|
Zámek
byl sídlem arcibiskupa Jana z Jenštejna (1347 - 1400). Byl vášnivým
zastáncem krále Václava IV. Pod vlivem vážné choroby roku
1380, kdy se ocitl na prahu smrti, zřejmě prodělal mystickou zkušenost.
Odvrátil se od světských statků, stal se asketou, dlouze se bičoval
a setrvával v ústraní. Dodnes je ho možné potkat na zámku, o čemž
prý svědčí výpovědi mladých příslušníků vojenské
konzervatoře, která zde sídlí.
Na
hradě došlo k zázračnému zachránění dívky Kateřiny. Její jméno volal v
horečkách blouznící synovec prvního pražského arcibiskupa, Arnošta z
Pardubic (1297-1364) a nikdo nevěděl proč. Teprve za svítání byla v
zimní noci u hradního příkopu nalezena sice promrzlá, ale kupodivu
živá dívka jménem Kateřina, kterou do té doby nikdo neznal. Záhadné
telepatické spojení mezi ní a blouznícím chlapcem ji snad pomohlo
přežít krutý zimní mráz.
Na
zámku jsou dveře, které nelze zamknout. Dvakrát do roka se prý
samovolně otevírají, 30. dubna a v noci na sv. Jana - 24. června.
Nad dveřmi v zámku jsou početná zobrazení démonů.
Na
zámku sídlili arcibiskupové Albík z Uničova (1412 - 1413) a Konrád
z Vechty (1413 - 1431), kteří se věnovali alchymii. V roce 1577 získal
roudnické panství Vilém z Rožmberka a založil zde alchymickou dílnu.
Kostel
Narození Panny Marie - pod kostelem je prý poklad - zlatá kvočna i
s kuřaty. Poklad bude nalezen, až farářem v kostele bude roudnický
občan, což se dosud nikdy nepodařilo.
|
