U Holic na návrší, na němž byl roku 1850 postaven kostel, býval prý v dávné minulosti posvátný pohanský háj s modlou, ke které se lid ze širokého okolí scházel k obětem.

V blízkosti stály dvě tvrze. Jedna z nich stávala na dnešní zahradě domu čp. 414/1, v blízkosti kostela, na mírné terénní vyvýšenině. Dodnes se zachovaly tři kruhové rondely. Pod těmito tvrzemi prý vedly podzemní chodby. Bájilo se o ukrytých pokladech, hlídaných příšernými a strašidelnými zjevy.

Ukazovaly se zde také zbytky starého zdiva, prý pekárny divých žen. Život každé z nich byl spojen s některým obrovským dubem v okolí. Když byl strom poražen, zahynula i divoženka. Před pádem některého z těchto velikánů zaznívá prý z lesů strašlivý nářek a úpění těchto divých žen. Občas se stýkaly i s lidmi a dobře jim sloužily. Jak byl postupně kácen starý dubový les, divoženek ubývalo. Poslední byla údajně chycena ve čtyřicátých letech 19. století v opočenské oboře.

Na několika místech se tu zjevovali též ohniví muži. Říká se, že vesměs pomáhali lidem v nesnázích. Bývaly to prý zakleté duše zlých úředníků.

Západně od Holic se zdvihá kupovitý kopec Žernov, v němž byl podle pověsti ukryt poklad. Označoval ho modrý plamínek, který bylo třeba přehodit chlebovými drobty, aby se člověk pokladu mohl zmocnit.

Poblíž Holic se zjevuje na Velký pátek přízrak černé panny. Nejčastěji se tak děje v lese Na Hradcích, kde se také objevují třínohé kozy. Někteří soudí, že jsou to duše zakletých jeptišek ze sezemického kláštera, jiní v nich vidí zosobněnou smrt.

V poloze Na Koudelce prý stával hrad, po němž dnes nezůstala ani stopa. Říká se, že poklady z něho jsou uschovány v jedné z bývalých bažin, dnes vysušených, a hlídá je velký černý pes s ohnivýma očima.

V lese Na Hradcích stávala tvrz, kopec je dodnes zván Věžiště (3 km východně od města). Bývaly tu prý dvě tajné chodby. Ve sklepích tu zůstal velký poklad také hlídaný černým psem.

V Lipolticích bývá vídána veliká bílá kobyla, a to v noci. Domácí lidé se báli, když opouštěli v noci svůj příbytek. Ale někteří odvážlivci chtěli tu kobylu chytit a odvést si ji do konírny. Leč, nepovedlo se jim to. Když se k ní totiž přiblížili a chytili ji za hřívu, nemohli přes ni přehodit uzdu, protože jí chyběl spodní pysk. Jindy se proměnila v černého psa.

Podle: Stejskal, M.: Labyrintem tajemna. Paseka, Praha, 1990