|
Obsah:
1. Všeobecně o nedestruktivní senzibilní archeologii.
2. Senzibilně-archeologické metody (S.-archeol. metody).
3. Ingerenční stopy.
4. Terminologie z oblasti senzibilní archeologie
5. Přehled dosavadních objevů s.-archeologickými metodami
6. Seznam literatury
1. Všeobecně o nedestruktivní senzibilní archeologii.
1.1. První objevy záhadných stop na hradištích
Před řadou let jsem se z pouhé zvědavosti zajímal, jak lze virguli využívat
různým způsobem, mj. také např. při průzkumech na historických hradištích.
První takový průzkum jsem provedl na známém slovanském hradišti Starý
Loket u Karlových Varů, i když jsem věděl, že se tam odborně artefaktů
nalezlo málo, takže šance pro mne byla velmi malá. Pomocí virgule jsem žádné
artefakty skutečně nenašel.
Překvapením však bylo poměrně snadné objevení tehdy zcela neznámých;
neviditelných zón, zejména podél historického valu. Byly to zóny ve tvaru
linií, jak přímých, tak kruhových, na které reagovala virgule. Vyzkoušel
jsem si, že nalezené linie nemají nic společného se zónami vytvořenými
vodou a kruhové nejsou vybuzeny ani ukrytým bodovým materiálem. Podlouhlé
linie se táhly na vrcholu valu, přesně souběžně s jeho osou, jejich vznik
byl vysvětlitelný bývalou výdřevou. Avšak existenci neviditelných zónových
linií ve tvaru kružnic s průměrem obvykle cca 1,5 až 2 m (pro zjednodušení
jim říkejme "kruhy"), jsem si neuměl dlouho nijak vysvětlit. Po
zveřejnění nálezu jsem dostal řadu názorů, čím tyto kruhové zóny
mohou vznikat, např., že by to mohly být skryté zasypané odpadové či zásobníkové
jámy, stopy po nějakých hromadách nebo ohništích, projev podhoubí,
podzemních anomálií atp.
Většinou žádný z nápadů pro vysvětlení nálezů neodpovídal.
Vyhovovala úvaha, že se jedná o stopy po nějakém osídlení ve stanech nebo
chýších s kruhovou základnou. Bohužel, k tomu se neuměli vyjádřit odborníci
- jak archeologové, tak vojenští historikové. O takové možnosti prý není
nic známo. Další nejasnou možností bylo působení nějakých zemních anomálií
ze skály na jejímž vrcholu se hradiště rozkládá. A tak nezbývalo, než
hledat pro srovnání kruhy někde jinde na podobném slovanském hradišti.
Podle doporučení jsem se pokusil s manželkou zkoumat hradiště Stará Plzeň
u Starého Plzence. Toto hradiště je větší, ale většina povrchu má dost
velký sklon nevhodný pro osídlení. Výhodnější, téměř vodorovné
plochy jsou většinou až na návrší, proto byl počátek prospekce od dolního
okraje neúspěšný. Avšak nadšené překvapení se dostavilo na výše položené
ploše, která má jen mírný sklon, místy je vodorovná, velmi výhodná pro
osídlení. Tam jsme objevili množství hustě rozmístěných kruhů tvořících
řetězce, tzv. soukruží, nálezy byly podobné nálezům na Starém Lokti.
Bylo jasné, že kruhy nemohou být nějakou jen místní anomálií. Od místních
občanů i od odborníků a z literatury jsem se dozvěděl některé informace
o hradišti, ale nic o tom, jak se na hradišti žilo, jaká byla obydlí, zejména
prostého lidu. A to přes to, že je toho o stavbách na hradišti hodně známo,
např. kde bylo opevnění, několik kostelů, velký obranný val s příkopem
atp., protože archeologickému výzkumu byla věnována na Staré Plzni velká
péče, podobně jako na Starém Lokti. Pomocí virgule jsme později provedli
na tomto hradišti ještě řadu dalších průzkumů s velmi zajímavými výsledky
(viz nálezovou zprávu /lit.5/), což dokazuje k jak úplnějším poznatkům
by se mohlo s virgulí dospět, zejména při systematické prospekci.
Vznik kruhů byl stále nejasný. Bylo třeba získat více zkušeností a
porovnání, a tak následovaly průzkumy s virgulí na řadě dalších hradišť
a také nové objevy kruhů. To již bylo zřejmé podle shodných
charakteristik, že se s největší pravděpodobností jedná o nějaké stopy
po dávném osídlení Při několika zkušebních odhrnutí vrchní humosní
vrstvy v místech kruhů jsem nikdy neobjevil ve spodní zemině něco mimořádného,
obvykle byla spodina jakoby ne-dotčená, nebyly patrné rozdíly oproti spodině
v okolí. Shodou náhod se kruhy objevují na Starém Lokti i v místě, kde byl
dříve odborně zkoumán pruh terénu a ve vykopané sondě také nebylo
nalezeno nic zajímavého. Ani na porostu, rostoucí trávě nejsou patrné nějaké
viditelné rozdíly. Nic viditelného tedy nenaznačuje, že na místě kruhu někdy
něco stálo. Jen výjimečně lze usuzovat, že na ploše, na které se nalézá
kruh, někdy něco stálo - např. podle terénních úprav (prokazatelných zářezů
do svahu apod.), kterými byly vytvářeny malé vodo-rovné plochy, jindy podle
malých teras na stráních, ke kterým nevede žádná cesta, ale jejich využívání
dokazuje primitivní nevyrovnaná kamenná zeď (viz nález. zprávu /lit.11/).
