KPU Kladno

V souvislosti s objevujícími se kruhy v obilí je patrný i zvýšený zájem některých jedinců o nejstarší minulost naší země i přesto, že se dosud nepodařilo prokázat vzájemné vztahy. V následujícím článku se pokusím využít aktuálnosti tématu a předložit doklady o tom, jak i během exaktně vedeného výzkum se konfrontují otázky, které nemají daleko k označení šílené. Navíc bych rád využil odlišných pohledů na věc, který mnozí čtenáři ZAZ jistě mají, a budu potěšen pokud budou ochotni poskytnou vlastní názor.

Poněkud obsáhlejší úvod, který následuje, jsem považoval za nezbytný pro vysvětlení vzniku a existence národa, jenž byl nositelem kultury nálevkovitých pohárů. Použitou terminologii jsem se pokusil v obtížnějších případech vysvětlit, ale předpokládám, že čtenář, kterého článek zaujme, se v použitých výrazech orientuje. Pouze v odstavci o antropologickém rozboru tělesných ostatků jedinců KNP jsem použil odbornější výrazy. Antropologii považuji za velmi užitečnou, nicméně opomíjenou vědu, nezbytnou pro důkladnější poznání etnogeneze a vztažně i tradic konkrétní skupiny.

Vliv na kulturu jihovýchodní Evropy na počátku eneolitu měl zejména vývoj probíhající v egejské oblasti po 3.tis.př.n.l., často označovaný "anatolsko-egejský komplex" nebo také raně mínojské (Kréta), raně kykladské (Kyklady) a raně heladské (dnešní pevninské Řecko) období. Význam egejské civilizace ovlivnil obyvatele vnitrozemí Balkánského poloostrova. V 1.pol. 4.tis.př.n.l. vznikl kulturní komplex cucutensko-trypilský (sever Balkánu, západní Ukrajina), charakteristický opevněnými, rozsáhlými osadami s dlouhými, hliněnými domy. Jižněji vznikl gumelnický komplex (dolní Podunají) s osadami, které měly dlážděné ulice a domy s podezdívkami. Obě kultury ovládaly měděnou metalurgii a těžbu měděných rud. Koncem 4.tis.př.n.l. dochází na Balkáně, s výjimkou vzniku kultury Ezero ( dnešní Bulharsko ) ke stagnaci vývoje, která trvala až do doby bronzové a byla patrně způsobena jednak nedostatkem měděných rud i nájezdy cizích kmenů.

Starší eneolit ( 2.pol. 4.tis.př.n.l. ) ve střední Evropě dosud pokračoval v pozdně neolitických, lengyelských tradicích. Pouze na jihovýchodě je patrný vliv rozvinutých kultur Balkánu v tiszapolgárské kultuře ( Tibava a Velké Raškovice na Slovensku, Tiszapolgár v Maďarsku ), s rozvinutou měděnou metalurgií, i následující bodrogkeresztúrské kultuře.

Na severozápadě střední Evropy po značných změnách na přelomu neolitu a eneolitu vznikl rozsáhlý komplex s nálevkovitými poháry. Název byl zvolen podle typické keramiky - poháru se široce nálevkovitě rozevřeným hrdlem. Oblast rozšíření kultury nálevkovitých pohárů (dále jen KNP) sahala od Holandska po západní Ukrajinu a od středního Švédska po severní Alpy. V Čechách, které společně s severní částí střední Evropy patřily k centru rozšíření KNP, je známo 200 lokalit. Osídlení Čech se soustředilo v severních, stepních a lesostepních oblastech od Podkrušnohoří po Hradec Králové. Poznání KNP mělo delší vývoj a současná periodizace pochází z roku 1958 ( M.ZÁPOTOCKÝ 1958 ).

Několik teorií o vzniku KNP se shoduje na původu z okrajového prostředí kultury lengyelské. Některé nečetné antropologické nálezy ukazují na severský podíl nositelů KNP i na určitou podobnost s populacemi mezolitickými. Antropologický typ z lokalit staršího, baalberského stupně ( Brandýsek u Slaného, Makotřasy ) je typologicky klasifikován jako gracilní tj. výška průměrně 157 cm, nordoidní typ, s elementy mediteranoidními a dalšími vlivy laponoidními a gracilizovanými cromagnoidními prvky ( dle J.CHOCHOL 1969 ). Další antropologické nálezy z období KNP se blíží mediteranoidnímu typu již s malým podílem cromagnoidních forem.

