Magie karlovarské krajiny (příspěvek k dějinám osídlení Karlovarska)

Motto : "K jádru přírody nepronikne nikdo - je štěstím, ukáže-li nám alespoň svou vnější tvář!"

Von Haller, 18. století

Moderní geofyzika potvrzuje, že při zakládání lidských sídel v krajině hrál důležitou roli zemský magnetismus. Věda již delší dobu dospívá k poznatku, že nejen vesmír, nýbrž i zeměkoule má své černé a bílé díry, kladné a záporné zóny, nezávadné a patogenní zóny, místa, jež posilují a naopak. Jsou místa, kterým se lidé i zvířata odedávna vyhýbali, instinktem vycítili jejich disharmonii a škodlivost pro fyzické a duševní zdraví vlivem vyzařování určité neznámé nepříznivé energie. Lidské sídelní aglomerace byly kdysi kromě jiných faktorů utvářeny nesporně s respektováním lokalit s nevhodným fluidem. Patrně až novověk s rostoucí hustotou osídlení onen respekt ztrácí a je nucen jej omezovat.

Je zřejmé, že oblast horního Poohří mezi Chlumem sv. Máří a Bočí byla od nestarších časů lidmi pojímána jako přírodou předurčené sídelní teritorium. Jeho klíčovým fenoménem byla horká zřídla na soutoku řek Teplé a Ohře. Velmi zřetelně to dokládají dosavadní historické znalosti, archeologická bádáni a památkové reálie. Toto území je přibližně totožné s bývalým historickým Sedleckem a Loketskem.

Obzvláštní úctě našich předků se těšily termální prameny. Až do 18. století byly považovány za projev boží milosti trpícímu lidstvu. Horlivými ctiteli a uživateli teplých zřídel byli podle starých zpráv Římané a Keltové. Je dostatek indicií dokládajících jejich znalost zřídel v Poohří. Jakožto místa posvátná byly prameny chráněny a jejich bohům přinášeny oběti v podobě rozličných votivních darů. Známé jsou nálezy bronzových předmětů v pramenech teplických a v Duchcově. Výjimkou jistě nebylo ani karlovarské vřídlo.

Uctívání karlovarských zřídel v nejstarší minulosti věnoval celou knihu známý archeolog a vynikající znalec antického světa dr. Anton Gnirs (1878 - 1933).

Je pravděpodobné, že posvátná místa, tj. i vývěry zřídel, byla v terénu označována na daleko viditelných místech určitými znaky či symboly. Tyto projevy pohanské kultury pak byly s postupující christianizací nového letopočtu likvidovány a často nahrazovány symbolem novým, křížem. A tak nám kříže na skalách a horách mnohdy nejsou jen připomínkou zbožnosti jejich zřizovatelů, nýbrž přečasto i indikátorem předchozí pohanské lokality povahy sídelní, strážní či kultovní. Tyto funkce vesměs velice úzce souvisely.

Vývoj lidského osídlení v krajině má nesmírně dlouhou kontinuitu. Rody, kmeny a celá etnika odcházely, avšak sídelní místa většinou zůstávala na stejném místě. To je třeba přičítat nejen neměnně daným vhodným přírodním a životním podmínkám konkrétního místa (vodní zdroje, suché podloží, komunikace, úrodná půda, výrobní suroviny, strategická poloha aj.) Dle mého soudu tu do určité míry spolupůsobil i geomagnetismus lokality.

Při hlubším studiu geomorfologie Karlovarska s úzkou vazbou na jeho sídelní strukturu, církevní vývoj, historii a pověsti jsem dospěl k několika zajímavým zjištěním, která zde prezentuji předběžně jako alternativní východisko pro další odbornou polemiku a výzkum.

Analýza sídelní struktury Karlovarska ukázala nápadné uskupení nejdůležitějších přírodních a sídlištních lokalit do poměrně pravidelných okruhů kolem Karlových Varů. Střed kruhu tvoří poloha vřídla a kostela Máří Magdaleny.

1. Na Vřídlu nejbližším okruhu jsou situovány kostely vesměs románského založení: sv. Anna v Sedleci, sv. Kateřina v Olšových Vratech, sv. Linhart v bývalé vsi Obora, sv. Urban v Rybářích a kostel P. Marie v Dalovicích. Na okruhu leží i kostel v Březové, který je však mnohem mladšího založeni.

2. Na druhém okruhu jsou Andělská hora, Semnická skála, prastará obec a kostel v Boru, vrch Strážiště u Staré Role, výrazná výšinná poloha severně od Počeren s velkolepým kruhovým výhledem od Chlumu sv. Máři po Boč, vrch Suk, hradiště Starý Loket, Svatošské skály, Stanovice.

3. Na třetí pomyslné kružnici leží vrch Plešivec a Stružná, kóta Heidenberg, Svatobor, hradiště a obce Radošov a Velichov, Ostrov, Hroznětín, Děpoltovice, Nová Role, Chodov, Loket, Horní Slavkov, zaniklý klášter Frauenhof u Hlinek, Javorná, přírodní útvar Viklan, Dlouhá Lomnice a kóta Mistberg (773 m).

4. Čtvrtý okruh spojuje tato místa Bochov - Hartenstein, Adélina pila, Pustý zámek, Jakubov, Damice, Mariánská, Plešivec, Trousnický vrch, Nejdek-Suchá, Tatrovice, Lipnice, Staré Sedlo, Hrušková, vrch Krudum, Krásenský Špičák, Krásno, Bečov, Mirotický vrch.

