Pověsti o přízraku u Doubravice

Mezi kopci Cihelným a Šiberným stojí u tří lip boží muka. Jednou běžel kolem sedlák ženě pro doktora.

U lip zvolnil, aby zklidnil rozbouřený dech. Najednou se pod stromy kmitlo něco světlého. Zbystřil a v nejhlubším stínu spatřil prostovlasou paní. Měla sněhobílé šaty a k nohám se jí tulil pejsek, černý jako rarášek.

„Dej Pán Bůh dobrý večer,“ pozdravil.

Paní na to ale ani muk. Na chlapíka pojednou padla taková úzkost, že obrátil a kalupem pelášil pryč, co mu nohy stačily. Zpátky si raději zašel oklikou přes Doubravici.