Nálezová zpráva

Hradiště Závist

Výsledky senz.-archeologického průzkumu v r. 2004

Autorství: Průzkum provedl v květnu 2004 a autorem zprávy včetně snímků i kreseb (dokončeno v dubnu 2005) je Ing. Vlastimil Baumgärtl, důchodce (bytem 363 01 Ostrov, Horská 856/14), veškerá činnost byla prováděna nezištně jako zájmová činnost.

Lokalizace: Vrch Hradiště na pravém břehu Vltavy s hradištěm Závist, na protějším břehu je městská část Prahy - Zbraslav.

Obsah: 1. Úvod

2. Popis lokality a údaje z literatury

3. Průzkum lokality a popis nálezů

4. Závěry z průzkumu

5. Literatura

6. Přílohy a dodatky (terminologie, obrázky s legendou)

Resumé: V květnu 2004 provedl autor zprávy Vlastimil Baumgärtl senzibilně-archeologický průzkum části plochy hradiště Závist, bývalého keltského oppida. Vlivem nepříznivých podmínek (déšť) byl průzkum proveden proti předpokladu v omezeném rozsahu jen na části vnitřní hradištní plochy. Cílem průzkumu bylo hledání tzv. karlovarských kruhů. Tyto kruhy se nepodařilo vůbec najít, zato s velkým překvapením poprvé objevil, vyznačil a změřil zcela nový typ ingerenčních kruhových stop s průměry 2,3 až 3 m na 3 místech náhorních plošin. Je to nový druh ingerenčních neviditelných kruhů, zcela odlišných od dosud běžně a ve velké míře se vyskytujících na různých lokalitách tzv. karlovarských kruhů (k-kruhů). Pro rozlišení tento nový druh značně větších a odlišných kruhů označuje autor "Z-kruhy". Zatím co se k-kruhy vždy vyskytují ve formě soukruží (ve tvaru řetězce těsně se dotýkajících kruhů), všechny dosud objevené Z-kruhy se vyskytují zásadně samostatně jako monokruhy. Není jasné po jakém osídlení tyto ingerenční stopy zůstaly, protože obdobné kruhy autor při průzkumu na dalším, podobně velikém keltském hradišti na hoře Staffelberg v Německu, kromě četných k-kruhů vůbec neobjevil.

Dalším zajímavým objevem při průzkumu byla ingerenční stopa levochodého průchodu keltskou obrannou hradbou (obranným valem?) na okraji východní náhorní plochy pod akropolí. Zajímavé je, že se průchod zcela tvarově shoduje s průchody na slovanských hradištích.

Podle dotazů a dostupných podkladů jsou objevy popisované ve zprávě dosud zcela neznámé.

Vydání zprávy: Ostrov duben 2005

1. ÚVOD

1.1. Na řadě odborně prokázaných slovanských hradišť v ČR jsem v minulých letech objevil senzibilně-archeologickými metodami za pomoci L-virgule množství neviditelných ingerenčních stop ve tvaru několika těsně se dotýkajících kruhů s průměrem obvykle 1,5 až 1,9 m, tzv. karlovarských kruhů (k-kruhů) (podle množství indicií z různých lokalit se patrně jedná o stopy po obydlích - po povrchových chýších, které podle míst objevů vznikly pravděpodobně v době nejstaršího slovanského osídlení). Vrch Hradiště byl podle archeologických poznatků osídlen různým lidem již od pozdní doby kamenné, je však znám především keltským osídlením a oppidem. O slovanském osídlení jsem sice žádné zmínky nezjistil, přesto jsem se pokusil zkoumat plochu hradiště s cílem hledat k-kruhy.

Bohužel, podmínky pro průzkum při mé návštěvě hradiště byly nepříznivé. Na průzkum jsem se vypravil za pěkného počasí, to se však po výstupu na hradiště náhle změnilo a začalo drobně pršet. Prospekce terénu byla sice možná, ale značně ztížena, protože na mokrých travnatých náhorních plošinách, i když jsou dobře schůdné a jindy vhodné pro prospekci, byly boty a kalhoty brzy zcela promočené. Z toho důvodu jsem prospekci prováděl většinou na lesních cestách. Přes nepříznivé podmínky však přinesl průzkum celkově velmi zajímavé výsledky. Hledané k-kruhy jsem sice vůbec neobjevil, zato kruhy se zcela jiným charakterem, které v dalším označuji Z-kruhy. Jedná se o mimořádný objev, protože takovéto ingerenční kruhy - co do velikosti a seskupení jsou pro mne po mnoha letech průzkumů zcela nové. Nejedná se o náhodný, ojedinělý výskyt na jednom místě, protože jsem objevil tyto kruhy celkem na třech místech náhorní plochy a jistě by bylo možné nalézt další skupiny.

Na hradišti jsem objevil náhodně i další ingerenční stopy (liniové), ale v mokré trávě jsem jejich detailnější průzkum ani průzkum jejich okolí neprováděl. Velmi zajímavý objev jsem však učinil na jedné lesní cestě bez trávy, kde bylo možno i při mírném dešti vyznačit tvar bývalého průchodu obrannou hradbou. Jedná se o levochodý tangenciální průchod, zcela shodný s průchody, kterých jsem již objevil řadu na slovanských hradištích v ČR. I když předchozí objevy na tomto hradišti jsem zkoumal jen orientačním způsobem, objev průchodu jsem zkoumal pečlivě detailně, včetně měření a fotografování. Objev takového typu průchodu je pravděpodobně na této lokalitě prvním, v literatuře o Závisti jsem o podobném nic nenalezl.

