Co to spadlo za třicetileté války ?

Druhý rok po vypuknutí třicetileté války nad moravskou obcí Wodranec (Odranec), části obce Věcova, dnes okres Žďár nad Sázavou, se udál podivný případ 

 "Novina pravdivá o velikém a hrozném zázraku, kterýž se stal v dědině Wodranci nedaleko Nového Města, na gruntech urozeného pána, pana Wilíma Dubského z Třebomyslic, na Novém Městě, Dačicích a Řeckovicích, léta 1619. V auterý před Svatým Vítem, to jest 11. dne června. Kterýžto zázrak že se vskutku pravdivě stal s bedlivostí vyhledáno a vyptáváno jest. Od slovutného muže pana Šebestiána Antonína Želechovského z Želechova, auředníka téhož panství a měštína Nového Města a slovo od slova vspis uvedený a k vytisknutí daný.

 Léta tohoto 1619, v auterý před svatým Vítem ve vsi Wodranci, nedaleko Nového Města, v markrabství moravském, okolo nešporní hodiny, spatřín jest veliký a hrozný div na obloze nebeské, od mnohých lidí, tu blízských i vzdálených, a to takový: Předně, ukázalo se neveliké mračno jako stůl a nebo mlejnské kolo, a v tom od některých ostřejšího zraku vidino divné přemýtání, a jako vespolek se potýkání. Jiným zdálo se viděti nejprve jako ňáká vrata, a v nich veliký erb, s literárná psanými, kdoby uměl čísti, a to spatřil, byl by mohl přečísti, to zmizelo, a zase se zdálo krvavé kolo, a z toho kola vyšili tři krvaví kříži, sebou se jakoby šermoval potýkali, až zmizeli, Jiní pak kteří na horách byli na ten obláček patřili, viděli odtud dejm vycházeti, a jako střílení vojska velikého proti vojsku jinému, jiní slyšeli také jako lermo bubnování. Lid na polích zůstávající děsil se, až k zemi přepadal: někteří i k vojnám se měli, bojíce se aby jich"

Část zprávy zč. 2 Pražských novin, vydaných dne 3. 1. 1897:

FEUILLETON - Meteory čili povětroně

Napsal Fr. Kodym.

