Ringval u Dobříše 

Záhadný "ovál" u Dobříše

Za záhadami vůbec není nutné jezdit až na druhý konec světa, ani u nás jich nemáme právě málo. V odedávna osídleném středu Evropy se protínaly nejrůznější civilizační vlivy, z nichž mnohé dosud čekají na své objevení.

Obr.1) Val i vodní příkop je místy velmi dobře zachovalý 

K podivným pozůstatkům dávných objektů neznámého původu na našem území patří i ovál v lesích nedaleko Dobříše. Jde o jakousi elipsu obehnanou valem a následně ještě vodním příkopem, jejíž delší osa měří asi 60 metrů a je orientována zhruba severojižním směrem. Kratší osa elipsy má délku přibližné 40 metrů. Valy jsou na několika místech proražené či porušené stavbami patřícími k usedlostem zdejší polosamoty, větší část je však velmi dobře zachovalá a dosahuje výšky několika metrů. Ještě pozoruhodnější součástí objektu je vodní příkop, který valy lemuje. Napájí jej nepříliš vodnatý potok a v severní části je již zanesený, jižní část však má stále ještě šířku několika metrů a zachovalou hráz, která tak vlastní tvoří další vnější val. 

(Obr. 2) Názornou představu o povaze objektu dá jen pohled z výtky nebo alespoň náčrtek)

Uvnitř elipsy není vůbec nic a patrně tam nikdy žádné významné stavby ani nebyly - když pomineme sklad materiálu, který v této pozoruhodné památce na minulost donedávna provozoval místní lesní závod.

Turistická tabule visící opodál má ohledně původu a účelu objektu naprosto jasno: 

- jedná se o slovanské opevněné hradiště. Člověk však nemusí být velkým stratégem, aby v okamžiku viděl, že je to nesmysl - přímo nad severním valem se vypíná poměrně vysoké návrší (dnes je zde hájovna), odkud by případní útočníci viděli obyvatelům hradiště přímo do talíře. Místo tedy bylo z vojenského hlediska jen obtížné hájitelné. 

Pokud objekt vůbec připomíná něco ze slovanského světa, tak spíš některé kultovní objekty. Máme na mysli zejména posvátné okrsky a obětišté obehnané nízkými valy, nebo příkopy, jejichž oválný tvar snad měl vyjadřovat vesmírný prostor. V těchto případech se však většinou jednalo o nevýrazné náspy s průměrem jen o málo větším než 10 metrů. V příkopech také nebyla voda, ale většinou tam hořely obětní ohně. Objekty tohoto druhu jsou známé především ze vzdálených oblastí východní Evropy. Mnohé tedy naznačuje, že slovanský původ oválu u Dobříše je spíš jen dalším plodem vlasteneckého zápalu romantických buditelů.

Naproti tomu není vyloučeno, že oválná stavba u Dobříše sloužila kdysi i kultovním či astronomickým účelům (připomeňme jen, že valy a příkopy ohraničují i britské megalitické stavby). Ctitele pana Dänikena pak jistě napadne, že objekt se sice nedal vojensky bránit, za to by se dvojitý val vyplněný lesklou hladinou velmi zřetelné rýsoval při pohledu z výšky...

Bez podrobnějšího a odborně vedení archeologického průzkumu se u původu podivné stavby dá říci jen velmi málo. V každém případě však stojí za návštěvu. Když se vydáte od dobříšského židovského hřbitova po lesní cestě k hájovně, nemůžete ji minout. 


Podle článku: Jan N. NOVÁK: Ovál u Dobříše, Ahoj na sobotu 46/1996, 16.11.1996