Plocha bývalého oppida je rozsáhlá. Vyhledáváním jednotlivých hradištních částí bych jistě ztratil dosti času a celkové mé výsledky by byly horší, kdybych se náhodou nesetkal a neseznámil na hradišti s jedním znalým mužem, který mne provedl hradištěm, celý den se mi ochotně věnoval, a také pomáhal při vyznačování mých nálezů. Ještě jednou mu vřele děkuji.

Speciální užitá terminologie je vysvětlena v části 6 - Přílohy.a dodatky

2. POPIS LOKALITY A ÚDAJE Z LITERATURY

2.1. Celkový popis lokality a její historie je uveden v četné literatuře, proto je dále uvedeno jen nezbytné minimum, vztahující se především ke zkoumaným plochám a k problematice obydlí.

Hradiště Závist se rozkládá na dvou sousedících kopcích nazývaných Hradiště a Šance, ty rozděluje údolí s Břežanským potokem (podle literatury Břežanské údolí), který se vlévá do řeky Vltavy tekoucí podél obou kopců. Kopce se zdvíhají těsně na pravém břehu Vltavy, naproti nim na levém břehu je městská část Prahy Zbraslav. Kopec s hradištní akropolí, vypínající se na levém břehu potoka má několik vyrovnaných náhorních plošin a teras, chráněných strmými svahy, velmi příznivých pro osídlení.

Podle literatury byl vrch Hradiště osídlen v pozdní době kamenné, v období knovízské kultury, v době halštatské a asi od 6. stol. př.n.l. Kelty, po nich nedlouho Germány. Keltové z původně malého hradiště vytvořili oppidum s rozlohou 170 ha, postupně ho od 5. století př.n.l. do začátku 1. stol. př.n.l silně opevňovali, přestavovali a rozšiřovali. Takto bylo vytvořeno mj. i mohutné opevnění s hradbami v délce přes 9 km, vysokými 3 až 9 m. Přes tato opatření bylo oppidum dobyto Germány a v polovině 1. stol. př.n.l. přestalo existovat.

2.2. Akropole. Na nejvyšší plošině, která je dokonale odborně prozkoumaná, byla akropole, nyní je celá veliká vodorovná plocha s bohatými vykopávkami zavezena odpadní zeminou se zlomky cihel a kamení, k velké lítosti stále četných návštěvníků. Na východním okraji této plochy je postavena amatérská naučná plechová tabule s neuměle černým lakem ručně psaným velkým tiskacím písmem na bílém lakovém podkladu, vytvořená nějakým dobrovolníkem (foto je v archivu autora). Pro úplnost uvádím doslovný text , který je na tabuli uvedený:

"Ahoj malí skřítkové, budoucí badatelé, dějinoznalci, vlastenci, sportovci, hledající či mágové

Na toto místo se vyšplhalo již mnoho lidí a kdo ví, jak a proč se o něm dozvěděli, ale většina jen to, že je to nějaké hradiště…Hradiště "Závist" je největší v zemi České a pravděpodobně ve spojení s protějším hradištěm "Šance" je největší - klidně napíšu na planetě…(nejsem archeolog). Po cestě, když sem přicházíte, jsou kolem vás obrovské dnes sic zaniklé, ale stále impozantní hradby a příkopy, a přesto je přehlédnete. Nikomu se nechce věřit, že tuny kamenů, zeminy a dřeva přemístili lidé…Kdysi dávno zde bylo "malé" 60 ha hradiště kultury knovízké a štitarské, asi 2,5 století poté se zde usadili první keltští osadníci v půli 6. století př. Kr. Za touto cedulí se nacházela zřejmě exkluzivní čtvrť. Tvůrce navrhl komplex najednou, a to dvě řady velkých dřevěných pravoúhlých domů. 9 jich bylo odkryto při vykopávkách a největší z nich měla rozměry 14 x 11 m s dvěma topeništi, které byli ozdobně orámovány hlinenými deskami. Komplex uzavíral plot 85 x 70 m. Kdo zde bydlel? Buď světský velmož či skupina osob úzce spojená náboženským životem. Tehdy za námi byl posvátný prostor 27 x 30 m. Tato čtvrť vyhořela v první půlce 5. stol př. Kr. a byla nahrazena rozsáhlejším posvátným okrskem, v jehož středu se tyčil dřevěný dvoulodní chrám 9 x 18 m. Z té doby byly nalezeny předměty zcela výjimečné, až z dalekých krajů… Když zanikla "čtvrť" i areál  s chrámem vznikl nový projekt někdy před pol. 5. stol př. Kr. vybudováním neobyčejné svatyně, unikátní v celém keltském světě tzv. TEMENOS, tehdy uzavřený prostor posvátný (kolem nebo přes který jste šli k ceduli) byl vylámán do skály, zpřístupněný jednou bránou v JZ rohu. Toť skutečná akropole s tajemnými kamennými stavbami uvnitř. Nejzáhadnější je trojboká a tím stavebně náročnější stavba v ose komplexu. Jistě astronomicky orientovaná. Půdorys dle archeologů 9 x 10 x 11 m převyšující dvě blízká "podia" o 3,5 m. Asi zde byl spec. oltář. Půdorys byl ještě před 5 lety patrný, hned za vašimi zády ve vykopaném prostoru, ale čas a návštěvníci… Zajímavostí je zde mnoho. Např. ničivý požár kolem 4. stol př. Kr., který tavil i kamené zdi. I doposud je to patrné. Další zajímavostí jsou vykopané, skryté i duchovní, ale zachovají se alespoň zdiva stará tisíce let, pro badatele, meditující nebo hrdá pokolení, která si budou vážit své země, historie a tedy i památek?

