Atmosférické výboje.

Připomínky, názory

Lidstvo se od svého zrodu setkávalo s mnoha přírodními úkazy, jež nedokázalo objektivně vysvětlit. Rodily se mýty o božstvech ovládajících vítr, déšť a blesky. Ač většinu záhad dnešní moderní věda rozluštila, zůstávají stále ještě jevy, při jejichž objasňování tápe. Jedním z nich je rozhodně fenomén kulového blesku.

BĚŽNÉ BLESKY, VÍDANÉ PŘI BOUŘÍCH, JSOU ATMOSFÉRICKÝMI ČÁROVÝMI VÝBOJI. HLAVNÍ PŘÍČINOU JEJICH VZNIKU JSOU LOKÁLNÍ PROSTOROVÉ NÁBOJE A LOKÁLNĚ IONIZOVANÉ PROSTORY, VZNIKAJÍCÍ POSTUPEM MIKROSKOPICKÝCH VODNÍCH KAPIČEK.

KULOVÝ BLESK

Co je to vlastně kulový blesk, není současná věda schopna uspokojivě objasnit ani v dnešní době plné matematických počítačových modelů či nejvýkonnějších přístrojů a technických „zázraků" moderního výzkumu. Má se za to, že se jedná o útvar tvořený plasmou. Existují ale také odlišné teorie, které tvrdí, že se jedná o hmotu na bázi polymerních kompozitu, ionizovaných vodních kapiček, ledových dipólů, nanočástic, sazí, částeček antihmoty apod. De facto žádná z teorií nedokáže spolehlivě vysvětlit všechny zdokumentované případy těchto tajemstvím opředených přírodních úkazů. Lze tedy předpokládat, že ne vždy se jedná o tentýž útvar, o týž fenomén. Nelze také zatím vysvětlit, proč někdy kulový blesk exploduje a zanechá za sebou ohromnou spoušť a jindy pouze v klidu zhasne. Proč někdy vykazuje enormní energii a jindy nikoliv. Proč je pozorován za bouří, ale i za klidného počasí.

ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY

l v odborné literatuře se setkáme s mnoha zajímavými případy popisujícími „dovádění" kulového blesku. Ten jako by se choval stejně bláznivě jako nevyzpytatelně. V roce 1987 byl např. popsán případ, kdy kulový blesk spadl do jámy s asi 120 litry vody. Žádná voda nebyla rozstříknuta na stěny, naopak všechna beze stopy zmizela. Popsány byly také případy, kdy blesk pronikl skleněnou okenní tabulí, zanechav po sobě díru přes 20 centimetrů v průměru. Stejně jako je známé, že kulový blesk dokáže roztavit kovové předměty, jeho exploze dokáže být velmi bouřlivá. Síla výbuchu je v takových případech srovnatelná s vojenskými výbušninami.

CHARAKTERISTIKA

Jedná se zpravidla o kulový útvar v průměru několika centimetrů až decimetrů, barvou od bílé až k modré. Energie, stejně jako teplota, je nevyřešenou otázkou. Svítí asi jako l OOW žárovka a rychlost se odhaduje na 4 m.s"'. Koule často pouze padá k zemi, jindy se po ní válí, skáče, létá prostorem. Ničí elektrická zařízení, zapaluje ohně, sežehne i zvířata nebo lidi ve své blízkosti. Celé představení trvá několik desítek sekund, nejvýše několik málo minut. Odkud bere kulový blesk svoji energii, na tom se vědci neshodnou. Ať už je původu elektrického (fyzikálního), chemického (chemických reakcí na „povrchu" nebo „uvnitř" kulového blesku) či jejich kombinace, výsledek je nepochybně pozoruhodný.

BOUŘKY

Další nevyjasněnou záležitostí je výskyt kulových blesků. Nejprve se mělo za to, že vznikají pouze při bouřích a jsou ve spojitosti s čárovým výbojem (běžně pozorovaným bleskem). To však vůbec nemusí platit obecně. Rovněž nebyly zaznamenány případy kulového blesku v tropických oblastech a naopak, byly již popsány případy kulových blesků za krásného počasí, které bouřku nepřipomínalo ani vzdáleně. Zdá se, že (také kvůli velmi nízké frekvenci výskytu kulového blesku) se vědci nemají takříkajíc čeho chytit. Nebo alespoň ne dostatečné pevně.

Pan Jaroslav Klas má ze své experimentální praxe na fenomén kulového blesku názor opřený o vlastní pokusy. Českého experimentátora jsme navštívili v Písku. Byli jsme svědky pokusu s elektrickými ledovými dipóly, které mají být jakousi stavební hmotou kulového blesku. Pan Klas rozlišuje dva jevy pozorovatelné v atmosféře a snad lehce zaměnitelné.

SVÍTÍCÍ MLHOVINY

„Uvažujeme-li takové svítící útvary, které mají co do činění s elektrickou energií," říká pan Klas, „pak je lze rozlišovat na svítící útvary znečištěného ovzduší a kulové blesky. Svítící útvary znečištěného ovzduší vykazují nízkou intenzitu, takže jsou pozorovatelné pouze za tmy, nebo alespoň značně snížené viditelnosti. Jejich vznik v atmosféře je pravděpodobně spojen s předcházejícími tornády a tajfuny a s nasátím znečištěného ovzduší do atmosféry." Rozličných svítících útvarů bylo pozorováno mnoho, ale často podstatně odlišných charakteristik. Lze tedy oprávněně předpokládat, že se právě svítící mlhovinové útvary občas zaměnily s kulovými blesky. Podle pana Klase je kulový blesk slepencem elektrických ledových dipólů, na jejichž povrchu jsou vlivem adsorpce v dostatečné míře přichyceny molekuly ozónu.

ZÁVĚR

Na všeobecně přijímané vysvětlení úkazů kulového blesku, na němž by se odborníci shodli, si zřejmě ještě počkáme. Ale nemusí nás to příliš mrzet.

Spíše naopak. Buďme rádi, že příroda ještě stále dokáže produkovat úkazy, kterým nerozumíme, jež zcela nechápeme. Vždyť možná právě v tom je ona krása. Vědět všechno, by znamenalo jistou dávku nudy a šedi. Takhle se stále můžeme radovat ze záhadných věcí, vzrušeně debatovat o jejich příčinách a důsledcích, o jejich smyslu, a odhalovat tajemství. Vždyť bez určité dávky mystérií by lidský život byl pouhou suchou vzpomínkou na truchlivý šedý svět.

Viktor Černoch