Znovu o hradišti u Pernštejna

I když obec Pernštejn nepatří do Karlovarska, ale je nedaleko Klášterce a Kadaně, leží ve stejném přírodním prostředí jako celá oblast středního Poohří od Sokolova až po Kadaň (Karlovy Vary jsou v centru). I historické vazby jsou do určité míry společné. Proto zahrnuji Pernštejn do Karlovarské oblasti, kterou senzibilně zkoumám. Kromě pernštejnského hradiště jsou v okolí ještě další historická hradiště a sídliště, mnohá patrně dosud neobjevená.

Nedávné články o senzibilních průzkumech na Hradištích u Sedlce vedle Karlových Varů a v Pernštejně vzbudily opět zájem čtenářů, stejně jako tomu bylo dříve po článcích o obdobných průzkumech na hradištích Starý Loket u Karlových Varů a Stará Plzeň u Starého Plzence. Ve všech případech se jednalo o zprávy o nálezech tzv. Karlovarských kruhů, které jsou podle mých dosavadních zjištění stopami po stanech dávného osídlení.

V článcích jsem vyzval čtenáře, aby zaslali jakékoliv další informace ohledně popisovaných hradišť, protože se jedná prakticky o neznámá, i když veliká a kdysi patrně významná místa. Dostal jsem několik dopisů, v nichž se čtenáři dotazují na další podrobnosti. Pouze jeden dopis, od paní M. Smolové z Chomutova, přinesl kromě jiných zajímavých zpráv informaci o velmi stručné poznámce z jednoho popisu okolí Pernštejna: „Východně od obce na tabulové hoře se nachází obdélníkové hradiště ohraničené ze tří stran přírodními svahy, ze severu odděleno sedlem s kamenným valem." Děkuji za zprávu, i když je popis velmi stručný.

Tím kamenným valem se zřejmě myslí ona započatá kamenná stěna, o které jsem již minule psal. Je zřejmě odborníky považována za historický pozůstatek z doby hradiště. Zaráží mne však několik nepřesností ve zmíněném popisu, které mohou případné zájemce zmást. Uvádí se, že obdélníkové hradiště je ohraničené ze tří stran přírodními svahy. Není tomu tak. Svahy jsou na všech stranách. Dále je uvedeno, že ze severu je hradiště odděleno sedlem s kamenným valem. Opět to není přesné. Na severu je sice. sedlo, ale značně níže, při stoupání od sedla k hradišti se ještě pěkně zapotíme. Není také pravda, že sedlo je s kamenným valem. Tam by ho někdo těžko hledal. Onen kamenný val, zřejmě popisovaná zeď, je zcela nahoře, nad strání, při okraji hradiště, a to nad severní strání, která je nejméně příkrá.

Zeď je dosud poskládaná z kamení, je ale nedokončená, nízká. Měla být zřejmě dost vysoká a mohutná, protože je široká asi dva metry. Zajímavý je způsob stavby — je celá složená jen z kamene, bez vyplňování vnitřku hlínou. Ta není ani ve spárách, ale mohla být vyplavena deštěm. Podle plného kamenného základu se tedy počítalo s vyšší zdí. Proč však nebyla dokončena? Skončila existence hradiště náhle nebo pominulo nebezpečí natolik, že náročnou zeď nebylo třeba již
dokončovat? Možná, že někdo zná odpověď. Uvítám jakékoliv další zprávy.

Hradiště u Pernštejna má mnoho ingerenčních stop po bývalém osídlení zjistitelných pomocí virgule, jinak bohužel, zcela neviditelných. S velkou pravděpodobností mělo i dřevěnou akropoli. To jsem však zatím nezkoumal. Je ale s podivem, že o tak velkém hradišti, které mělo osídlení i v okolí, se tak málo ví, i od odborníků jsem nedostal žádné informace. Přitom se jedná o patrně významné (strážní?) slovanské hradiště z doby pozdější, než je archeologicky prokázané hradiště Starý Loket u Karlových Varů. Rozhodně neslouží ke cti příslušným činitelům, jestliže osvěta o historických památkách je tak špatná (žádná), že ani domácí obyvatelé žijící vedle hradiště vůbec o jeho existenci neví. 

Ing. VLASTIMIL BAUMGARTL

Z časopisu Spirit č. 29/1994