Mám toto místo rád a je fajn, že je živoucí, ale chovejme se jako naši předkové ve svatyň…

Tak ahoj na jiném místě. NAFFy 63!"

Co podpis a špatně čitelné číslo (snad 63?) vyjadřuje, není jasné. Tabule je jako nová a nemůže být z r. 1963. Nápis na tabuli obsahuje asi známé, možná i zkreslené údaje, přesto pro dokumentování ho celý opisuji i s chybami. Naznačuje také, že jsou i méně vzdělaní lidé s odborným zájmem a určitými vědomostmi, a že stále existuje patriotismus, hrdost na domácí historii i na archeologické objevy a poznatky. Text také upozorňuje, že vykopávky jsou návštěvníky ničeny. Z důvodu možného ničení památek je zasypání kamenných základů bývalých staveb po objevení asi správné, i když takové opatření je všeobecně odsuzováno. Myslím však, že část výkopů by měla být zafixována odolným vyspárováním a zůstat nezasypána, protože vidět dílo staré přes dva tisíce let, moci se dotknout kamenů, které měl kdosi v rukách před tou dobou, je něco povznášejícího, rozhodně více než pouhé vědomí podle nějakého textu, že pod navážkou je komplex zajímavých základů.

2.3. Obranné hradby. Plochy akropole s okolními náhorními plošinami byly kolem dokola chráněny souvislými obrannými hradbami vysokými 3 až 9 m. Těleso hradeb bylo z navršené zeminy vyztužené dřevěnými sloupy a dřevěnou roštovou konstrukcí. Čelo hradeb bylo z kamenů skládaných nasucho. Na vrcholu se obránci kryli dřevěnou předprsní. Archeologické nálezy bývalých obydlí na náhorních plochách jsou asi malé (zprávy o obydlích se mi nepodařilo najít) přes to, že je silně opevněna veliká plocha. Podle náročnosti vybudovaného opevnění se v literatuře usuzuje, že plochy hradiště byly shromaždištěm lidu v době nebezpečí, byly schopny pojmout až 40 tisíc lidí.

2.4. Plošiny pod akropolí. Těsně a o několik metrů níže východně, severně i západně vedle akropole jsou rozloženy plošiny, velmi výhodné pro osídlení. Uvádí se /lit.33/, že planiny a terasy pokrývala obytná zástavba a dílny všech řemesel, avšak není jasné, zda to není jen úvaha. Zajímal jsem se speciálně o tyto plochy, hledal jsem v různé literatuře, jak byly odborně prozkoumány a jaký druh staveb byl zde zjištěn, ale nepodařilo se mi v jiné literatuře nic o tom zjistit (odborné výzkumné zprávy mi v archeologickém ústavu AVČR nebyly půjčeny k nahlédnutí). Mnohá místa na hradišti, také v jeho okolí byla zkoumána i pomocí výkopů, ale podle informací se na těchto plošinách pod akropolí asi větší výkopy neprováděly. Při tom to jsou poměrně velké plochy, které nemohly být nevyužívány, jistě na nich vždy žilo velké množství obyvatel, zejména bývalého oppida. Proto také celou plochu až ke stráním obepínaly obranné hradby. Na těchto plošinách, které mají mírný sklon, byly patrně kdysi uměle vyrovnávané plochy do vodorovné polohy. Jedná-li se o uměle vytvořené terasy, pak to bylo z důvodu stavění obydlí a zbytky základů, případně pouhé ingerenční stopy po nich by bylo možno senzibilními metodami zjistit, pokud obydlí (nebo chýše) stála na místě dostatečně dlouhou dobu. Po osídlení Germány archeologové zjistili existenci jen několika dřevěných chat.

2.5. Východní plošina s valem. Od akropole sestupuje východním směrem cesta přes plošinu, která má zvlněný povrch, podle současného stavu jen místy příznivý pro osídlení. Na okraji plošiny cesta přetíná viditelný val táhnoucí se nad okrajem stráně nad údolím s Břežanským potokem a klesá po této stráni. (Val je zbytkem části bývalé obranné linie, táhne se od akropole východním směrem a po cca 150 m se stáčí SZ směrem.) V tomto místě křížení valu s cestou jsem objevil velmi zajímavou, dále popsanou stopu bývalého průchodu opevněním. O něco dál, na dolní části této cesty a v jejím okolí odborný průzkum dospěl k řadě objevů, podle nich se např. usuzuje, že tam byla jedna z bran. Také virgule signalizovala v těch místech ingerenční stopy po dřevě, (bývalé brány?) a v okolí jiné liniové stopy ve tvaru hrobů, pro nedostatek času jsem však nic blíže nezkoumal.

