|
Průzkum provedl: Ing. Vlastimil Baumgärtl, důchodce, (bytem 363 01 Ostrov, Horská 856/14) v červenci 2002,
Spolupráce: pomoc s vyhledáním literatury: paní Marleen Babiarczyková, pomoc při realizaci průzkumu: pan Rudolf Babiarzcyk z Harry nad Sálou (SRN). Veškerá činnost byla prováděna nezištně jako zájmová činnost..
Autorství: Zprávu napsal a autorem všech snímků i kreseb je Ing. Vlastimil Baumgärtl, vše bylo vytvořeno v r. 2002 až 2004.
Lokalizace v Německu: hora Staffelberg u města Staffelstein ve Spolkové republice Německo, cca 110 km západně od hranic ČR u Chebu
Obsah:
1. Úvodní části (resumé česky, německy (deutsch), úvod, terminologie)
2. Popis lokality
3. Výběr údajů o Staffelbergu (z německé literatury)
4. Průzkum lokality a popis nálezů
5. Závěry z průzkumů
6. Literatura
7. Přílohy (vysvětlivky, legenda k obrázkům v příloze)
Vydání zprávy: Ostrov, duben 2004 (text 4/04)
1. ÚVODNÍ ČÁSTI
1.1. Resumé:
V létě r. 2002 jsem zkoumal v Německu pomocí senzibilně-archeologických metod dvě lokality, na kterých jsem předpokládal možný výskyt tzv. "karlovarských kruhů". Tato zpráva popisuje průzkum na hoře Staffelberg. a nálezy kruhů, které jsou podle mých předchozích poznatků z ČR pravděpodobně neviditelnými ingerenčními stopami po dávném osídlení (také podle výzkumu ingerence, popsaného ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/). Tato zpráva obsahuje dále úvahy o získaných poznatcích a výběr údajů o Staffelbergu z německé literatury. Průzkum se až nečekaně vydařil. (Další kruhy jsem objevil v Německu u obce Harra, v údolí řeky Sály.) Všechny dále popisované nálezy jsou dosud zcela neznámé.
1.2. Resumé - deutsch (německy):
Im Sommer 2002 habe ich in Deutschland mit Hilfe senzibil-archäologischen Metoden zwei Lokalitäten geforscht, wo ich einen möglichen Fund der sog. "karlsbaderen Kreise" vorausgesetzt habe. Diese Nachricht beschreibt eine Forschung auf dem Berg Staffelberg und Erfindungen der Kreisen, die nach meinen vorherigen Erkenntnissen in der Tschechischen Republik wahrscheinlich unsichtbaren ingerentnischen Spuren nach der uralten Besiedlung sind (auch nach der Untersuchung einer Ingerenze, die in dem Buch Baumgärtl Vl.: Phänomene der Ingerenze und Prestation /lit.1/ geschrieben sind). Diese Nachricht enthält auch Meinungen über gewinnene Erkentnisse und eine Auswahl der Angaben über den Staffelberg aus der deutschen Literatur. Die Untersuchung ist sehr gut ausgefallen. (Weitere Kreise habe ich in Deutschland bei der Gemeinde Harra an der Saale entdeckt.) Alle weiter beschriebene Erfindnisse sind bisher ganz unbekannt.
1.3. ÚVOD
Ve spojitosti s dosud neúspěšným hledáním hradiště (hradu?) Wogastisburg, u něhož v roce 631 porazil Sámo se Slovany franské útočníky, se v literatuře uvádí jako jedna z možností, že dosud hledaný Wogastisburg (lokalizace hradiště Wogastisburg není dosud známa) býval v dnešním Německu na hoře Staffelberg. Až do těchto míst, vzdálených cca 110 km od nynějších českých hranic, totiž zasahovalo kdysi slovanské osídlení a možná, že i slovanská Sámova říše. Hradiště na Staffelbergu mohlo být hraničním i strážním opevněním Sámovy říše. Mohlo být tedy i hledaným Wogastisburgem. Již řadu let jsem čekal v pouze vlastním zájmu na vhodnou příležitost, abych mohl osobně hradiště na Staffelbergu navštívit a pokusit se senzibilně-archeologickým průzkumem hledat určité typické charakteristiky, známé ze slovanských hradišť v ČR, zejména tzv. karlovarské kruhy (k-kruhy). Staffelberg je v oblasti, kde po určitou dobu žili Slované. Výskyt karlovarských kruhů tedy byl - podle mého názoru - možný. Uvědomoval jsem si, že nález k-kruhů ještě neznamená, že tam Wogastisburg býval, pravděpodobnost je však vyšší a naopak, pokud bych kruhy neobjevil. Průzkum Staffelbergu jsem považoval za zajímavý přes to, že podle řady logických důvodů, které popisuji v jiném spise myslím, že pravděpodobně nemohl být Staffelberg hledaným Wogastisburgem. Ke stejnému názoru došli i odborníci na základě jiných argumentů. Přes uvedené negativní předpoklady mne však stále Staffelberg přitahoval a svůj krátký průzkum mi přece jen bylo umožněno provést. Jak dále uvádím, kruhy jsem objevil, což stále otevřené problematice Wogastisburgu sice nijak nepomohlo, přesto má dále popisovaný průzkum určitý význam, protože výskyt tzv. karlovarských kruhů na Staffelbergu, které jsem objevil velmi snadno a v nečekaně velkém množství, je něčím naprosto novým. Nález kruhů upozorňuje na možnost, že hora mohla být osídlena Slovany zhruba ve stejné době jako byla osídlena Slovany různá hradiště v ČR. Je také zajímavý tím, že může přispět k vytvoření představy, jak mohla být osídlena celá lokalita v době, ze které hora zatím vydala velmi málo poznatků. Přitom vyvstává nová zajímavá otázka, kdo vlastně v pravděpodobných povrchových kruhových chýších, po nichž dnes nalézáme jen k-kruhy, vlastně žil? Byli to Slované nebo stejným způsobem žil i prostý lid Germánů? Otázka vyvstává, i když není zatím nic známo, že by Germáni (i Slované) obývali, kromě obdélníkových, také nuzné povrchové kruhové chýše.