Léta 1619 v úterý před sv. Vítem stal se ve vsi Wodranci nedaleko Nového Města v markrabství moravském - zázrak. Bedlivostí slovutného muže pana Šebestiána Želechovského z Želechova, měštína Nového města vyhledáno jest v "Calendarium perpetuum oeconomicum" (pozn.: Stálý hospodářský kalendář) alespoň tolik, že tam v týž den okolo nešporní hodiny (pozn.: 16 hodin) spatřín byl veliký a hrozný div na obloze nebeské od mnohých lidí, tu blízkých, tu vzdálený a to takový: Předně ukázalo se neveliké mračno jako stůl anebo mlejnské kolo a v tom od některých  ostřejšího  zraku  viděno  podivné  přemítání  a jako vespolek se potýkání. Jiným udalo se viděti nejprve jako nějaká vrata a v nich velký erb s literami psanými. Kdo by uměl čísti a to spatřil, byl by mohl přečísti. To zmizelo a zase se udalo krvavé kolo a z toho kola vyšli tři krvaví kříži sebou se jako by potýkali, až i zmizeli. Jiní pak, kteří na horách byli a na ten obláček popatřili,  viděli  odtud dej m vycházeti  a jako  střílení vojska velikého proti vojsku jinému. Jiní slyšeli také lermo bubnování (pozn.: bubnování na poplach). Někteří i k utíkání se měli bojíce se, aby jich tu ruka rozhněvaného Pána Boha nepostihla. Dobytek na polích a horách se pasoucí od toho bouchání se lekal, jakoby se poklesoval, ač nerozumný. Avšak o takových hrozných skutcích Božích citedlnost mající a hněv Stvořitele svého poznávající, vzhůru k nebi hlavy zdvíhaje hleděl: tím způsobem i koni, kde na polích orali anebo na nich jeli, s uleknutím jako by klesali k zemi připadali: nebo takový hrozný jekot a hluk se stal, jakoby z největšího  děla třikráte  udeřeno  bylo,  odkudž tři  kusy  kovu nějakého, převelice divného (an se ještě rozuměti nemůže, jaký jest) vyletělo: ten takový kov, když od střely všemohoucího Boha vypuštěn byl, s velikým dolů hlučením letěl jsouce rozpálený jako ňáká ohnivá pochodně: a zvuk vydával jako bývá, když se přestane velkými zvony zvoniti, tak že lidé na polích při pracech zůstávajíce tak ten zvuk a jekot slyšeli, jako by se dál kolem jejich uší. Potom takový kov ve tři místa padl, jeden v řečené vsi Wodranci a druhý za touž vsí za Humny, kteréžto kovy letící když spatřili, pastevci Pavla Voráka (pozn.: Vařáka?) a pastevec druhý Václava Pekárka a znamenavše místo,kde padli, konšelům a sousedům oznámili, kteříž nemeškali v těch místech hledati a to s velikou prací, neboť k těm kusům přístupu nebylo, že země od téhož kovu znamenitě rozpálena byla, tak že se od toho někteří na ruce popálili, až po tom jeden kus sochorem vyvážiti musili, nebo v zemi na pět čtvrtí lokte dlouhého kovářského zhloubí byl (pozn.: dle mor. lokte cca Im). Druhého kusu též dostali, kterýž tak hluboko nebyl a váží dvě libry a čtvrt, však jednostejný materie. Třetí kus ještě se najíti nemůže, kterýž v tom hřmotu do lesa upadl. Kteřížto kusové za Jeho milosti Panem Vilémem Dubským na Novém Městě zůstávají a mnozí s velikým podivením přicházejíce na ně patří. Více na gruntech téhož Pana Viléma Dubského, při městysi Jimravově, prach ručniční u některých dědin aneb vesnic s nebe pršel, kterýž mnozí páni stavu panského i rytířského i obecný lid ten prach jsou prubovali. Odkudž", zakončuje zápisce, můžeme souditi, jak hrozné střely užívati ráčí Pán Bůh a má i chová je jak proti pohanům, tak i neupřímným i nevěrným křesťanům" - -

Část článku z Horáckých besed:

Také i za hranicemi byla zpráva o této události rychle rozšířena tiskem, jak svědčí následující tisk ve Frankfurtě nad Mohanem v roce 1619:

Zwo warhaffte Zeitung (našeho případu týká se druhá část, jež má titul)

Die Andr ist ein Kurtze Beschreibung eines schrocklichen Wunderzeichens, welches sich an den Máhrischen und Bomischen Grentzen den 12. (tak) Junii dieses 1619 Jahrs, dá es unter andern Pulver geregnett, hat sehen lassen. Gedruckt zu Franckfurt am Meyn 1619.

(Dvě pravdivé noviny . . . druhá jest krátké popsání strašného zázračného znamení, které se ukázalo na moravských a českých hranicích dne 12. (tak) června tohoto roku 1619, kde mezi jiným střelný prach pršel. Tištěno ve Frankfurtě nad Mohanem 1619).

  Zápis v městské knize jimramovské, str. 161:

"Léta páně 1619 ve 20 hodin na celý orloj (4 hod. odpoledne) z dopuštění božího veliké bylo jest ječeni a chrochání až i z toho potomě nějaký prach co by ručniční byl, což jest se i od jiskry chytil a to na roli při městýs Jimramově a na místech mnohých pršel. V tuž hodinu na Wodranci z toho chrochání spadly jsou tři kusy nějaký,což by vocele nebo zvonoviny byly, kteréžto když jsou ze země vykopali, mnozí jsme spatřovali a v rukou měli, jakž jeden byl 15 funtů, druhý 3 funty (pozn.: l funí = cca 0,5 kg), třetího dostati nemohli, nebo do země hlyboko jest se vrazil, a mnohý to viděli, když letěly, co ohně se svítíce, kdež i země, do níž vpadly, jest horká byla. Pán Bůh ráčiž s námi býti, tu památku v mysli míti, zeť jest Bůh ne nadarmo toho neukázal nám tak mnoho, ale tím nás nabízeje, ku pokání přivozuje, abychom hříchu přestali, svaté pokání činili, o dejž je nám zde činiti a potom v slávu přijíti do království nebeského, tam tebe ctíti samého -Amen."