2.6. Obydlí. Literatura se zabývá hlavně archeologickými výzkumy akropole a opevnění, poměrně málo konkrétními nálezy bývalých obydlí a důkazů života prostého lidu. O životě, tvarech bývalých staveb apod. v předhradí je sice dost psáno, ale většinou se zřejmě jedná o pouhé úvahy, což by mělo být patřičně zdůrazněno. Uvádí se všeobecně, že Keltové žili u nás v poměrně malých domech o jedné místnosti, i ve větších domech, že stěny domů byly z proutí na dřevěné kostře, nahozené hliněnou omítkou, některé domy byly sroubené z dřevěných trámů. Střechy byly pravděpodobně sedlové doškové nebo šindelové. Obytné i hospodářské stavby byly na povrchu, ale časté byly i napůl zapuštěné do země, jen výjimečně byly stěny z kamenů, oppida měla údajně množství samostatných usedlostí jednotlivých rodin. Na poli pod lesem na Závisti byla podle odborníků řada ohrazených keltských dvorců s desítkami obyvatel, s řemeslnickými dílnami i s domácím zvířectvem. O obydlích na ústřední části kolem akropole jsem v literatuře nezjistil nic, také se nic neuvádí o obydlích (chýších) s kruhovými základy.

3. PRŮZKUM LOKALITY A POPIS NÁLEZŮ

3.1. Všeobecně o kruhových ingerenčních stopách. Všechny následující zmínky o objevech kruhů se týkají ingerenčních neviditelných stop ve tvaru kruhů, viz terminologii v dodatku. Tak, jako na jiných hradištích se prokázalo, i na Závisti se při výskytu zmiňovaných neviditelných kruhů nemůže jednat o nějakou místní anomálii, o příznaky rostoucího podhoubí apod. Jako jinde se jedná o neviditelné, uměle vytvořené ingerenční stopy, zřejmě po lidské činnosti, zjistitelné zatím jen pomocí speciálních senzibilních metod. I když výskyt kruhů lze snadno zjistit a vyznačit, nelze bez porovnávání apod. určit, ze které doby kruhy pocházejí.

3.2. Objev Z-kruhů. Na severní náhorní plošinu vrchu Hradiště jsem přišel od severu po výstupu po příkré stráni. S prospekcí pomocí virgule jsem začal již při výstupu, snažil jsem se objevit především tzv. karlovarské kruhy. Nad strání na téměř vodorovné ploše jsem s prospekcí pokračoval (od postaveného altánu), poněkud víc jsem se věnoval okraji plošiny nad strání, protože se v těch místech na hradištích obvykle karlovarské kruhy hustěji vyskytují, ale neobjevil jsem nic, stejně jako na stráni. Začalo poprchávat prospekci okrajů plošiny jsem nedokončil. Kvůli počínajícímu dešti bylo nutno průzkum urychlit, a tak jsem po výstupu udýchaný, bez odpočinutí hned pokračoval v prospekci, což dodatečně považuji za chybu, protože to možná negativně ovlivnilo mou senzibilitu a výsledky. Je tedy možné, že jsem na okraji plošiny některé kruhy přešel bez zjištění. Na zatravněných plošinách byla tráva již mokrá, proto jsem další průzkum prováděl jen na cestě. Asi po 20 minutách (po vydýchání a uklidnění) jsem objevil na cestě cca 300 m od altánu prvý kruh. Překvapením však bylo, že byl zcela jiný než jaké jsem hledal - značně větší a osamocený. Detailně jsem ho opakovaně vyznačil a bezvýsledně hledal obvyklé další, těsně se dotýkající kruhy. Bez ohledu na mokrou trávu jsem zkoumal celý sousedící prostor, a tak v sousedství objevil další 4 osamocené kruhy. Detailní vyznačování a měření zabralo dost dlouhou dobu, mírný déšť nepřestával, proto po zjištění v jaké vzdálenosti se vyskytují okolní kruhy, jsem v dalším průzkumu okolí nepokračoval. I tak byl nález zajímavý a přijal jsem ho s nadšením. Žádný z těchto kruhů není spojen s jiným, netvoří soukruží, jsou to monokruhy. Odstupy jednotlivých kruhů jsou 2 až 5 m - viz obr. 1, který je nakreslen v měřítku. Dalším překvapením bylo, že všechny kruhy mají podstatně větší průměr než dosud známé k-kruhy, a to u této první nalezené skupiny v rozsahu 2,3 až 2,95 m (kruhy mají průměry 2,3; 2,4; 2,4; 2,5; 2,95 m, viz obr.1). Nutno poznamenat, že i mezi k-kruhy se vyskytují větší kruhovité, spíše vejčité tvary, ale zcela ojediněle, většinou spojené s menšími kruhy, přičemž ty velké mezi k-kruhy nikdy nejsou pravidelně kruhové. Na Závisti jsou však nalezené kruhy všechny velké, a prakticky přesně kruhové. Na téže cestě jsem o několik desítek metrů dál objevil další, podobný kruh a ještě o něco dál opět jeden. Kvůli dešti a mokrému porostu jsem u těchto provedl jen zběžné vyznačení, průměr nalezených kruhů pouze odhadl a průzkum okolí těchto kruhů neprováděl. Bylo jasné, že se jedná také o velké Z-kruhy. Právě po objevení Z-kruhů jsem se setkal s procházejícím mužem, a ten mi po dotazu na další cestu nadále dělal ochotně průvodce, přivedl mne bez ztráty času hledáním na nejzajímavější místa hradiště. Pro špatné počasí jsem další průzkum plochy severně od akropole již neprováděl, nedostal jsem se ani na západní plošinu.vnitřního hradiště, kde jsem podle plánu chtěl alespoň namátkově na více míst zkoumat terén. Pokračovali jsme po cestě k akropoli, přes ni a z akropole směrem na východ, stále jsem sledoval reakce virgule, ale nikde jsem již na cestě další kruhy nezjistil.

