Země
prochází recyklací (Apokalyptické sekty)
Během předposledního průletu
Halleyovy komety blízko Země v roce 1910 musela policie násilím zabránit
jisté náboženské sektě, aby při této příležitosti neobětovala pannu.
Dnešní doba je ovšem razantnější. Když se roku 1997 objevila na nebi
kometa Hale-Bopp, spáchalo v americkém Santa Fe 39 členů sekty zvané Nebeská
brána sebevraždu. Byla to největší hromadná sebevražda v historii Spojených
států. Jejich cílem bylo Království boží. Jejich zvěstovatelem byl Star
Trek.
Šlo také o sebevraždu nejlépe zorganizovanou. Žádné chaotické hromady
mrtvol jako v nechvalně známém Jonestownu v roce 1978. 39 těl bylo nalezeno
úhledně uložených ve svých postelích, oblečených do snadno snímatelné
teplákové soupravy, obličeje decentně zakryté pruhem fialové látky, u
nohou každého mrtvého balíček s osobními věcmi, dopisem na rozloučenou a
doklady. Všichni členové sekty před smrtí nahráli na videokazetu svá
poslední rozloučení, na internetu vystavili soupis důvodů, proč odejít ze
světa. Spolykali směs fenobarbiturátů a vodky, některým dopomohl k zadušení
igelitový pytlík přetažený přes obličej. Na nohou měli všichni boty
stejné značky - Nike. Jeden z místních obyvatel to komentoval sarkasticky: Víte
přece, jaký je reklamní slogan Nike: PROSTĚ TO UDĚLEJ!
Myšlenkou sebevraždy se zaobírali již delší dobu, avšak průlet pouhým
okem viditelné komety rozhodnutí jejich stárnoucího učitele urychlil. Přispělo
k němu také to, že na některých fotografiích se za kometou jevil jasný
bod, o kterém se po internetu roznesla zvěst, že jde o mimozemské plavidlo.
Astronomové ujišťovali, že se jedná o hvězdu, ale kdo by po zhlédnutí několika
dílů seriálu Akta X ještě věřil odborníkům?
Nebeská brána nebyla žádnou novou sektou, existovali již od roku 1975 a
jejich členská základna čítala původně stovky lidí. V době jejich smrti
jich zůstaly necelé čtyři desítky. Vůdcem byl bývalý učitel zpěvu, pětašedesátiletý
muž jménem Marshall Herff Applewhite, mezi svými ovšem známý pouze pod přezdívkou,
či spíše božským jménem Do.
Jejich učení bylo nepříliš originální směsí křesťanské a východní
mytologie s ikonografií populární kultury. Místo vyšších sfér duchovních
je použita pro moderní dobu přijatelnější terminologie vypůjčená ze
science fiction. Mistr Do své stoupence přesvědčil, že jsou ve skutečnosti
mimozemšťany, kteří jen dočasně obývají lidské schránky, či vozidla,
v jejich pojetí. Není to první návštěva nadřazených mimozemšťanů v
lidských dějinách. Historie zná jiného význačného jinoplanetníka, lidmi
označovaného jménem Kristus. Členové sekty pro něj ovšem raději volí
označení kapitán.
V jejich prohlášení z roku 1995 se píše: Zdá se, že jsme do zemské
atmosféry vstoupili mezi pozemskými roky 1940 až 1970. Předpokládáme, že
mnozí z nás byli na palubě kosmických lodí (UFO), které havarovaly, a že
pozemské úřady (vládní a vojenské) se zmocnily našich těl (nenáležících
lidské rase). Jiné posádky z úrovně Vyšší než Lidská zde byly dříve
než my a umístily speciální čip do každého z vozidel (těl), jež bychom
mohli podle daných instrukcí převzít. Tyto čipy pro nás připravily naše
těla. (...) Konečný akt proměny nebo oddělení od králoství lidského je
odpojení či oddělení od lidské fyzické schránky či těla, aby bylo možno
uvolnit se z lidského prostředí a vstoupit do příštího světa či fyzického
prostředí Příští úrovně. Toto se děje pod dozorem Členů Příští úrovně
jako klinický proces. Sejdeme se v oblacích (obrovské mateřské lodi),
abychom byli vyškoleni a dopraveni do Království Skutečných Nebes.
