Tajemné kruhy znovu na scéně 

Potřetí a naposled - psali jsme ve 29. čísle Spiritu na naší stránce ZÁHAD s pevným úmyslem odhalení karlovarských kruhů, které vyvolalo značný ohlas čtenářů a tudíž jsme jim věnovali dostatek prostoru na našich stránkách, definitivně ukončit. Jak se ale zdá, budeme se jim ještě muset věnovat dál, protože neustále docházejí do redakce dotazy k tomuto jevu a jednak jsme zjistili, že stejné kruhy se objevily i u Plzně. Upozornil nás na ně opět Ing. Vlastimil Baumgartl, nálezce karlovarských kruhů. Zeptali jsme se ho proto:

  • Co vás vedlo k tomu, že jste znovu popadl virguli a začal pátrat i na jiných místech po záhadných kruzích, které jste už čtenářům Spiritu popsal u Karlových Varů?

Ve Spiritu jsem zveřejnil i výzvu, aby se ozval kdokoli, především z řad senzibilů, kdo narazil na podobný nález jako já. Vedla mne k tomu skepse odborníků, archeologů, kteří můj nález zpochybňovali, protože není zcela ve shodě s dosavadními archeologickými názory. Kruhy totiž byly nalezeny virgulí a kromě uhlíků z ohnišť nejsou žádné vědecky průkazné výsledky, například z měřících přístrojů. Vykopávky v těch místech také chybějí. Proto jsem čekal na jakoukoli zprávu o jiném nálezu podobných kruhů, na našem území. Ale marně. Vydal jsem se tedy hledat sám.

  • Proč jste si vybral Plzeň a ne jinou lokalitu?

Plzeň má především bohatou slovanskou minulost. Letos v srpnu jsem proto začal v jejím okolí pomocí virgule objevovat hroby, mohyly a především ony tajemné kruhy. Už delší dobu jsem si předtím zjišťoval umístění některých slovanských sídlišť. Na mapě archeologických nalezišť jsou totiž zaznamenány jen některé. Nejsou tam například ty, které jsem navštívil jako kluk se strýcem v okolí zámku Kozel. Záhadné valy, vysoké mohyly, tajuplné zbytky základů a zdí. Cestu k nim jsem však od dětství zapomněl a nemohl jsem ji nijak zjistit. Zkusil jsem proto štěstí a ptal se místních obyvatel.
Rozhodl jsem se začít u Starého Plzence na Sedlecké skále. Místní obyvatelé mi ale doporučili vrch Hůrku s rotundou a základy bývalého hradu Plzně. Bylo to dobré doporučení. Čekalo mne tam fantastické překvapení - na kruhy jsem narazil hned na tomto prvním vybraném místě, a to ve velkém množství.

  • Hradiště Stará Plzeň je ovšem známým místem s bohatou minulostí a mnohokrát prozkoumané...

Kdysi tu dokonce procházela významná obchodní cesta od Baltu do jihozápadního Německa. První záznam o tomto místě je starší tisíce let. V roce 1976, při jeho tisíciletém výročí, tu byla zbudována naučná stezka. Kdysi tu vzniklo i slovanské hradiště Plzeň, později mohutný hrad s pěti kostely, jehož správa byla svěřována často členům královského rodu. To uvádím proto, aby si čtenáři uvědomili význam místa.
Virgule mi tu poprvé zareagovala u rotundy, kde je velké množství hrobů. Ty ostatně potvrdily i vykopávky. Kruhy tu ovšem nebyly. Blíže k vrcholu, u bývalého hradu, kde jsou zachovány některé základy, virgule vyznačila ještě další, na povrchu neviditelné základy staveb. Opět ovšem žádné kruhy. Ty jsme s manželkou objevili až na úbočí a pod vrcholem, na plochách s rovnějším terénem. U několika jsme změřili rozměry, zaměřili plochu buzolou, u dalších už na to nebyl Čas. Proto ani nemám k dispozici dostatečné schéma. Některé kruhy jsme ale vyfotografovali i s krásným výhledem na hrad Radyně.

  • Ještě před naším rozhovorem jste naznačil, že největším překvapením nebyl ani tak nález kruhů, ale jiné zjištění.

I když jsme měli radost z nálezu kruhů, skutečně nás fascinovala jiná věc - nalezené kruhy byly naprosto stejné jako u Karlových Varů. Opět mezikruží s průměrem 2,8 až 3,2 m a šíří asi 0,3 až 0,4 m. Na virguli působí právě toto mezikruží. Kruhy jsou opět hustě vedle sebe. Našli jsme jich celkem 22, je jich tam ale určitě víc. Virgule také vyznačila uprostřed všech kruhů malá ohniště, kromě nich i ohniště vně. Jediný rozdíl proti karlovarským je v tom, že ohniště leží jiným směrem pokud jde o světové strany.

  • Co si o záhadných kruzích po novém nálezu myslíte dnes?

Vyloučil bych, že kruhy vznikly jako zemské anomálie, protože tomu neodpovídá jejich poloha. Také se dá zamítnout názor, že by měly spojitost s důlní činností, protože o té v této lokalitě nejsou žádné zmínky. Stejně tak se dá vyloučit, že by šlo o zbytky milířů, protože ty nestávaly na vrchu kopce, ale dole, kam se dalo lépe dopravovat dřevo na pálení. Stejně tak bych zamítl názory některých čtenářů Spiritu, že jde o odpadové jámy, protože tomu neodpovídá poloha ani podoba místa. A konečně je tu názor, že by mohlo jít o hranice, na kterých byly spalováni mrtví. Ten považuji ovšem také za nepravděpodobný. Žádný se nazírání na život předků i něčím novým. Znovu se proto obracím na veřejnost, aby se se mnou podělila o názory na můj nález.

  • Vzhledem k tomu, že jsme dostali i některé pochybovačné dopisy o záhadných kruzích, máme pro čtenáře návrh: pokud umíte zacházet dobře s virgulí a máte o celou záležitost zájem, určité by nebylo bez zajímavosti spojit se prostřednictvím Spiritu s panem inženýrem a oblast prozkoumat společné znovu. Možná, že by pak i archeologové začali brát záhadné kruhy vážněji a vneslo by se do celé záležitosti víc jasná.
    Možná totiž, že ta největší překvapení, pokud jde o karlovarské a teď i plzeňské kruhy, nás teprve čekají...

(DC)

Z časopisu Spirit č. 29/1994