URČENÍ PRAVDĚPODOBNÉ DOBY VZNIKU KARLOVARSKÝCH KRUHŮ NA MĚŘEJI BUKOVSKÉ V POLSKU

Samostatná příloha k nálezové zprávě Vlastimila Baumgärtla, nazvané "Nálezy karlovarských kruhů v Polsku"

Określenie prawdopodobnego czasu powstania karlowarskich kręgów na mierzeji Bukowskiej

Samodzielny dodatek ku sprawozdaniu o znaleziskach Vlastimila Baumgärtla, nazwane "Znaleziska karlowarskich kręgów w Polsce"

Vypracoval: Ing. Vlastimil Baumgärtl, důchodce,

(bytem 363 01 Ostrov, Horská 856/14)

jako zájmovou, neziskovou činnost do března 2005

Průzkum terénů provedl autor v roce 2002 a 2004

Spolupráce: Literaturu, různé informace o lokalitě, dopravu a pomoc při průzkumu lokality aj. zajistil ochotně pan Jerzy Stebelski z Košalina (Polsko)

Resumé: V Polsku autor objevil na 7 lokalitách stopy po pravděpodobně četném slovanském osídlení. Podle těchto poznatků odvozuje tato zpráva dobu možného vzniku neviditelných stop (kruhů a linií) pomocí objevů u jezera Bukovo na pobřeží Baltského moře. Podle výsledku se jedná o pravděpodobnou dobu slovanského osídlení v prvních stoletích n.l.

Resumé (po polsku): W Polsce autor odkrył na 7 lokalitach ślady po prawdopodobnie licznych słowiańskich osiedlach. Podług tych poznań wywodzuje toto sprawozdanie dobę możliwego powstania niewidzialnych śladów (kręgów i linij) za pomocy odkryć u jeziora Bukowo na pobrzeżu morza Baltyckiego. Podług wzniku chodzi o prawdopodobną porę sławiańskiego osiedlenia w pierwszych stuleciach n.e.)

Vydání zprávy: Ostrov 2005

Obsah (Treść):

1. ÚVOD (Wstęp)

2. POPIS LOKALITY A PROVEDENÉHO PRŮZKUMU (Opis lokality i przeprowadzanych badań)

2.1. Celkový popis pobřeží u jezera Bukovo.

2.2. Polské mořské pobřeží v minulosti

2.3. Jezero Bukovo, měřeja Bukovská a okolí (popis, vznik)

2.4. Senzibilně-archeologický průzkum měřeje

3. ÚDAJE Z LITERATURY (Informacje z literatury)

3.1. Nálezy starého osídlení v okolí jezera Bukovo

3.2. Historie zaniklé vesnice Čajče u jezera Jamno

4. URČENÍ MOŽNÉ DOBY VZNIKU K-KRUHŮ (Określenie doby powstania k-kręgów)

4.1. Cíl výpočtu

4.2. Předpoklady pro výpočet – a/ o vzniku a utváření terénu pobřeží Baltského moře (podle literatury)

4.3. Předpoklady pro výpočet – b/ o utváření měřeje Bukovské

4.4. Předpoklady pro výpočet - c/ podle poznatků o historii osídlení okolí jezera Bukovo

4.5. Předpoklady pro výpočet - d/ podle poznatků u jezera Jamno

4.6. Odvození doby postupu jezerního břehu měřeje (doby "D")

4.7. Změny mořského břehu měřeje v místě "2"

4.8. Porovnání výsledků

4.9. Grafické řešení

5. ZÁVĚRY (Zakończenia)

6. LITERATURA

7. PŘÍLOHY (Dodatki)

7.1. Legenda k obrázkům v příloze

1. ÚVOD

Jednou ze záhad tzv. karlovarských kruhů (k-kruhů) objevených na řadě míst v ČR, v Polsku i v Německu je doba jejich možného vzniku. Ta je velmi významná proto, že vyjadřuje dobu pravděpodobného bývalého osídlení na dané lokalitě, neboť karlovarské kruhy s velkou pravděpodobností tím osídlením vždy vznikly. Dobu naznačuje výzkum kruhů popsaný v mém spise Fenomény ingerence a prestace /lit.1/, také různé souvislosti k-kruhů, např. s valy na prokázaných slovanských hradištích v ČR aj. Další velmi zajímavou možností je určení přibližné doby vzniku podle nálezu k-kruhů a trojité liniové stopy v Polsku na pobřeží Baltského moře, konkrétně na měřeji (šíji) Bukovské. Měřeja odděluje známé veliké jezero Bukovo od moře a je zvláštní tím, že její břehy stále, pomalu mění svou polohu. Toho úkazu je využito k následujícím výpočtům možné doby vzniku k-kruhů. Objev kruhů a linií a jejich umístění na měřeji je detailně popsán v nálezové zprávě Nálezy karlovarských kruhů v Polsku /lit.19/, kde je mj. uveden i popis k-kruhů.

