Přehled působení templářského řádu v Čechách a na Moravě

Praha

V Praze sídlili templáři na Starém městě poblíž románské rotundy sv. Vavřince z roku 1232. Podle dost nespolehlivého kronikáře Hájka rotunda pocházela již z dob sv. Václava. Stavba je směrem k východu rozšířena a na severní straně u ní vystavěli komendu, která se nazývala Jeruzalémská. Celá stavba byla ovšem (i v kontextu doby) dosti malá.

Poblíž Celetné ulice, kolmo ke kostelu sv. Jakuba se nachází Templová ulička. Jednoznačně a prokazatelně tuto lokalitu s templáři spojit nelze. Je ovšem možné, že zde nějaký dům v majetku řádu stával. Šlo údajně o dům číslo popisné 589 – I, kterému se říkalo Templ. Po celém tomto domě bylo prý na stěnách množství templářských znaků. V 16. století byl na domě vymalován obraz Božích muk, a když byli tudy vedeni odsouzenci na popravu, byli rychtářem napomínáni, aby před tímto obrazem poklekli a pomodlili se.

Podle nařízení papeže Klimenta i pražský biskup Jan IV. z Dražic dal příkaz 6. května 1312 ke zrušení řádu v Čechách. Dědici řádu měli být johanité.

Johanité v Praze 9. července 1313 prodali chrám sv. Vavřince i dvůr templářů za 130 kop grošů jeptiškám řádu sv. Dominika u sv. Anny pod Petřínem. Jeptišky změnili komendu templářů za svůj klášter, postavili zde nový kostel sv. Anny a další budovy. Jde o Anenský klášter (nezaměňovat s Anežským!) na Anenském náměstí, směrem k Řetězové a Liliové ulici.

Ještě na počátku 20. století bylo údajně na severní straně kostela patrno 36 templářských symbolů, což je problematické, neboť s výstavbou tohoto kostela bylo (na stejném místě, ale v jiném rozsahu i půdorysu) započato až několik let po zrušení řádu.

Klášter se pak nazýval "klášterem u sv. Anny a sv. Vavřince", ale to upadlo v zapomenutí, a lid jej pak nazýval již jen chrámem a klášterem sv. Anny. Po roce 1785 byl zrušen a přestavěn do nynější Celetné ulice, mezi Příkopy a Prašnou bránu.

Dům čp. 589 – I „Templ“ mezi Celetnou ulicí a chrámem sv. Jakuba dostaly v letech 1364 - 1401 darem od neznámého dobrodince bekyně. Tento ženský náboženský spolek (muži se nazývali begardi nebo beguini) byl založen ve 12. století Lambertem le Begue, jako "bratři a sestry volného ducha". Zastávali názor, že ať se člověk dopustí jakýchkoli smyslných hříchů, jeho duch se tím neposkvrní a zavrhovali i další křesťanská dogmata. V Čechách měli obzvlášť velkou podporu, byli zde nazýváni jako pikardi nebo pikharti.

V průchodu z Celetné do Štupartské ulice měli piaristé v letech 1752 - 1766 školu a uvnitř stála gotická starobylá kaple, jejíž původ se rovněž přičítal templářům. Bohužel, při přestavbě domu v 18. století byla kaple zničena.

S působením templářů je spojováno podzemí, které leží mezi zbořenou centrální gotickou stavbou kaple Božího těla, které patřilo tajné společnosti Obruč, jezuitským kostelem sv. Ignáce a domem dr. Fausta na Karlově náměstí. Tyto podzemní chodby popisuje Karel Sabina v románu "Synové světla". Také Josef Svátek ve své knize "Tajnosti Pražské" sem klade podzemní úkryt anarchistické společnosti "Mladá Evropa". Chodby se měly táhnout mezi klášterem na Zderaze až ke kryptám pod kostelem sv. Lazara v Lazarské ulici. Podzemí u Karlova náměstí popisuje i Hugo Silber v "Tajnostech čili sbírce tajností hlavních měst celé země, díl 1. Tajnosti pražské" z roku 1861.