USO vyletělo z rybníka u Velkých Nepodřic

Připomínky, názory

V červenci roku 1995 jsme trávili dovolenou v jižních Čechách a protože bylo hezky, jeli jsme se koupat na rybník. Rybníků je v tomto koutě naší vlasti nepřeberně a my jsme výběr ponechali náhodě. Jeli jsme škodovkou od Písku po úzké asfaltované silničce směrem na Velké Nepodřice, když se po pravé ruce objevil kouzelný rybník. Později jsem zjistila, že se jmenuje Maršovna, a místní lidé mu říkají také Panský.

Odpoledne probíhalo utěšeně. Rekreanti - bylo nás na travnaté pláži asi patnáct - se dílem brouzdali ve vodě, dílem luštili na břehu křížovky či četli - možná i Astro. Já aspoň Astro četla docela jistě, pamatuji se jako dnes, že jsem právě spolu s paní Kinkorovou probírala osudy jisté pisatelky zklamané manželstvím.

Najednou se ozval velice hlasitý zvuk, který bych popsala nejprve jako roztržení těžkého látkového závěsu, doprovázené mohutným plácnutím rozměrného plochého předmětu do vodní hladiny. Hned poté se hluk změnil v pronikavý svist, jako když se tryskové letadlo rozjíždí po ranveji.

Vyděšeně jsem otočila hlavu od časopisu k rybníku a spatřila, jak se voda u protějšího břehu - byl tam stín, ale viděla jsem vše docela zřetelně - skutečně rozevřela a z hloubky vzlétlo těleso, které pro zmatek a krátké trvání jevu nemohu popsat jinak než slovem „záhadné".

Snad by to mohl být nějaký kytovec, kdyby ovšem v jihočeských rybnících žili, a kdyby se rodili se stříbřitě kovovým povrchem. Těleso se totiž zalesklo ve slunci jako nerezová pánev.

Jeho velikost se mi zdála obrovská, ale později, po konfrontaci se svědky, jsme usoudili, že ona „věc" měřila jeden až dva metry v průměru.

Svědků kupodivu nebylo mnoho, neboť těleso prolétlo svou dráhu doslova ve zlomku vteřiny, včetně raketového startu, a skoro okamžitě zmizelo s dutým výbuchem. Kouř ani oheň jsme však v žádném případě nespatřili, ani při „odletu", ani v závěru. Těleso se prostě jakoby vypařilo a ve vteřině se nad rybníkem opět klenula šmolkově modrá obloha bez jediného šrámu.

Všude panovalo ohromené ticho. Asi polovina lidí neviděla nic, slyšela jen zvukový doprovod a víceméně se upřímně divila našemu zděšení.

Co se původu „věci" týče, neshodli jsme se ani jeden. Někdo ji považoval za klasické UFO, které parkovalo pod hladinou a vyrušeno odstartovalo do neznáma, jiný za českou odrůdu pověstné skotské Nessie.

Sama nevím, čemu dát přednost. Věc totiž vypadá v mých vzpomínkách jednou tak, podruhé onak.

Chci jen dodat, že jsme ten den ve zprávách ani v novinách druhého dne nezahlédli nic, co by upozorňovalo, že ještě někde jinde bylo spatřeno podobné UFO.

Ten večer jsme se sice ještě opatrně koupali, ale den skončil rozpačitě. Přiznávám, že tajemství nás přitahovalo a dodnes přitahuje, ale praktická nemožnost dopátrat se podstaty záhadného jevu způsobila, že jsme zbytek dovolené trávili jinde.     

Teprve letos v květnu jsme na místo opět zajeli a já pořídila tři snímky. Příjezd k rybníku z hlavní silnice, část rybníka se zarostlou pláží, a konečně zákoutí, odkud - přes pod vyfotografovanými stromy - vyrazilo neznámé těleso a změnilo tak náš život v jeden velký otazník!

(Kdo by se chtěl „na místo činu" podívat, ať vyjede z Písku směrem na Strakonice, avšak  hned za městem zahne doleva na Oldřichov. Na další křižovatce však na Oldřichov ať odbočí, dá se rovně na Velké Nepodřice, ujede asi dva kilometry a je na místě. Mař najde vpravo od silnice.)

Uršula S., Hradec Králové