Objev Z-kruhů je zajímavý i z toho důvodu, že není jasné, zda mohou být tyto kruhy ingerenčními stopami po keltském osídlení, protože při obdobném průzkumu stejně mohutného keltského hradiště v Německu na hoře Staffelberg jsem žádné kruhy s charakterem Z-kruhů neobjevil, zato množství k-kruhů , což je také překvapením, jak popisuji v nález. zprávě /lit.17/.

3.3. Východní plošina. Z hradiště jsem s průvodcem odcházel cestou, která vede východním směrem k údolí s Břežanským potokem. Po celé cestě od akropole až k valu, který ohrazuje vnitřní hradiště jsem žádné ingerenční stopy, zejména kruhy, již nezjistil. Pro jistotu jsem procházel i mokrou trávou na plošině východně pod akropolí v místě, které mohlo být vhodné pro povrchová obydlí, ale opět bezvýsledně.

3.4. Objev průchodu. Překvapení však čekalo v místě, kde sestupující cesta křižuje linii bývalého opevnění celé ústřední plošiny. Val na okraji plošiny, těsně nad strání nad Břežanským potokem je dobře patrný (viz obr. 2 až 4). V místě jeho křížení s cestou signalizovala virgule několik liniových stop. Nálezu jsem věnoval pozornost a s pomocí virgule a průvodce jsem vyznačil linie a nakonec celý tvar bývalého průchodu obrannou hradbou. Ingerenční stopa průchodu je vyfotografována na obr. 2, pro lepší názornost je fotografie překreslena na obr. 3, naměřené rozměry a tvary jsou zakresleny v měřítku na obr. 4.(nákres je natočen do stejné polohy, jako je tvar na snímku). Snímek představuje pohled směrem JV - vlevo je stráň údolí Břežanského potoka s přístupovou cestou, uprostřed je val, doprava vede cesta k akropoli. Na místě, odkud je fotografováno val není, ale virgule vyznačila na tomto místě stopu bývalé hradby, stejně širokou jako je stopa na existujícím valu (viz obr. 2 až 4).

Tento nález je zajímavý z řady důvodů. Na některých nákresech hradiště jsou valy zakresleny podle dnešního stavu, jakoby cesta po úbočí z údolí byla natolik široká, že tam mohly jezdit i malé vozy a že v místě průjezdu opevněním pokračovala cesta přímým směrem dál (doprava) na plošinu. Ingerenční stopy však jasně ukazují, že tomu tak není. Jedná se o typický tangenciální levochodý průchod, ne průjezd, protože průchodná šíře je naměřena jen 90 cm, což je pro člověka i koně dostačující, ne však pro vůz. Pravděpodobně i smyk tažený koněm by obtížně projel, protože v průchodu je příliš ostrý zákrut doleva. Cesta tedy nepokračovala přímo, je však možné, že se za průchodem rozdělovala do několika směrů, toto jsem již nezkoumal, i když terén je pro prospekci příznivý a pomocí virgule je možné vyznačit i bývalé cesty. Pravděpodobně byl tento tvar průchodu vytvořen již při stavbě obranného valu, protože val na vyznačené stopy průchodu přesně navazuje, což je z fotografie zřetelně patrné. Je zajímavé, že tento tvar je zcela shodný s tvary průchodů nalezenými na slovanských hradištích, odpovídají i rozměry. Dnes po průchodu a valu nejsou ani památky. Tyto části opevnění byly asi odstraněny v pozdější době, kdy opevnění ztratilo smysl.

Na obou stranách průchodu jsem pomocí virgule vyznačil v místech bývalé hradby šíři mezi značkami 1,9 m. Podle archeologických poznatků byly zdi hradeb na hradišti všeobecně širší. Bohužel, nezkoumal jsem, co nalezené stopy vyjadřují. Pravděpodobně se jedná o stopy po výdřevě, stejně jako u stop v průchodu. Dodatečný průzkum by to mohl upřesnit.

3.5. Na sestupující cestě od objeveného průchodu byla podle odborných nálezů brána. V okolí místa je vidět, že byly provedeny archeologické výkopy v pruhu širokém cca 2 m Virgule tam signalizuje nálezy linií ve tvaru hrobů s odstupy cca 1,2 m, a to jak na místě již zasypaných výkopů, tak i mimo tyto výkopy. Tyto stopy jsem detailněji nezkoumal.

