- podivuhodná stěna, která se původně táhla po vrcholcích v délce až 30 km a její výška byla až 8 m.

Původ zdi se skrývá v pověstech a legendách. Dovednost, díky které byly kameny do sebe zasazeny, se zdála až nelidská a tak není divu, že se připisovala ďáblu. 

Podle jedné byla za vznikem zdi sázka čerta s princem. Čert i princ vyzdvihovali své přednosti tak dlouho, až se vsadili o čest. Šlechtic bude utíkat z Bezdězu k Ještědu a čert bude za ním budovat kamennou zeď. Vyhraje ten, kdo bude na Ještědu před kohoutím zakokrháním. 

Tento kraj býval po staletí místem střetů obyvatelstva českého s německým. Německá verze pověsti vypráví, že zeď sice postavil čert, ale jenom proto, aby oddělil bezbožné a ušmudlané Čechy od bohabojných Němců. 

Jde však o přirozený proces z období třetihor, kdy popraskaly mohutné vrstvy pískovců, které po druhohorách na celé České tabuli zůstaly, a do puklin nateklo magma. Uvolněný písek ze zvětralých pískovců byl ve čtvrtohorách odplaven a tak zůstala mohutná čedičová zeď. 

Od doby vlády císaře Josefa II. se tento čedič používal na stavbu silnic po celých Čechách. Teprve v roce 1920 se těžba úředně zastavila, ve skutečnosti však pokračovala až do roku 1923, kdy prvorepubliková vláda vyslyšela volání geologů údajně až z Japonska a Číny a zabezpečila poslední část. Vyhlášení Čertovy zdi národní přírodní památkou v roce 1948 bylo vedeno snahou ochránit poslední zbytek vulkanického díla. 

Zůstalo jen několik malých částí - např. za obcí Kotel Čertovu zeď nejvíce připomíná její dvacet metrů dlouhé a asi šest metrů vysoké torzo zvané rovněž Čertova hlava.