Logika říkala: jestliže kruhy jsou stopami po bývalých obydlích, jsou následkem
lidské činnosti, musí být tedy možnost je uměle opět vytvořit.
Několik let jsem prováděl výzkum se zkouškami a měřeními, který tuto možnost
potvrdil, vše je zaznamenáno v mé knize Fenomény ingerence a prestace
/lit.1/.
2.
Senzibilně-archeologické metody (S.-archeol. metody)
2.1. Význam metod, které jsou nedestruktivní činností
Mnohé archeologické památky byly objeveny odborníky zcela náhodou při nějakém
výkopu apod. Existují však možnosti, jak lze provádět vyhledávání a průzkum
(prospekci) i na větších plochách systematicky, efektivně a poměrně
rychle, zejména při moderních možnostech využívání různé techniky.
Jedná se o tzv. nedestruktivní prospekci, kterou lze zkoumat terén bez výkopů
či jiných narušení povrchu (terénních destrukcí), a to jak poměrně velké
plochy v krajině, tak menší na lokalitách. Podle výsledků lze pak detailní
výzkumy, zejména na volných terénech, urychlit a zefektivnit. Význam
nedestruktivních průzkumů, které mohou upozornit na dosud zcela neznámé a
neočekávané nálezy nebo které mohou mít i jiné využití, je dost široký.
Mezi nedestruktivní metody se např. řadí: - průzkumy zaměřené na
povrchový sběr, - dálkový průzkum pomocí leteckých či družicových snímků,
- průzkum geofyzikálními metodami, zejména pomocí magnetometrie, - průzkum
s pomocí přístrojů na detekci kovů, - průzkum pomocí vrtů a malých rýh,
a jiné metody včetně geochemických. (Blíže o nedestruktivní archeologii
/lit.30/)
Další metody nedestruktivního průzkumu umožňuje tzv. senzibilní
archeologie, ale o té se v odborných
knihách nepíše. I když se potají někdy při archeologických průzkumech
využívají oficiálně neuznávané metody využívající virgule. Obvykle se
taková činnost tají, i když možnosti těch-to metod jsou velké. Např.,
jak by mohli bez virgule objevit v Egyptě neznámí vykrádači hro-bů (patrně
primitivní domácí lidé) staré, hluboce uložené a důkladně ukryté
hrobky s poklady, tajně, asi dost rychle a bez moderního vybavení? Mohli by mít
bez virgule již dávno v minu-losti tak úspěšnou činnost, možná úspěšnější
než mají nynější legální vědecké týmy vybavené nejmodernějšími přístroji?
Ve skutečnosti si někdy virgulí pomáhají archeologové podob-ně, jako
bagristé.
Při nevyužívání senzibilních metod naopak dochází k případům, že se
např. na základě pouhého tušení a určitých předpokladů provádí neúspěšný
náročný výkop těsně vedle ukrytých památek, které se pomocí virgule
mohly najít bez zbytečné ztráty času a práce.
2.2. Senzibilně-archeologická prospekce
Jedná se o provádění průzkumu povrchu plochy terénu nedestruktivně, pouhým
vyhledá-váním zónových anomálií a zejména ingerenčních stop, vše za
pomoci virgule, tzn., že se neprovádějí výkopy a ani se neporušuje do
hloubky povrch terénu. Při prospekci, kterou obvykle na vzdálené lokalitě
musím provádět řadu hodin, pomalu a pokud možno souvisle kráčím a trvale
sleduji reakce virgule. Při pouze orientační prospekci, kdy činnosti nutno
provádět urychleně a zjednodušeně, nalezenou stopu nezpřesňuji, nezaměřuji
ani nefotografuji. Obvykle zkoumám co největší plochu lokality nejdříve
jen orientačně, k detailnímu zkoumání určitých míst se vracím.
Reaguje-li virgule na nějaké popudy, je nutno určitými metodami vyhodnotit,
zda se jedná o nález, který mne zajímá, např. o ingerenční stopu nebo o
pouhou vodní či jinou zónu. Nalezenou stopu vyznačuji obvykle pokládáním
bílých značek na terén. Při detailním průzkumu a vyznačování určité
stopy (např. soukruží) vždy vyznačenou stopu několikrát zpřesňuji a
hledám její případné. pokračování a návaznosti v okolí.
Vyznačení potom měřím a zakresluji, pokud možno i zaměřuji ke vzdáleným
pevným objektům, případně jen ke světovým stranám a fotografuji. což
slouží pro dokumentaci. Snímek pokud možno se známým pozadím slouží k
prokázání nálezu a lokality. U pracovního stolu a počítače je pak nutno
poznatky zpracovat, zakreslit, zhotovit obrázky a při významnějších nálezech
sepsat nálezovou zprávu, kterou předávám zdarma odborným místům pro
informaci jakožto výsledek dobrovolné zájmové činnosti.
2.3. Vyznačování ingerenčních stop
Ingerenční stopy, zejména dále zmiňované k-kruhy je na schůdném terénu
možné poměr-ně dobře zjistit pomocí citlivé virgule, vhodných senzibilních
metod a patřičného umění využívat virguli, to ovšem při dostatku trpělivosti.