2. POPIS LOKALITY A PROVEDENÉHO PRŮZKUMU

2.1. Celkový popis pobřeží u jezera Bukovo.

. Severovýchodně od Košalina (Polsko) se při pobřeží Baltského moře rozkládá několik jezer, která vznikla oddělením zálivů od moře šíjemi, tzv. měřejemi. Pro další úvahy a výpočty si zvláštní pozornosti zasluhuje jezero Bukovo (Bukowo) se svou měřejou Bukovskou, a částečně i sousední jezero Jamno. Obě jezera se rozkládají severovýchodně od města Košalin (Koszalin) a západně od městečka Doubky (Dąbki). Celé mořské pobřeží mezi městy Kolobřeh (Kołobrzeg) Jaroslavěc (Jarosławiec), tedy i u jezer Bukovo (Bukowo) a Jamno, má dlouhé široké pláže s velmi jemným pískem.

2.2. Polské mořské pobřeží v minulosti

Polská literatura /lit.35, s.13/ uvádí, že cca do 10. tisíciletí př.n.l. ustoupil z polského území skandinávský ledovec. Severní okraj Polska tvoří pobřeží Baltského moře, které vzniklo po ústupu ledovce. Na počátku moře zabíhalo na mnohých místech do pevniny, tvořilo zálivy, zátoky. Postupně se na pobřeží příbojem, bouřemi nanášel písek, zaplňoval zátoky a shromažďoval se u ústí zálivů, mořské proudy vyrovnávaly pobřežní čáru, tím se vytvořily i úzké, často velmi dlouhé šíje uzavírající zátoky. Po úplném uzavření zátok se vytvořila řada jezer těsně vedle moře. Takto vytvořených je na polském pobřeží Baltského moře celá řada. Dlouhá šíje polsky nazývaná "měřeja" (mierzeja), bývá až několik kilometrů dlouhá, i několik stovek metrů široká. Do jezer přitékají sladkovodní řeky a potoky, voda z jezer přetéká do moře malými říčkami (kanály). Z bývalých zálivů se stala sladkovodní jezera s množstvím ryb.

Celé mořské pobřeží se neustále přetváří. Vlnobitím vodními proudy a větry, zejména při bouřích na moři, vynáší moře na břeh písek, ale také ho někdy velmi agresivně odplavuje. Na tvarování pobřeží, vytváření dlouhých pláží mají vliv zejména vodní proudy při břehu a šikmé nárazy vln. Tak se vytvořily a stále existují a přetvářejí podél vyrovnaného mořského břehu s plážemi jak měřeje, tak i písečné duny.

2.3. Jezero Bukovo, měřeja Bukovská a okolí

2.3.1. Popis jezera a měřeje. Jezero Bukovo vzniklo také vytvořením měřeje, která postupně uzavřela záliv. Je zajímavá tím, že je velmi dlouhá (cca 8,8 km) a vzhledem k délce poměrně úzká, což mohlo mít v minulosti pro osídlení určité výhody. Podél mořského pobřeží, těsně vedle pláže se souvisle táhnou písečné duny, které jsou dost účinnou zábranou proti ostrým severním větrům. Je to dobře patrné na duně při břehu - vegetace se na severozápadním boku na straně k moři neudrží, zatím co na odvrácené straně od moře, chráněné před ostrými severními mořskými větry se vegetaci daří, také borovému lesu. Takto chráněná plocha měřeje měla dobré podmínky k dávnému osídlení.

Jezero Bukovo je téměř u všech břehů značně zarostlé rákosím, je sladkovodní, hluboké pouze 2,8 m, bohaté na ryby. Je široké 3,2 km a dlouhé 8,8 km, protáhlé těsně podél mořského břehu, od kterého je odděleno stejně dlouhou měřejou Bukovskou (obr. 1), širokou na většině délky cca 180 až 230 m (průměrně cca 200 m). Více než dvojnásobnou šíři (cca 420 až 500 m, těsně u kanálu je šíře 443 m ) má pouze v okolí kanálu, kterým přetéká jezerní voda do moře. Kanál je vzdálen od severovýchodního konce měřeje cca 3,8 km. Na ploše mezi kanálem a obcí Doubky (zejména vedle kanálu) byly nalezeny ve velkém množství zmíněné k-kruhy, proto se k ní upíná hlavní pozornost této zprávy a vztahují se k ní i následující výpočty. Měřeju tvoří široká písečná mořská pláž, na kterou navazují podélné cca 5 až 10 m vysoké duny a za nimi až k jezeru zvlněná vodorovná plocha, jen málo vyšší, než je hladina jezera. Kromě pláží je dnes měřeja porostlá křovím a lesem většinou s borovicemi, tak tomu mohlo být i před staletími. Moře často silně narušuje břehy měřeje, jindy zase písek naplavuje. Místní lidé tvrdí, že moře písek od břehu většinou odplavuje, dávají příklady, jak silně je často břeh narušen a písek odplaven natolik, že se až odhalují kořeny stromů i základy staveb, které stávaly předtím i desítky metrů od moře. O takové agresivitě svědčí i řada článků v novinách a jinde z poměrně nedávné minulosti. Často nepomáhají ani vlnolamy budované při břehu. U jezera Bukovo a u sousedního jezera Jamno ustupuje prý mořský břeh od moře vlivem příboje, větrů a bouří v posledních desetiletích poměrně rychle, to potvrzuje také pan Jerzy Stebelski. Konkrétně - ještě před třiceti lety stál jeden strážní domek asi 50 i více metrů od břehu, nyní jsou již vlny blízko a asi brzo mu podemelou základy. Z takovýchto pozorování však nelze dělat jednoznačné závěry pro dlouhá období. Pro další výpočty jsou totiž potřebné dlouhodobé průměrné změny během tisíců let. Ty asi známé nejsou, proto se musíme spokojit s pozorováním a informacemi o stavech během i pouhých staletí a podle toho i s vytvořením určitých předpokladů pro závěrečné výpočty. Destrukční mořský proces je doložen praktickým příkladem z okolí vesnice Čajče, jak bude ještě v dalším popsáno.

