Klokoty

  • Pikarti

    Na svou dobu netradiční myšlenkové pochody vyobcovaly z řad husitů sektu, pro kterou se ujal název pikarti.

Své jméno dostala podle francouzského kraje Pikardie, odkud do Čech na začátku 15. století přišla skupina kacířů. Čeští pikarti zpočátku žili celkem bez problémů v centru husitského hnutí v Táboře. Jejich ideoví vůdci v čele s Martinem Húskou ale ve svých duchovních úvahách zacházeli mnohem dál než ostatní husitští knězi. Například napadli samotnou podstatu husitské pře se světem, tedy svátost oltářní.

Neuznávali chléb jako symbol Kristova a těla a víno coby podobenství Spasitelovy krve. Húskovi pikarti nepotřebovali ke svým obřadům ani kalich či monstrance. To bylo na Žižku a husitské duchovní příliš silné sousto, takže pikarty nejprve vypověděli na příběnický hrad a další místa v jižních Čechách.

Jenže ani to nestačilo, na začátku roku 1421 husité proti svým zbloudilým bratřím zasáhli silou. Kdo se bránil, toho táborští pobili, 75 zajatců Žižkovi vojáci nahnali na pahorek v Klokotech a na dohled od Tábora upálili. Martin Húska skončil ve vězení, po brutálním nátlaku, kdy mu katovi pacholci spálili kůži na těle, nejprve větší část svého učení odvolal. Pak se však rozhodl na své pravdě setrvat. Žižka rozhodl, že skončí na hranici. Ta měla stát v Praze, ale z obav před nepokoji ho stráž převezla do Roudnice nad Labem. Zde byl spolu se svými věrnými opět mučen. Pak ho kati nacpali do sudu, uzavřeli víko a zapálili. Z označení pikart se stala hrubá nadávka.