Sekta má ovšem i přímé nepřátele: Ti s dušemi, kteří odpadli, tvoří
opozici vůči Příští úrovni. Záznamy pocházející z předchozí
civilizace ukazují, že třetina žáků odpadla a že nejsilnější, a tudíž
jejich vůdce, byl tehdy nazván Luciferem (Satanem). Dodnes obývají blízká
nebesa a lidé o nich hovoří jako o vesmírných bytostech. Budují své základny
také v podzemí a účastní se na genetické manipulaci a hybridizaci lidstva
a pokoušejí se na svou stranu přetáhnout lidské duše, které jsou nestálé
anebo slabé na to, aby dosáhly pravého Království Nebes. Lito Luciferiáni
založili všechny církve a vystupují před lidmi v masce bohů. (...) Ve
skutečnosti existují důkazy, že množství skupin vetřelců různých ras
se během posledních desetiletí spojilo s lidmi. Došlo k dohodám ke vzájemnému
prospěchu - výměna kosmických technologií za nerušené experimenty s
genetikou.
Nebeská brána je až učebnicovou ukázkou, jak sekta pracuje s psychickou
manipulací rekrutovaných členů. Prvotní je označení veškerého vnějšího
světa jako špatného a zlého, následuje emocionální připoutání k vůdci
sekty, který má nadpozemské atributy, odříznutí veškeré komunikace s
okolím a příbuznými a umístění člena do prostředí, které každou
hodinou a minutou působí k jeho psychickému přeprogramování. Čím více
pak někdo rekrutovaného člena přemlouvá o tom, že se nechal svést na špatnou
cestu, tím více má zmanipulovaný jedinec pocit, že je právě tímto přesvědčováním
pokoušen silami nepřátelskými novému učení.
Komentátor týdeníku Time uvádí, že v dnešní době vznik nových sekt
podporují tři významné faktory: 1) blížící se konec milénia, 2) rozpad
totalitních režimů vedoucí k uvolnění nové půdy pro věrozvěsty i tápající
a manipulovatelné občany, 3) technické prostředky, které umožňují
jednotlivcům a malým skupinám snadněji šířit vlastní názory. Nebeská
brána pochopila blaho internetu a za slušné peníze si nechala spravovat
propracovanou webovou stránku. Často se také zapojovala do diskusních skupin
na Síti,
v nichž hledala nové zájemce o členství.
Kuriózní je náklonnost členů sekty ke světu science fiction. V tom se tak
přesně shoduje s japonskou Óm šinrikjó, že by to pro puritány jistě stačilo
jako důvod, proč sci-fi raději z principu zakázat. Místnosti luxusního
domu, kde Nebeská brána nalezla v posledních letech útočiště, byly
vyzdobeny plakáty z filmu E.T. a seriálu Akta X. Jeden z členů sekty svůj
odchod ze světa na videozáznamu vysvětluje těmito slovy: Sledujeme hodně
Star Trek a Hvězdné války. Pro nás to je, jako kdybychom se dosud pohybovali
v holovizní místnosti a nyní nastal čas z ní vystoupit. Hra je u konce. Je
načase použít v praxi to, co jsme se naučili. Konečně sundáme virtuální
helmu... vyjdeme z holovizní místnosti do skutečného světa, abychom se připojili
k ostatním členům našeho umění na nebesích. Ubožáci netušili, že právě
vstupem do Nebeské brány vkročili z reálného světa do paranoidní virtuální
reality vytvořené fantazií jejich vůdce.
Senzačnost celé sci-fi filozofie sekty ještě zvýšilo zjištění, že jedním
ze sebevrahů byl Thomas Nichols, bratr herečky Nichelle Nicholsové, známé
právě ze seriálu Star Trek v roli poručíka Uhury.
Poprask kolem Nebeské brány trochu zastínil událost, která se stala těsně
předtím. Dne 22. března nalezlo v kanadské vesnici St.-Casimir dobrovolně
smrt v plamenech pět členů sekty Řád slunečního chrámu. Cíl své
posmrtné pouti měli přesně určený - hvězda Sirius, vzdálená devět světelných
let od Slunce. Na Siriu se setkají s několika desítkami dalších členů
sekty, kteří se postupně od r. 1994 rozloučili se světem.
Óm šinrikjó je docela jiný případ. Nešlo o malou uzavřenou sektu, ale o
rozsáhlé společenství s 40 000 příznivci. Byli také pohádkově bohatí.