Poněkud vzdálenější okruh je tvořen těmito významnými místy : Klášterec nad Ohří s blízkým vrchem Úhošť, Měděnec, Kovářská, Kraslice, Chlum sv. Máří, Kynšperk, Kladská, Valeč, Mašťov.

Na okraj budiž akcentováno, že staré kláštery a poutní místa Chlum sv. Máří, Teplá a Klášterec leží stejně daleko od Vřídla.

Uvedený výčet lokalit zahrnuje stará lidská sídla, místa tradičního náboženského kultu, výrazné skály, vrchy a hory, opevněná strategická místa, důležitá archeologická naleziště. K mnohým z nich se vážou pozoruhodné pověsti a tradice. Lokace uvedených míst evokuje otázku, zda kostely a sídla mimoděčným kopírováním starších sídlišť nevytvářejí jakési ochranné kruhy kolem karlovarského Vřídla ? Rozsah příspěvku neumožňuje šířeji pojednat o všech relevantních reáliích zmíněných lokalit.

Jejich vzdálenosti mezi sebou po osách kružnic jsou zhruba stejné, činí přibližně 5 - 6 km, tj. hodinu chůze.

Závěry, hypotézy a východiska pro další bádání

1) Karlovarská zřídla nepochybně fascinovala člověka od nejstarších dob. Dávní obyvatelé a návštěvníci krajiny jim přisuzovali zázračnou léčivou moc a uctívali je jakožto sídla božstev, kterým přinášeli oběti. Tuto hypotézu podporují četné analogie s jinými thermami (Cáchy, Wiesbaden, Teplice aj.). Pověstí tradované sedadlo Karla IV. u Vřídla mohlo být ve skutečnosti mnohem starším artefaktem kultovního významu.

2) Už v pravěku kolem Vřídla patrně vznikly jakési ochranné okrsky či pásma, vyznačená v terénu výraznými body a symboly, zejména na skalách.

3) Zdá se, že na osách a liniích těchto okrsků postupně vznikala lidská sídla. Samotnému údolí pramenů se jakožto místu posvátnému osídlení dlouho vyhýbalo, což snad souviselo i s nehostinností úzkého skalního údolí. Lidské osídlení vznikalo na místech, která měla dobré terénní předpoklady obranné, zejména však u vodních toků a zdrojů. Důležitou roli jistě sehrály i trasy obchodních a poutních cest. Nemalý význam byl při zakládání sídel též přisuzován příznivému geomagnetismu. Otázku, proč jsou místa patrně kladného geomagnetismu na Karlovarsku nápadně rozložena po relativně pravidelných kruzích, musí zodpovědět další výzkum geofyziků, geomantiků, geologů, hydrogeologů, senzibilů a dalších specialistů průřezových disciplín. Je nepochybné, že energetické zónování Karlovarska má úzkou souvislost s regionálním vulkanismem této části Českého masívu a s jím ovlivněnou tektonikou geologického podloží. Družicové snímky prokázaly v krajině např. kruhovou tektonickou strukturu o průměru cca. 10 km u Královského Poříčí. Nelze nevzít v úvahu i radioaktivitu karlovarské krajiny.

4) Šíření křesťanské věrouky potlačilo staré pohanské kulty a symboly svým náboženským rituálem, znakem kříže a zakládáním kostelů a klášterů na starších pohanských lokalitách. Významná role v církevní správě Karlovarska připadla rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou, který v počátcích plnil u Vřídla i funkci špitální. 0 jeho působení v našem kraji máme zatím jen povrchní informace. Důležité souvislosti by snad mohlo přinést i hlubší prozkoumání patrocinií starých kostelů a kaplí Karlovarska.

5) Za posledních zhruba tisíc let vytvořená sídelní struktura Karlovarska má dávnou kontinuitu. Tato struktura vykazuje několik dosud neobjasněných zvláštností. Nápadná je kumulace nejdůležitějších kulturně-historických, přírodních a sídelních lokalit po soustředných kruzích kolem prostoru dnešních Karlových Varů. Podivuhodná je lokace většiny nejstarších románsko - gotických kostelů Karlovarska na liniích těchto okruhů. Kostely nejblíže Karlovým Varům patrně vyjadřovaly ochranu božského Vřídla. Podobná situace je např. v Cáchách, kde jsou rovněž kostel sv. Linharta, klášter křižovníků a další kostely rozloženy v kruhu kolem pramenů.

6) Nositeli křesťanské ideologie a středověké kolonizace Chebska a Karlovarska byly kláštery. Kláštery při kolonizačním procesu, zejména při zakládání kostelů cílevědomě sledovaly kromě aspektů hospodářských a mocenských i své hlavní poslání duchovní. To bylo v praxi provázeno četnými prvky mysticko-symbolickými, které se odrazily mj. i v lokaci a stavební podobě kostelů, klášterů, kaplí a křížů. Při kolonizaci a christianizaci Karlovarska měly kláštery Waldsassen, Teplá, Osek, Doksany, Postoloprty a další klíčovou úlohu, o níž jsme rovněž jen nedostatečně zpraveni.

Naznačených 6 okruhů vztažných k problematice starého osídlení Karlovarska dává sdostatek podnětů pro budoucí zaměření badatelských zájmů.

PhDr. Stanislav Burachovič

Obr. Schéma rozložení klíčových sídelních a přírodních lokalit