Zmínky o čarodějnických sletech na vrchu příznačně zvaném Čaroděň při cestě z Bošovic do Velkých Hostěrádek se dochovaly v ústní tradici odpradávna. V knize "Pověsti z Bošovic a okolí" je zaznamenal amatérský historik a starosta Jaroslav Šimandl:

„Čarodějnice se tady slétaly z celého okolí o filipojakubské noci. Toto místo nebylo vybráno náhodně. V pohanských dobách zde docházelo k rituálním kultům plodnosti, hodům a tancům.“

Satanské mše

A jak to podle dobových představ na takovém sletu čarodějnic vypadalo?

„Na sabatu převládala černá barva podzemních sil. Satan zde byl přítomen v podobě kozla. Všechno vlastně připomínalo křesťanskou mši naruby. Hudební nástroje byly z kostí umrlců.

Sabat končil všeobecnými orgiemi a incesty. Na slety se létalo na košťatech pomocí čarodějných mastí. Šlo hlavně o halucinogenní masti z durmanu a blínu,“ popisuje kniha pověstí.

Bujná lidová představivost v dobách novověku přivedla nejednu ženu do neštěstí. Stačilo, aby sousedovi třeba přestala dojit kráva poté, co se na ni podívala, a pověra byla na světě. Někdy nechybělo ani udání církevní či světské vrchnosti, která čarodějnictví stíhala nejtvrdšími tresty, většinou upálením. K přiznání oběť donutilo mučení během výkonu útrpného práva.

Bošovice podle Šimandla několikrát figuruje v černých či smolných knihách. Několik údajných čarodějnic mělo být dokonce právě na Čaroděni upáleno. Na Vyškovsku je to výjimka, která nemá obdoby.

Podle : Vyškovský deník, 2010