Na Staffelbergu byla jednotlivá osídlení v různých dobách prokázána, především podle valů, střepů a jiných viditelných nálezů, ale o činnosti a obydlích prostého lidu, kterého vždy byla většina, odborné poznatky nejsou, podobně jako je tomu na řadě slovanských hradišť, např. v západních Čechách. Jak plyne z dalšího, k určité představě lze dojít vyhledáváním ingerenčních stop.
Průzkum v Německu mi umožnil pan Rudolf Babiarczyk a potřebnou literaturu o Staffelbergu a jeho okolí, kterou se mi v Čechách nepodařilo získat, mi zajistila paní Marleen Babiarczyková (několik odborných i propagačních publikací vztahujících se speciálně ke Staffelbergu), oba učitelé v Německu. Oběma tímto za pomoc děkuji. Tím, že bydlí v obci Harra u řeky Sály, byl mi umožněn i průzkum v okolí obce a překvapující objev dalších karlovarských kruhů na dosud neznámém místě pravděpodobného osídlení u řeky Sály, který popisuji v další nálezové zprávě /viz lit.16 /. Jen pro úplnost dodávám, že po těchto objevech jsem se pokusil hledat podobné lokality i v Polsku u jezer a u moře a několik prospekcí bylo opět překvapujících - z většího množství zkoumaných ploch jsem kruhy objevil v Polsku na 4 dosud neznámých lokalitách /viz lit. 19 /.
Následující text obsahuje málo známou terminologii, proto je třeba, aby se s ní čtenář seznámil hned na počátku.
1.4. Terminologie (méně známé užité výrazy) a vysvětlivky
V textu jsou použity speciální výrazy mající vztah zejména k senzibilní archeologii. Ty jsou detailně vysvětleny ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/ i v další literatuře uvedené v seznamu. V následujícím jsou uvedeny jen stručné definice některých málo známých pojmů. Nutno poznamenat, že zmiňované fenomény, a tedy i příslušná terminologie, jsou dosud málo známé.
ingerenční stopa - stopa (zde ovlivnění povrchové zeminy), kterou po sobě zanechává materiál, např. položený na zemině. Stopu lze zjistit jen pomocí virgule, a to po určitou, poměrně dlouhou dobu po odstranění materiálu, který stopu vyvolal. Stopa je naprosto neviditelná, její existence se neprojevuje ani růstovými či barevnými změnami porostu
ingerenční stopa bodová - ingerenční stopa na malé plošce, např. 20 x 20 cm a menší
ingerenční stopa kruhová - je ingerenční liniová stopa ve tvaru kružnice. Většinou se jedná o tzv. "karlovarský kruh"
ingerenční stopa liniová - ingerenční stopa ve tvaru linie (široké např. jen cca 10 cm). Dvě souběžné jednoduché liniové stopy vytvářejí "dvojitou ingerenční liniovou stopu"
karlovarský kruh - ingerenční stopa kruhová ve tvaru kružnice s průměrem obvykle cca 1,5 - 2 m. Podle poznatků z řady hradišť se patrně jedná o ingerenční stopu po části bývalého povrchového obydlí, jehož základ měl tvar několika spojených kruhů. Vždy se vyskytuje několik kruhů navzájem se dotýkajících a tvořících řetězec zvaný "soukruží"
prospekce (s virgulí) - vyhledávání míst, zejména na přírodním terénu, kde reaguje virgule, např. účinkem zemních nebo vodních zón, aquazón aj., také vlivem prestace z ingerenčních stop (prospekce - z lat. prospicere = dívat se vpřed)
selektivní metoda, selektivní metoda vyhledávání ingerenčních stop - speciální senzibilní metoda, při níž lze pomocí vzorkového materiálu vyznačit i poměrně slabé ingerenční stopy a určit pravděpodobný materiál, který stopu vybudil
senzibilně-archeologická činnost - činnost sledující klasické archeologické cíle bez narušení, destrukce terénu (např. bez provádění výkopů) Výsledky jsou zatím dosažitelné pouze pomocí lidské senzibility, vhodné virgule a speciálních metod při dobré znalosti zacházení s virgulí.
soukruží - řetězec těsně se dotýkajících karlovarských kruhů
zemní zóna - přírodní působení (vycházející ze zeminy), na které reaguje virgule.
2. POPIS LOKALITY
2.1. Hora Staffelberg se zvedá 280 m z údolí Mohanu, JV od města Staffelstein, vzdáleného cca 110 km západně od hranic ČR u Chebu (obr.1). Hora je západním koncem horského hřbetu (obr.2), který je severním výběžkem hor FRANSKÝ JURA (Fränkische Jura, Fränkische Alb). Není to tedy zcela samostatná hora, ale zakončení horského hřbetu obepínaného strmými svahy, takové jsou i na většině obvodu hory. Horský hřbet má tvar protáhlé plošiny, končící na Staffelbergu, kde vytváří dolní plošinu hradiště, tzv. dolní plató (obr. 2 a 3) s rozměry cca 700 x 900 m a s plochou 49 ha. Uprostřed této plošiny se zdvihají další stráně, nad kterými je uložena horní plošina, tzv. horní plató s rozměry cca 350 x 125 m a s plochou 3 ha (obr. 3 a 4). Tato horní plošina je obklopena stráněmi a částečně i skalami na všech stranách. Na západní straně se zvedá strmě skála až do výše 539 m n.m., to je nejvyšší bod celé hory. Odtud je výborný výhled do údolí Mohanu severním, západním i jižním směrem. Na východní straně je výhled na horský hřbet. Lepší výhled východním směrem je údajně ze 3 km vzdáleného místa východně, nazývaného Alter Staffelberg. Tam v době keltského oppida bylo malé opevnění. Plocha horní plošiny je vyrovnaná, mírně se svažuje k JV o 11 m , má jen málo keřů a stromů, jinak je zatravněná (obr.5). Také dolní plošina má plochy jen s mírným sklonem, většinou zatravněné. Stráně pod oběma plošinami jsou však porostlé stromy. Snadný přístup na dolní plató je z horského hřbetu v místě označeném na obr. 3 písmenem "A". V tomto místě nyní prochází přístupová cesta valem, který je dobře viditelný, je zarostlý divoce rostoucími keři. Staré přístupy ("C") k dolní plošině byly umístěny na SZ a JV stráních (obr. 3), aby prý byl přístup ztížen. Dnešní val je zbytkem bývalé obranné zdi (na obr. 3 vyznačené tlustou čárou), která obklopovala v délce 2800 m celou dolní plošinu. Od místa "A" pokračuje cesta až k horní plošině, na tu vstupuje v místě "B" (obr. 3 a 4). Poblíž tohoto místa je dnes restaurace, kaple "D" a rekonstrukce malého úseku bývalé obranné zdi (obr. 7). Obě plošiny mají velmi příznivé polohy a vyrovnané plochy s malým sklonem, velmi výhodné pro osídlení. Přímo na plochách však nejsou vodní prameny.
