jich nahromadila v uzavřených údolích. Vznikaly další vrstvy naplavenin. Před zhruba 1,8 milionů let dosáhly horotvorné procesy téměř dnešní podoby, hladina moře na dlouhou dobu ustoupila a začíná období relativního geologického klidu, ideálního pro bouřlivý rozvoj rozmanitého života.
Pravidelné kamenné koule vznikly pravděpodobně v tomto období. Kdy však byly natrvalo zaneseny pískem a bahnem a spolu s okolní horninou vyzdviženy do současné polohy, na to dnes nedokážu odpovědět. Mohu pouze zhodnotit získané informace.

"Nejvýznamnější lokality výskytu kamenných koulí jsou známy prozatím pouze dvě a to na Kostarice a na Česko - Slovenské hranici."

Proč pouze dvě ? Obě tyto oblasti postihla prokazatelně shodná přírodní katastrofa celosvětového rozsahu. Pokud byly obdobné kulovité útvary i na jiných místech světa, pravděpodobně jsou nenávratně pohřbeny pod metrovými nánosy, a další možná čekají teprve na své objevitele. O to cennější je právě popsaný nález kamenných koulí v Beskydách.

Z časopisu ZAZ č. 3, roč. 2000

Kamenné koule - celosvětový fenomén ? (2. část) 

 Dříve než uvedu další zajímavá místa s kamennými koulemi, která jsem navštívil během léta 2000, připomenu historii jejich objevů.

Poprvé byly kamenné koule znovuobjeveny a v médiích popsány ve 40. letech na Kostarice. Skupiny kamenných koulí z pískovce a granitu, o průměru až 2,40 m a lišící se pouze o 1-2 cm od tvaru dokonalé koule, zde byly původně sestaveny v geometrické řady. Kulovité objekty byly nalezeny částečně, nebo úplně zapuštěné v terénu. Stratigrafické vykopávky nepotvrdily v jejich okolí žádné pozůstatky lidské činnosti. Od té doby bylo prezentováno mnoho teorií vysvětlující jejich vznik a účel využití. Kostarické koule se staly předmětem zájmu stovek badatelů, zmínka o nich nesmí chybět v žádné knize o záhadné minulosti lidstva, ani v archívech soukromého výzkumníka. Kamenné koule byly objeveny, jsou zde, stále nás vzrušují svým dokonalým tvarem a záhadnou minulostí.

Jaké je stáří kamenných koulí …

Stanovit stáří kamenných koulí je složitá záležitost. Pomocí metody C14 nelze určit stáří kamene, pokud se v něm nenachází žádné organické zbytky. Keramické střepy, nebo jiné artefakty nalezené poblíž zkoumaných objektů lze spolehlivě určit pouze v případě, že je keramika opatřena zabarvením. A když už zkouška metodou C14, která stojí u nás cca 5000 Kč, stanoví stáří nalezeného střepu, nelze prokázat zda byl onen střep přítomen vzniku kamenné koule. Proto jsem se rozhodl pro vylučovací metodu a budu plynule postupovat do minulosti na základě známých prehistorických nálezů a kombinací získaných poznatků.  Jak hluboko do minulosti se dostanu, dnes nemohu tušit.

Zde popisuji stručný souhrn poznatků z I.etapy. Studiem archeologických zpráv z výzkumů prováděných na Kostarice mohu konstatovat: „Kostarické kamenné koule byly nalezeny  již mnohem dříve předkolumbovskými kulturami  Střední Ameriky , které je využívaly pro své kultovní účely, ale které nelze označit za jejich zhotovitele. Vznik těchto kultur řadí odborníci do období kolem roku 700 n.l., kdy byla kultura původních prehistorických obyvatel, o které však není známo téměř nic (!), poznamenána doposud nevyjasněným pádem mexického Teotihuacanu (600 n.l.) a následným příchodem velkého množství nového obyvatelstva nesoucího s sebou i naprosto odlišné kulturní zvyklosti. Tato vcelku dobře zmapovaná kultura nám po sobě zanechala spousty keramických střepů, stylizované figurky a pozůstatky kulatých základů domů. V údolí Diquís, na farmách u  Palmar Sur nám však zůstaly jenom kamenné koule.  Těmito odborně doloženými a objasněnými výzkumy  můžu stanovit výchozí letopočet, od kterého se vznik kamenných koulí posouvá dále do minulosti. Tento výchozí bod je rok 700 n.l., alespoň co se týká Kostariky.