Vyznačování na terénu nebývá vždy snadné, např. ve vysoké trávě, činnost
ztěžují až znemožňují i jiné okolnosti, např. vítr, únava aj. Čas-to
je nutno prospekci opakovat při lepším počasí, případně v jiné roční
době. Překážek k činnosti je celá řada, proto také o takovouto pracnou a
nevýdělečnou činnost není zájem. Přes-to, přes všechny překážky je
objevování zajímavé a věřím, že i prospěšné.
3. Ingerenční stopy
3.1.
Na řadě slovanských hradišť v ČR, již dříve odborně zkoumaných a prokázaných,
ale i na jiných místech pravděpodobného dávného osídlení již řadu let
nacházím pomocí virgule různé neviditelné stopy, které po vyznačení na
terénu vytvářejí dlouhé jednoduché, dvojité i trojité linie, obdélníky
s velikostí základů malých srubů a jiné tvary, zejména kruhy s průměrem
obvykle 1,5 až 2 m. Jedná se o zóny, které se neudržují nějakým přímým
působením, ale remanencí v ingerenčně ovlivněné zemině, tzn. kdysi
ovlivněné určitým materiálem (zde kůží a dřevem), který již dnes
neexistuje. Působení na zeminu dávno skončilo, ale její dřívější
ovlivnění se stále ještě projevuje, takže nyní objevované kruhy a linie
jsou již jen pouhými neviditelnými stopami. Zatím je nelze asi jinak určit
než pomocí virgule, nazývám je "ingerenční stopy". Projevují se
tzv. prestací. Ingerence i prestace mají řadu fyzikálně-matematických zákonitostí,
které by mohly být dobře využívány v různých oborech, zejména v
archeologii. Blíže o této problematice viz v knize Fenomény ingerence a
prestace /lit.1/.
3.2.
Karlovarské kruhy
Podle prvého nálezu ingerenčních stop ve tvaru kruhů jsem po získání určitých
poznatků nazval kruhy nalezené na hradišti Starý Loket u Karlových Varů
(vedle obce Tašovice) "karlovarské kruhy" ("k-kruhy") a řetězce,
které kruhy vytváří jsem začal nazývat "soukruží". Po-stupně
jsem kruhy nacházel na řadě dalších odborně prokázaných hradištích,
ale i na jiných dosud odborně neznámých lokalitách, kde lze předpokládat
dávné osídlení, tedy lokalitách dosud archeologicky nezkoumaných. V návaznosti
na k-kruhy jsem nacházel také neviditelné liniové, obdélníkové i jinak
tvarované ingerenční stopy. Dosud jsem pomocí virgule a speciálních
senzibilně-archeologických metod objevil na více než 50ti lokalitách již přes
1700 neviditelných stop, kruhů, linií a obdélníků, z toho přes 620 soukruží.
Stop jsem při průzkumech zásadně vyhledával na každé lokalitě vždy více,
nikdy se tedy nejednalo o nějaký náhodný, ojedinělý nález. Na sedmi
nalezištích jsem dospěl k zajímavým objevům skupin obdélníků. Čtyři z
nich byly umístěné uprostřed hradiště a obklopené také neviditelnými
liniemi s průchody - v těchto případech se zřejmě jedná o stopy na bývalé
akropoli, obklopené a chráněné palisádou.
Kruhy jsou dosud málo známou zvláštností zkoumaných slovanských hradišť,
a to i pro klasickou archeologii. Jsou to totiž stopy zatím těžko
prokazatelné, zjistitelné jen pomocí vir-gule a vhodných senzibilních
metod.
Tyto ingerenční stopy nalézám i na hradištích, kde se odborně nepodařilo
zjistit, jakým způsobem tam většina dávných obyvatel vlastně žila. Podle
mnoha poznatků z výzkumů, různých porovnání aj., a také na základě několikaletého
výzkumu ingerence jsem došel k názoru, že kruhy jsou neviditelnými ingerenčními
stopami (viz terminologii) po dávném osídlení, konkrétně po obydlích.
Tomuto názoru odpovídají všechny nálezy kruhů i charakteristiky míst výskytu
jak v ČR, tak v Německu a v Polsku. Výzkum by měl být ještě širší.
Dosud se našlo málo těch, kteří měli zájem také podobně zkoumat různé
lokality. Bohužel, ne každé-mu z nich se podařilo ingerenční stopy nalézt.
3.3. Zásadní charakteristiky karlovarských kruhů a soukruží
Hlavními znaky a vlastnostmi k-kruhů jsou zejména. velikosti, uspořádání,
způsob jejich výskytu, rozmístění a umístění, velikosti rozestupů
apod., podle nichž se odlišují od jiných nálezů kruhových zón, např. náhodných
místních anomálií, zemních zón, zón vytvářených podhoubím apod.
Naprosto neviditelné karlovarské kruhy, zjistitelné zatím jen pomocí
virgule, jsou přesně kruhové s průměrem obvykle cca 150 až 200 cm i více,
přesně se dotýkají, nikdy se nepřetínají, tvoří řetězce obvykle tří
až pěti i více kruhů. V soukruží většinou kruhy nemají stejný průměr.
Tvarově ani velikostí není žádné soukruží zcela shodné s jiným. Uprostřed
největších dvou až tří kruhů jednoho soukruží virgule obvykle
signalizuje bývalé malé ohniště a další větší ohniště vně kruhů,
obvykle přes 1 metr od nich. Mezi jednotlivými soukružími je vždy určitý
odstup, obvykle v rozmezí 0,6 až 10 i více metrů.