Naopak s Nebeskou bránou měli společný přístup ke světu - vědecký,
intelektuální. Tedy, vědecký v jejich pojetí. Dnes už pořádná sekta
neprovozuje pohanské obřady a nezakládá kostely, ale čte science fiction a
brouzdá po internetu. Členové Óm šinrikjó byli mimořádně důslední ve
vyhledávání informací. Óm si nenechala ujít žádné vědní odvětví.
Její členové byli nadopování syntetickými drogami a séry pravdy, nervový
plyn nebyl jejich jedinou zbraní. Investovali do výroby domácích výbušnin
a usilovali dokonce o atomovou bombu. Dodávky zbraní měli přislíbené přímo
od ruské mafie, na dalších (například na plazmovém dělu schopném vyslat
paprsek o teplotě 4000 oC) se pracovalo v tajných továrnách sekty.
Sekta rekrutovala mladé nadané vědce přímo z učeben univerzit. Mezi ně
patří i Hideo Murai, nadaný astrofyzik, který se stal hlavní vědeckou
kapacitou kultu. Charismatický, poloslepý vůdce Šóko vycítil slabá místa
ve společenské struktuře japonské mládeže, odcizeným otaku a nejistým
mladým studentům nabídl rychlou cestu k osvícení za pomoci kombinace východního
mysticismu a špičkových technologií. Japonské animované filmy překypující
násilím a vizemi celosvětové katastrofy byly příhodnou živnou půdou pro
všechny, kteří zabloudili do fiktivního světa popkultury příliš daleko.
Jestliže se Japonci ztráceli v reálném světě přelidněných metropolí,
Asahara jim nabídl lákavou alternativu osídlit jejich vlastní oblíbené
fantazie.
Je trochu paradoxní, že jedním z klíčových literárních vzorů sekty se
stal sci-fi román Nadace (česky vyšel r. 1991) od Isaaca Asimova - člověka,
který svůj život zasvětil mimo jiné i boji proti iracionálnu a pseudovědě.
Román ličí plán skupiny vědců překonat dlouhé období úpadku mezihvězdného
impéria vybudováním tajné základny, která by přechovala nejvýznamnější
výdobytky lidstva pro další pokolení. Členové sekty se jistě cítili jako
hrdinové tohoto románu, jako nejlepší zástupci lidstva, kterým bylo dáno
přežít zánik dosavadního světa. Přímé použití Asimovova románu jako
návodu jak manipulovat s budoucí historií přiznal sám Hideo Murai v jednom
z rozhovorů.
Asahara měl promyšlené všechny detaily zániku civilizace, včetně vlastní
stínové vlády. Kuriózně obsadil mikrobiologa Seiči Enda, který pro kult
vyvíjel bakteriologické zbraně, na post ministra zdraví a výživy, zatímco
Murai měl slíbenou funkci ministra vědy a techniky.
Nakonec se smrtící zbraní stal bojový otravný plyn sarin, ale sám Asahara
dával přednost vývoji laserové zbraně. Jeho pomocníci se vloupali do počítačů
jedné zbrojní továrny a ukradli data týkající se vývoje laserové
technologie. Obyvatelé žijící poblíž sídla Óm šinrikjó na úpatí Fudži
byli za nocí svědky ostrých paprsků, které vycházely z laboratoří sekty.
Jiní vyslanci Asahary se ponořili do studia vynálezů Nikoly Tesly a pokoušeli
se vydobýt něco praktického z jeho návrhů na bezdrátový přenos energie
na velké vzdálenosti. Stejně tak přišly vhod Teslovy pokusy s umělým zemětřesením,
což byla potenciální zbraň pro Japonce obzvlášť charakteristická.
Jak známo, sarin vypuštěný v březnu 1995 v tokijském metru zabil 12 lidí
a zasáhl dalších 5 500 osob. Bruce Hoffman, americký expert na terorismus,
poznamenal: Překročili jsme práh. Tohle je nejmodernější terorismus pro příští
tisíciletí. Je to jako scénář z noční můry, který se stal skutečností.
Co je na případu Óm šinrikjó nejvíce znepokojující, je fakt, že kdyby
na sebe neupozornili sarinovým útokem, pak by možná tato mohutná, dokonale
fungující, perfektně vyzbrojená organizace, mající za cíl nic menšího
než zkázu světa, dál unikala pozornosti světové veřejnosti. Neviditelná,
bující a připravená konec světa co nejrychleji uspíšit.