2.3.2. Vznik a vývoj měřeje Bukovské. Měřeja pravděpodobně vznikla nahromaděním písku příbojem, mořskými proudy a vlnami podélnými vůči mořskému břehu. Vzniklá šíje se nanášením dalšího písku příbojem rozšiřovala, zejména v dobách vzniku měřeje a začala se tvořit vysoká pobřežní duna podél mořské pláže. Způsobovaly to pravděpodobně hlavně v prvních tisíciletích mořské bouře, při nichž se mořská voda s pískem přelévala přes základy měřeje. Přitom byl vždy nanesen jak na měřeju, tak až na jezerní břehy písek, který takto rozšiřoval měřeju, nejvíce ve střední části u kanálu, ale i postupně zvyšoval její povrch. Po určité době se vytvořily u mořského břehu vysoké písečné duny, také terén měřeje byl vyšší a moře se přestalo přelévat. Od té doby se jezerní břehy mění asi jen zanášením a usazováním mělčin kalem a písečným prachem, také růstem rákosí při jezerním břehu. Tím ustupují trvale okraje vodní hladiny směrem ke středu jezera.

Zcela jiný vývoj má mořský břeh měřeje. Ten je někdy značně narušen a odplaven, jindy se na něm nanáší písek. Celkově během tisíciletí však břeh ustupuje, jak je patrné i z obr. 1. Další zde uvedené úvahy vycházejí z předpokladu, že v dlouhodobém procesu jsou mořské břehy v okolí jezera Bukovo i Jamno stále narušovány a břeh trvale ustupuje již od doby vzniku měřeje. Takový vývoj mořského i jezerního břehu je naznačen v grafu na obr. 3.

2.3.3. Vhodnost měřeje k osídlení. Široká plocha u říčky spojující jezero s mořem byla v minulých dobách, kdy se moře již nepřelévalo, velmi výhodná k osídlení. Duny podél mořského břehu bránily ostrým větrům od moře. Jezero, propojující řeka a moře tvořily na třech stranách této plochy ochranu před zvěří i před nepřítelem. Na čtvrté, přístupové straně je téměř 4 km dlouhá, úzká šíje, kde mohlo být území dobře bráněné. Taková délka úzké šíje je sama o sobě dobrou ochranou pro osídlení. Přitom jezero s mořem poskytovaly potravu, i pitná voda byla dosažitelná. I další okolí jezera bývalo osídlené. Nálezy nejstaršího osídlení jsou z doby před šesti tisíci lety. V současnosti je na měřeji jen málo budov, mají většinou rekreační zaměření.

2.4. Senzibilně-archeologický průzkum měřeje a jeho výsledky.

2.4.1. Většina plochy měřeje není nijak využívána. Jen v prostoru v osadě Doubkovice (Dąbkowice) a na západním břehu kanálu je několik budov. Většina terénu měřeje, zejména od východního břehu kanálu, je po staletí nenarušena překopáváním, zemědělskou činností, stavbami apod., senzibilně-archeologickou prospekci je tedy možné velmi dobře provádět. Můj průzkum terénu na měřeji Bukovské je popsán detailně v nálezové zprávě Nálezy karlovarských kruhů v Polsku /lit.19/. Z objevů na měřeji jsou pro následující výpočty zvláště významné objevy mnoha k-kruhů a trojité ingerenční liniové stopy (blíže o těchto objevech viz zprávu /lit.19/). Pro mne byly nálezy kruhů překvapující, zajímavé již při prvé prospekci měřeje v roce 2002, ale nepřikládal jsem jim tehdy nějaký větší, mimořádný význam. K jakým výpočtům a úvahám mohou nálezy na měřeji přispět, jsem si uvědomil až později při studiu literatury a sepisování nálezové zprávy. Uvědomil jsem si význam objevu, a tak na vyžádání mi řadu zpřesňujících údajů o měřeji, o rozměrech, vzdálenostech aj. dodatečně ochotně zjistil a sdělil v r. 2002 a 2003 přítel, pan Jerzy Stebelski z Košalina, za což mu srdečně děkuji. V roce 2004 jsem provedl s jeho pomocí znovu průzkum této plochy podstatně důkladněji. Popis průzkumů je popsán ve zprávě /lit.19/.