Při detailnějším výzkumu vlastních kruhů speciálními senzibilními
metodami lze určit i body na kruzích, na nichž stály dřevěné tyče tvořící
kostru chýše (obvykle 9 až 15 bodů), uvnitř kruhů lze vyznačit stopy lůžek
a ohnišť a někdy vně kolem kruhů ještě další slabší stopy kolem
obrysu. Takto detailní výzkum poměrně velmi slabých ingerenčních stop vyžaduje
speciální metody prospekce, dobré podmínky pro měření, aj., také velmi
citlivou virguli, dobré zkušenosti a umění zacházet s virgulí.
Charakteristiky kruhů vyplývají z poznatků velkého množství již objevených
ingerenčních stop různě umístěných, takže tyto nálezy nelze považovat
za náhodné projevy místních anomálií. Velmi zajímavým výsledkem všech
mých výzkumů jak v ČR, tak v Německu i v Polsku je, že základní
charakteristické znaky karlovar-ských kruhů jsou na dosud zkoumaných lokalitách
zcela shodné.
3.4.
Doba pravděpodobného vzniku karlovarských kruhů
Přibližnou dobu vzniku ingerenčních, tedy uměle vyvolaných stop je podle mých
výzkumů v zásadě možno početně stanovit. Určení výchozích hodnot pro
výpočet je však dost obtížné, navíc je zatím závislé na subjektivním
vlivu senzibilní osoby, která pomocí virgule měří intenzitu prestace dané
ingerenční stopy, což znamená, že zjišťuje, jak silně se stopa ještě
projevuje. K výpočtu je třeba také znát, jak dlouho stopa vznikala, což
lze u kruhů provést jen odhadem. Početní výsledky mohou být tedy jen přibližné.
Schůdnější a věrohodnější cestou ke zjištění doby vzniku určité
ingerenční stopy jsou porovnávací metody, využívající určitých
souvislostí, např. návaznosti na existující historický val, na existující
historické základy apod., tedy na objekty, jejichž stáří je možno odborně
určit. I když se nestanoví doba vzniku stop stejně přesně jako u srovnávaného
objektu, získá se alespoň časové omezení či rozmezí, což je také významné.
Tak například jsem v dalovickém parku u Karlových Varů zjistil, že k-kruhy
zasahují pod kmen tisíciletého dubu. Podle toho kruhy vznikly v době, kdy
strom ještě neexistoval, tedy patrně před koncem l. tisíciletí n.l. Další
omezení doby vzniku k-kruhů na českém území lze odvodit např. z doby
existence hradiště Starý Loket u Karlových Varů, protože na tomto hradišti
k-kruhy jasně navazují na existující obloukovitý val, který podle odborných
zjištění pochází z doby slovanského osídle-ní. Podle návaznosti vznikly
kruhy až po vybudování valu, tím je omezena doba vzniku kru-hů. Podobnou návaznost
kruhů na val jsem zjistil i na hradišti Stará Plzeň, na val na hradišti
Rovina (rozkládá se na západním konci pohoří s horou Džbán) a v Polsku
na val v městě Darlowo. Lze najít i další návaznosti. Například velmi významný
je objev k-kruhů a linií v Polsku na měřeji Bukovské (na šíji oddělující
jezero Bukowo od Baltského moře). Vznik k-kruhů na měřeji jsem odvodil
graficko-početně s ohledem na trvalé změny břehů měřeje (výpočet a
grafy viz /lit.20/), podle výsledku vznikly tamní k-kruhy také začátkem n.l.
Podle výsledků zkoušek a měření, které uvádím ve spise Fenomény
/lit.1/, a také z porovnávání výsledků z prokázaných slovanských hradišť
v ČR a nálezů v Německu i v Polsku (viz nálezové zprávy dále) vyplývá,
že vznik karlovarských kruhů pravděpodobně všeobecně spadá do doby první
poloviny 1. tisíciletí n.l. A to přesto, že odborníkům taková kruhová
slovanská obydlí, jaká předpokládám podle nalezených stop, nejsou známa.
Je samozřejmé, že v zásadě různé kruhové stopy po kruhových stavbách
mohly vznikat (a jistě vznikaly)i mimo zmíněné časové období. S největší
pravděpodobností však se bude jednat o kruhy s jinými charakteristikami a
rozměry. Obvyklé námitky upozorňují, že malé chýše s kruhovou základnou
vznikaly asi jen v době kamenné. Je však otázkou, zda by se ingerenční
stopy z té doby mohly zachovat, zejména uvážíme-li, že chýše tehdy pravděpodobně
nikdy nestály na jednom místě desítky let. K dlouhodobému projevu ingerenční
stopy je totiž nutná i patřičně dlouhá ingerenční do-ba, během níž se
stopa vytváří.
