|
| Klub psychotroniky a UFO |
|
| Mladá Boleslav |
Předzvěst krutého konce
Někdy v roce 1967 mě v noci trápil strašný sen. Viděla jsem pouze tmu, pak se ozvala strašlivá rána následovaná zábleskem světla, které ozářilo krajinu. Byla jsem na zcela neznámém místě. V dáli se rýsovaly linie nějakého objektu a za ním vykukovala blonďatá hlava. Chtěla jsem se tam jít podívat, ale nějak to nešlo, jen jsem křičela: „Nechte ho, to je můj syn!"
Pak jsem se probudila celá vyčerpaná a zpocená. Snad hodinu mi trvalo, než jsem se vzpamatovala, uklidnila a uvědomila si, že máme sedmiletou dceru a žádného syna.
Velmi živý sen mi nějaký čas pevně utkvěl v paměti a pak jsem na něj zvolna zapomínala. V roce 1969 se nám narodil syn. Rostl a dospíval. Měli jsme z něj radost. Byl nesmírně hodný, citově založený a dobrosrdečný. Pak se zamiloval, oženil a měl sám syna.
V červenci roku 1990 se u nás zastavil, když jel za svou manželkou. Ale ke svému cíli nedojel. Střetl se v noci s kombajnem. Jak jsem se později dozvěděla, nehoda se odehrála přesně tak, jak jsem jí před 23 lety viděla ve snu.
Jaká síla mi oznámila smrt syna ještě dřív, než se narodil? Byla to smyčka v čase, varování před tragédií?
Z dopisu čtenáře: Drahomíra Matoušková, Mnichovo Hradiště (Květy)