2.4.2. Při první prospekci v r. 2002 jsem si k průzkumu plochy měřeje vybral místo ve střední části měřeje, těsně u říčky spojující jezero s mořem, v prostoru cca 150 až 200 m od jezerního břehu, podle úvahy o výhodnosti lokality pro osídlení.. Tam jsem provedl prospekci na dobře schůdném terénu při severovýchodním břehu kanálu, ale pro nedostatek času jen orientační zjištění kruhů a soukruží, bez zaměřování, měření a fotografování. V prostoru hned vedle silnice na straně k moři jsem tehdy objevil 3 tříkruhová soukruží, další jsem již nevyhledával, neuvědomil jsem si význam objevu. Prospekce nebyla obtížná, terén je tam dobře schůdný. Další průzkum této lokality, provedený v roce 2004, byl již důkladný, zejména podél celé délky kanálu. Rozměry a charakteristiky ingerenčních stop ve tvaru kruhů byly opět, jako v předchozích nálezech jak v Polsku i v ČR, s průměry 150 až 190 cm, i soukruží byla tvořena shodně. Objevy k-kruhů, linií aj. na měřeji jsou podrobně popsány ve zprávě /lit 19/.

2.4.3. Pro následující výpočty v této zprávě je nutno z výsledků průzkumů uvést následující hodnoty, které jsou pro další výpočty důležité:

- trojitá ingerenční linie ( to je současné zakončení tří jednoduchých linií), která se táhne napříč celou měřejí v místě "2" (obr. 5), je stopou po bývalém ohrazení lokality. To ohrazení pravděpodobně chránilo osídlení, po kterém zůstaly ingerenční stopy ve tvaru k-kruhů. Kdysi ohrazení muselo končit mezi rostoucím rákosím u okraje vodní hladiny jezera. Dnes stopy všech tří jednoduchých linií, ze kterých je trojitá vytvořena, končí současně, ve vzdálenosti 21 metrů od okraje vodní hladiny (17 metrů od rostoucího rákosí, které roste nejen ve vodě, ale částečně i na suchém břehu.). O tuto vzdálenost ustoupil okraj hladiny jezera tím, že se vytvářela nová hmota břehu, jinak řečeno - jezerní břeh postoupil o tuto vzdálenost od doby existence ohrazení směrem ke středu jezera.

Trojitá liniová stopa vede souvisle napříč celou měřejí přes pobřežní písečnou dunu až na mořské pobřeží a vstupuje do mořské vody. Jak daleko zasahuje do mořské vody nevím (zjištění asi není možné), tento údaj by však byl velmi užitečný. Původně ohrazení nemohlo vést až k okraji mořské hladiny, protože i silné ohrazení vytvořené ze dřeva při tehdejších možnostech by nemohlo odolat bouřlivému mořskému příboji. Dokladem je skutečnost, že na písčitých plážích neroste nic a na přilehlém boku duny jen ojediněle tráva. Nalezená trojitá stopa musela být vytvořena dřevěnou konstrukcí, která stála na místě nejméně několik desetiletí, protože jinak by se nevytvořila ingerenční stopa s výdrží až do dnešních dnů. Tato konstrukce tedy musela končit na okraji pláže, kde většinou končí bouřlivý příboj, tedy cca 15 až 20 metrů od okraje mořské hladiny. Jestliže dnes končí stopy v mořské vodě, musel se od doby existence ohrazení mořský břeh posunout nejméně o tuto vzdálenost.

- k-kruhy nejbližší k jezeru. Dalším důležitým výsledkem průzkumu měřeje bylo objevení k-kruhů, které jsou nejblíže k jezernímu břehu ve zkoumaném pásmu rozkládajícím se podél pravého břehu. V této oblasti jsou umístěna soukruží poměrně hustě, ve vzdálenosti většinou 2 - 3 m od sebe i od kanálu. Soukruží nejbližší u jezera jsou také tak blízko u sebe, ale od okraje vodní hladiny jezera jsou vzdálena 20 m, od rostoucího rákosí 15 m (rákosí roste ve vodě i na suchém břehu). Suchý terén v blízkosti jezera je jen nepatrně vyšší než je hladina jezera, povrch nepatrně klesá k hladině, proto rákosí může růst na dostatečně vlhké půdě až do vzdálenosti 5 m od vodního okraje. Tak tomu mohlo být i v době osídlení. Chýše, které stály na místech dnešních kruhů byly tedy vzdáleny od okraje vodní hladiny nejméně 7 m (šíře rákosí 5 m a odstup od rákosí nejméně 2 m, celkem 7 m). Od doby existence osídlení (tj. od doby vzniku k-kruhů) se v tomto místě "C" posunul jezerní břeh tedy maximálně o 20 m - 7 m = 13 m. Toto je značně menší vzdálenost než posunutí 21 m u konce trojité linie v místě "2". Rozdíl lze vysvětlit zvýšeným pohybem vody v blízkosti vtoku do kanálu. Zatím co trojitá linie končí u jezerního břehu, u jehož břehu je jezero zarostlé rákosím poměrně daleko od břehu (viz obr. 5) a voda jezera je většinou bez pohybu, je jezerní voda poblíž břehu se zmíněnými kruhy naopak v mírném stálém pohybu, protože nedaleko vtéká do kanálu. Při pohybu vody je sedimentace kalu menší a okraj suchého břehu postupuje ke středu jezera pomaleji. U vtoku do kanálu a v kanálu s proudící vodou se kal u břehů neusazuje vůbec, břehy se nemění..

