Vzkazy shůry

 Konec 20. století přinesl explozi v počtu spojení s duchovními bytostmi, které "usměrňují" kosmické moudro z vyšších dimenzí. John Day přináší podrobnosti.  

Dne 9. září 1963 seděla Jane Robertsová po večeři v křesle a skládala verše, zatímco její manžel Robert Butts ve vedlejším pokoji maloval. Náhle Jane pocítila, jak jí tělem projíždí jakýsi nečekaný a vzrušující náboj. "Jako by mi někdo tajně podstrčil kostku LSD," napsala později o svém zážitku.

V návalu nových ohromujících nápadů si Robertsová sedla za stůl a rukou začala zběsile chytat slova, která jí probleskovala hlavou. Nejprve si nebyla jistá, odkud všechny informace přicházejí, ale poté, co si přečetla sto stránek poznámek, které napsala během podivného komunikačního spojení, dospěla k závěru, že myšlenky musí pocházet od bytosti, která existuje nezávisle na její osobě. Kým nebo čím však tato bytost byla?

Ani Jane Robertsová, bývalá distributorka firmy Avon v New Yorku, ani její muž neměli žádné předchozí zkušenosti s okultními jevy, ale během týdnů po prvním "kontaktu" začali experimentovat se spiritistickou tabulkou, aby zjistili, "co to udělá".

PŘÍMÉ SPOJENÍ SE SETHEM

Po několika nezdařených pokusech navázala paní Robertsová a její manžel kontakt s bytostí, která si říkala Frank Withers a tvrdila, že zemřela v roce 1942. O několik seancí později Withers pomocí tabulky oznámil, že si již nepřeje, aby ho nazývali tímto jménem. Frank Withers je prý jen součástí "energetické osobnostní podstaty" známé pod jménem Seth. Tato podstata je splynutím mnoha osobností, která se již nezaměřuje na fyzickou realitu, ale tvoří součást ještě větší skupinové bytosti, kterou Withers nazýval tajemným výrazem "Vše, co je".

Ačkoliv to ještě nevěděla, narazila Jane Robertsová na formu zprostředkování kontaktu s duchy známou jako "usměrňování“. Většina médií předává osobní sdělení od duchů přátel a příbuzných, které si klient přeje kontaktovat. Některá však pracují prostřednictvím nehmotných „dohlížitelů“, "průvodců", kteří se chovají jako prostředníci mezi médiem a jinými duchy. Také usměrňovači mají své duchovní průvodce, ale od jiných médií je odlišuje skutečnost, že materiál přenášený přes tyto průvodce představuje základ esoterických učení, které mají sloužit ku prospěchu lidstva jako celku.

Tato učení zahrnují širokou paletu témat a dají se usměrňovat celou řadou způsobů. Jednou z kontaktních metod je proces známý jako "jasnoslyšectví", při němž se slova duchovního rádce ozývaly uvnitř usměrňovačovy hlavy. Nejobvyklejším způsobem však je uvedení usměrňovače do stavu hlubokého transu. To duchovnímu rádci umožňuje „zmocnit se" usměrňovačovy mysli i těla a hovořit přímo k obecenstvu - často způsobem, který se naprosto nepodobá usměrňovačovu normálnímu hlasu. Odkud však tito rádcové přicházejí?

 POVZNESENÉ BYTOSTI

Soudě podle tvrzení samotných duchovních rádců je jejich původem celá řada zdrojů. Mnozí uvádějí, že přicházejí ze starověkých nebo dávno zapomenutých civilizací se silnou tradicí okultních znalostí. Například Ramtha (známý rovněž pod názvem Osvícený), což je duchovní rádce amerického usměrňovače J. Z. Knighta, tvrdí, že je 35 000 let starým králem válečníků z dnes již neexistujícího kontinentu Lemurie. Jiní rádcové, jako například Lazaris usměrňovaný přes Jacha Pursela, uvádějí, že jsou bytostmi, které ve fyzickém světě nikdy neexistovaly. Často jde také o přirozené duchy, jako jsou findhornští dévové, kteří promlouvají prostřednictvím několika usměrňovačů v severovýchodním Skotsku, nebo i o mimozemšťany ze vzdálených hvězdných soustav Dokonce se může jednat i o ptáky, zvířata nebo mořské savce jako v případě novozélandského usměrňovače Neville Rowea, který je údajně v kontaktu se skupinovým vědomím šesti delfínů, jež si říká Cajuba.

Stejně bizarní jsou usměrňovači, kteří se specializují na "ladění" duchů slavných postav. Skrz usměrňovače již údajně promlouvala královna Viktorie, Adolf Hitler, Winston Churchill, Marilyn Monroe i John Lennon pronášeli moudrá slova a skladatelé a spisovatelé dokonce předávali i svou novou hudbu a poezii. Zřejmě nejrozporuplnějším materiálem, který byl vytvořen prostřednictvím usměrňovačů, je série spisů známých pod souhrnným názvem „Kurs zázraků“. Spisy skládající se z 365 výňatků o celkovém počtu 1200 stran údajně "nasměroval" přes americkou psycholožku Helen Schucmanovou sám Ježíš Kristus a deset let po navázání první komunikace došlo k jejich vydání. Kritikové materiál prohlásili za nesmysl, který absolutně neodpovídá Ježíšově učení v Novém zákoně. Mnozí lidé, kteří výňatky četli, je však považují za inspirativní četbu plnou spirituálního porozumění.

