Nejslavnější český hrad nechal
postavit Karel IV. v letech 1348 - 1358. Měl se stát úschovnou
českých korunovačních klenotů, nejdůležitějších
státních listin a sbírek relikvií. Měl připomínat
Montsalvat a chrám svatého Grálu.
Relikvie byly uloženy
ve výklenku nad zděným oltářem v kapli sv. Kříže,
obložené 2392 drahými kameny. Byly mezi nimi - zub sv.
Jana Křtitele, část roucha sv. Jana Evangelisty, kus
ubrusu z Poslední večeře, trn z Kristovy trnové
koruny a žezlo s mečem Karla Velikého.
Tajná místnost
na Karlštejně
Podle
historických pramenů by měla existovat mezi druhým a třetím podlažím
hlavní karlštejnské věže tajná komora, o které píše Bohuslav Balbín. V ní
by měly být uschovány různé poklady. Měla by být přístupná z kaple
Sv. Kříže. Průzkumy ji odhalily, ale je zcela vyplněná stavebním
kamenem a vápnem. (1)
Záhadný
nápis na Karlštejně
Na
nepřístupném místě věže Voršilka je zvnějšku vyryt do omítky italský
nápis:
„Vado
cercando pace e no la posso avere Pacienza al mio despetto“
který
lze přeložit jako :
„Jdu
světem, hledaje mír, nemohu jej nalézti, trpělivost je mou útěchou.“
Podle
(1) jej napsal na motivy Petrarcovy básně neznámý vlašský řemeslník,
možná i Petrarca sám, když na pozvání Karla IV. navštívil
rozestavěný Karlštejn.
Pověsti
O bílé paní
V Budňanech u Karlštejna jde o život, když při návštěvě
bílé paní nejsou všichni doma a neodpoví správně na její otázku. Zpravidla za trest chodí mlčky ve starých budovách, kde hlídá poklad a čeká na své vysvobození. Bílou paní se zpravidla stávala žena, která za svého života trpěla nebo byla zavražděna, ale jen skutečně výjimečně bylo jejím posláním potrestat viníky.