3. ÚDAJE Z LITERATURY

3.1. Nálezy starého osídlení v okolí jezera Bukovo

Přímořská oblast mezi městy Košalin a Darlovo byla osídlena od nejstarších dob, jak prokazují četné archeologické nálezy. U obce Doubky (Dąbki) byly prováděny odborné výzkumy, podle spisu /lit.35/ archeologové objevili pozůstatky prastarého osídlení, které jsou speciální metodou datované na dobu 3700 až 3300 let př.n.l. Podle dalšího spisu /lit.34/ byly u obce Doubky objeveny a archeologicky zkoumány dvě lokality, kde na cca 10 výkopech byly objeveny zbytky osídlení mezolitické i neolitické společnosti, které podle určení radiouhlíkovou metodou pocházejí z let 3900 až 4300 let př.n.l., tedy z doby před cca 6100 lety. Popis a vývoj oblasti od nejstarších dob je uveden v nálezové zprávě /lit.19/. Tyto objevy svědčí o tom, kdy jezero již existovalo a kam až tehdy pravděpodobně zasahovalo, podle toho si lze udělat představu i spočítat, jak rychle se mění břeh jezera.

.

3.2. Historie zaniklé vesnice Čajče u jezera Jamno

3.2.1. Vesnice Čajče (Czajcze) bývala umístěná na úzké měřeji mezi jezerem Jamno a Baltským mořem. Bývala nejen rybářskou, ale částečně i rekreačně zaměřenou vesnicí, vyhledávanou pro svou blízkost k písečným mořským plážím i k jezeru. Historie vesnice a jejího okolí je pro další úvahy v tomto spise velmi poučná, proto je vhodné se zmínit o některých údajích ze vzpomínkového spisu o této vesnici, nazvaného "Z historie rybářské osady a přímořského letoviska v Čajče" /lit.32/. který má i několik obrázků, ze kterých lze odvodit zajímavé poznatky.

Vesnice vznikla koncem 14. nebo na počátku 15. století. Postupně se pomalu rozrůstala, např. v r. 1867 měla 21 domů a 117 obyvatel, tyto počty se postupně až do 20. století mírně zvětšovaly. Vesnice byla vždy poměrně blízko jezerního i mořského břehu Vlivem neustálého přibližování mořského břehu k vesnici se již v době před rokem 1945 značně omezoval její život, V r.1945 musela být v březnu dokonce část obyvatel evakuována letecky. Z té doby je poslední zápis o vesnici. K úplné její likvidaci došlo i z vojenských důvodů v r. 1951 rozhodnutím úřadů.

. Jezero Jamno, u kterého na měřeji stála vesnice Čajče, se rozkládá cca 8 km severovýchodně od Košalina. Je dlouhé cca 10 km a táhne se souběžně s mořským břehem, od kterého je odděleno stejně dlouhou měřejí, širokou cca 300 až 1000 m. Rybářská vesnice Čajče se rozkládala na nejužší části měřeje, původně na západní straně průplavu do jezera, který býval severovýchodně od obce tak velký a hluboký, že umožňoval proplouvání i větším lodím. Na části mapy z r. 1612 (obr.2) (podle obrázku ve spise /lit.32/) je průplav zakreslen se šířkou cca 750 m. Časem se kanál stále více zanášel pískem, znesnadňoval plavbu větším lodím Spis se také zmiňuje o některých změnách břehů způsobených mořským příbojem, a to od doby založení vesnice cca v r.1400 n.l.. Obrázek znázorňuje tvar jezera s průplavem (kanálem), který byl tehdy ještě u severovýchodního konce jezera. V r. 1552 silná bouře na moři nanesla do kanálu tolik písku, že po dvacet let bylo proplouvání pro větší lodě nemožné a v r. 1690 prý mohly plout již jen nevelké rybářské lodě. Později byl průplav uzavřen pískem zcela a nyní je měřeja souvislá se silnicí po celé délce. Podle spisu jedinou ochranou vesnice před bouřícím mořem byly v r. 1829 duny u břehu, prý byla mořská voda již 20 m od staveb. Uvedené dokumentuje, jak se rychle mohou měnit mořské břehy. Při takových změnách se zvolna mořský břeh trvale přibližoval k vesnici, i když byly budovány ochranné úpravy u mořského břehu a vysazovány stromy, to byl jeden z důvodů k likvidaci vesnice..

3.2.2. Na obr. 1 je zakreslen slabou plnou čárou současný stav jezera Jamno i sousedního jezera Bukovo. K dnešnímu obrysu jezera Jamno je přikreslen tečkovaně stejně dlouhý obrys jezera podle staré mapy, jejíž část je zobrazena na obr. 2. Mapa se stavem v r. 1612 je značně nepřesná. Zejména měřeje u obou jezer jsou asi neúměrně široké, také umístění měst na mapě neodpovídají. Porovnáme-li nákresy jezera Jamno a jeho měřeje, je patrné, že při stejné délce jezera jsou velké rozdíly v šířce měřeje. Mořské břehy byly dříve proti současnému stavu více vysunuté směrem do moře, ale vše bylo asi v menším rozsahu. Podle porovnání je průměrná změna 700 m, tak velké rozdíly mořského břehu patrně nemohly mezi uvedenými roky nastat. I když obrysy nejsou přesné, lze z porovnání učinit následující závěry o změnách břehů.