Ve svých úvahách budu pokračovat dál. V roce 1995 jsem navštívil nejznámější egyptské památky, jednu po druhé, od spodu nahoru, od Asuánu až po Káhiru. Nikde jsem se však nesetkal s žádným kulatým objektem, jsou zde pouze hranaté kvádry, obelisky a pyramidy. Kulatý tvar má pouze koruna na plastických reliéfech egyptské bohyně a slunce zapadající přesně nad vrcholem Velké pyramidy v Gíze.

Obdobná situace je patrná u všech známých dávných kultur. Nejstarší „první plánované město“ Mohendžo-Daro založené kolem roku 2500 př.n.l., ležící v dnešním Pákistánu, je postaveno z  pálených cihel a vše je zde opět hranaté, včetně obdélníkového půdorysu města. Nikde nebyla nalezena ani jedna kamenná koule. Z dalších „geometricky přímých“ staveb namátkou vzpomenu mezopotámské zikkuraty, aztécké pyramidy, indické chrámové paláce a v neposlední řadě jsou to i známé megalitické kruhy a řady (jejich odhadované stáří je cca 3500-4000 př.n.l.). Megalitické chrámy na Maltě, vybudované z kamenných kvádrů jsou podle posledních poznatků úctyhodného stáří – cca 5000-6000 př.n.l. Ani zde nebyla nalezena jediná kamenná koule.

Jaký z toho plyne závěr? Kamenné koule dnes nalézáme tam, kde nejsou viditelné žádné pozůstatky prehistorických kultur, bokem známých kultovních center, na místech, kde bychom ani žádnou lidskou činnost nepředpokládaly. Kamenné koule jsou nalézány náhodně, částečně, nebo úplně zapuštěné v terénu.  Mexické kamenné koule byly vykopány v odlehlém údolí pohoří Sierra de Ameca, koule v lokalitě Megoňky na hranici ČR a SR se obnažily díky sesuvu půdy a následné lomové činnosti v místě, kde nebyly nalezeny žádné pozůstatky prehistorické civilizace. Obdobná situace se opakuje u všech míst s nalezenými koulemi.

Kamenné koule nevznikly v období nám dnes známé historie lidstva, jejíž počátek lze pozorovat na základě nálezů pozůstatků starobylých měst od cca 4-5. tisíciletí př.n.l. V tomto období se zde již vyskytovaly na místech, kde je nacházíme dnes.

Jedna utkvělá myšlenka mne již delší dobu nedá spát a myslím si, že má určitý vztah ke stáří koulí. Průměr kamenných nalezených velkých koulí se pohybuje od 120 cm a více, což představuje hmotnost jednoho kusu minimálně 2 tuny a více. Jsem „stavař“, několik staveb jsem již postavil a znám historií prověřené proporce domů, místností a zařizovacích předmětů, vzhledem k velikosti lidské postavy, jeho chůze, práci atd. Nedovedu si dost dobře představit, k jakému účelu by mohl dnešní člověk využívat kamenné koule takových velikostí, jaké byly nalezeny ve světě. Dnes umíme vyrobit a používáme dekorační koule z mramoru a jiných ušlechtilých kamenů, avšak jejich velikost je mnohem menší. Kdo tedy manipuloval s těmito velkými objekty, a pokud to byl člověk, tak proč? Zjednodušeně řečeno - lidská síla nestačí a vnímání takového objektu kolem sebe je mimo „běžný rámec“. Tento pocit jsem zažil a pozoroval u mnoha jiných turistů při výzkumu zajímavých koulí v Kartágu. Jednoduše jejich tvar a množství nebrali  vůbec na vědomí, protože nezapadaly do stavebního slohu okolních starých staveb. V úvahu přichází pouze jediné vysvětlení. Kamennými koulemi musel manipulovat člověk s daleko většími tělesnými proporcemi, než máme dnes. Porovnejte si sami tělesné proporce dnešního člověka a předmětů denní potřeby kolem něj a na základě velikosti nalezených koulí, třeba  u nás, v lokalitě Megoňky, si zpětně dopočítejte „potřebné“ tělesné proporce. Výsledek je mimořádně zajímavý ! Ale o tom až jindy, to je na dlouhé povídání.

Závěry:

1.      Kamenné koule jsou nalézány náhodně, částečně nebo úplně zapuštěné v terénu.

2.      Kamenné koule dnes nalézáme tam, kde nejsou viditelné žádné pozůstatky prehistorických kultur, na místech, kde bychom ani žádnou lidskou činnost nepředpokládali.

3.      Kamenné koule byly vytvořeny  před vznikem nejstarších kultur, které dnes známe.

4.      Zhotovili kamenné koule opravdu řemeslníci pradávných neznámých kultur? Pokud skutečně ano, tak tedy kdy a proč ?