3.5. Zbraslavské kruhy (z-kruhy)
Ingerenční kruhy jsem všeobecně až do roku 2004 objevoval obvykle s rozměry
průměrů do 200 cm, byly to typické poměrně malé kruhy nazývané
"karlovarské kruhy" (k-kruhy). Jen ojediněle se mezi nimi vyskytly
protáhlé tvary - vejčité, příp. oválné. Při průzkumu keltského hradiště
Závist u obce Zbraslav nedaleko Prahy, jsem v roce 2004 poprvé objevil celou
skupinu netradičních kruhů - značně větších než 200 cm (s průměry 240
až 300 cm) a zásadně samostatných (tzv. monokruhy) - žádný z dosud
nalezených kruhů není spojen s jiným, ne-tvoří tedy soukruží. V nalezené
skupině jsou kruhy od sebe vzdáleny 2 až 3 m. Při tom jsem na hradišti
typické menší k-kruhy vůbec neobjevil. Tyto z-kruhy jsou ingerenčními
stopami, pravděpodobně také po kruhových chýších (stopy po krátkodobých
stanech by se do dnešních dnů nezachovaly). Zatím je záhadou, čím a kdy
byly tyto kruhy vytvořeny, protože na hoře Staffelberg v Německu na které
bylo také prokázané keltské hradiště, jsem takové monokruhy neobjevil
(typické menší k-kruhy však ano). Vzhledem k tomu, že se z-kruhy od většinou
se vyskytujících k-kruhů značně odlišují, nazývám je pro rozlišení
"zbraslavské kruhy" (z-kruhy). Podle jejich objevu na jen jedné
lokalitě nelze ještě se zmiňovat o jejich charakteristikách.
3.6. Charakteristiky liniových ingerenčních stop
Dalším častým druhem ingerenčních stop jsou dlouhé, souvislé, nepřerušované,
při tom neviditelné liniové stopy, vzniklé obvykle. působením dřevěných
konstrukcí v obranných zdech a dřevěnými konstrukcemi ohrazení a průchodů
v nich. Nálezy linií jsou popisované ve většině mých nálezových zpráv
o průzkumech lokalit. Na valech lze obvykle vyznačit několik řad ingerenčních
stop po dřevě, zejména v místech bývalých stěn. Takto je možné určit bývalou
šíři obranné zdi. Podle přerušení těchto linií lze objevit místo bývalého
průchodu nebo průjezdu.
Často byly lokality chráněny pouze dřevěným ohrazením. V takových případech
se nachází přímo na povrchu terénu dlouhé, nepřerušované obvykle dvojité
a trojité ingerenční, tedy neviditelné linie. Vedou obvykle nejvýhodnějším
směrem tak, aby byly co nejkratší, např. kolmo k délce lokality v zúženém
místě apod. Charakteristickou u nich je také naprostá sou-vislost liniové
stopy a v místě přerušení (v průchodu, průjezdu) se obvykle najde speciální
obranné tvarování, které dosud ve všech nalezených případech mělo
levochodé tangenciální provedení. Nachází se i stopy po ohrazení,í tvořeném
jen jednou linií, i tyto stopy také bývají přerušované v průchodech,
nacházejí se například kolem akropole - bývají to stopy po dřevěné
palisádě.
3.7.
Význam nálezů ingerenčních stop
Podle všech poznatků získaných po řadě let jsem přesvědčen a v knize
Fenomény ingerence a prestace /lit.1/ to také na základě několikaletého výzkumu
dokazuji, že k-kruhy a soukruží jsou ingerenčními stopami po dávné lidské
činnosti, po ohrazení, po malých povrchových chýších ze dřeva a kůží
apod. Nálezové zprávy popisující objevy karlovarských kruhů vychází
tedy z předpokladu, že tyto objevené kruhy jsou svědectvím dávného osídlení
využívajícího jednoduché povrchové chýše, sestavené z několika kruhových
kuželových částí. Na základě mnohých nálezů ingerenčních stop lze již
dělat určité závěry o pravděpodobném vzniku k-kruhů a o možné době
jejich vzniku. Podle toho lze usuzovat i na lid, který v té době žil. V případě
k-kruhů vzniklých pravděpodobně v 1. tisíciletí n.l. se zřejmě jednalo o
nejstarší Slovany na našem území. Nálezy k-kruhů v Německu, zejména na
Staffelbergu budí myšlenku, že Staffelberg mohl být osídlen také Slovany,
a to dost dlouho, jestliže se jejich chýšemi vytvořily dosud trvající
ingerenční stopy. Je to možné, i když německé popisy průzkumů i výzkumů
o pobytu Slovanů nic neříkají. Je však také možné, že ve shodně stavěných
chýších s kruhovými základy žili stejným způsobem i Germáni, případně
Keltové. Odpověď týkající se Germánů či Keltů by mohly dát srovnávací
senzibilně-archeologické průzkumy na čistě germánských event. čistě
keltských sídlištích. Jak bylo již uvedeno, první porovnání s keltským
hradištěm bylo provedeno na hradišti Závist - tam byly objeveny zcela odlišné
z-kruhy.
4. Terminologie z oblasti senzibilní archeologie
V následujícím jsou uvedeny jen stručné definice některých málo známých
pojmů. Detailně jsou vysvětleny ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence
a prestace /lit.1/.
-
ingerenční
stopa - stopa (zde ovlivnění povrchové zeminy), kterou po sobě zanechává
materiál, např. položený na zemině. Stopu lze zjistit jen pomocí
virgule, a to po určitou, po-měrně dlouhou dobu po odstranění materiálu,
který stopu vyvolal. Stopa je naprosto neviditelná, její existence se
neprojevuje ani růstovými či barevnými změnami porostu
-
ingerenční
stopa bodová - ingerenční stopa na malé plošce, např. 20 x 20 cm a menší
ingerenční stopa kruhová - je ingerenční liniová stopa ve tvaru kružnice.