 Dopis hraběti Belceredimu z 14. 11. 1857:

Urozený pane hrabě, milostivý ochránce!

V městské jimramovské pozemkové knize / vlastně pamětní knize Lit. A.AI., fol. 153-1567 se nachází latinský? kostelní a školní řád pro panství jimramovské od Jana Dubského z Třebomyslic z r. 1612. Protože ony dokumenty náleží ke vzácnostem a mohly by tvořit zajímavý doplněk /doklad?/ pro dějiny náboženství, nechal jsem udělat opis a předat sub I. a II. Vaší vysoké hraběcí milosti k laskavému uvážení a dispozici.

K těmto dvěma dokumentům připojil jsem i opis písně, sdělené mi zdejším obchodníkem Joachimem Bradym, v níž se zpívá -podle tehdejších představ - o pádu meteorických kamenů u vsi Odrance a meteorickém dešti u Jimramova, ke kterému došlo v úterý před sv. Vítem r. 1619.

Tato píseň /opis III/ si může činit tak dalece nárok na historickou cenu a proto jako fenomenální skutečnost bude také zařazena do shora uvedené pamětní knihy fol. 161 / opis IV?/.

(pozn.: uvedené dokumenty byly později prostřednictvím hraběte Belcerediho předány moravskému zemskému archivu a v něm uloženy)

Kramářská píseň:

Ej sejděte se křesťané před skonáním světa, pozorujte, rozvažujte, jaká již jdou léta.

Na vše strany války, boje, krve vylévání a kdo ví co víc dočkáme, co dál bude s námi.

Pán Bůh se těžce rozhněval, pro hříchy nás tresce, žádny nečiní pokání zlého přestat nechce.

Správcové církve nabízí, pokutami hrozí, abychom se polepšili než přijde hněv Boží.

Pán Bůh také s druhé strany znamení nám dává, skrze zázraky a divy o čemž jistá zpráva.

Léta nyní přítomného, to měsíce června, zázrak opět Bůh ukázal, jest jistá věc hrozná.

V úterý před svatým Vítem, o nešporní chvíli, v Moravě na vsi Wodranci předěšeni byli.

Když lidé svých prací v poli toho dne nechali, nenadále v okamžení divnou věc viděli.

Ňáké mračno jako by stůl nebo mlýnské kolo, a v tom divné potýkání děsili se toho.

A jiní to zas viděli, jak vrata nějaký, a v prostředku erb veliký, Vněm litery taky.

Písmena kolem stojící čísti neuměli, a co tu bylo napsáno, nic nerozuměli..

To pak všecko když zmizelo, hned jiný nastalo kolo nějaký krvavý zase se udalo.

Z něhožto vyšly tři kříže velice krvavý hrozno na to hledět bylo všichni o tom praví.

Ty sem tam se hýbaly, jak by se šermovaly, jeden k druhému se blížíc, tak se potýkaly.

A opět jak zmizelo, hned jiný nastalo, těm kteříž na horách byli, věděti se dalo.

Ano, z oblaku malého velký dým se valí, co tam byli, co dál bude, na to pozor dali.

A v tom bylo slyšet strašlivé střílení, bouchání vojska velkého, zbraní potýkání.

A přitom opět zvuk jiný, jak na poplach bubnování, takže se již mnozí chtěli dát na utíkání.

Strachem jsouce naplněni až na zem padali, vidouce hrozný hněv boží převelmi se báli.

Dobytek kde na poli byl vidouc ten div hrozný, jako lidé vzhůru hleděl dosvědčují mnozí.

Slyšíce ten hluk bouchání, až na zem jest padal, ač stvoření nerozumné, skutek boží poznal.

Rovně i koňové taky jsouce s nimi v poli, až ke smrti vystrašení na zemi padali.

Nebo tak hrozný hřmot, jekot tu slyšen byl, jak by z velikého děla po třikráte udeřil.

A když se ty věci daly od tu té hodiny, tři kusy kovu vylítly ajsouňáký divný.