Na naučné tabuli u hradiště je popis, který uvádí, že Staffelberg byl osídlen od r. 450 př.n.l. a že v 1. stol. př.n.l. bylo na dolní plošině postaveno pozdně keltské oppidum Menosgada. Dále se uvádí, že po odchodu Keltů zůstal Staffelberg 250 let neosídlen a okolo r 400 n.l. vytvořili na horní plošině hradiště Germáni. Až později byla postavena na horní plošině kaple, která byla při válkách v r. 1525 zničena, obnovena byla v r. 1654. O Germánech je na tabuli jen malá zmínka, nic není uvedeno o jejich příbytcích, způsobu života aj. O Slovanech není vůbec žádná zmínka. Na tabuli jsou ještě vyobrazení tvarů obranných zdí a průchodů. Úplnější popisy hory i jejího okolí jsou v odborné literatuře /lit. 30 až 34/. Hradiště je hojně navštěvované, i když dopravní prostředky musí zůstat na úpatí hory.
3. VÝBĚR ÚDAJŮ O STAFFELBERGU (z německé literatury)
3.1. Historie Staffelbergu je velmi bohatá. Veřejný i odborný zájem o tuto lokalitu je poměrně velký, zejména v posledních desetiletích, což se projevuje ve zvýšeném počtu odborných průzkumů a v řadě nových spisů vztahujících se ke Staffelbergu a k jeho okolí. Vzhledem k tomu, že některé z výsledků výzkumů jsou potřebné pro následující závěrečné úvahy, a také proto, že jsou v ČR málo známé (literaturu o této lokalitě se mi v ČR nepodařilo získat), uvádím výběr údajů o historii a o archeologických poznatcích trochu šířeji.
Údolí Mohanu (Main) patřilo vždy k nejpříznivějším krajům střední Evropy z hlediska osídlení a podmínek pro život. Již asi v 2. pol. 5. tisíciletí př.n.l. se tam usadili zemědělci. Obývali velké stabilní domy, používali keramiku, kamenné nástroje. Údolí Mohanu bylo vždy významné, mj. také z hlediska obchodních a válečných cest, které vedly po řece i po břehu. U dnešního města Staffelstein býval koridor sevřený hornatými oblastmi na obou stranách řeky, který spojoval severní a jižní kraje již od předhistorických dob. Vedla tudy např. cesta z Erfurtu do Hallstadtu a také královská cesta od Frankfurtu nad Mohanem přes Scheinfurt - Stadtsteinach do Prahy /lit. 32, s.16/. Zvláště významným místem bývalo a stále je údolí Mohanu u města Staffelstein, kde je do údolí vysunuta hora Staffelberg s plošinou na nejvyšším bodě, odkud je výborný rozhled do celého údolí. Odtud lze kontrolovat a střežit dění v údolí, za dobrého počasí i vizuálně. Pro tyto přednosti a zejména pro možnost osídlení s výbornou přirozenou ochranou byla hora vždy vyhledávanou. Nejstarší nálezy malého osídlení na horní plošině pocházejí z doby kolem r. 5000 př.n.l. /lit.30/. Archeologické výzkumy zjistily, že od 3. tisíciletí př.n.l. byla hora již trvale osídlena a stala se centrálním místem na horním Mohanu, což mělo výrazný vliv na kulturu a rozvoj oblasti. Také na bezpečnost okolního osídlení, protože v neklidných dobách mohlo najít na jejích velkých plochách ochranu mnoho osob. Přirozenou ochranu tvořily především strmé stráně na většině obvodu hory. Přesto již cca 600 let př.n.l. byly nad stráněmi vytvořené obranné zdi z kamenů a hlíny, vyztužené dřevěnou kostrou, a již tehdy byly až 5 m široké. V literatuře /lit.34 , s.6/ se uvádí, že osídlení mělo dřevěné domy, ale nálezy to asi nepotvrzují.
Dosud byla provedena řada archeologických sběrových i výkopových výzkumů, také se zkoumaly překopy napříč valy, tak se získaly poznatky o historii lokality, zejména jejího opevnění a oppida. Nalezeno bylo již na 6500 jednotlivých artefaktů pocházejících z předhistorické a raně historické doby (asi od r. 5000 př.n.l.), většinou jsou uloženy v Erlangenu (SRN) /lit. 31, s.23/. Jedná se o kamenné nástroje, keramiku, železné aj. nástroje, ozdoby aj.
