Vzkaz ze záhrobí? 


"Je tomu rok, co zemřel můj milovaný manžel. Po jeho odchodu neteř rozvezla celé rodině jeho fotografii a každý si ji vystavil na nějaké místo podle vlastního uvážení. My ji třeba máme v kuchyni a každý večer u ní rozsvěcujeme svíčku. Sestra neteře si ji dala na televizi. 

Po roce od pohřbu slavil manželův bratr šedesátiny, na které se sjela celá rodina. Povídalo se a vzpomínalo. V jednu chvíli za mnou přišla neteř a povídá: 

„Teto, věř mi nebo ne, ale když večer vypnu televizi, objeví se na obrazovce strejda."

Neměla jsem důvod jí nevěřit, ale chtěla jsem to vidět na vlastní oči. Asi za měsíc jsme se za ní vydali s dcerou a jejím přítelem, který se vyzná v elektronice. Počkali jsme, až se trochu setmí, a provedli pokus. 

Na obrazovce se objevila fotografie manžela ve stejné velikosti, ale v negativu. Nechápavě jsme na sebe hleděli a ptali se, proč se to stalo zrovna u neteře. Později jsem se tomu snažila přijít na kloub, a proto jsem navštívila našeho známého - psychotronika. 

Ten mi vysvětlil, že neteř je z celé rodiny nejvíce energeticky citlivá a manžel mi přes ni posílá vzkaz. Mám jej napsaný a vím, že manžel se má po smrti dobře. Dnes tedy vím, že boží bytosti existují."


Čtenářka A. M. z Náměště

Podle : Spirit, dopis čtenářky , 2003