Většinou se jedná o tzv. "karlovarský kruh"
-
ingerenční
stopa liniová - ingerenční stopa ve tvaru linie (široké např.cca 10 cm
a více). Dvě souběžné jednoduché liniové stopy vytvářejí
"dvojitou ingerenční liniovou stopu"
-
karlovarský
kruh (k-kruh) - ingerenční stopa ve tvaru kružnice s průměrem obvykle
cca 1,5 až 2 m, jen výjimečně bývají i vejčité nebo oválné tvary.
Většinou se vyskytují skupinky několika kruhů navzájem se dotýkajících
a tvořících řetězec zvaný "soukruží". Podle poznat-ků z
řady hradišť se patrně jedná o ingerenční stopy po základech bývalých
povrchových obydlí monokruh - ingerenční stopa ve tvaru kružnice,
vyskytuje se bez spojení s jinou kruhovou stopou prospekce (s virgulí) -
vyhledávání míst, zejména na přírodním terénu, kde reaguje virgule,
např. účinkem zemních nebo vodních zón, aquazón aj., také vlivem
prestace z ingerenčních stop (prospekce - z lat. prospicere = dívat se vpřed)
-
selektivní
metoda, selektivní metoda vyhledávání ingerenčních stop - speciální
senzibilní metoda, při níž lze pomocí virgule a vzorkového materiálu
vyhledat i poměrně slabé ingerenční stopy a určit pravděpodobný
materiál, který stopu vybudil senzibilně-archeologická činnost - činnost
sledující klasické archeologické cíle bez narušení, destrukce terénu
(např. bez provádění výkopů) Výsledky jsou zatím dosažitelné pouze
pomocí lidské senzibility, vhodné virgule a speciálních metod při dobré
znalosti zacházení s virgulí a vhodných podmínkách k činnosti soukruží
- řetězec těsně se dotýkajících ingerenčních kruhů tangenciální
průchod (průjezd) levochodý - průchod (průjezd) ohrazením tvarovaný
tak, že osa průchodu (průjezdu) při kolmém přístupu k ohrazení směřuje
doleva
-
zemní
zóna - přírodní působení (vycházející ze zeminy), na které reaguje
virgule
-
zbraslavský
kruh (z-kruh) - ingerenční stopa ve tvaru kružnice. Vyskytuje se jen jako
monokruh, tzn. nemá spojení s jiným ingerenčním kruhem.
5.
Přehled dosavadních objevů s.-archeologickými metodami (pouze objevy, jejichž
autorem je Vl. Baumgärtl)
U jednotlivých lokalit jsou stručně uvedeny jen nejzajímavější objevy
pomocí virgule, které byly dosud zcela neznámé. Není-li uvedeno jinak, jsou
všechny dále uvedené nálezy ingerenčními stopami, na terénu jsou tedy
neviditelné, bez virgule nezjistitelné. Bližší popis jednotlivých lokalit
a objevů je v příslušných nálezových zprávách.
- Hradiště Starý Loket (u Karlových Varů): na tomto hradišti byl první nález
karlovarských kruhů, později byly nalezeny k-kruhy celkem v desítkách
soukruží; seskupení k-kruhů podél valu z obou stran; 3 tangenciální průchody
a průjezdy na hradiště; místa pravděpodobných hrobů; ingerenční linie
po předsunutém dřevěném ohrazení.
- Hradiště Stará Plzeň /lit.5/: k-kruhy v desítkách soukruží na vnitřním
hradišti a v předhradí; hroby okolo rotundy; návaznost k-kruhů na hlavní
val u obranného příkopu, a také na okraj tohoto příkopu; nález pravděpodobné
mohyly a bývalé studny.
- Hradiště(?) Gobes (u Karlových Varů) /lit.8/: veliké, dosud neuznané
hradiště, pravděpo-dobně stále hledané centrum Sedlečanů, podle nálezů
pomocí virgule má 3 předhradí, v jeho středu je akropole obklopená palisádou;
všechny následující objevy pomocí virgule byly učiněny na stále
obhospodařovaném (oraném) poli (Poznámka: i když se jedná o velmi významné
objevy, o zjištěné poznatky nebyl zájem v redakcích ani u odborníků;
k-kruhy v desítkách soukruží jak na hradišti, tak v předhradí; hlavní
vstupní průjezd ohrazením a 3 další na vnitřní části jsou všechny
tangenciální; nalezeny velké kusy primitivní železné strusky na ploše,
kde bývaly asi i tavící pece a úložiště železné rudy; studna; neznámá
štola patrně z doby života na hradišti; z předhradí vyznačena cesta procházející
hlavním průjezdem a pokračující až do akropole; na akropoli nalezeny pouze
obdélníkové stopy (žádné k-kruhy), vně palisády zase pouze kruhy (žádné
obdélníky).
- Hradiště u Radošova /lit.9/: veliké hradiště na pravém břehu Ohře,
dosud málo odborně prozkoumané: na silně opevněné části obklopené
kamenným valem, kde patrně bývala akropole, bylo objeveno jen jedno soukruží,
na velké ploše druhé části hradiště, které nebylo tak silně opevněné,
byla namátkově zjištěna řada k-kruhů; na plošině v podhradí linie po bývalém
ohrazení obklopující soukruží s k-kruhy.
