Jaký účel měl mít park na vrcholu Třemšína ? 

 Neobvykle liberální arcibiskup pražský, kníže Vilém Florentin Salm, který pobýval na rožmitálském panství na přelomu 18. a 19. století, nechal na vrcholu Třemšína, vybudovat park s altánky a cestičkami, s odpočívadly i malou rozhlednou. Procházení tímto parkem mělo dodávat lidskému tělu "zvláštní" pocit. Podle nákresů šlo nejspíše o jakousi zjednodušenou variantu "ezoterické stezky", která měla mít stejné účinky jako podobné náboženské putování určitými trasami a směry v kruzích a spirálách, trasy obcházené vymezenými stezkami. Známá jsou například významná poutní buddhistická místa, „labyrinty“ v křesťanských katedrálách (např. v Chartres) a křížové cesty, ale i podobné lokality z dob předkřesťanských. Je možné, že to bylo cílem arcibiskupa na Třemšíně. Odpočívadla snad stála na energeticky kladných místech, rozhledna na nejsilnějším z nich. Ta byla údajně postavena ve tvaru pyramidy. Bohužel, byla necitlivě narušena tvář krajiny, původní vzhled pustiny. Arcibiskup sám dozíral na práci, všechnu činnost sám financoval. Pokoušel se eliminovat negativní síly a účinky zlých bytostí?

Kníže Vilém Florentin byl prý velmi nemocen, často hovořil o smrti, vzkříšení, o životě věčném. Dokonce se údajně pravidelně zmiňoval o svém pohřbu, přál si spočinout právě zde.

 Roku 1809 naplánoval další stavby na Třemšíně, mj. i jakousi umělou boží sluj, ale další rok se jeho zdraví rapidně zhoršilo, proto odjel do Bavorska na léčení. Při návratu do Čech cestou zemřel. Rožmitálští nechtěli svého chráněnce nechat odvézt do Prahy, kde měl být pochován po vzoru svých předchůdců a nespokojenosti lidu přerostly v rebelii.

Podle článku : Vzhůru za poklady, Spirit, 2003