3.2. Doba keltského osídlení byla významným obdobím Staffelbergu. Kolem roku 600 př.n.l. přišli první Keltové a jejich osídlení na horní plošině se uvádí jako perioda V., trvající cca do r. 480 př.n.l. /lit. 30, s.38). Za další keltské periody VI. a VII. se uvádí doba r. 480 až 30 př.n.l. V periodě VII. (r. 150 - 30 př.n.l.) vytvořili Keltové na Staffelbergu oppidum /lit.30 aj./ s rozměry cca 700 x 900 m. Pravděpodobně se nazývalo Menosgada. (K tomuto názoru došel již v r. 1851 A. Neubig podle textu řeckého dějepisce Claudia Ptolemaia. Názor byl přijat a německá literatura běžně název Menosgada uvádí, i když někteří zahraniční odborníci se s tím neztotožňují.) Usuzuje se, že město Keltové opustili cca ve 2. desetiletí př.n.l. pod tlakem osídlení raně germánského, to znamenalo konec města. Od té doby význam Staffelbergu značně klesl. K raně germánskému osídlení došlo v okolí hory, snad i na ní. Uvádí se, že představu o něm si lze udělat podle vykopávek v Baldersheimu u Ochsenfurtu - v době prvních roků prvního tisíciletí n.l. měli Germáni povrchové obytné domy, také zahloubené chýše se stěnami pomazanými jílem, některé měly střechy až na zem (na Staffelbergu však nebylo nalezeno nic, co by takováto obydlí připomínalo).
Podle nalezených odpadových a sklepních jam existovalo na Staffelbergu tkalcovství, lití bronzu, tavení železné rudy aj.
3.3. V letech 8 až 3 př.n.l. vzniklo nebezpečí a Markomané odtáhli od Staffelbergu směrem k Čechám /lit.32, s.9/. Usuzuje se, že začátkem 1. tisíciletí n.l. zůstal Staffelberg cca 250 let neosídlen.
3.4. Nálezy ze 4. století n.l. naznačují, že hora měla ještě jednou význačnější dobu, ale jen poměrně krátce. Podle /lit.30 aj./ v letech cca 350 - 420 nastalo nové osídlení Germány, (je to označováno jako perioda VIII.), kteří se usadili jen na horní plošině hory. Zasloužili se o rozvoj obchodu, dovoz římského zboží a o určitý blahobyt. Perioda skončila v 5. století v době stěhování národů (Völkerwanderungszeit). Z této doby je jen málo nálezů, uvažuje se, že osídlení bylo řídké /lit.33, s.10/. Potom dlouho hora nebyla osídlena (???). O této době je známo velmi málo. Předpokládá se, že další vykopávky a archeologické práce přinesou nové poznatky.
3.5. Spis /lit.32, s.13/ uvádí, že v r. 531/532 bylo Thüringsko a Pomohaní částí franské říše. V r. 595 muselo být území opuštěno a přenecháno Srbům. Již rok po bitvě u Wogastisburgu, kde r. 631 zvítězil Sámo nad Dagobertovým vojskem vpadly srbské skupiny do Thüringska a do horního Pomohaní a usadily se tam. Po zásahu Dagoberta I. se však podařilo Srby vytlačit a udržovat hranici na Sále. V horním Pomohaní se však Slované udrželi. Podle vykopávek vyplývá, že kraj byl po porážce Franků v r. 631 až do začátku 8. století osídlen Slovany. O slovanském osídlení na Staffelbergu však není v citované literatuře ani zmínka.
3.6. Opevnění. O významu Staffelbergu, o mohutnosti a síle jeho osídlení si lze udělat představu podle bývalých obranných zařízení - zejména podle obranných zdí osídleného prostoru, jejichž zbytky se dosud zachovaly. Výzkumy lokality začaly poprvé v r. 1880, další systematické pak až od r. 1967. V r. 1982 byla systematicky zkoumána horní plošina, ale kromě sklepních jam nebylo nalezeno nic po stavbách! /lit.31, s.8./ Podle názoru archeologů jsou, kromě nálezů u opevnění, všechny ostatní pozůstatky po různých stavbách již ztraceny. Snad to zavinilo dlouhodobé zemědělské využívání plochy a její přetváření, při kterém se mohly zničit pozůstatky v zemině. Také se uvažuje, že tam stály stavby jen řídce. Při tom se v literatuře vůbec neuvažuje, že na ploše mohly stát jen jednoduché povrchové chýše, po kterých asi nelze dnes nic viditelného objeviti na místech zemědělsky neobhospodařovaných.
3.7 Nejstarší opevnění s předpokládaným ohrazením (palisádou?) ze dřeva nelze dnes najít, stejně jako první val. Stavební nálezy pocházejí až z doby halštatské, laténské a z doby římského císařství. Nejstarší doložitelné a prokázané opevnění je z doby halštatské, nalezly se dutiny po dřevech v místě bývalé palisády. V době laténské byla dřevěná zeď postupně obnovována a doplňována kamennou rampou. Přístup k hradišti býval (podle literatury) uličkou s bránou. Uvádí se, že zpočátku byly stěny uličky dřevěné, v pozdně halštatské době byla vytvořena dvojitá kamenná zeď. V laténské době byla 2x obnovena a osazena ještě dvojitou dřevěnou zdí. Obranná zařízení byla vždy různě silná podle možné přístupnosti. Na severní straně byly obranné zdi zdvojeny. Snad až později byl přístup na území dolní plošiny dvěma "klešťovitými" bránami na SZ a JV. K akropoli na horní plošině vedla nahoru cesta s bránou (v místech dnešní cesty).
3.8. Se vznikem oppida začala vznikat i nová opevnění, která chránila jak dolní, tak horní plošinu (akropolis). Půdorysně vytvářely obranné zdi dolní plošiny zhruba kruhový tvar. Šíře zdí byla 5 m, výška cca 4,5 m včetně dřevěné nástavby. Na východě, kde je údajně ještě dnes vidět 4 m vysoký val, byla zeď široká 12 m a 6 m vysoká zeď ze dřeva a zeminy. Před zdí byl 10 m široký a 1 m hluboký příkop /lit.33, s.7/. Přední stěna byla obložena zpočátku dřevem, později byla dřevěná stěna nahrazena kamennou. Za zdí byla 8 m široká rampa. Dřevěné sloupy (stojny) ve zdi byly cca 40 cm tlusté, spojené s dřevěnou kostrou. V pozdně keltské době bylo oppidum ještě silněji opevněno kruhovým valem, který byl v místě největšího nebezpečí na délce 320 m široký 15 m a vysoký 3,6 m (dodnes údajně dobře rozeznatelný), z vnitřní strany zdi byla 8 m široká rampa /lit.31, s.17). Místy bylo opevnění stavěno i na hloubené skále.. Brány v opevnění byly na SZ a JV.
