Na lesem zarostlém plochém hřbetě návrší jsou stovky podivných hromad čedičového kamene. Mezi nimi byly i kamenné zídky a řady sestavených kamenů. Je zajímavé, že za roklí potoka, nazývané Peklo se zdvíhá strmá kuželovitá hora Nebesa. Na ní jsou zříceniny středověkého hradu Himlštejna. Pověst říká, že na Pekelské skále stával klášter, který se propadl do země, neboť ďábel zvítězil nad hříšnými mnichy. Skutečný účel kamenným hromad nedovedli prý historikové vysvětlit. Podivné hromady čedičového kamene o průměrné výšce 2,5 m tam zkoumali archeologové z karlovarského muzea.

Jedná se o čedičový útvar s patrným ústředním sopouchem na vrcholu. Okolí sopouchu bylo zjevně v dřívějších dobách upravováno do několika rovin. Pokud zde stával klášter, snažili se jeho obyvatelé vytvořit patrně jakýsi parkán, nebo možná i malá terasovitá políčka. K tomu účelu vysbírali volně ležící čedičové kameny, z nichž stavěli zídky za účelem vyrovnání terénu. Domnívám se, že přebytečné kameny pak dávali na hromady. Čedičové zídky a valy dávají prostorový smysl, samostatné hromady jsou pak umístěny spíš tak, aby co nejméně překážely.

GPS : 50°21'43.6"N 13°03'16.7"E - 50.3621067N, 13.0546369E