3.2.3. Porovnáme-li obrysy jezera Jamno z r. 1612 s nynějšími, má nyní jezero značně menší šíři, zřejmě vlivem přibližování všech břehů ke středu jezera, k tomu pravděpodobně docházelo trvale od dávných dob. Odborné údaje o rychlostech změn mořského i jezerního břehu jsem nezískal. O změnách si lze udělat představu z následujícího. V místech nynějšího kanálu (vesnice Čajče byla nedaleko, východně od tohoto kanálu) byla šíře měřeje podle odměření ve staré nepřesné mapě z r. 1612 - cca 900 až 1000 m (pro výpočet uvažujme jen poloviční šíři – 470 m), podle odměření na přesné mapě z r. 1890 – 340 m, podle nákresu stavu v r. 1945 - cca 335 m. (to odpovídá, podle popisu byl kanál v r.1913 dlouhý 300 m, široký 30 m, byl totiž kratší než šíře měřeje). Za předpokladu, že se jezerní břeh nemění (při uvažování rozšiřování jezerního břehu směrem do jezera by byly hodnoty ústupu mořského břehu větší) se měřeja během let postupně zužovala (tzn., že mořský břeh ustupoval) rychlostí ústupu mořského břehu v_Č.

a/ mezi roky 1612 až 1945 (333 roků) :

. v_Č = (470 – 335 m ) / 333 roků = 0,405 m/rok , což je málopravděpodobný výsledek

b/ mezi roky 1890 až 1945 (55 roků) :

. v_Č = (340 – 335 m ) / 55 roků = 0,090 m/rok

Podle těchto pravděpodobně nereálných hodnot, vycházejících z nepřesných podkladů, je rychlost ústupu mořského břehu v_Č ve srovnání s dále uvedenými hodnotami od jezera Bukovo patrně neskutečně velká, ale vyjadřuje, že mořský břeh trvale ustupuje.

Poznámka: Ve zmíněném spise se uvádí, že od počátku založení vsi (cca v r. 1390) bylo moře i jezero v její bezprostřední blízkosti, což je zřejmě nadnesené, protože moře muselo být vzdálené nejméně jako v r. 1890, spíše dále, neboť mezi vesnicí a mořem byla pláž a podél ní písečné duny (jsou patrné ještě na nákresu stavu v r. 1945). Uvádí se také, že v roce 1829 se dostala mořská voda až na 20 m ke stavbám (tyto hodnoty pro výpočet nelze použít, protože se asi jednalo o neobvyklé přívaly vod ze strany bývalého průplavu při mimořádně velkém vlnobití, podél původního mořského břehu vesnici tehdy ještě chránily duny a vysazené stromy). Po roce 1945 bylo ohrožení vesnice mořem již značně větší (asi již byla občas zaplavována), stav se zhoršoval a v r. 1951 vesnice zanikla.

3.2.4. Jak je z obr. 1 zřejmé, značné změny nastaly během posledních století i na jezerních březích jezera Jamno. I když stará mapa není dostatečně přesná, lze odvodit určité závěry. Z obr. 1 je patrné, že směrem ke středu jezera postupoval nejen mořský břeh, ale i jezerní břeh. Pouhým odměřením z obrázku vyplývá, že za 333 let průměrně jezerní břeh postoupil o cca 760 m, to je o 2,28 m za rok, což je zřejmě nereálné, ale je zřejmé, že okraj jezerní hladiny ustupuje směrem ke středu jezera.

3.2.5. Jezero Jamno těsně sousedí s jezerem Bukovo, obě jezera mají tedy stejné podmínky pro utváření, stejně agresivně jsou omývány mořem, i změny (ústup či přibývání) břehů jsou patrně shodné, proto zapsaná historie vesnice Čajče může sloužit pro porovnání, že i na měřeji Bukovské jistě také mořské břehy trvale ustupovaly a jezerní břehy postupovaly ke středu jezera.

4. URČENÍ MOŽNÉ DOBY VZNIKU K-KRUHŮ

4.1. Cíl výpočtu - určení doby D

Jak bylo vysvětleno, mořský i jezerní břeh měřeje Bukovské se neustále mění, obrys měřeje se posunuje směrem k pevnině. Ve skutečnosti se mění jenom břehy a duny. Zemina měřeje se vším co na ní stojí a roste však zůstávají na svém místě a jezerní břeh se tedy od nich pomalu vzdaluje. Pravděpodobně v místech karlovarských kruhů kdysi stály chýše a v době osídlení byly blízko jezerního břehu. Dnes jsou od břehu mnohem dál. Známe-li o jakou délku se ročně (nebo během století) břeh vzdaluje, lze vypočítat, za kolik let k dnešnímu vzdálení došlo. Ke stejnému výsledku se dostaneme i pomocí grafu. Bohužel, odborné údaje o změnách břehů se mi nepodařilo získat. Cílem dalších úvah a výpočtů je tedy určit při určitých předpokladech, jak v jednotlivých dobách (v tisíciletích) byly pravděpodobně umístěny břehy měřeje vůči dnešnímu stavu a jak rychle k pravděpodobným změnám docházelo, zejména jak rychle postupoval ke středu jezera jezerní břeh měřeje. Podle výsledků bude možno odvodit (vypočítat) přibližnou dobu vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské, a to alespoň přibližně např. z různých souvislostí uvedených v literatuře.

