Zajímavosti z Kladrub

Jedna z nejpůsobivějších staveb, upravených J.B. Santini-Aichlem, leží v západních Čechách, v malém městečku jižně od Stříbra, v Kladrubech. Původní chrám byl zasvěcen Panně Marii a sv. Wolfgangovi (31.října), po rekonstrukci byl zasvěcen svátku Nanebevzetí Panny Marie (15.srpna).

Roku 1712 započala rekonstrukce chrámu Santinim a stavba trvala až do roku 1728 - skončila tedy 5 let po jeho smrti.  Pozoruhodných prvků v kladrubském chrámu je celá řada. Opět zde najdeme Santiniho známé hvězdice, vykládané různobarevným mramorem na podlaze.

Při poslední návštěvě kláštera v létě 1998 nám jeden z průvodců (shodou okolností jeden ze zakládajících členů KPU) chtěl demonstrovat, jak právě v jejich centru nefunguje mobilní telefon, ale právě zjistil, že má vybité baterie. Náhoda ?   Návštěvnicky atraktivní je i ukázka toho, jak se ve velkých mísovitých kropenkách u vchodu zrcadlí kompletní interiér kostela.

Právě u vchodu je jedině patrné, jak je 82 m dlouhá budova zvláštně zalomená právě v polovině asi o 3 stupně. Proč tomu tak je, nikdo neví. Je však známo, že Santini nechal budovu asi o 10 m zkrátit, aby centrální věž byla přesně v polovině.

Od vchodu je vidět malý kulatý otvor o průměru asi 6-8 cm ve střeše kupole. Průvodce vyprávěl, že na tento otvor zvláště upozorňovali stavebníky při opravě střechy, která proběhla před několika lety. Ačkoli byla krytina zhotovena celá nově, kulatý otvor zůstal nezakryt, ani po opětovném hledání na střeše. Průvodce slíbil, že při nočních pochůzkách bude sledovat, jaké hvězdy v nejrůznějších obdobích a datech (slunovrat, svátek nanebevzetí P. Marie, atd.) by otvorem svítily a z jakého místa by byly viditelné.

V interiéru můžeme obdivovat relikviáře, ukryté za původními (!) skly, které jakoby zázrakem přečkaly do dnešní doby přes požáry i války. Oko labužníka potěší obraz sv. Máří Magdalény "nahoře bez", což je úkaz v katolickém kostele poněkud překvapující.

Další překvapení najdeme na hlavním oltáři plném symbolů a alegorií, včetně hebrejského nápisu. 

Průvodce také sdělil, že v noci žije chrám svým vlastním životem, a atmosféra je velmi působivá. V chrámu je i památka na "vyšší moc": V den druhé defenestrace, 23. května 1618 bez zjistitelných příčin spadla hlava Panny Marie nad severním portálem a roztříštila se. Nápis dnes dokládá, že "když byli svrženi magnáti z pražského hradu, tak hlava Madony byla zničena zásahem vyšší moci." Latinský nápis je, jak zvykem, chronogramem, v němž součet římských číslic činí 3234, po vydělení 2 vychází ovšem rok 1617, ale k defenestraci došlo o rok později. Že by se tvůrci nápisu spletli a nikdo je na omyl neupozornil ? Nebo dává nápis jiný výklad ?

Zážitkem pro silné povahy je návštěva hrobky generála Windisgratze - tísnivá atmosféra u katafalku a fábor, pokrytých staletým prachem je tak znatelná, že do hrobky odmítá vstoupit i služební pes.

Pozorné oko nachází v kamenných ozdobách řadu symbolů, od pěti a šesticípé hvězdy, až k monádě.

Prostor chrámu je i vděčným místem pro psychotroniky, kteří mohou hledat a zakreslovat průběh zemních energií, usměrněných stavbou do zvláštního toku. Ten pravý průběh je však údajně zaznamenán v jednom z ornamentů ve výzdobě chrámu.

Návštěva kladrubského chrámu se určitě vyplatí.    

Milan Tůma

  Nový objev v Kladrubech

  (-rv-) Nedávno jsme psali o tajemstvích kláštera v Kladrubech, hlavně o jeho chrámu. Jak oznámila MFD 17.5.2000, kastelán uvěřil starým pověstem a objevil za oltářem relikviář s ostatky světců - sv. Benedikta, sv. Jana aj. Ty zde byly ukryty zřejmě již od přestavby Jana Blažeje Santiniho-Ajchla.

  Z časopisu ZAZ 3/2000