Nálezy kamenných koulí přibývají

Kostarika

Kulovité objekty na Kostarice jsou již dobře známé, jak z tisku, tak z mých webových stránek. (viz foto). Přejdu tedy rovnou k dalším nálezům.

Mexiko-Sierra de Ameca, Austrálie, Nový Zéland

V 60. letech byla nalezena skupina velkých kamenných koulí v Mexiku. Taktéž byly popsány ojedinělé kulovité útvary v Austrálii nedaleko kultovního místa „Ayers Rock“ (Uluru) a na Novém Zélandu.

Chorvatsko

Koncem srpna mne navštívil jeden známý a nadšeně popisoval co zažil na dovolené v jižním Chorvatsku. Když proplouval svou lodí kolem skalních stěn strmě padajících k hladině moře, viděl vysoko ve skále několik „naprosto pravidelně kulatých negativů po vypadlých kulatých objektech.“ Tyto kamenné koule, jejichž  průměr odhadoval na 50-60 cm, „celé nebo rozlomené, musí stále ležet pod hladinou moře, protože k odlamování stěn došlo nedávno a stále to pokračuje“…

Itálie

Jenom několik dní stará informace, kterou jsem obdržel e-mailem, potvrzuje další, doposud nikde nepopsaný výskyt kamenných koulí na jihu Itálie. Tyto koule v Itálii jsem objevil vlastně náhodně při prohlížení virtuálního fotoalba profesionálního fotografa. Mezi mnoha dokonale sladěnými foto-tématy mne upoutala jedna modrobílá kompozice zátiší, v popředí ležely kulaté formace a na pozadí kamenná stěna historického objektu. Teprve po chvíli jsem si s údivem uvědomil, že tu jde o skutečné kamenné koule!

Česká republika- Hustopeče

První zmínka o kulovitých útvarech na našem území (ČR) se objevila v tisku v souvislosti s výstavbou dálnice Praha-Bratislava. V Hustopečích na Břeclavsku byly při zemních pracích obnaženy velké kamenné „kulovité útvary“, jejichž vznik zdůvodnili odborníci přírodní cestou. V denním tisku se objevila krátká zpráva, žádné vysvětlování, jen pár řádek. V 70. letech českoslovenští novináři nevěnovali tomuto nálezu zřejmě patřičnou pozornost.

Česko - slovenské pomezí

Nález kamenných koulí na česko-slovenské hranici byl poprvé mediálně prezentován teprve v 90. letech klubem Hyperion z Bratislavy. V květnu 2000 jsem při prohlídce blízkého okolí lokality Megoňky, společně s místním majitelem části lesa p. Bzdilíkem, nalezl velkou kamennou kouli s jemnou povrchovou úpravou a dokonalým tvarem (průměr 165 cm). Doposud nebyla nikde popsána a zdokumentována, což mi potvrdil i majitel lesa. Koule se nachází v místní části lesa, na jihozápadním svahu tzv. Hromové hory. Tato „hora“ má jednu zvláštnost. Z širokého okolí přitahuje blesky právě do tohoto jednoho místa, které je odnepaměti známé místním obyvatelům a kteří horu tak výstižně kdysi pojmenovali. My jsme tuto zajímavou kouli pojmenovali „hromová guľa“.

Česká republika - Vidče

V červnu 2000 jsem navštívil starý kamenolom u obce Vidče v ČR. Zde se nachází kulovité objekty, které byly obnaženy v průběhu lomových prací. Tyto koule studovali pracovníci z ČGU všemi dostupnými metodami, včetně anizotropie magnetické susceptibility. „Tato metoda se provádí odvrtáním vzorku přímo na místě. Zkoumali, jak koule, tak okolní sedimenty. Bylo zjištěno, že vnitřní stavba koule se neliší od okolních hornin. Podle jejich názoru se jedná o kulovitou odlučnost hornin, která není až tak výjimečná. Koule vznikly sekundárně uvnitř primárního sedimentu a během zvětrávání dochází k jejich uvolnění“. Tolik vyjádření geologů. Osobně jsem prováděl důkladnou prohlídku lomu, viděl jsem a zdokumentoval otvory po vrtech geologů. Ve stěně lomu je vidět těžko přístupný svrchlík velké koule. S obtížemi jsem se přiblížil až na dosah a kde byl vidět vyštípnutý otvor do „koule“. Jaké bylo mé překvapení! Zcela zřetelně je vidět složení vnitřku koule, kterou tvoří povrchová slupka z pískovce silná cca 5-8 cm a uvnitř je koule vyplněná bílou hmotou! Tato koule není ve zprávě od geologů popsána, na což jsem ČGÚ obratem upozornil. Tento nález je prozatím v řešení, bez dalších nových poznatků.