Ten kov pak když dolů letěl tak počal zvučeti, jako když přestanou zvony Velkými zvoniti.

Co pochodně rozpálené letět je viděli, neb na vlastní oči je dva Pastevci viděli.

Jeden jenž dobytek pásl u Pavla Vařáka a druhý pak u souseda Václava Pekárka.

Ty když se na to dívali v které místo spadly, běžíc schvátání konšelům O tom zprávu dali.

Konšelé nemeškajíce spěchali za nimi, podle zprávy obdržené takový kov našli.

Jeden tu ve vsi Wodranci, když ho vzíti chtěli, nevěděli že od něho země horká byla.

Rukama ho dobývajíc velmi se spálili, až pak ze země sochorem ven jej vyvážili.

Tu teprv na něj patříce jemu se divili, kterýž patnáct liber váží neb ho převážili.

Druhej kus z tej matérie hned za humny ležel, však ne v zemi tak hluboko jako první vězel.

Váží víc nežli dvě libry, třetího pak kusu ještě nemohou neb upad do lesu.

Ty pak kusy jsou složeny u pana Dubského v Novém Městě kam za nimi často přicházeno.

Na ně patříce se diví neb nebylo známo, aby kdy tak hrozný zázrak Byl vidět na zemi.

Jiní pak viděli hvězdu že se ještě skvěla, letíc po nebi pruh jasný jak za sebou měla.

Také nedaleko obce to u Jimramova, stala se věc velmi divná prve neslýchaná.

Neboť prach ručniční prše v mnohém místě, což mnoho lidu vidělo pravda jest zajisté.

Na nějž mnozí slavní páni dobrý pozor dali, zkoušejíce zda je dobrý ho zapalovali.

Zjistili, že má stejnou moc a tak rychle se vzňal, jako by ho zde na zemi ten prachař udělal.

Takový prach pak od středy do pátku sbírali, a pro budoucí památku mnozí ho schovali.

Považte tedy křesťané jaká to věc hrozná, téměř od počátku světa nikdy neslýchaná:

Aby kdy bylo v povětří takový bouchání, úkazy divné, strašlivé lermo bubnování.

A takový kovy, ten prach, což nadarmo není, nebo na tých divných věcích jest jistě znamení.

Třeba abychom to všichni měli na paměti, za to pána Boha vroucně srdečně prositi.

Aby takovéhle divy nám nebyly k zlému, ale ze milosti Boží ke všemu dobrému.

Proto vydejme se nyní na svaté pokání, pak všudy na každém místě bude Pán Bůh s námi.

Amen

***

Zamyšlení badatele

Velmi podivná a záhadná je vlastní ztráta meteoritů... Ještě   záhadnější je   skutečnost,  že  padající  prach  byl  podle doložených záznamů zápalný...

  Určitý rozpor je i v popisu materiálu:

- materiál vzhledem podobný zvonovině...

- materiál zvukem připomínající zvonovinu...

Naskýtá se i úvaha, že třetí kus nespadl do výběžku lesa, ale do místa Zelené hory. Kdo někdy viděl pád bolidu ví, že místo pádu se jeví velmi blízko, ale může být i hodně kilometrů vzdáleno. Osa ve směru pádu Jimramov - Odranec - Zelená hora tuto variantu nabízí a je vysvětlením proč se u Odrance nikdy nenalezl.

  Pseudometeority:

Mnoho osob se v historii pokoušelo nalézt pozůstatky meteoritu, ale krom pana Viléma Dubského se to nikomu jinému zatím nepodařilo. Pro přehled uvádím některé zajímavé pokusy a nálezy:

- jeden z kusů meteoritu se měl nacházet v soukromé sbírce evangelického nadučitele Kobližka v nedalekém Telecím. Při ověřování této informace jsem však zjistil, že se jednalo o zajímavou, až podivínskou osobu a pravost nálezu nebyla nikdy potvrzena. Tento nález se rovněž nedochoval. Podle sdělení místních pamětníků se jednalo o osobu, která chtěla být spíš zajímavou...