- Velichov, několik lokalit, všechny jsou na levém břehu Ohře hradiště Děvice
(Děvín) /lit.11/ velké hradiště na Liščí hoře naproti radošovskému
hradišti: centrum hradiště má malou akropoli, na které je několik obdélníkových
stop (žádné kruhové stopy), akropole je obklopena palisádou; vně palisády
je hustě rozmístěno několik desítek soukruží s k-kruhy (ne-jsou žádné
obdélníkové stopy); na 1. i 2. předhradí je řada řídce rozmístěných
soukruží s k-kruhy; velký obranný příkop mezi 1. a 2. předhradím je
prokazatelně uměle rozšířen, na širokém dně příkopu je několik soukruží,
a to i na rovné ploše vzniklé násypem zeminy při rozši-řovaní příkopu;
na strmých stráních pod hradištěm jsou velké i malé terasy se soukružími;
na dvou malých terasách s pouze jedním soukružím tvořeným k-kruhy podepírá
stráň a chrání místo s kruhy malá zeď složená z kamenů, vedle zdi je
do stráně zapuštěné a kameny obložené ohniště; na jedné z horních
ploch byl objeven větší k-kruh vejčitého tvaru, který má uvnitř dvě
stopy po malých ohništích, mezi nimi jsou dva ploché kameny, (je to pravděpodobně
obětiště, vše je úmyslně zakryto),
- vrch Hradiště: řada soukruží na všech místech schopných osídlení,
byly nalezeny i vodo-rovné zářezy do stráně a na nich k-kruhy; jeden větší
vejčitý kruh byl patrně obětištěm; žádné valy ani linie po ohrazení
nebyly nalezeny,
- stráň nad levým břehem Ohře: terasa na stráni - výskyt několika soukruží
s k.kruhy, nad touto strání je na okraji plošiny řada soukruží s k-kruhy.
- Ostrov nad Ohří: - zámecký park /lit.21/: ingerenční stopy po řadě bývalých
vodních bazénů na nynější rovné travnaté ploše, vyznačení několika
dosud neznámých podzemních chodeb a vodních průchozích kanálů (z několika
jsou známé jen začátky chodeb); na okraji parku objevena soukruží s
k-kruhy (pravděpodobné sídliště); stopy pravděpodobného býva-lého pohřebiště,
- 11 lokalit v okolí Ostrova (také v centru) s výskytem soukruží tvořených
k-kruhy, jsou to všeobecně malé lokality, jedna je větší s neobvyklým
seskupením - soukruží s k.kruhy jsou rozmístěna ve velkém kruhu kolem bývalého
velkého ohniště v centru, tato lokalita na louce má ještě další zajímavosti,
- Hradiště(?) Květnov u Damic /lit.10/ (nad levým břehem Ohře): k-kruhy na
vrcholu i na několika lokalitách v okolí a na terasách na příkré stráni;
obdélníkové stopy; terasy s obdélníkovými ingerenčními stopami pravděpodobně
pozdějšího osídlení
- Hradiště(?) Půle /lit.18/ u Perštejna (nad levým břehem Ohře): podle
ingerenčních stop se jedná o veliké hradiště chráněné dokola kamennými
valy; při okrajích náhorní plošiny je velké množství dost hustě umístěných
soukruží s k-kruhy, ty jsou i na terase na stráni a v sedle pod návrším;
ve střední části veliké plošiny nebyl nalezen žádný k-kruh, ale řada
obdélníkových stop - jedná se patrně o akropoli; návrší má optické
spojení s návrším na hoře Úhošť.
- Hradiště na hoře Úhošť (u Kadaně): pravděpodobné místo bývalého
Wogastisburgu (podle strategické polohy u vyústění z hlubokého údolí), předpoklad
podporuje i souvislost názvů Wogastisburg - Úhošť; na veliké náhorní plošině
byla namátkově nalezena soukruží s k-kruhy na všech zkoumaných místech; nález
pravděpodobné bývalé, nyní zasypané studny na jedné z nejvyšších plošin;
optické spojení s hradištěm u Perštejna.
- Březno u Chomutova: /lit.7/ - na poli nalezeny ingerenční stopy dřevěného
ohrazení s několika tangenciálními průchody; jedna stopa ohrazení vede těsně
podél zákrut potoka, uvnitř ohrazeného prostoru je množství soukruží s
k-kruhy, vně ohrazení a na druhé straně potoka nebyly nalezeny žádné
k.kruhy!
- Hradiště Rovina (na konci pohoří s horou Džbán): namátkově nalezena řada
soukruží s k-kruhy; souvislost kruhů s valem, podobně jako na hradišti Starý
Loket u K.Varů
- Hradiště Libušín: při krátkém orientačním průzkumu objevena řada
hustě umístěných soukruží na plošině nad strání i u valu, také obdélníkové
stopy.
- Praha: - okolí hradiště Zámka v Praze 8 (hradiště nebylo zkoumáno): v
okolí místa zva-ného "Nad pohořím" nalezeno na terasách na stráni
několik soukruží s k-kruhy; na plošině nad strání nazývané "keltské
sídliště" (je tam postavena ukázková palisáda ze stojatých kmenů)
nebyly nalezeny žádné kruhy, pouze dlouhé rovné linie,
- hradiště Závist u obce Zbraslav /lit.22/: skupina z-kruhů (nový typ
ingerenčních kruhů, dosud jinde neobjevený); dosud neznámý tangenciální
průchod,
- hradiště Šárka /lit.3/: obdélníkové stopy na akropoli Akropole je patrně
širší než je známo); dosud neznámé liniové stopy po vnitřním rozdělení
hradištních ploch; 4 průjezdy a průchody ohrazením, některé tangenciální;
soukruží s k-kruhy na různých místech (namátkově zjištěné); pravděpodobné
pohřebiště.