 ODLIŠNÉ NÁZORY

 Tato odlišnost názorů krásně charakterizuje současné postoje k usměrňování jako celku. Na jednom konci názorového spektra stojí oddaní zastánci, kteří se domnívají, že značná část usměrňovaných informací obsahuje konstruktivní spirituální rady a návody k sebezdokonalení.

Na druhém konci pak stojí pomlouvači, kteří jsou přesvědčeni, že celý tento  proces je jeden velký podvod.

Mnozí pozorovatelé si všimli, že ačkoliv velká část usměrňovaného obsahu odsuzuje závislost naší kultury na materialismu, stal se z usměrňování velký byznys, který nabízí bohatou odměnu lidem, kteří jsou natolik obratní, aby dokázali využít hladového trhu. To je ovšem jen jedna stránka věci.

Ačkoliv je bezpochyby pravda, že bytosti jako Ramtha a Lazaris umožnily vznik organizací, s mnohamiliónovým obratem, většina usměrňovačů bojuje o holé přežití. Mnozí z nich – jako např. vysoce uznávaná usměrňovačka irského původu Eileen Garrettová, která zemřela v roce 1970 - navíc celý proces pokládají za značný závazek, který na sobě nesou. Nevidí ve svém nezvyklém talentu prostředek k osobnímu obohacení, ale spíše dar, který jim byl poskytnut ve prospěch lidstva.

Pokud tedy finanční zisk není hlavním motivem, jaká záhadná síla nutí lidi stát se usměrňovači? Po pravdě řečeno to nikdo neví. Jen málo parapsychologů - pokud vůbec nějaký - projevilo o tuto oblast jakýkoliv zájem. A hrstka badatelů, kteří se odvážili do této oblasti vstoupit, zjistila, že je nemožné ověřit tvrzení nehmotných bytostí, natož celý jev vysvětlit.

To málo dosavadního výzkumu prováděli především psychologové, kteří se obvykle zabývají spíše manipulováním lidské mysli než paranormálními jevy. Přesto se jim podařilo odhalit některá zajímavá schémata. Je například známo, že usměrňovače tvoří převážně ženy a že překážkou není věk ani rasa.

Stejně tak není potřeba žádné zvláštní kvalifikace – většina usměrňovačů se zdá být naprosto obyčejnými lidmi. Jejich všednost dokonce vedla některé zatvrzelé skeptiky k obvinění, že usměrňování je jen rafinovaným způsobem, jak upoutat pozornost. Aby prý tito lidé unikli tíživému pocitu, že si jich nikdo nevšímá, kompenzují své komplexy méněcennosti podvědomým či úmyslným vytvořením vševědoucí nadřazené bytosti, ke které mají přístup pouze oni.

 ROZDVOJENÁ OSOBNOST?

 Podle další teorie nejsou mnozí usměrňovači v žádném kontaktu s nehmotnými bytostmi, ale ve skutečnosti jen vyjadřují hluboce potlačené vnitřní myšlenky a touhy. Časem se tyto aspekty spojí a vytvoří jiné "já" s vlastnostmi, které se od usměrňovačovy vědomé osobnosti do značné míry liší  a někdy jsou dokonce v jejím přímém protikladu. Nakonec toto druhé já vypluje na povrch v podobě povznesené bytosti z jiného světa.

Je zajímavé, že i Jane Robertsová se ke konci života začala přiklánět k názoru, že Seth může být pouhým produktem její podvědomé mysli. Je to však opravdu tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá, nebo se za celou záležitostí skrývají ještě další paranormální aspekty, o jejichž existenci nic nevíme? Když vyšetřovatel paranormálních jevů Eugene Barnard ze Severokarolínské státní univerzity sledoval, jak Robertsová "usměrňuje" Setha, vrtalo mu hlavou, jak by mohla mít přístup k učení, které její duchovní rádce vykládal: učení se totiž zcela vymykalo jejímu obvykle používanému slovníku. Po zvážení všech možných vysvětlení dospěl Barnard k závěru, že Seth je "osobou nebo bytostí nebo jakkoliv to chcete nazývat, jejíž důvtip, intelekt a studnice znalostí daleko přesahuje mé vlastní. V jakémkoliv smyslu, který může psycholog s vědeckou tradicí západního světa této větě přikládat, se nedomnívám, že Jane Robertsová a Seth jsou tatáž osoba, tatáž osobnost nebo různé aspekty téže osobnosti.“

Psychoterapeut Artur Hastings však zastává jiný názor. V článku vydaném v roce 1991 v Noetic Sciences Review uvádí, že "existují jisté stránky osobnosti, vědomé či nevědomé, které v sobě zahrnují intuici, tvořivost, smysl a význam, vyšší hodnoty, transcendentní zážitky a duchovní otázky. Zdá se, že usměrňovač dokáže tyto hladiny lidského Já vyjadřovat nebo se na ně napojit.“ 

OTÁZKA VÍRY

Je nemožné dokázat, zda je usměrňování skutečným paranormálním jevem, nebo pouhým produktem nějakého hlubokého psychického procesu. Jako u všech nevysvětlených jevů zde nejde o otázku důkazů, jako spíše o otázku víry. Ať jsou tyto bytosti čímkoliv, stále více lidí s nimi chce navázat kontakt.