3.9. Poměrně nejsilněji bývala opevněna horní plošina s akropolí. Opevnění tvořily kamenné zdi opírající se o horní okraj příkré stráně, vyztužené dřevěnými tlustými sloupy. Na ukázku je tam dnes vytvořena rekonstrukce části kamenné stěny (viz obr. 7). (Provedení je však dost nereálné, dřevěné sloupy jsou rovné řezané hranoly a zeď přiléhající na svah má přesně svislou stěnu. Takovéto zdi by se snadno bořily. Stěna by měla být mírně zakloněná.)
3.10. Literatura /lit.30, s.35/ uvádí, že pro celkem 2800 m zdí opevnění kolem oppida bylo třeba cca 1300 tlustých kmenů a stejný počet spojovacích trámů, pro opevnění horní plošiny bylo třeba 250 kmenů. Sloupy byly tlusté cca 40 cm, dlouhé cca 4,5 m. Další dřeva byla potřebná pro rampy aj. Jako stavebního materiálu by použito cca 20 tisíc m3 kamene a tisíce m3 zeminy. Literatura uvádí že při nasazení 1000 osob mohlo být takové opevnění hotovo za 3 měsíce. (Domnívám se, že je to přehnaně optimistický odhad, který nebere asi v úvahu, že se stromy musely s dost nedokonalými nástroji namáhavě porazit, opracovat atd. vše ručně, také obtížně dopravit do vrchu. Podobně to bylo i s většinou potřebného kamene.)
4. PRŮZKUM LOKALITY A POPIS NÁLEZŮ
4.1. K provádění průzkumu hradiště senzibilně-archeologickými metodami bylo málo času, proto jsem se zaměřil většinou jen na orientační průzkum bez měření, zaměřování, fotografování apod. Mým původním cílem bylo pokusit se najít nejméně tři typická soukruží, případně alespoň jedno celé soukruží s několika kruhy. Výsledek však překonal očekávání. Hned po vstupu, poblíž průchodu prvním valem na dolní plošině, kde má terén jen malý sklon, jsem totiž objevil 4 výrazně se projevující soukruží (na obr. 3 jsou místa vyznačena kroužky a písmenem "E"). Tvarově i rozměrově jsou kruhy i celá soukruží zcela podobná soukružím v ČR. Při pouze orientačním vyhledání několika soukruží jsem zjistil, že jsou rozmístěna s poměrně velkými rozestupy cca 5 i více metrů, což odpovídá dostatku prostoru na velké ploše dolní plošiny. Pro nedostatek času, a také, abych nevzbuzoval příliš pozornost návštěvníků, jsem kruhy vyznačoval a zkoumal jen orientačně. Provedl jsem prospekci i na jiné části této plošiny, která je více skloněná Výsledek nebyl úspěšný, což odpovídá poznatkům i z jiných sídlišť a hradišť, protože plochy skloněné více než cca 5 stupňů se bez terénních úprav k povrchovému osídlení nehodí a obvykle se na nich k-kruhy nenajdou. Další soukruží jsem již na této ploše nehledal.
Výzkum valu mými metodami (prospekcí) není možný, protože je porostlý hustě křovím Pouze v místě nynějšího průchodu valem na dolní plošinu jsem pomocí virgule zjistil, že ingerenční stopa má šíři cca 8 m. Bylo by dobré pokusit se vyznačit přesněji tvar ingerenční stopy některého průchodu pro srovnání s průchody v ČR a pro srovnání, zda by se tvary průchodů, zobrazované na naučné tabuli i v literatuře, shodovaly s vyznačenou ingerenční stopou (je vykreslen přímý, patrně radiální typ)..
4.2. Další průzkum jsem prováděl na horní plošině, na různých místech, zejména tam, kde se soukruží obvykle vyskytují - podle zkušeností je to zejména podél okrajů plošiny ve vzdálenosti cca 2 - 5 m od okraje dolů strmě spadající stráně. V těchto místech jsem soukruží podle předpokladu našel, s rozestupy cca 2 - 5 m, s obvyklými rozměry (cca 150 až 200 cm) a s počty kruhů v soukruží 3 až 5 (na obr. 3, 4 a 5a jsou místa označená písmenem "F" u zakreslených kroužků, které na nákresu představují vždy celé soukruží složené z několika kruhů). Stejně jako na hradištích v ČR je výskyt soukruží hustší u okraje plošiny než dál od něho. Orientačním způsobem jsem vyhledal na různých místech cca 8 soukruží a dál od okraje ke středu, kde již nechodí proud návštěvníků, jsem pro dokumentování našel, detailně vyznačil, změřil a vyfotografoval jedno soukruží s průměry kruhů 160, 180 a 170 cm (na obr. 4 a 5a je umístění vyznačené kroužkem a písmenem "G"). Na obr. 6a je snímek těchto kruhů vyznačených pomocí bílých čtverečků. Na obr. 6b jsou kruhy z obrázku překresleny a na obr. 6c je znázorněn v měřítku jejich půdorys. V tomto případě kruhy tvoří jen mírně zahnutý řetězec tří k-kruhů. Uprostřed dvou větších kruhů a v jednom místě před soukružím jsem objevil a pomocí virgule a selektivní metody vyznačil místa pravděpodobných ohnišť (na obrázku jsou označena černými tečkami). Výskyt stop po ohništích ve větších kruzích i vně kruhů je také obdobný s nálezy v ČR. Ostatní jen orientačně nalezená soukruží jsou podobně seskupená a obdobná i co do velikosti, ne však přesně stejná.