-  další osobou která po meteoritu intenzivně pátrala byl dnes již zesnulý bývalý zaměstnanec Moravského zemského muzea pan Chlupáček. Meteorit nikdy nenalezl, ale podle sdělení vdovy, něco co souviselo s pádem meteoritu měl... (prach?). Celou svoji sbírku, především minerálů, však odkázal muzeu a tam o ničem nevědí (možná ještě nebyla ani roztříděna a je uložena v depositu muzea)

-  zaměstnanci Národního muzea v Praze byl proveden průzkum v místě pádu. Průzkum vyrýžované frakce z půdy však obsahoval pouze zbytky železa, skleněné a kovové kuličky a úlomky skel, což jsou pouze pozůstatky po železářství a sklářství, nikoliv pozůstatky po pádu meteoritu. Nalezená zrna minerálu olivínu jsou z metamorfováných vápenců, které se přidávaly k železné rudě při hutnění

-  sám při toulkách po okolních lesích a polích otočím mnoho kamenů. Jediným výsledkem je zatím zajímavý nález z lesa pod Odrancem. Nalezený kus je oblého tvaru s mnohými dutinami, váží cca 43 kg a podle vypočtené měrné váhy by mohl odpovídat některému vzácnějšímu druhu kamenného meteoritu (chondrit, achondrit). Podle posouzení profesionálního geologa se však jedná pouze o pecku limfatického pískovce. Zajímavostí však je, že pískovec se v okolí Odrance nevyskytuje. Že by "bludný kámen" z doby ledové?...

Závěr

O pádu meteoritu v (W)Odranci lze hovořit jako o hromadném pádu (roztříštění min. 3ks). Rozmístění úlomků hromadných pádů má jisté zákonitosti a děje se tak v tzv. pádové ploše, kde nejmenší úlomky padají nejdříve a největší vlivem zbytku své kosmické rychlosti nejdále. Z toho vyplývá, že ve směru od Jimramova spadl v polifza humny) nejprve menší kus o váze l, 3 kg, druhý (u rybníka) o váze 8, 4 kg a třetí největší kus o neznámé váze do výběžku lesa pod Odrancem. Možná je ale i druhá varianta, kdy by první kus meteoritu spadl ve výběžku lesa u vrchu Bohdalec. V tomto případě by se však jednalo o malý kousek váhy do l kg.

Tato varianta je méně pravděpodobná, protože popsaný jev napovídá tomu, že celková váha meteoritu byla vyšší než 10 kg a o výběžku lesa v pohledu od Odrance se nedá uvažovat. Kdo ale ví, kde byl všude v okolí Odrance les před čtyřmi stoletími.

Nenalezený kus tedy:

a) stále čeká na nalezení (byl by pravděpodobně značně narušen)

b) v půdě se již zcela rozpadl

c) byl nalezen a je umístěn v neznámé sbírce

d) byl nalezen a z neznalosti skončil společně s železnou rudou v Kadovských železárnách

e) dopadl do místa dnešní Zelené hory (viz bod 6 b,c,h)

Nalezené a dříve vystavené kusy:

a) skončily v některé rodové větvi rodu Dubských (před rozhodnutím o konfiskaci majetku totiž majitel meteoritů Vilém začal části svého majetku převádět na ostatní členy rodu)

b) skončil v rodu Ditrichštejnů, kteří majetek následně získali

c) byly odcizeny při přepadení zámku v Novém Městě na Moravě švédskými vojsky a dopraveny do Švédska jako válečná kořist (ve válečných dobách běžný jev - např. i světoznámá ručně psaná bible ukořistěná z vypáleného kláštera v Podlažicích)

d) nalézají se v některé soukromé nebo muzeální sbírce

e) z neznalosti určení spočívají v některém s deposit muzeí

f) po požáru novoměstského zámku skončily při následném úklidu a rekonstrukci na některém rumišti

Do budoucna bude uvítána každá nová informace vedoucí k doplnění dosud známých materiálů, případně k nalezené některé části meteoritu, včetně v době pádu na Jimramovsku sbíraného a • doma v různých krabičkách na památku uchovávaného prachu. Cílem je vrátit alespoň některou z částí meteoritu do místa pádu v obci Odranec a vystavit ji pro veřejnost.

 Z materiálu Jiřího Víska: "Příběh meteoritu (W)Odranec" (samizdat, 2004), děkujeme