|
Reaguji
na článek pana Jesenského, neboť mám za to, že se autor, i když
ve svých materiálech předkládá mnoho důkazných indicií, snaží
i mnoho důležitých věcí záměrně přenést do oblastí nereálných
skutečností, čímž se tak dostává do oblasti spekulací, což je
nepřijatelné. Toto zejména platí pro jeho tvrzení při vysvětlování
tajemství podzemních továrních systémů Richard pod vrchem Radobýl
v Litoměřicích. To, co pan Jesenský uvádí o těchto podzemních
prostorech a o terezínské Malé pevnosti, či o přilehlých
prostorech koncentračního tábora v Litoměřicích, jsou pouze jen
domněnky. Nevím, proč si pan Jesenský vše, co píše neověří a
proč staví své teze, které jsou jistě odvážné, na velmi
pochybných základech v podobě novinových článků, uveřejněných
v Expresu, Blesku, atd., což jsou periodika bulvárního typu a zprávám
v nich se nedá věřit ani za mák.
Dnes
již snad neplatí to, že bych mohl být volán k odpovědnosti a tak
mohu prozradit, že svou základní vojenskou službu jsem absolvoval
právě v Litoměřicích a sloužil jsem v kasárnách v těsné blízkosti
vrchu Radobýl a celého systému Richard. Takže jsem měl relativně
dost času na to, abych mohl navštívit nejen všechny možné
prostory bývalého koncentračního tábora v Terezíně a v Litoměřicích,
ale i podzemní prostory továrny Richard. Nemíním zde vypisovat, co
je všeobecně známo a nebo stavět teorie na daných faktech, tak
jak to dělá pan Jesenský, nemíním vyprávět, co vše jsem viděl,
co vše jsem slyšel od bývalých vězňů, kteří přežili stavbu
Richardu a posléze i práce ve výrobních halách a co vše jsem viděl
v podzemních prostorech, protože tam, kde se bádat nedá, se nic
nenajde.
Aby
se neřeklo, že si něco vymýšlím, či někoho napadám, jen
heslovitě uvedu poněkud jiné skutečnosti, než které uvádí ve
svých líbivých tezích pan Jesenský.
Výrobní
prostory systému Richard patřily skutečně koncernu Auto - Union, s
tím, že se zde vyráběly tankové motory a motory pro ostatní těžkou
bojovou techniku.
Požadované
povolení o přístavbu budov v Malé pevnosti Terezín nemá nic
společného s továrnou Richard. Vězňové, kteří v továrně
pracovali, byli ubytováni v těsné blízkosti Richarda a to v litoměřickém
lágru. "Baráky", ve kterých byli vězni ubytováni, stojí
zčásti dodnes v areálu kasáren a slouží jako pomocné sklady, dále
stojí i budova, kde sídlil strážní oddíl SS a v té jsou dnes běžná
kasárna. Zbytek lágru těsně před skončením války vyhořel a
posléze zde byl vybudován nový armádní a výcvikový areál.
Terezín
jako tábor nesloužil jako vyhlazovací a tak, když celosvětové události
v té době dostávaly jiné obrátky, než ty, které si představovali
nacističtí pohlaváři, dostalo se do obrátek i nacistické běsnění.
Tak se plnily lágry v Polsku, v protektorátu, ale i na území
samotného Německa. Takže v požadavku o přístavbu budov v Terezíně
není třeba hledat ani tu nejmenší souvislost s továrním systémem
Richard. A jelikož vlaky nestačily odvážet transporty s vězni,
byla za účelem rychlé likvidace "fyzického materiálu"
zbudována budova s pecemi, která stojí dodnes a je situována ve
velmi těsné blízkosti vstupu do systému Richard.
Podle
tvrzení svědka ze svazu protifašistického odboje, bývalého vězně
a člověka, který přežil masakr vězňů, pracujících v komplexu
Richard (na nákladním voze, pod mrtvými těly svých spoluvězňů),
se v komplexu Richard vyráběly komponenty do pohonných agregátů,
jak již bylo uvedeno, na konci války se zde začaly vyrábět díly
pro tzv. tanky Tigger a pro tehdy nejnovější tank, který měl být
Hitlerovou chloubou a tajným trumfem, tank Panther, který však již
realizován nebyl a v bojových akcích bylo použito jen několik
prototypů. Zároveň se zde začalo s výrobou navigačních systémů
a s kompletací určitých dílů pro rakety V 1 a V 2 a proto tedy
tento komplex spadal pod plán výstavby leteckých továren. O výrobě
letadel typu V 7 v tomto komplexu se nikde neuvádí, takže je to
pouhá domněnka pana Jesenského a těžko se to někdo doví, protože
zajatci, kteří pracovali ve výrobních halách a nebo ve výstavbě
Richardu, byli vždy po určitých časových odstupech měněni a to
tím způsobem, že ti předešlí byli zastřeleni i se strážním
oddílem SS.
Těsně
před koncem 2. světové války nacisté demolovali celý systém
podzemního komplexu Richard, aby tak, jak to bylo jejich zvykem ve
stylu "spálené země", po nich nic nezbylo. Podloží
Radobýlu je tvořeno z vápencové horniny a tak dík nacistické
destrukci tohoto systému v podzemí nezůstal kámen na kameni.
Stropy se propadly na úroveň podlah a zůstaly jen betonové zdi. Do
dnešních dnů se zachovalo jen několik místností a hal se vstupním
prostorem, kde je ještě zbytek kolejnic. V 60. létech zde ČsLA
prováděla průzkum a tehdy vojáci museli podepsat pro nebezpečnost
a náročnost akce revers. V letech 1970 - 1989 zde prováděly průzkum
různé aktivity i různé firmy, při čemž byl natočen i televizní
seriál, jenž byl zakončen směšným závěrem v roce 1989 s tím,
že nebylo nalezeno nic, co by bylo důležité k tomu, aby se zde
prováděl a financoval další průzkum.
Tvrzení
pana Jesenského, že výrobní komplex Richard je nanejvýš podivný,
že se zde vyráběly a zkoušely letouny V 7, čemuž prý nasvědčují
podle něj všechny indicie a důkazné materiály, je tvrzením nereálným,
vykonstruovaným a nepřijatelným. Závěrečná rekapitulace v článku
pana Jesenského je jen jeho pouhou smyšlenkou. Již koncem roku 1944
se v Richardu pomalu upouštělo od výroby a naposledy v březnu 1945
vyjela velká kolona těžkých nákladních aut, plně naložených
materiály z Richarda směrem do Německa. Richard zůstal prázdný a
připravený pro závěrečný úkol nacistických pyrotechniků. Pak
byl poslední strážní oddíl zlikvidován a posléze byli zlikvidováni
i pyrotechnici jinými "odborníky."
Není
tedy zapotřebí se ještě dále zabývat výmysly a naivními
historkami, které jsou velmi dobře zkomponovány, aby to vše, co
chce pan Jesenský říci, pěkně do sebe zapadalo, a vypadalo to
tak, že v každé výrobní hale pod horou Radobýl stálo jedno
nacistické UFO, připraveno ke startu a ke spáse Třetí říše.
Na
úplný závěr lze snad ještě dodat to, že pokud bude mít ve všem
každý tak jasno, jako pan Jesenský, nebude během týdne o čem psát
a svět bude zcela bez problémů, protože nic není jednodušší
tak jako výzkum, výroba a zkoušky tzv. nacistických UFO.
Jiří
Keller
|