4.2. Předpoklady pro výpočet – a/ o vzniku a utváření terénu pobřeží Baltského moře (podle literatury)

4.2.1. · Podle literatury se po ústupu ledovce a vzniku moře Baltského začalo utvářet mořské pobřeží okolo 10. tisíciletí př.n.l., tedy před 12 000 lety. Současně se příbojem začaly tvořit mořské šíje (měřeje) - vytvářely se základy měřeje pod vodou. Uvádí se, že již okolo 9. tisíciletí př.n.l. nastaly příznivé klimatické podmínky a došlo k osídlování Pomoří včetně okolí jezera Bukovo /lit.35, s.13/yšovaly se, až vystoupil jejich hřbet nad hladinu, to již měl dost velkou šíři. Ta se přeléváním mořských vln a nanášením písku rychle rozšiřovala. Zvýšením povrchu měřeje a vytvořením pobřežních dun přestalo zaplavování měřeje a její rychlé rozšiřování, tím se od této doby začala tvořit  sladkovodní jezera, také jezero Bukovo. . Pro další úvahy a výpočet předpokládejme, že se mořské břehy začaly utvářet od r. 10 000 př.n.l. (je to méně příznivý předpoklad pro výpočty)

4.2.2. · Celé mořské pobřeží u jezera Bukovo a Jamno a desítky kilometrů pobřeží v jejich okolí tvoří souvislou, vyrovnanou linii. Je zřejmé, že se mořské pobřeží při dlouhodobém pohledu vytváří stejnoměrně a že poznatky od sousedního jezera Jamno lze aplikovat i na mořské pobřeží jezera Bukovo.

4.3. Předpoklady pro výpočet – b/ o utváření měřeje Bukovské

4.3.1. Úředně zjišťované hodnoty změn břehů během staletí a tisíciletí mi nejsou známé, proto je nutné je odvodit porovnáním podle různých podkladů, které mi dodal pan Jerzy Stebelski z Polska (informace a literatura o jezeře Jamno a příslušné měřeji, o archeologických objevech u jezera Bukovo aj.). Pro určitou představu možného vývoje je vypracován graf na obr. 3, i když není známo, kdy se měřeja vlastně vynořila nad hladinu. Některé prameny uvádějí, že hladina Baltského moře byla až o několik metrů výš. Z toho důvodu je s existencí měřeje v grafu uvažováno až od doby 4000 let př.n.l. V té době již jezero existovalo, což dokládají archeologické nálezy osídlení v okolí jezera z doby před 6000 lety.

Pro následující výpočty je nutno znát rychlosti změn břehů měřeje:

a/ - v místě, kde končí trojitá linie u jezerního břehu části měřeje "2" (podle obrázku 5 je to u části měřeje značené "2", která je na měřeji jedna z nejužších). Toto místo má dobré podmínky pro výpočet, jezerní voda při břehu je stojatá,

b/ - v místě u kanálu, blízkém jezernímu břehu. (místo "C"). Měřeja u vtoku do kanálu je nejširší, cca dvakrát širší než ostatní plocha, které je většina. Může se zdát, že se u kanálu měřeja trvale rozšiřuje rychleji než jinde na měřeji, například než u konce trojité linie. Naměřené výsledky tomu však odporují, naopak změny u kanálu jsou menší než u místa "2". Lze to vysvětlit následující úvahou, která má zásadní vliv na další výpočet:

- větší šířka měřeje vznikla pravděpodobně již při začátku tvoření měřeje, protože kolem kanálu se měřeja uzavírala jako poslední část a mořský bouřlivý příboj s pískem přetékal prostorem kanálu a přes okolní nízkou část měřeje značně déle než jinde, nanesl do jezera více písku, který měřeju rozšířil;

- od doby, kdy přelévání přes zvýšenou plochu u kanálu přestalo, dochází na jezerním břehu měřeje u kanálu již ke zhruba stejným změnám břehů jako u jiných jezerních na měřeji, ovšem v místech, kde je stojatá voda. Tam, kde je pohyb vody (v okolí vtoku do kanálu), je usazování kalů z vody menší a také pomalejší rychlost postupu břehu. Je to patrné z  leteckých pohledů na měřeju - kolem vtoku do kanálu je měřeja užší (viz obrázky v lit.19). Není však známo, o kolik je rychlost postupu menší než u místa "2".

4.3.2. Z předchozího vyplývá, že odvozování (výpočet) změn jezerního břehu je nutno provádět samostatně pro místo u konce trojité linie (u části "2") a samostatně pro jezerní břeh u vtoku do kanálu (místo "C").