S aktuálnější, avšak mnohem skromnější variantou mileniální sekty jsme
se mohli setkat v loňském roce na Slovensku. V roce 1997 na sebe upozorňuje
47-letá pracovnice zahraničního obchodu a učitelka jógy Natálie de Lemmy-Makedonová
vydáním prvních dvou svazků knihy Věčné zákony. V tomto apokalypticko-náboženském
spisu navazuje na práci německého autora Abd-ru-Shina Ve světle pravdy -
poselství grálu. Josef Váchal by Natálii nazval blouznivcem. Řadí se totiž
do zástupu těch, kteří shledali praktiky křesťanské církve špatnými a
rozhodli se Kristovo učení reformovat. V roce 1998 vychází třetí díl Věčných
zákonů a hysterie kolem Makedonové propuká naplno. Kniha se prodává a věrozvěst
v sukních zaplňuje náměstí davy přívrženců. Komu by se ostatně
neposlouchalo dobře, že jeho národ je vyvolený. Proč? Protože to bude právě
Natália Makedonová, kdo přivede na svět přesně v souladu s dávnými
proroctvími nového Syna božího jménem Imanuel.
V propagačních materiálech paní Makedonové se píše: Na Slovensku se v
roce 1998 narodí prorokem Izaiášem zvěstovaný Imanuel, Duch svatý, a
Apokalypsou oznámený král celosvětové třetí říše. Slováci se díky
tomu, že vzejde z jejich národa, stali vyvoleným národem. Otcem Imanuela
bude Duch svatý, proto těhotenství Imanuelovy matky nebude běžné. Přestože
se fyzicky její gravidita nedá dokázat, narodí se jí v listopadu 1998 dítě
Imanuel. Jinde jsou dokonce Slováci označeni za původní židovský národ ze
starověku, chráněný Bohem.
Rok 1998 je podle Makedonové nejdůležitějším rokem historie. Dochází k
obratu světa, na Zemi dojde k radikální změně. Všechno špatné a neužitečné
zanikne, aby se začal rozvíjet nový životní styl. Další argumentace podezřele
připomíná výroky pana Františka Hladíka: Naše Země klesla už před několika
tisíciletími na úroveň temných planet, což se projevuje zvýšeným výskytem
zla.
Všechny tyto informace se lze dočíst na pečlivě připravené webové stránce
www.biela-holubica.sk. Nyní ji najdete v poněkud okleštěné podobě. Zmizela
z ní totiž proroctví určená pro rok 1998. Proroctví byla diktována samotným
Imanuelem, což je nepochybně důkaz vysoké inteligence budoucího mesiáše -
prenatální futurologii ještě lidské dějiny nepamatují. Posuďte sami, co
vše se z jeho vize naplnilo:
1. Válka muslimů se zbytkem světa.
2. Všechny církve a sekty, je jich 2750, vyvolají psychologickou světovou válku.
3. Změna mnoha vlád na naší zeměkouli.
4. Ukončí se spojení a zmizí orbitální stanice.
5. Moře se oteplí, Země změní svůj tvar.
6. Vyhynou některé druhy stromů.
7. V roce 1998 zemře mnoho významných osobností: papež Jan Pavel II., Jelcin, Alžběta II., Havel, Arafat, Kohl, Mandela ad.
8. Zástupca Pána je již zde. K nastolení pořádku nového světa brzy odhalí
svou tvář.
9. Když lidé poznají svého skutečného pána, začne přeměna jejich myšlení.
Nu, nestalo se. A jak dopadl samotný porod spasitele? Dne 4. prosince 1998
Makedonová mizí veřejnosti z očí a její přátelé světu oznamují, že
zahynula při autonehodě. Proč jsme se nedočkali narození Imanuela? Komentář
na internetové stránce odpovídá: Lidstvo ohlášenému příchodu božího
syna nevěřilo a nebylo o něm dostatečně informováno.
Škoda. Zase jsme něco propásli. To lidstvo se snad na vyšší úroveň
nevyhrabe ani za celou věčnost. Pro zvěstovatele a apokalyptiky je ale věčnost
beztak příliš dlouhá doba. Pokud není konec světa za humny, nestojí ani
za řeč.
Ivan Adamovič
Z časopisu Živel (http://www.zivel.cz)