Pověsti o přízraku v Sestrouni

V Sestrouni na hájovně bydleli Balabánové. Když starý umřel, mladý pro něj vezl ze Sedlčan na trakaři rakev. V pravé poledne dojel k Roudnému. Tam se mu zčista jasná usadila na trakaři ženská v bílé plachetce.

"No tohle! Jedeš dolů!" zahromoval a praštil trakaném o zem, jenom to zadunělo. Ženština ale seděla jakoby nic. „Jenom počkej. Já ti pomůžu!“ rozpálil se.

Jak byl v ráži, hned se po ní rozehnal. Ruce mu ale chňapli do prázdna a uchopily leda vítr. Ženská si na rakvi trůnila dál a o Balabána nezavadila ani koutkem oka.

Toho obešla náhle hrůza. Něj raději by odtud utekl, ale truhlu dovézt musel. Trakař teď byl jako cent. Pachtil se s ním až na sestrounský most. Tam se neznámá pojednou vypařila a trakař byl rázem lehký, že ho ani v rukou necítil.