5. ZÁVĚRY Z PRŮZKUMU
5.1 Prohlídka i poměrně krátký průzkum na Staffelbergu byly zvláštním, příjemným zážitkem, jistě také proto, že bylo krásné počasí a k návštěvě hory jsem hledal dlouho příležitost. Velmi významné jsou pro mne nálezy typických karlovarských kruhů, které tvoří řetězce (soukruží) přesně se dotýkajících kruhů v počtu 3 až 5, obdobně jako v ČR, i se stejným rozsahem průměrů kruhů, obvykle 150 až 200 cm. Byly to totiž první nálezy kruhů v zahraničí. Překvapilo mne, že jejich rozměry, shodnost výskytu aj. se shodují s parametry mnou dříve nalezených soukruží na odborně archeologicky prokázaných slovanských hradištích v ČR (např. na pražské Šárce, hradištích Libušín, Starý Loket u Karlových Varů, Stará Plzeň aj. - viz nálezové zprávy v seznamu literatury). Jak vysvětlit tu úplnou shodu výskytu, tvarů a charakteristik kruhů? Nutno ještě poznamenat, že obdobná soukruží jsem objevil následující den v Německu v okolí řeky Sály a později v témže roce další k-kruhy na několika lokalitách v Polsku (viz samostatné nálezové zprávy).
5.2. Shodnost nálezů kruhů v SRN s kruhy v ČR objevenými na slovanských hradištích je nápadná. Přitom na naučné tabuli na Staffelbergu není ani zmínka o pobytu Slovanů na této hoře, stejně tak jsem nic neobjevil i v literatuře. Je to podivné - Slované v okolí Staffelbergu po určitou dobu žili a nalezené k-kruhy tedy mohou být stopami po jejich obydlí i na této hoře. Pravděpodobně na lokalitě nebyly objeveny dostatečné nálezy po pobytu a činnosti Slovanů, podobně jako se to stává i v ČR, kde na řadě nejstarších slovanských hradišť není také dostatek nálezů. Na Staffelbergu z doby počátků našeho letopočtu je poměrně málo nálezů, přes to, že je to nejmladší doba osídlení Staffelbergu. Jestliže byla hora prokazatelně souvisle osídlena po řadu století, proč by náhle tak výhodné plochy, již přizpůsobené k osídlení, zůstaly nevyužity?
5.3. Mohl být na Staffelbergu Wogastisburg? Slovanské osídlení dosahovalo až k této hoře a bylo-li osídleno okolí, byla s největší pravděpodobností osídlena i hora. Takže pokud Slované žili i na hoře, mohly se vytvořit ingerenční stopy po obydlích a mnou nalezené kruhy mohou být jejich stopami. Nic tedy nevylučuje možný pobyt Slovanů na Staffelbergu Současně to znamená, i když je to velmi nepravděpodobné, že na Staffelbergu mohl být i stále hledaný Wogastisburg. V knize Čechy na úsvitě dějin /lit.45/ se uvádí, že v Pomohaní u Staffelsteinu bylo mohutné halštatské a slovanské hradisko (tedy zřejmě na sousedním Staffelbergu). Staffelberg je podle některých jiných odborníků považován za slovanské strážní hradiště, za stále hledanou lokalitu s dávným Wogastisburgem, který mohl být hradem slovanského vládce Sáma, u něhož, podle starých zápisů, Sámo se Slovany významně porazil Franky. O tomto však naučná tabule ani literatura o Staffelbergu nic neuvádí. Taková možnost asi nepřipadá v úvahu, jak již bylo různě odborně dokazováno a jak naznačují i pouhé logické důvody, které blíže uvádím v jiném spise. U Staffelbergu byly sice podobné terénní podmínky k boji jako u Úhoště u Kadaně (kde je nejpravděpodobnější místo umístění Wogastisburgu), ale neodpovídají tomu jiné strategické okolnosti. Kdyby byl Staffelberg delší dobu strážním pohraničním hradištěm Sáma, nežil by tam tedy jen chudý lid, pak by tam zůstaly stopy a nějaké artefakty i po jeho vojsku. Je však možné, že tam Sámovi bojovníci žili jen přechodně, krátce při očekávání bojů s Franky a nezanechali artefakty. I tato verze je však málo pravděpodobná, protože po vítězném boji by jistě Staffelberg (Wogastisburg) zůstal obsazen delší dobu Sámovým vojskem pro udržení stavu a pozic, což by osídlení s vojskem artefakty zanechalo. Ty však chybí. Je ještě řada dalších důvodů, např. strategických, podle nichž na Staffelbergu Wogastisburg nemohl být. Jejich rozbor nepatří do této zprávy.
5:4. Hradiště Staffelberg má řadu znaků shodných se slovanskými hradišti v ČR - např. umístění lokality, ochrana stráněmi, blízkost řeky, způsob opevnění aj. Bylo by zajímavé pokusit se zkoumat pomocí virgule a vyzkoušených metod, které používám i na jiných hradištích, zda by se našly ingerenční stopy zobrazující tvar průchodu, podle výsledku pak provést porovnání tvarů, provedení a rozměrů s průchody již nalezenými v ČR a také s kresbami na naučné tabuli a v literatuře. Avšak s ohledem na řadu osídlení této lokality v různých dobách, která využívala a různě upravovala pravděpodobně tytéž průchody, musí být v jejich místech množství vzájemně se překrývajících ingerenčních stop a rozlišení stop pomocí virgule není v takovém případě možné. Navíc jsou již mnohé ingerenční stopy asi zničené výkopy při archeologických výzkumech.
