Pavlovsko  - hradiště na vrcholu  kopce Žďár (629 m.n.m.), výrazného  kuželovitého zalesněného vrchu s křemencovými skalisky na temeni, vystupujícího 190 m nad údolím říčky Klabavy. Vnější  hradiště  je obehnáno  slabším  vnějším valem asi v polovině  výšky  kopce, dlouhým 660 m  a  uzavírajícím  celkovou  plochu  hradiště - asi 24 ha. Vnější  val , už  silně porušený,  začíná  na severním srázu a obíhá celý obvod kromě východní, skalnaté stráně.   

(Plánek hradiště)

 Z vnější strany je vysoký až 1,5 m.  Nejlépe je patrný na západě, kde zabírá i vodní pramen ve stráni.  Vnitřní val je zachován v délce 240 m a uzavírá obdélníkovité vnitřní hradiště, řečené Zahrádka (1 ha).

Je rovněž nasypán z místního křemence, ale je mnohem mohutnější , vnější výška (po svahu) je 8 - 10 m, vnitřní 2 - 3 m, průměrná šířka základny valu je 12 m. Nejlépe je zachován opět na západní straně, využívá přirozených skal. 

V severozápadním úseku 45 m na  západě od vrcholku, je přirozená brána z velkých balvanů.  Na severní straně tvoří skalní srázy  přirozenou ochranu.  Z vrcholu je vynikající  rozhled do okolí.  Hradiště je  známo od poloviny 19. století , ale teprve  nedávno byl  určen  jeho  původ z  pozdní   doby  bronzové. Hora je od roku 1953 státní  přírodní rezervací.

Přístup :
Ze silnice Praha - Plzeň odbočka a v Holoubkově vlevo na jih  do Hůrek,  před  touto obcí  ze  silnice  odbočuje červená značka k vrchu Žďáru a do Rokycan.  

 Podle : Sklenář, K. a kol.: Archeologické památky : průvodce. Optys, Opava, 1994, s. 165

Členové Kosmického klubu v Rokycanech našli již více kamenných plastik, které se odlišují ód dosud známých nálezů. Především jsou hrubě opracované a objevují se v určitých seskupeních tak, že na jednom místě bývají hlavičky směřující dolu a na protější straně místa nálezu bývají rozloženy podstavečky. Hlavičku lze jen jediným možným způsobem upevnit do prohlubeniny podstavečku, při jiné poloze padá. Sošky jsou z různého materiálu, obrysy mužského obličeje mají na čele výstupek.

Poslední nálezy pocházejí z kopce Žďár u Rokycan, a budou vystaveny ve vitrínách MěstNV v Rokycanech od 4. do 14.října, pak se přemístí do okresního muzea. Další nález sošek pochází z dávné sklářské osady Kristíánka v severních Čechách, kde byly mezi malé kamenné sošky umístěny i sošky ze skla zvláštní struktury. Veškerý nálezy zkoumají odborníci; zatím neznáme ani jejich stáří; ani jejich účel. U Kounova, kde známé kamenné řady připomínají pravěký kalendář a kde byly v poslední době rovněž objeveny sošky, se zřizuje naučná stezka a není vyloučeno, že se jí dočkáme i na vrchu Žďáru.

Záhadné kamenné sošky

J. Brejcha, Svobodné slovo 25.9.1986