- Les Království (u Dvora Králové) /lit.14, 15/: několik lokalit s četnými
soukružími s k-kruhy; dlouhé linie ohraničující plochy s k-kruhy; objev 3
tangenciálně tvarovaných průchodů; objev malé vodorovné, mírně
zahloubené plošinky do skály (je to pravděpodobně obětní mís-to).
Další lokality, kde byla nalezena soukruží s k-kruhy:
- Cheb (podhradí), Dalovice u Karlových Varů (park) /lit.13/, ostrožna u
obce Šemnice (u Karlových Varů), Litice u Plzně (v archeologickém výkopu),
Moříčov u Ostrova n.Ohří (2 loka-lity), les Hlavačov u Rakovníka a jiné
malé lokality
- Německo - hradiště Staffelberg /lit.17/: soukruží s typickými k-kruhy na
dolní i na horní plošině, neznámá lokalita na skále u obce Harra nad Sálou
/lit.16/ (zalesněná, jinak nevyužívaná plocha): soukruží s typickými
k-kruhy; lokalitu obklopuje dvojitá liniová stopa bývalého ohrazení, která
zčásti vede po úmyslně vytvořeném umělém náspu.
- Polsko /lit.20/ - 2 lokality u jezera Slawského: nálezy typických soukruží
s k-kruhy
- měřeja (šíje) Bukowská u Baltského moře (u jezera Bukowo poblíž Košalína):
řada prav-děpodobných mohyl s hroby; trojité liniové stopy bývalého
ohrazení; na severozápadní polovině objeveno mnoho typických soukruží s
k-kruhy, kruhy se vyskytují hustě zejména podél pravého břehu kanálu
spojujícího jezero s mořem (u levého břehu nebyly nalezeny žádné kruhy!)
- město Darlowo: na okraji města objeveno množství soukruží s k-kruhy na
obou stranách velikého historického valu; vazba k-kruhů na val - další
lokality, kde k-kruhy byly také objeveny: obec Bukowo Morskie, město Toruň, v
polích u obce Monkowarsko (severně od Bydgoště).
6. Seznam literatury
Nálezové zprávy (NZ), jejichž autorem je Ing. Vlastimil Baumgärtl, popisují
průzkumy pro-vedené senzibilními metodami. Zprávy jsou obvykle předávány
archivům příslušných archeologických ústavů a archivu KPUFO Plzeň
(Klub psychotroniky a UFO - Sdružení badatelů v psychotronice)
/lit.1/ Baumgärtl, Vl.: Fenomény ingerence a prestace; Včelka, Plzeň 2001
/lit.2/ Baumgärtl, Vl.: Nálezové zprávy (NZ) o senzibilně-archeologických
průzkumech, ná-lezech ingerenčních stop aj. (zprávy byly předány pouze
odborným pracovištím a knihov-nám):
/lit.3/ NZ Hradiště Šárka. Ostrov 1994, (15 s.)
/lit.4/ NZ Hradiště Starý loket u Karlových Var. Ostrov 1994, (16 s.)
/lit.5/ NZ Hradiště Stará Plzeň. Ostrov 1996, (7 s.)
/lit.6/ NZ Pravěká lokalita u Litic u Plzně. Ostrov 1998, (5 s.)
/lit.7/ NZ Pravděpodobné hradiště Březno u Chomutova. Ostrov 1998, (6 s.)
/lit.8/ NZ Hradiště Gobes u Karlových Varů. Ostrov 1998, (13 s.)
/lit.9/ NZ Hradiště Radošov. Ostrov 1999, (6 s.)
/lit.10/ NZ Pravděpodobné hradiště Květnov u Damic. Ostrov 1999, (7 s.)
/lit.11/ NZ Terasy pod hradištěm Děvice. Ostrov 1999, (5 s.)
/lit.12/ NZ Hradiště Libušín. Ostrov 1999, (11 s.)
/lit.13/ NZ Pravděpodobné hradiště Dalovice. Ostrov 2001, (10 s.)
/lit.14/ NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království"
u Dvora Králové. Ostrov 2001, (9 s.)
/lit.15/ NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království"
u Dvora Králové (1. doda-tek). Ostrov 2003, (17 s.)
/lit.16/ NZ Vyhlídková skála u Harry nad Sálou (SRN). Ostrov 2003, (10 s.)
/lit.17/ NZ Hora Staffelberg v Německu. Ostrov 2003, (20 s.)
/lit.18/ NZ Pravděpodobné hradiště Půle u Perštejna. Návrh, Ostrov 2003,
(8 s.)
/lit.19/ NZ Nálezy karlovarských kruhů v Polsku. Ostrov 2004, (38 s.)
/lit.20/ NZ Výpočet pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji
Bukovské v Polsku. Ostrov 2004, (17 s.)
/lit.21/ NZ Souhrn poznatků o zámeckém parku a jeho okolí v Ostrově n. Ohří,
Ostrov 2004, (77 s.),
/lit.22/ NZ Hradiště Závist
/23/ až /29/ reserva
/lit.30/ Kuna, M. a kol.: Nedestruktivní archeologie. Academia, Praha 2004
Ing.
Vlastimil Baumgartl
|