4. ZÁVĚRY Z PRŮZKUMU

4.1. Průzkum byl, bohužel, kvůli trvalému dešti kratší, než jsem předpokládal. Záměrem bylo seznámení se s lokalitou a provedení pouze orientační prospekce pro zjištění, zda se na hradišti nalézají známé karlovarské kruhy, tak jako na řadě jiných lokalit s dávným osídlením. Za příznivého počasí by bylo možno namátkově prozkoumat řadu ploch na celém hradišti. Bohužel, právě když jsem vstoupil na plochy hradiště, začalo drobně pršet a tento déšť trval po celou dobu pobytu. Je to neuvěřitelné, ale když jsme s průvodcem opustili hradiště, déšť až do večera ustal. Na hradišti jsem se takto musel, pokud možno, pohybovat jen na cestách, i tak jsem měl boty a kalhoty promočené, ty deštník neochránil. Přes tyto špatné podmínky považuji průzkum za velmi úspěšný. Je možné, že se někde na hradišti vyskytují hledané k-kruhy, ale je jisté, že na terasách severně od akropole se vyskytují další Z-kruhy, možná v dost velkém množství. Další průzkum celé plochy, alespoň zjednodušeným, pouze orientačním způsobem by byl jistě užitečný, větší množství podobných nálezů by možná mohlo pomoci určit přibližnou dobu vzniku Z-kruhů, např. podle některých souvislostí. Dále by se mohly určit charakteristiky výskytu kruhů, podle množství kruhů hustota osídlení apod., protože s velkou pravděpodobností jsou nalezené Z-kruhy ingerenčními stopami po bývalých kruhových chýších.

4.2. Podle literatury není nic známo, že by Keltové žili i v kruhových chýších, ale není to ani vyloučeno. Kdo tedy žil v chýších, které jsou zcela odlišné od k-kruhů a k-soukruží nalezených již na řadě slovanských hradišť, na desítkách lokalit v ČR, v Polsku i v Německu? V různých popisech hradiště bývá uvedeno, jak Keltové žili na předhradí, ale nepodařilo se mi zjistit, co je známo, jak žili na plochách v okolí akropole. Možná, že nález Z-kruhů toto vysvětluje, v prostých kruhových chýších mohlo žít např. služebnictvo vládce oppida, vojenská družina, pracovníci, chudina apod. Kruhy podle dosavadních výzkumů (viz lit 1) musely stát na místě řadu roků, aby se vytvořila ingerenční stopa dodnes se projevující, nemohlo se tedy jednat o pouhé vojenské stany, které se staví vždy jen na přechodnou dobu.

Zatím není jisté, zda Z-kruhy na Závisti vznikly činností Keltů. Výsledky mého podobně provedeného průzkumu jiné velké keltské lokality - oppida Menosgada na hoře Staffelberg v Německu nejsou obdobné. Při průzkumu hradiště na Staffelbergu, které mělo dvě veliké, dokola opevněné plochy, jsem provedl podle časových možností také jen krátký orientační průzkum, při kterém jsem objevil množství kruhů, ale jen k-kruhů, tvořících typická soukruží. Kruh s charakterem Z-kruhu jsem tam neobjevil ani jeden! Jak si tyto rozdíly vysvětlit? Byly snad Z-kruhy vytvořeny na Závisti již před příchodem Keltů nebo někým až po Keltech?

4.3. Objevem Z-kruhů na Závisti vzniká řada otázek, pokusme se je řešit:

a/ Je možné, že Z-kruhy na Závisti vznikly nějakým osídlením před Kelty. V tom případě podobné osídlení stejným lidem patrně muselo existovat i na některých lokalitách, které jsem již zkoumal, např. podle odborných průzkumů byla na většině slovanských hradišť zjištěna i dřívější osídlení jiným lidem, nikde jsem však Z-kruhy neobjevil. Není mi známo, zda lze ještě objevit ingerenční stopy jednoduchých povrchových chýší z doby před keltským osídlením. Takové chýše asi nemohly stát na jednom místě dostatečně dlouhou dobu, takže se ingerenční stopy po primitivnějších obydlích pravděpodobně již vytratily, pokud existovaly.

b/ Je možné, že Z-kruhy vznikly na Závisti při germánském osídlení. Germáni žili v ČR na řadě lokalit podobně jako na Závisti, v Německu také např. na již zmíněném Staffelbergu. Zkoumal jsem již desítky lokalit, proč jsem nikde dosud Z-kruhy neobjevil, ani na Staffelbergu, ale vždy jen k-kruhy? Germáni pravděpodobně Z-kruhy nevytvořili. Lze to vysvětlit několika důvody: Po Keltech přišli na území ČR Germáni, kteří se nikde (i na Závisti) asi neudrželi tak dlouho, aby vytvořili dodnes zjistitelné ingerenční stopy. Navíc podle německých odborníků Germáni žili v hranatých obydlích, není nic známo o jejich obydlích s kruhovým základem. (Poznámka: Je však možné, že žili v kruhových chýších, nic se o tom neví, protože kruhová obydlí byla povrchová, po takových se dnes nic prokazatelného asi nemůže najít. Na Staffelbergu se nenalezly odborně ani hranaté základy obydlí, proto je možné, že Germáni žili v chýších zcela shodných se slovanskými, a k-kruhy objevené na Staffelbergu jsou možná stopami jejich dosud neznámých typů obydlí.)