5.5. Ingerenční stopy po stavbách na akropoli (důkladnějších a větších oproti chýším), která zde jistě bývala, by bylo patrně možné najít při úplnějším senzibilně-archeologickém průzkumu hradiště podobně, jako je nacházím i v ČR na větších hradištích. Obvykle stopy po pravděpodobných srubových dřevěných stavbách s obdélníkovým základem bývají na akropoli zcela odlišné od k-kruhů. navíc lze obvykle zjistit i ingerenční liniovou stopu po dřevěném ohrazení akropole (po palisádě). Takový průzkum by mohl být na Staffelbergu úspěšný, protože podle poznatků z jiných hradišť zemědělská činnost do nevelké hloubky ingerenční stopy zcela nezničí, projevují se obvykle ještě dost silně tak, že je lze dobře zjistit pomocí virgule. Záleží ovšem na dobách, kdy a jak dlouho byly stopy vytvářeny. Střed horní plošiny, kde se s velkou pravděpodobností může nacházet akropole ohrazená palisádou, jsem totiž vůbec nezkoumal. Přínosem by bylo zjištění, jak velké jsou, jaké tvary mají takto zjištěné stopy apod.. Na akropolích v ČR bývají obdélníkové, od kruhových v okolí oddělené stopou po dřevěné palisádě s průchody do akropole. Jedná se zřejmě o ingerenční stopy po lepších dřevěných stavbách na akropoli, oddělených od chudobných chýší. I toto srovnání tvarů by bylo jistě velmi užitečné a možné, protože mám již nálezy obdélníkových ingerenčních stop (patrně po dřevěných stavbách) a nálezy ingerenčních stop průchodů z několika akropolí v ČR, objevených také senzibilně-archeologickými metodami. Např. tvary průchodů v ČR mají všeobecně levochodý tangenciální tvar, a to i ve vstupech do akropole. Podle výsledku porovnávání by bylo možno usoudit, zda se jedná o nálezy se stejnými charakteristikami, tedy o výsledky činnosti pravděpodobně lidu ze stejné doby, se stejnými praktikami, zvyklostmi apod., a tedy lidu se shodnou či obdobnou kulturou.
5.6. Obydlí na Staffelbergu. Podložím horní i dolní plošiny je patrně skála. Ta vystupuje zejména na horní plošině až k povrchu terénu. Není známo, jaká obydlí většina prostých obyvatel hradiště v jednotlivých obdobích užívala, ale výskyt kruhů na horní plošině, které jsem objevil v místech, kde je zřejmě skála těsně pod povrchem naznačuje, že obydlí nemohla být výrazněji zahloubena, že byla patrně jen povrchová. Ani při zběžném pohledu na povrch obou plošin hradiště nejsou viditelné nějaké prohlubně odpovídající dřívějším zahloubeným obydlím. Německá literatura uvádí, že dosud nebylo nalezeno nic po obytných stavbách, pouze existence sklepních jam. To vše nasvědčuje, že ať dřevěné stavby, či pouhé chýše, byly pouze povrchové s nehlubokým uzákladováním, takže se po staletích nemůže asi nic objektivně prokazatelného najít. Když byly na plošině objeveny sklepní jámy, jistě by byly objeveny i základy větších nebo zahloubených staveb, pokud tam byly. Je dost nepochopitelné, že odborné průzkumy neobjevily, jak bydlel prostý lid v různých dobách. Přes vyspělost keltského osídlení není ani známo, jak na Staffelbergu vlastně Keltové bydleli. Zřejmě nemohli mít nějaké domy s důkladnějším uzákladováním. Nelze se pak divit, že se nenalézá nic ani po méně vyspělých osídleních.
5.7. Ingerenční stopy ve tvaru kruhů, nalezené v Německu nejsou žádnou místní zvláštností. Již po léta je nacházím s podobnými rozměry a uspořádáními na mnoha hradištích v ČR, i na dosud neznámých lokalitách, což jsem již vícekrát publikoval. Nálezy kruhů v Německu a v Polsku jsou zajímavé tím, že jsou velikostmi a seskupeními do soukruží obdobou karlovarských kruhů objevených v ČR na řadě lokalit (např. na Karlovarsku, Plzeňsku, Chebsku, Chomutovsku, Rakovnicku, v Praze a v severovýchodních Čechách - jinde v ČR jsem zatím neměl příležitost hledat). Znamená to, že se kruhy nevyskytují pouze jako krajová zvláštnost v Západních Čechách, jak bylo původně předpokládáno, ale že ve shodném provedení byly již objeveny na území dlouhém cca 600 km, tj.. od města Staffelstein (SRN), přes ČR k polskému pobřeží Baltského moře a pravděpodobně i v jiných dosud nezkoumaných oblastech.
5.8. Nálezy karlovarských kruhů a soukruží na dvou vzájemně dosti vzdálených lokalitách v Německu a následně i na 4 lokalitách v Polsku (také vzájemně dosti vzdálených) jsou až překvapivě zcela shodné s kruhy dříve objevenými v České republice (mají zhruba stejný rozsah průměrů, soukruží jsou tvořena obdobným počtem spojených kruhů, umístění a rozmístění soukruží má stejné charakteristiky atd.). Jejich objevy jsou velmi zajímavé z řady důvodů a dávají téma k různým úvahám, ale také podnět k dalším širším senzibilně-archeologickým i odborným klasickým výzkumům. Nálezy kruhů na Staffelbergu vytvářejí nové otázky. Na Staffelbergu prokazatelně žili Keltové a Germáni, ale o jejich obydlích není nic známo. Zřejmě byla obydlí také pouze povrchová tak, jako je předpokládám u Slovanů. Takto vzniká otázka, po jakých pravděpodobných obydlích nalezené karlovarské kruhy vlastně jsou: po slovanských, či snad keltských nebo germánských obydlích? Tuto otázku by pomohlo řešit zjištění, ze které doby k-kruhy pocházejí. Všechny dosavadní poznatky z ČR i z Polska /lit.20/ naznačují, že se jedná o stopy po obydlích slovanských.
6. LITERATURA
/lit.1/ Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace; Včelka, Plzeň 2001
/2/ Baumgärtl Vl.: nálezové zprávy (NZ) o senzibilně-archeologických průzkumech, nálezech ingerenčních stop aj. (zprávy byly předány pouze odborným pracovištím a knihovnám) :
/3/ - NZ Hradiště Šárka (Ostrov 1994, 15 s.)
/4/ - NZ Hradiště Starý loket u Karlových Var (Ostrov 1994, 16 s.)