Tunisko - Kartágo

V letošním roce jsem navštívil ruiny starobylého města – Kartága. Delší čas jsem strávil prohlídkou pozůstatků tohoto kdysi velkolepého přístavního města na severu Afriky. Prohlídku vřele doporučuji, opravdu to stojí za to! Ve stínu pinií jsem se pohyboval i mimo vyznačené turistické trasy, prohlížel nejstarší vrstvy města s kamennými hroby vysekanými ve skále a pozůstatky kamenných základů. Aniž jsem to předpokládal, uviděl jsem kamenné koule. Nejprve skupinu 3 kusů, což jsem považoval za dělové koule. Koule byly z naplaveninového materiálu, bílé a různých průměrů. Na dělové koule to tedy nevypadalo. Udělal jsem několik fotek, poměřil průměry a věnoval se další prohlídce. To nejlepší mne však teprve čekalo. V podvečer, ke konci prohlídky jsem se vynořil z palmového houští a ocitl se na pobřežní promenádě bývalých římských lázní. Přede mnou ležela velká hromada kamenných koulí,  různých velikostí, navršených na sebe. Koule byly opět z bílého materiálu, i když ležely jen pár metrů od turistické trasy, nikdo jim nevěnoval pozornost. Žádný turista se ani neohlédl, nikdo si skupinu koulí nevyfotil, jakoby zde neexistovala. Zřejmě sem upoutal procházející turisty svým chováním a focením hromady kamenů, a několik se přišlo na mé počínání podívat. S úsměvem jsem jim lámavou angličtinou vysvětloval, že jde o zajímavý kamenný tvar. Z několika zvědavců si pouze jeden vyfotil tyto koule i se mnou. Jinak panoval nezájem. Po chvilce jsem musel pospíchat na autobus, který mne odvezl o 3 km dál na vrcholovou plošinu s ruinami římského chrámu nad Kartágem. Všichni bibličtí bohové mi snad zachovali přízeň, jinak si neumím vysvětlit to, co jsem tam viděl. Stovky kamenných koulí s různými průměry a opět ledabyle naházené na hromadu! Situace s turisty se opakovala navlas stejně jako dole v lázních. Nikde nikdo, kdo by mi podal nějaké vysvětlení. V nějaké budově jsem našel správce a žádal informace o hromadách koulí. „ Kamenné koule byly a stále jsou nalézány při vykopávkách na celém území starověkého Katrága, jsou ukládány na hromadné skládky, nikdo neví proč a kdo je používal“, sdělil mi africký správce. Komunikace s africkými úřady i v době internetu je velmi zdlouhavá a vyčerpávající. Nicméně se nevzdávám a usilovně shromažďuji nové další informace.

Skandinávie - severské legendy a mýty

Poslední zmínka o kamenných koulích je uvedena v severských mýtech a legendách, kde se objevují mýtické bílé koule s pozoruhodnými vlastnostmi. Studium mýtů bude trvat velmi dlouho, nic dalšího k tomu nemohu sdělit.

V současné době shromažďuji informace o nálezech z výše uvedených nových  lokalit a podrobněji se jimi budu zabývat v některém dalším samostatném článku.

Co na to odborníci?

Co říci na závěr? Co na to vlastně říkají odborníci. Názory univerzitních badatelů se různí. Postupně získávám zprávy z vědeckých expedic od doby prvních nálezů, ale již nyní mohu konstatovat, že názory jsou velmi nejednotné a v některých případech i velmi zajímavé.

 Kovové koule?

 Úplně na konec uvedu jeden zajímavý nález z jižní Afriky. V jednom dole v Klerksdorpu byly horníky nalezeny stovky kovových koulí. Vědecké zkoumání a bouřlivá diskuse o původu těchto koulí se vede až do dnešní doby. Na obdobný, světu nijak známý, nový nález kovových koulí v Rusku  mne upozornil geologický pracovník.

Kamenné koule, které vzrušují svět již několik desítek let, mohou být tedy i kovové!

 Jiří Matějka 

Pozn. aut.: Tento článek je hrubým popisem informací získaných v průběhu roku vlastním výzkumem a jsou psány a poprvé zveřejněny pro časopis Klubu psychotroniky a UFO - ZAZ.

Z časopisu ZAZ č. 5, roč. 2000

© 1999 - 2000 Jiří Matějka - mate@volny.cz * Další informace najdete na URL: