Anomální jevy

Jiné anomálie 

• Dne 10. května 1818 o 4. hodině odpolední na poli vzdáleném asi čtvrt hodiny od obce Křivošín, se udála tajemná návštěva z vesmírných světů.

Tehdy při bouřlivém počasí, které v tu dobu pomalu doznívalo, snesl se na zem z oblohy velký rudě zářící sloupovitý fenomén. Na úhoru se otáčel šílenou rychlostí, brzy horizontálně, brzy vertikálně, stále do velkého kruhu. Vše se událo úplně tiše. Z podivného ohnivého stoupu vytryskovaly světelné paprsky jako při ohňostroji a lidem, kteří výjev s ustrnutím pozorovali, se zdálo, že sloup má snahu se zavrtat do země. Skutečně také při tom byla půda i v ní uložené kameny, vážící několik liber, metány mnoho metrů vzhůru. Celý úkaz trval asi 15 minut a když přestrašení diváci přišli na místo děsivého divadla, spatřili v zemi trychtýřovitě vykrouženou jámu. Protože byla vyslovena myšlenka, že to mohl být meteorit, bylo na místě kopáno, ale bez výsledku.

• Poměrně dobře popsaný pád meteoritu se udál 3. července 1753 na jihu Čech. Kolem dvacáté hodiny se nad osadou Strkov, která leží u Plané nad Lužnicí, nečekaně objevil černý mrak.

 Několikrát zahřmělo a vzápětí z nebe začaly pršet kameny. Na polích a pastvinách se později našlo 7 úlomků, přičemž největší z nich vážil 7289 gramů. Jeden dopadl dokonce na střechu místní fary. Většina nebeských kamenů ale zmizela v bahně rozlehlého rybníka směrem k Plané. O události informoval krajský hejtman Vratislav hrabě z Mitrovic, který okolí Strkova osobně navštívil. Sepsal oficiální zprávu a zaznamenal v ní výpověď několika očitých svědků, dokonce připojil jeden „pět liber vážící“ úlomek meteoritu. Vše pak odeslal 14. července 1753 do Prahy.

V paměti místních lidí se neobvyklá událost uchovala po velice dlouhou dobu. Svědčí o tom zápis z výpovědi rolníka Tomáše Maťáska, který před úřední komisí vzpomínal na nejzajímavější okamžiky ještě po bezmála padesáti letech. V roce 1804 totiž byla totiž ustavena komise, která měla zjistit další informace o pádu meteoritů poblíž Strkova. Rolník Tomáš Maťásek tehdy vyprávěl:

Prchaje se svými koňmi, zastihl jsem ve vzdálenosti několika kroků přede mnou a za mnou pád několika kamenů, takže jsem se odevzdal osudu a zůstal stát. Protože však událost netrvala dlouho a rychle skončila, vrátil jsem se zpátky na pastvinu a sebral čtyři kusy spadlých kamenů, z nichž tři jsem rozdal a poslední, který jsem si ponechal na památku, předkládám vysoceslavné komisi. Kameny, které jsem sebral, nebyly teplé, ale vydávaly silný sirný zápach.

Nikdo z místních nebyl zraněn. V Národním muzeu uchovávají tři kusy z meteoritu od Strkova. Jeden váží 475 gramů a měří 8 cm, zbylé dva jsou menší a měří kolem 6 cm. Největší úlomek z meteoritu od Strkova vlastní Přírodovědecké muzeum ve Vídni. Váží 2,72 kg.