c/ Vyšší chýše, tedy i s větším kruhovým základem potřebovali lidé vyššího vzrůstu než bylo obvyklé. Takovými byli Keltové, kteří prokazatelně žili poměrně dlouho na Závisti, tedy na jednom stanovišti, ingerenční stopy z jejich doby mohou dodnes existovat Podivné však je, že na Staffelbergu, kde bylo také keltské osídlení, veliké a známé oppidum Menosgada, jsem žádné Z-kruhy neobjevil, pouze k-kruhy (Z-kruhy tam možná jsou, ale nebyly objeveny). Je možné, že velké kruhy, a tedy i bývalé velké chýše jsou specialitou Závisti.

d/ Z archeologických poznatků o životě Keltů vyplývá, že žili v povrchových i zahloubených obydlích s obdélníkovými obrysy základu. Takých však v poměru k četnosti Keltského lidu na Závisti i jinde asi mnoho nalezeno nebylo. Není tedy jisté, zda takto žili také prostí, nemajetní lidé, vojáci, sloužící atp. Je např. s podivem, že na velikém keltském hradišti Staffelberg (viz nález. zprávu -lit.17) se nepodařilo archeologicky zjistit, jaká byla keltská obydlí, podle toho je možné, že i Keltové žili v primitivních povrchových kruhových chýších, podobně jako na Závisti, jen odlišně velkých.

Dokonalejší odpověď mohou dát jen další průzkumy a výzkumy jak klasickými archeologickými metodami, tak senzibilně-archeologickými, nejen na Závisti, ale i na dalších významnějších keltských oppidech, pokud možno takových, kde bývalo jen keltské osídlení. Podobně by bylo přínosné stejnými metodami zkoumat lokality dlouhodobě osídlené jen Germány.

5. LITERATURA

/lit.1/ Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace; Včelka, Plzeň 2001

/lit.2/ Baumgärtl Vl.: Nálezové zprávy (NZ) o senzibilně-archeologických průzkumech, nálezech ingerenčních stop aj. (zprávy byly předány pouze odborným pracovištím a knihovnám) :

/lit.3/ - NZ Hradiště Šárka (Ostrov 1994, 15 s.)

/lit.4/ - NZ Hradiště Starý loket u Karlových Var (Ostrov 1994, 16 s.)

/lit.5/ - NZ Hradiště Stará Plzeň (Ostrov 1996, 7 s.)

/lit.6/ - NZ Pravěká lokalita u Litic u Plzně (Ostrov 1998, 5 s.)

/lit.7/ - NZ Pravděpodobné hradiště Březno u Chomutova (Ostrov 1998, 6 s.)

/lit.8/ - NZ Hradiště Gobes u Karlových Varů (Ostrov 1998, 13 s.)

/lit.9/ - NZ Hradiště Radošov (Ostrov 1999, 6 s.)

/lit.10/ - NZ Pravděpodobné hradiště Květnov u Damic (Ostrov 1999, 7 s.)

/lit.11/ - NZ Terasy pod hradištěm Děvice (Ostrov 1999, 5 s.)

/lit.12/ - NZ Hradiště Libušín (Ostrov 1999, 11 s.),

/lit.13/ - NZ Pravděpodobné hradiště Dalovice (Ostrov 2001, 10 s.,)

/lit.14/ - NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (Ostrov 2001, 9 s.)

/lit.15/ - NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (1. dodatek) (Ostrov 2003 17 s.)

/lit.16/ - NZ Vyhlídková skála u Harry nad Sálou (SRN) (Ostrov 2003, 10 s.)

/lit.17/ - NZ Hora Staffelberg v Německu (Ostrov 2003, 20 s.)

/lit.18/ - NZ Pravděpodobné hradiště Půle u Perštejna (návrh, Ostrov 2003, 8 s.)

/lit.19/ - NZ Nálezy karlovarských kruhů v Polsku (Ostrov 2004, 38 s.)

/lit.20/ - NZ Určení pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské v Polsku (Ostrov 2004, 17 s.)

/lit.21/ - NZ (důvěrná) Pravděpodobné mohyly na měřeji Bukovské v Polsku (Ostrov 2004, 8 s.)