Absolutní datování rozšíření KNP dosud podléhá změnám pro nedostatek nálezů v Čechách. Korigované radiokarbonové datování dle nálezů mimo území Čech udává rozmezí zhruba 3800 - 3300 let př.n.l. Archeologické třídění KNP v Čechách vychází z nálezů keramiky na výšinných sídlištích ( Slánská hora, Jevišovice na Moravě ), ve středoněmeckých mohylách a z relativní chronologie sousedních skupin KNP ( tj. Morava, střední Německo ). Starší stupeň vývoje KNP v Čechách byl zhruba rozdělen na tři etapy. Nejstarší I A etapa je v Čechách hypoteticky doložitelná snad jen nálezy na Slánské hoře. Jiné ojedinělé nálezy pohárů, džbánů a amfor etapy I A nejstaršího horizontu zvaného "severský AB stupeň" jsou obdobné depotu keramiky z Božic u Brna, který obsahuje nejstarší keramiku KNP i typy, ukazující na styky s lengyelským prostředím. Lze předpokládat, že se obě kultury po určitou dobu překrývaly, jak dokladují společné nálezy keramiky KNP a koncové fáze lengyelské kultury (keramika s brázděným vpichem typu Bajč-Retz) na jižní Moravě, jihozápadním Slovensku a přilehlé části Rakouska. A že KNP (ač snad vznikla za spolupůsobení lengyelské kultury) zasahovala do Čech a na Moravu až zpětnou vlnou a obsazovala zemi na úkor lidu s pozdní lengyelskou kulturou. Z Čech pochází doklady o částečné koexistenci pozdně lengyelské jordanovské skupiny s nově příchozí KNP. V etapě I B, která odpovídá německému stupni baalberskému, je KNP již plně vyvinuta. Obsahuje džbány, dvojuché a čtyřuché baalberské amfory, štíhlé nálevkovité poháry, koflíky, mísy a zásobnice s okrajem zesíleným lištou promačkávanou prsty. Výzdoba keramika je omezena na plastické prvky tzv. vousy pod kořeny uch, typické pro baalberskou keramiku, charakteristická krátká žebérka tvaru obráceného U nebo V ve výdutích pohárů. Etapa I C je charakterizována keramikou s ostře profilovanými baalberskými džbány a amforami, jejichž ucha bývají často pravoúhle zalomená. Mezi poháry a koflíky se uplatňuje výraznější členitost. Objevují se tzv. lahve s límcem tj. límcovou římsou na hrdle, které jsou považovány za lampy. Trvá plastická výzdoba doplněná novými vzory krátkých, hustě kladených čárek nebo obdélníkových kolků, vyplňovaných bílou linkou. Nový druh zdobení keramiky mohl být ovlivněn zásahem z oblasti východní skupiny KNP, která je považována za samostatný "siřemský" stupeň ( hrob u Siřemi v sz. Čechách ). Mladší stupeň KNP byl plynulým pokračováním předchozího vývoje. Z baalberských džbánečků a amfor se vyvinuly tvary tzv. salzmndského typu s kónickým hrdlem a cibulovitým tělem. Kolkovanou výzdobu vystřídala rytá s přetrvávajícím motivem rýhy a klikatky, trojúhelníku s vpichy a tzv. románské kříže. Nově nastupují vzory žebříčkové a kanelování tj. svislé mělké žlábkování. Patrný je již vliv kultury s kanelovanou keramikou, působící od jihovýchodu přes Moravu na situaci ve východních a středních Čechách. Česká skupina KNP sousedila na severozápadě s nálezově bohatou skupinou středoněmeckou, se kterou udržovala styky dokumentované na vývoji keramiky. Spojení s jihozápadem přes masiv Českého lesa dokladuje depot dvou sekeromlatů z Bělé n/Radbuzou.

