|
|
Pan
K. se probral k vědomí několik hodin poté, co jsem byl prohlášen za mrtvého. To
ho už ale odvážela pohřební služba. "Na smrt mohu od té doby alespoň vzpomínat,"
říká.
"Zážitek to byl ale šokující. V klidu jsem večeřel, když se mi najednou udělalo špatně a od té chvíle si nic nepamatuji. Až do doby, kdy jsem začal znovu jen s obtížemi dýchat a byl obklopen neproniknutelnou tmou. Moje štěstí bylo, že mě právě vysouvali v rakvi z pohřebního vozu a já měl ještě sílu k tomu, abych do ní bušil."
"Když jsem přišla domů, nejevil žádné známky života," přidává se k vyprávění manželka.
"Když jsem viděla, že mu nemohu nijak pomoci, zavolala jsem lékaře. Ten přijel během chvíle a určil příčinu smrti - infarkt myokardu. Všechno se to odehrávalo jako ve zlém snu. Než jsem se stačila vzpamatovat, přijela pohřební služba, jejíž zaměstnanci tělo naložili a odvezli."
Šokovaní zaměstnanci pohřební služby zaslechli při dojezdu pohřebního vozu v rakvi rámus a s hrůzou otevřeli víko rakve.
Ošetřující lékař se
odmítl k celému případu vyjádřit. MUDr. J. Tomášek z Prahy, který je v tomto směru odborníkem,
řekl: "Někdy opravdu může dojít k podobným případům, ale běžně se to nestává.
Příčina smrti je proces, který bezprostředně vede k úmrtí. Při stanovení příčiny smrti je třeba zachovat určitou míru vztahu příčiny a základního onemocnění nebo jeho komplikací. Uvádět jako příčinu smrti srdeční selhání není vhodné, proto je vhodnější uvést infarkt myokardu. Bez patologického vyšetření je tato otázka ale velmi ožehavá. V průběhu pitvy patolog hodnotí změny orgánů a podle potřeby odebírá vzorky k mikroskopickému vyšetření. Dalo by se říci, že bez pitvy je možnost selhání lékaře."
Podobné případy už byly známy i v minulém století, kdy se například na Hradecku dobývala přímo z krematoria žena, která měla být týž den pohřbena. O dva roky předtím se na stejném hřbitově odehrálo drama, kdy nebožtík vstal přímo o pohřbu z otevřené rakve. Jde o minulost i současnost natolik drsnou, že se může stát každému z nás. Ptáme se, kdy se už někdo začne zabývat tím, že člověk má i duši, která okamžitě po smrti tělo opustit nemusí.
|