Lidová moudrost usměrňovaných bytostí - spolu s celkovou filozofií lásky, usmíření, odpovědnosti a sebedůvěry - zahrály na citlivou strunu lidí dychtících po osvícení. A mnozí z nich jsou přesvědčeni, že Seth i ostatní bytosti jsou skutečně osvícenými proroky.

 Jane Robertsová se nakonec naučila usměrňovat svého duchovního rádce Setha upadáním do hlubokého transu. Její manžel Robert Butts - profesionální umělec – uvedl, že se mu Seth zjevil ve vidinách, a později namaloval vlastní verzi jeho podoby.

„Přejeme si uvědomit lidi o nekonečných možnostech a potenciálu, který v sobě ukrývají.“

Bílá sova, duchovní rádce usměrňovače Stehnena O'Briena

 „Usměrňování není ničím více než fantazií projevovanou velmi intenzivním způsobem.“

David Spiegel, profesor psychiatrie, Stanfordova univerzita 

Peyotická stezka

 Myšlenka že muži a ženy mohou usměrňovat nehmotné duchy, není fenoménem hnutí New Age, ale tkví v srdci primitivního šamanismu – náboženství, které je stejně staré jako lidstvo samo.

Šamanismus, který dodnes praktikují kmenové komunity po celém světě způsobují duchové, které ovšem může ovlivňovat pouze šaman.

Šaman, který je jakousi kombinací kněze a léčitele, získává přístup do světa duchů tím, že upadá do hlubokého transu blízkého smrti. Toho může dosáhnout nucenou osamělostí, nedostatkem spánku nebo bubnováním ale například u některých kmenů mexických Indiánů šaman pojídá kaktus peyoty, což je velmi silný halucinogen.

Při řadě následných pulsujících vizí si šaman údajně uvědomí svůj vnitřní svět a stane se takto svědkem některého z mnoha velkých tajemství bohů. Za to všechno bohům předloží oběť v podobě světle zbarvených „terčíků snění“ a sváže ptačí peří do šipek, aby vytvořil fyzický kanál, kterým bude možno přenášet sdělení duchů, s nimiž chce navázat kontakt.

 Jach Pursel, "mluvčí" duchovní bytosti jménem Lazaris, pracoval jako pojišťovací  inspektor, dokud v roce 1974 náhodně nenavázal kontakt se svým rádcem, když usnul během meditační seance. Od té doby nahrál desítky audio a videokazet o svých seancích s Lazarisem a stal se milionářem.

  Ve své knize „Tanec ve světle“ herečka Shirley MacLaineová popisuje, jak se s pomocí "okultního terapeuta“ naučila usměrňovat svého duchovního rádce neboli "Vyšší Já". MacLaineová ho popisuje jako "podmanivě sebejistou, téměř androgynní bytost".

 Duševní porucha ?

 Eileen Garrettová byla mluvčím celé řady duchovních rádců včetně středověkého Araba jménem Urvani, ale přesto se nedomnívala, že její zážitky dokazují existenci světa duchů. Spíše si pohrávala s myšlenkou, že její schopnosti mohou mít původ v hypothalamu – žláze ve spodině lebeční.

Psychoterapeut Ira Pogroff však po vyšetření Garrettové v roce 1957 dospěl k jinému závěru. Hlasy 4 duchů, které se jí „zmocňovaly“ ve stavu tranzu, byly podle něj pouze výplodem jejího podvědomí. Pogroff dále dodal, že tyto „osobnosti“ umožňují Garrettové vyjadřovat myšlenky, které by jinak zůstaly zapadnuty.

 Findhornský fenomén

 Od roku 1962 se skotská obec Findhorn u zátoky Moray Firth proměnila z opravdu ošklivého stanoviště obytných přívěsů a nechutné skládky odpadu ve skutečně rajskou zahradu, v níž ovoce, zelenina i rostliny všeho druhu vzkvétají v takovém měřítku, kterému se ani nechce uvěřit.

Lidé, kteří založili zdejší komunitu a třeří se k ní později přidali, se snaží prostřednictvím komunikace s celou řadou dévů (přirozených duchů) získat rady týkající se sázení a pěstování. Jeden ze zakládajících členů komunity Dorothy McLeanová např. tvrdí, že kdykoliv byl do Findhornu přinesen nějaký nový druh rostliny, snažila se okamžitě navázat kontakt s jeho dévou. Tímto způsobem jí údajně „usměrnili“ své instrukce dévové zelených fazolí, rajčat, špenátu a dýní. 

 Fakta X č.19