Záhady dnes - Karty to věděly?

Zaplatila pětistovku za hloupou věštbu a pochybovala, zda vůbec seděla s opravdovou kartářkou.

První manželství se mi moc nevyvedlo. Můj muž těžce nesl, že nemohu otěhotnět, a po osmi letech zažádal o rozvod.

DIVNÁ VĚŠTBA

Blížila se mi třicítka a po dítěti jsem toužila čím dál víc. Ale nebyla jsem schopná ulovit si kandidáta na otcovství. Smiřovala jsem se s myšlenkou, že zůstanu bezdětná. Kamarádka Zdena se už na to nemohla dívat a smluvila mi schůzku u kartářky.

To byla na pohled obyčejná paní, kterou byste snadno přehlédli. Nepozvala mě do nějaké tajuplné komnaty, ale sešly jsme se v nádražní restauraci. Karty rozložila po ušmudlaném stole.

Když mi vyložila, co mě čeká, jen těžko jsem zadržovala smích. Budete mít tři děti a přinese vám je čáp!" řekla mi ta ženská zcela vážně a bez mrknutí oka si za to vzala pětistovku.

Několik dalších dní jsem se tomu jen trpce smála - představovala jsem si čápa u okna, jak mi nese v uzlíku miminko. Taková pitomost!

Uplynul rok a já byla pořád sama. V zoufalství jsem si zaplatila zájezd k moři a doufala, že si tam najdu aspoň nějakou letní nezávaznou a anonymní známost na pár nocí. Chtěla jsem prostě dítě i za svobodna!

Po třech dnech jsem se seznámila se sympatickým pánem - Němcem, který bydlel s několika kamarády ve stejném hotelu jako já.

NOVÝ VZTAH

Oprášila jsem svou školní němčinu a docela jsme si rozuměli. A nejen jazykově. Byl milý a na rozdíl od svých společníků nepil. A tak jsme poslední dvě noci strávili v mém pokoji...

Při loučení jsme si vyměnili telefonní čísla, ale já věděla, že už Petera neuvidím. Upnula jsem se na jediné - budu těhotná?! Měsíc po příjezdu jsem věděla: čekám dítě!

Moje bříško se s přibývajícími týdny zvolna zakulacovalo, když u mého bytu někdo zazvonil. Za dveřmi stál Peter s kytkou v ruce! Prý mě vypátral na internetu. Pak si všiml mého bříška, ale na nic se neptal. Přivezl mi několik dárků a přiznal, že na mě stále myslel. Já se mu tedy také hned přiznala: „To dítě, co čekám, je tvoje." Byl nadšený a ihned mě požádal o ruku! Zní to jako z románu, aleje to tak.

Největší šok mě ale čekal až druhý den. To když mi otec mého ještě nenarozeného dítěte konečně sdělil svoje příjmení. Jmenoval se Peter Storch.

Co je na tom divného? Na první pohled nic, Peter Storch je docela běžné německé jméno. Jenomže v češtině to znamená Petr Čáp!

JEŠTĚ JEDNO!

Když uběhly dva roky, k malému Petříčkovi se nám narodila i krásná holčička Gabriela. Nedávno oslavila první narozeniny a my s manželem pomalu pomýšlíme na další děcko. Musíme si totiž pospíšit, vždyť podle té „hloupé" věštby máme mít děti tři!

Podle: Dopis Gabriely S. z Liberce zpracovala I. Prudičová. Chvilka pro tebe č. 38/2010