/lit.22/ - NZ Souhrn poznatků o zámeckém parku a jeho okolí v Ostrově n. Ohří (Ostrov 2004, 77 s.),

/23/ až /29/ reserva

/lit.30/ Dvořák P.: Odkryté dějiny; Mladá fronta, Praha 1984

/lit.31/ Pekař J.: Dějiny československé; vyd. a nakl. AGENTURA TIP Š + nakl. Akropolis, Praha 1991

/lit.32/ Kuna M. a kol. : Nedestruktivní archeologie; Academia, Praha 2004

/lit.33/ Bílek J.: Hádanky naší minulosti; Euromedia Group, 2002

/lit.34/ Knápek Z.: Kniha pro každého Kelta; Rubico, Olomouc 1999

/lit.35/ Šolle M.: Staroslovanské hradisko; Praha 1984

/lit.36/ Sklenář K.: Památky pravěku na území ČSSR; Orbis, Praha 1974

/lit.37/ Pravda Petr: Objevte znovu Závist; čl. MF DNES 19.2.2000

/lit.38/ Různé články na internetu

6. PŘÍLOHY A DODATKY

6.1. Terminologie z oblasti senzibilní archeologie (méně známé užité výrazy)

V textu zprávy jsou použity speciální výrazy mající vztah zejména k senzibilní archeologii. V následujícím jsou uvedeny jen stručné definice některých málo známých pojmů. Detailně jsou vysvětleny ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/.

ingerenční stopa - stopa (zde ovlivnění povrchové zeminy), kterou po sobě zanechává materiál, např. položený na zemině. Stopu lze zjistit jen pomocí virgule, a to po určitou, poměrně dlouhou dobu po odstranění materiálu, který stopu vyvolal. Stopa je naprosto neviditelná, její existence se neprojevuje ani růstovými či barevnými změnami porostu

ingerenční stopa kruhová - je ingerenční liniová stopa ve tvaru kružnice. Většinou se jedná o tzv. "karlovarský kruh" (k-kruh) nebo Z-kruh

ingerenční stopa liniová - ingerenční stopa ve tvaru linie (široké např. jen cca 10 cm).

karlovarský kruh (k-kruh) - ingerenční stopa ve tvaru kružnice s průměrem obvykle cca 1,5 až 2 m, jen výjimečně bývají i vejčité nebo oválné tvary. Většinou se vyskytují skupinky několika kruhů navzájem se dotýkajících a tvořících řetězec zvaný "soukruží". Podle poznatků z řady hradišť se patrně jedná ve všech případech o ingerenční stopy po základech bývalých povrchových obydlí

monokruh (např. Z-kruh) - ingerenční stopa ve tvaru kružnice, vyskytuje se bez spojení s jinou kruhovou stopou

prospekce (s virgulí) - vyhledávání míst, zejména na přírodním terénu, kde reaguje virgule, např. účinkem zemních nebo vodních zón, aquazón aj., také vlivem prestace z ingerenčních stop (prospekce – z lat. prospicere = dívat se vpřed)

selektivní metoda, selektivní metoda vyhledávání ingerenčních stop - speciální senzibilní metoda, při níž lze pomocí virgule a vzorkového materiálu vyhledat i poměrně slabé ingerenční stopy a určit pravděpodobný materiál, který stopu vybudil

senzibilně-archeologická činnost - činnost sledující klasické archeologické cíle bez narušení, destrukce terénu (např. bez provádění výkopů) Výsledky jsou zatím dosažitelné pouze pomocí lidské senzibility, vhodné virgule a speciálních metod při dobré znalosti zacházení s virgulí a vhodných podmínkách k činnosti

soukruží - řetězec těsně se dotýkajících ingerenčních kruhů

zemní zóna - přírodní působení (vycházející ze zeminy), na které reaguje virgule.

Z-kruh - ingerenční stopa ve tvaru kružnice s průměrem např. 2 až 3,6 m, poprvé objevena na hradišti Závist. Vyskytuje se jen jako monokruh, tzn. nemá spojení s jiným ingerenčním kruhem. Patrně se jedná o ingerenční stopu po bývalém povrchovém obydlí.

6.2 Přílohy - legenda k obrázkům

Obr. 1 : Na obrázku je zakreslena skupina Z-kruhů nalezená na plošině severně od akropole.

Obr. 2 : Fotosnímek průchodu bývalou obrannou hradbou na cestě od Břežanského údolí. Fotografováno JV směrem. Bílé tečky jsou položené značky, které vyznačují bývalý tvar průchodu.

Obr. 3 : Překreslený fotosnímek uvedený na obr. 2. Z kresby je lépe zřetelný tvar terénu - vlevo je stráň nad Břežanským údolím, na ní přichází cesta k bývalému průchodu, uprostřed je pohled na val, na něm stojí muž, vpravo je východní plošina. Malé kroužky na zemi zobrazují položené značky, které vyznačují bývalý tvar průchodu. Značky vedou přesně do koruny valu, vyznačují pravděpodobně okraje hradby ze dřev, tedy asi šíři bývalé obranné hradby v koruně. Fotografováno je z místa, kde podle reakce virgule pokračovala obranná hradba, dnes tam není hradba ani val.

Obr. 4 : Půdorysný nákres průchodu (v měřítku), jehož snímek je na obr. 2. Tlustě zakreslené čáry znázorňují ingerenční linie vyznačené pomocí virgule. Plocha bývalé obranné hradby je vyznačena překříženým šrafováním. Slabě čárkované čáry (a) ohraničují cestu od Břežanského údolí, tlustá čárkovaná čára (b) vyznačuje existující okraje obranné hradby, tlustá čerchovaná čára (čárka - tečka - čárka) (c) znázorňuje dnes již neexistující stěny v průchodu, bez vyznačení z nich není vidět nic, je tam vodorovná plocha.

Konec

Příloha: 1 list s obrázky