Podivný zážitek na hradě Zubštýn

Ing. Jaroslav Nepejchal zavítal spolu se svým bratrancem na Zubštýn. Vypráví: 

"Počasí bylo velmi nevlídné. Mrholilo a nad krajinou se převalovala hustá mlha. Stoupali jsme od obce Pivonice. Viditelnost se ještě zhoršila. Při výstupu na val, který býval kdysi hradbami, ale dnes je již jen trávou zarostlým náspem, jsme uslyšeli podivný zpěv. Jeho intenzita sílila. Na vrcholu nás od zříceniny dělila mírná prohlubeň. Za ní čněly zbytky stavby, část klenby a hromada zdiva. K rozhledně bylo nutné projít asi tři metry dlouhou chodbičkou. V celém areálu nikdo nebyl, a přesto zpěv vycházel právě z ruin. Slovům nebylo rozumět, ale znělo to jako husitský chorál. Mohutný mužský sbor neutichal. Svírala nás tíseň. Neřekli jsme ani slovo. Oba jsme se na sebe podívali a tiše začali sestupovat."

Dochází k těmto jevům pouze náhodou, anebo je vyvolávají zcela konkrétní okolnosti? Putují zvuky napříč věky jen díky výpadkům v zavedeném toku času, anebo to jsou promyšlené, neznámou mocí řízené a dobře organizované přesuny?

Podle : Archiv KPUFO