/5/ - NZ Hradiště Stará Plzeň (Ostrov 1996, 7 s.)
/6/ - NZ Pravěká lokalita u Litic u Plzně (Ostrov 1998, 5 s.)
/7/ - NZ Pravděpodobné hradiště Březno u Chomutova (Ostrov 1998, 6 s.)
/8/ - NZ Hradiště Gobes u Karlových Varů (Ostrov 1998, 13 s.)
/9/ - NZ Hradiště Radošov (Ostrov 1999, 6 s.)
/10/ - NZ Pravděpodobné hradiště Květnov u Damic (Ostrov 1999, 7 s.)
/11/ - NZ Terasy pod hradištěm Děvice (Ostrov 1999, 5 s.)
/12/ - NZ Hradiště Libušín (Ostrov 1999, 11 s.),
/13/ - NZ Pravděpodobné hradiště Dalovice (Ostrov 2001, 10 s.,)
/14/ - NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (Ostrov 2001, 9 s.)
/15/ - NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (1. dodatek) (Ostrov 2003 17 s.)
/16/ - NZ Vyhlídková skála u Harry nad Sálou (SRN) (Ostrov 2003, 10 s.)
/17/ - NZ Hora Staffelberg v Německu (Ostrov 2003, 20 s.)
/18/ - NZ Pravděpodobné hradiště Půle u Perštejna (návrh, Ostrov 2003, 8 s.)
/19/ - NZ Nálezy karlovarských kruhů v Polsku (Ostrov 2004, 38 s.)
/20/ - NZ Výpočet pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské v Polsku (Ostrov 2004, 17 s.)
/21/ - NZ Souhrn poznatků o zámeckém parku a jeho okolí v Ostrově n.Ohří (Ostrov 2004, 77 s.),
/22/ až /28/ reserva
/29/ Baumgärtl Vl. : Co to jsou karlovarské kruhy a ingerenční stopy; (Ostrov, 2004)
/30/ Kol. autorů: Der Staffelberg, Band 1 (díl 1); Fränkischer Tag GmbH, Bamberg 1992
/31/ Züchner Chr., Bartholomé G. a d.: Der Staffelberg in Vor- und Frühgeschichtlicher Zeit -Begleittext zur
Ausstellung; průvodní text k výstavě v r. 2003
/32/ Müller J. B.: 2000 Jahre Staffelstein; Jahrbuch Colloquium Historicum Wirsbergense 16, 1987/88
/33/ Abels B.U.: Staffelstein - Vorgeschichte der Stadt Staffelstein; Stadt Staffelstein 1980
/34/ Grebe R.: Staffelstein - Landschafts- und Siedlungsentwicklung; Stadt Staffelstein 1980
/35/ Dvořák P.: Odkryté dějiny; Mladá fronta, Praha 1984
/36/ Pekař J.: Dějiny československé; vyd. a nakl. AGENTURA TIP Š + nakl. Akropolis, Praha 1991
/37/ Buchvaldek : Dějiny pravěké Evropy; SPN, Praha 1985
/38/ Pleiner R.: Pravěké dějiny Čech; Akademia, Praha 1978
/39/ Šolle M.: Staroslovanské hradisko; Praha 1984
/40/ Sklenář K.: Památky pravěku na území ČSSR; Orbis, Praha 1974
/41/ Elsner J.: Rukověť slovanské archeologie
/42/ Chropovský B.: Slované
/43/ Hrala J.: Malý labyrint archeologie; Praha 1976
/44/ Váňa Z.: Objevy ve světě dávných Slovanů; Odeon, Praha 1977
/45/ Turek R.: Čechy na úsvitě dějin
7. PŘÍLOHY
7.1. Legenda k obrázkům v příloze
Obr. 1: Nákres podle mapy s vyznačením (šipkami) dvou lokalit zkoumaných v SRN v r. 2002
Obr. 2: Nákres horské členitosti v okolí hory Staffelberg a města Staffelstein, ležícího na břehu Mohanu
Obr. 3: Schematický nákres hradiště na hoře Staffelberg. Slabé čáry znázorňují vrstevnice, tlusté čáry vyznačují linii opevnění dolní plošiny a linii opevnění horní plošiny, která se zvedá uprostřed dolní plochy. Čárkovaně jsou vyznačeny cesty.
Písmena vyjadřují: A - dnešní vstup na dolní plošinu hradiště ze sedla,
B - dnešní i dřívější vstup na horní plošinu,
C - staré průchody opevněním na dolní plošinu hradiště
D - současná kaple na horní plošině
E, F - místa s nalezenými karlovarskými kruhy na dolní a horní plošině. Kroužek představuje vždy seskupení několika k-kruhů
G - soukruží s karlovarskými kruhy, které jsou detailně vyznačeny a vyfotografovány na obr. 6
Obr. 4: Pohled shora na horní plošinu. Písmena jsou shodná s obrázkem 3
Obr. 5: Panoramatický kruhový pohled na horní plošinu, částečně s výhledem do okolí (obr. 5b navazuje na obr. 5a), sestavený z řady barevných snímků (fotografováno od severozápadního okraje plošiny). Na obr. 5a zleva je vidět: výhled do údolí východním směrem, severní okraj plošiny, věž kaple, soukruží "G" vyfotografované na obr.6. Obrázek 5b je pokračováním předchozího obrázku s pohledem od jihu k západu: uprostřed je vrchol hory Staffelberg s výškou 539 m n.m., zcela vpravo je výhled do údolí Mohanu. Písmena na šipkách v obrázcích vyjadřují totéž jako na obr. 3,
H - nedaleké poutní místo Vierzehnheiligen
Obr. 6: Karlovarské kruhy na místě "G" na horní plošině Staffelbergu, barevná fotografie jižním směrem. Na obr. 6b jsou kruhy překreslené ze snímku na obr. 6a, na obr. 6c je jejich půdorys.
Obr. 7: Pohled na rekonstrukci obranné zdi horní plošiny.
Konec zprávy
Příloha: 10 obrázků
Ing. Vlastimil Baumgartl
|