Hrad Valdek u Neřešína a okolí 

Pověsti o bílé paní 

Pověsti o Bílé paní hovoří o dceři pana Zajíce z Valdeka, prvního majitele hradu. Jmenovala se Zdeňka a prý vytrvale odmítala nápadníky. Otec vážně onemocněl a rodoví lékaři, pravidelně sem dojíždějící, si tentokrát nevěděli rady. Ale objevil se mladý ranhojič, znalý tajné medicíny a bylinek a pomohl nemocnému šlechtici. Krásná dcera se do mladého ranhojiče zamilovala, odjela s ním do Prahy a tam se o něco později vydal i její otec. Ten však náhodně při veřejné popravě zločince poznal v nápadníkovi dcery samého kata, chystajícího si nasadit kápi a vykonat ortel. Odmítl dát dceru nečistému katu a tak ze svatby sešlo. 

Po návratu na Valdek se však znovu roznemohl a zemřel. Krásnou Zdeňku do měsíce nalezli mrtvou v lesích pod hřebenem. Její duše nedošla pokoje, a tak byla vídána na hradě, později i na místě nálezu těla (označeného křížem), i v hlubokých lesích. Na hradě samém se zjevovala ve výklenku, měnila se v mlhu, plakala pod hradbami s malou rakví a mrtvým dítětem na rukou. Radí zoufalcům, pomáhá chudobným a potřebným. Zlé duše vytrvale trestá. Vysvobodit ji mohl jen ryšavý kněz z kláštera ve Svaté Dobrotivé. Posmrtná existence půvabné Zdeňky nepatří jen historii. Zjevení bylo zaznamenáno prý i v nedávno.  

K jejímu zjevování dochází vždy o dvanácté – a to jak v čas polední, tak v čas půlnoční. Toto vidmo se vrhá na toho, kdo jí vejde do cesty. Je zde rozšířeno inflační téma pokladu složeného ze zlatého stolu a dvanácti židlí. Co zde je ale ojedinělé, je legenda o jejím konci, který způsobili dva zločinní augustiniánští mniši jejím roztržením vedví. 

Existuje i lidové podání, které domýšlí, že ona pověst se nevztahuje k bílé paní valdecké , ale k panně Lídě u studánky vedle kláštera sv. Dobrotivé. Snad se tak archetypálně manifestuje
přetržení působení pohanství v osobě oné pohanské panny. V opozici proti ním by stála sv. Benigna ( Dobrotivá) a taktéž mariánský úmysl založení kláštera (Augustiniánský klášter svaté Dobrotivé, první klášter tohoto řádu v Čechách, byl založen panem Oldřichem Zajícem z Valdeka r. 1262 na základě zjevení Panny Marie na místě zvaném Ostrov a jako dík za vítězství Přemysla Otakara II. nad maďarským králem Bélou IV. v bitvě u Kressenbrunu). 

Na hradě jsou prý i ukryté poklady, který hlídá zakletá plačící panna opečovávající dětskou rakvičku. Její zjevení je zřídkavé a vidí ji pouze určité osoby. Poklad má být ukryt v podzemní chodbě, která má tvar písmene S. Ony chodby měly spojovat Valdek s kostelem a klášterem ve Svaté Dobrotivé, případně Zaječovem. Dnešní padesátníci se ještě vzpomínají, jak si v některých částech chodby hrávali. Podle terénních stop a okének do nepřístupných prostor se opravdu dá o valdeckém podzemí spekulovat.

Poklad může nalézt jen dítě kněze (?), zvláštním způsobem narozené. Je zvláštní, že i vysvobození Bílé paní je možné jen za pomoci kněze, examinováním ryšavým mnichem z kláštera ve Svaté Dobrotivé. Bílá Paní byla naposledy na hradě spatřena kolem roku 1968.

Pohanská věštkyně a studánka

U zdejší lesní studánky na úsvitu křesťanství pobývala pohanská věštkyně panna Lída (tedy vestálka) se svou suitou.Zabývala se léčením, porody a prací psychoterapeutky. Prováděla magické léčení vodou. Když přišli křesťanští misionáři podle legendy ji zakleli do studánky. 

Její vidmo ale lpělo na těchto místech, vystupovalo z vod za večerní doby a děsilo pozdní chodce na odlehlých lesních cestách. Podle starého vyprávění jí jednou ovčák z Valdeka ( dle Elifase Leviho i jiných autorů jsou právě ovčáci mistrnými znalci nízké magie) uzmul její řasnatý šat, když vcházela v koupel.Ona jemu odňala dvě ovce a poté došlo k navrácení šatu.

	Podle :
	Dvořák, O.:	Záhada Bílé Paní. Magazín záhad, 2001
	M. Zacha Kučera	zpráva  (http://www.jesen.cz), 2010.