Významnou lokalitou KNP v Čechách je nález sídliště v blízkosti obce Makotřasy severozápadně od Prahy. Nálezy dalších sídlišť KNP z území Čech jsou ojedinělé. U Zabrušan bylo odkryto opevněné sídliště se zbytkem nízkého valu. Nálezy jam s ohništěm pocházejí z Prahy-Kbel, Počedělic / starší stupeň / a Hostivic. Patrně se jedná o pozůstatky stanových objektů. Rozšířená byla prospektorská činnost tj. vyhledávání surovin např. na výrobu štípaných nástrojů / Hostivice /. Z nálezů broušených nástrojů, teslic, sekerek a sekeromlatů a jejich vývoji během trvání KNP je patrný vliv z jihovýchodu. Závaží, cívky a přesleny jsou dokladem o rozvoji tkalcovství. Muži se chopili činností kolem chovu dobytka a jeho ochrany a strhli na sebe vedoucí úlohu v zemědělství a přeneseně i ve společnosti tzv. patriarchát. Rozšířením orného zemědělství se mnohonásobně zmenšila potřeba lidské práce na zajištění obživy. Část rodové občiny se věnovala prospektorské činnosti a výrobě spotřebních předmětů / slabé náznaky směny potravin /, což bylo umožněno právě vyšší produktivitou v zemědělství. Důsledkem bylo nerovnoměrné zvyšování úrovně jednotlivých kolektivů a nespokojenost těch, kterým byly příhodnější podmínky odepřeny. Výsledkem bylo budování opevněných osad. Na pohřebišti baalberského, staršího stupně ve Velkých Žernosekách bylo rozpoznáno 12 hrobů s různými kamennými úpravami. Rituálně uložené kostrové hroby s těly skrčenými a položenými hlavou k západu s kamenným obložením, závalem nebo se skříňkou z plochých kamenných desek v obdélníkové jámě, vesměs bez výbavy / kostěné a kamenné nástroje a ozdoby ve 4 hrobech, keramika v 1 hrobě /. Staršímu stupni náleží též jediný nález mohyly u Dolínek. Do období mladšího, salzmndského stupně spadá nález mohyly se třemi pohřby u Velké Vsi, pohřebiště v Praze-Bubenči / 18 hrobů / a Máslovicích / 7 hrobů /. Pohřebiště jsou obdobná staršímu stupni, mění se orientace těla, hlava směřuje k jihu. V obou stupních vývoje KNP v Čechách jsou početné nepietní pohřby, pohozené kostry a jejich části v sídlištních jámách se stopami opálení. Obdobné nálezy jsou zjišťovány i u mimočeských skupin KNP, kde se však objevují také rituální hroby v mohylách a dolmenech. Zoomorfní nádoby / Makotřasy, Liběšovice u Podbořan /, obdobné nádobám z východního Středomoří, jsou patrně dokladem uctívání kultu plodnosti či úrodnosti. Nalezen byl i kultovní hliněný buben / Kralupy n/Vltavou / vyskytující se i v kultuře salzmndské, kulovitých amfor, bernbuské a walternienburské. U severské skupiny KNP hojné zmenšeniny sekeromlatů z pálené hlíny, kosti, kamene nebo i jantaru byly nalezeny ojediněle také v Čechách / Cimburk u Kutné Hory /. Z analogií vyplývá, že představovaly atribut božstev počasí, tj.hromů, blesků a deště.

V počátcích byla kultura nálevkovitých pohárů jednotná, později se územně diferenciovala / zvl. pohřební zvyklosti /. Koncem staršího eneolitu se vyčleňuje v komplexu kultury nálevkovitých pohárů kultura keramiky s hlubokým vpichem / 1.pol. 3.tis.př.n.l. /, kde vznikají megalitické hroby / Haldensleben, Německo /. KNP patrně koexistovala s dalšími kulturami středního eneolitu a zřejmě se také její nositelé podíleli na vzniku kultury řivňáčské.

Období středního eneolitu / 1.pol. 3.tis.př.n.l. / se větší část střední Evropy opět sjednotila rozšířením kultury s kanelovanou keramikou, vzniklé v karpatské kotlině pod vlivem egejských kultur. Okolní oblasti karpatské kotliny byly přímo osídleny nositeli kultury s kanelovanou keramikou. Do severních oblastí střední Evropy pronikl pouze její vliv. Působení egejsko-anatolské civilizace změnilo v 2.pol. 3.tis.př.n.l. komplex kultury s kanelovanou keramikou v regionální kultury / řivňáčská, jevišovická, Kosihy-Čaka, vučedolská aj. /. V severní oblasti / Polsko / vznikla z předchozího základu kultura kulovitých amfor.

Neolitizace západních částí Evropy, která se omezila pouze na pobřeží a ostrovy Středozemního moře, je datována do 6.tis.př.n.l. Předoasijští kolonisté zasáhli oblast západního Středomoří a vzniklé kultury svědčí spíše o vlivu než o přímém osídlení zemědělci z východu. Ve vnitrozemí západní Evropy nastal rozvoj zemědělství až kolem pol.4.tis.př.n.l. a jen pomalu přecházela kultura západní Evropy do eneolitu. Charakteristické jsou megalitické stavby.

V pozdním enolitu na přelomu 2.tis.př.n.l. významně zasáhla do střední a severní Evropy kultura šňůrové keramiky, patrně vznikající mezi Vislou a Dněprem. Současně jihozápadní Evropu ovládla kultura zvoncových pohárů. Na jihovýchodě Evropy se rozvinul od kultury se šňůrovou keramikou nepříliš odlišný komplex s okrovými hroby.

Dějiny pravěku a starověku, díl I., kol. autorů, redakce J.PEČÍRKA, SPN Praha 1989

	Obr. č. 1 : Půdorys paleoastronomické observatoře u Makotřas. Převzato. Dvě pravěké kultovní astronomicky orientované stavby na Kladensku a Slánsku. Ministr Z., Slánský obzor roč. 1 - 2, Slaný 1994
	Obr. č. 2 : Rekonstrukce zoomorfní nádoby, lokalita Makotřasy
	Obr. č. 3 : Baalberský stupeň KNP. hrob č. 73, Brandysek (okr. Kladno)