Pro ověření výsledků je třeba také spočítat rychlost změn mořského břehu na pláži u části měřeje "2", kde končí u moře trojitá stopa,

4.4. Předpoklady pro výpočet - c/ podle poznatků o historii osídlení okolí jezera Bukovo

4.4.1. Výpočet rychlosti změn východního břehu. Východně od jezera Bukovo objevili archeologové nejméně 10 míst s prokázaným osídlením, podle výsledků radiouhlíkové metody (C14) na dobu 4300 př.n.l. a 3940 př.n.l. /lit.34, s.6 a 8/ (Místa nálezů jsou na obr. 1 označena písmeny "A", "B"). Spis /lit.35, s.15/ se zmiňuje o archeologických nálezech bývalého osídlení datovaných metodou C14 na dobu 3700 až 3300 př.n.l. Pro výpočty bude použita pro dobu osídlení– rok 4300 př.n.l. V době osídlení zmíněných lokalit, tj. před 6300 roky již jezero Bukovo existovalo, bylo větší, podle popisu nálezů zasahovalo do blízkosti nalezeného osídlení Terén mezi archeologickými lokalitami a jezerem má velmi malý sklon, stejně i dno jezera u východního břehu, proto i malá vrstva nové zeminy vytvořené spadem, vodním kalem, navátým prachem apod. způsobuje poměrně velkou změnu (posun) okraje vodní plochy (břehu), břeh takto poměrně rychle a trvale vždy postupoval směrem ke středu jezera. V místech, kde má terén malý sklon, dno jezera klesá velmi pomalu, je od břehu mělčina prorostlá rákosím poměrně daleko od břehu (například u jihovýchodních břehů jezera) a naopak, kde dno klesá rychleji je šíře rákosí značně menší (např. u jezerních břehů měřeje).

Tam, kde mělčina zasahuje daleko od břehu a je zarostlá daleko od břehu, postupuje břeh během let ke středu jezera rychleji než v opačném případě. Podle šíře pruhu rostoucího rákosí lze tedy usuzovat na rychlost změn břehů a odvodit poměr rychlosti změn různých břehů. Známe-li hodnotu rychlosti změn některého břehu, například východního, je možné pomocí poměru vypočítat i přibližné hodnoty rychlosti změn (přibývání) jiných břehů jezera.

4.4.2. Výpočet rychlosti změn v_V východního břehu jezera Bukovo. Výpočet bude proveden pomocí údajů o archeologických nálezech u jezera Bukovo, týkajících se dávného osídlení, které pravděpodobně žilo při okraji jezera V současnosti jsou podle popisu zmíněné archeologické nálezy vzdáleny od břehu jezera cca 800 m /lit.34, s.6/, tedy od jezera dost daleko. Ovšem tvar východního břehu před 6300 lety jistě neodpovídal zcela dnešnímu tvaru. Jezero se patrně rozlévalo do blízkosti bývalého osídlení bočním nižším korytem. Na spojnici kdysi osídleného místa, např. "B" se středem jezera (obr.5) byl však břeh jezera patrně od osídlení více vzdálen.

Podle prohlídky terénu a podle mapy odhaduji, že jezerní břeh byl proti dnešku k osídlenému místu blíže o cca 150 až 250 m. Jestliže o tuto vzdálenost postoupil východní břeh do dnešních dnů během 6300 roků, pak průměrná rychlost postupu tohoto východního břehu směrem ke středu jezera v_V

v_V = (150 až 250 m) / 6300 roků = 0,024 až 0,040 m/rok

Lze předpokládat, že takto zjištěný výsledek platí v průměru i pro posledních 2000 let (během jednotlivých let a desetiletí se však může značně lišit).

4.5. Předpoklady pro výpočet - d/ podle poznatků u jezera Jamno

4.5.1. V části 3.2.3 je odvozeno několik hodnot rychlosti ústupu mořského břehu u měřeje jezera Jamno, jsou však nevěrohodné, pravděpodobně příliš velké. Pro následující výpočet bude použita nejmenší hodnota v_Č = 0,09 m/rok.

4.6. Odvození doby postupu jezerního břehu měřeje (doby "D") pomocí změn východního jezerního břehu

4.6.1. Pro odvození doby D je nutno znát rychlost postupu břehu u daného místa. U různých míst se rychlost postupu liší, a to, jak již bylo uvedeno, úměrně k šířce pásu rákosí rostoucího podél břehu. Čím je šíře větší, tím větší je i rychlost postupu břehu v tomto místě. V následujícím bude vypočítána rychlost postupu zvoleného břehu podle rychlosti u východního břehu v_V = 0,024 až 0,04 m/rok (vypočtené v bodě 4.4.2).

Šíře pruhu rostoucího rákosí u částí měřeje "1", "2", "3" označená s₁ , s₂ , s₃ je uvedena v tabulce na obr. 5.

Doba D se vypočte pomocí rychlosti postupu břehu příslušného místa (v₂ , v₃ , v_C , v_CK ) a pomocí změřené délky oddálení nalezených ingerenčních stop (l₂ , l_C , l_CK )

D = l / v .

Zjišťovaná doba D je stářím jak nalezené trojité linie, tak k-kruhů na měřeji Bukovské. Přesnějších výsledků by bylo možno dosáhnout, kdyby byly známé úředně zjištěné hodnoty rychlosti postupu jezerních i mořských břehů nebo přesné polohy břehů v určitých rocích. Takové hodnoty k dispozici nejsou, proto jsou v následujícím odvozeny od poznatků a/  u sousedního jezera Jamno, b/ od poznatků archeologických nálezů u jezera Bukovo a porovnány s poznatky ústupu mořského břehu. Hodnoty "l" odpovídají stavu v červenci 2004.

4.6. 2. Odvození doby D₂ u části měřeje "2"

U jezerního břehu části měřeje "2" (u konce trojité linie) je šíře rostoucího rákosí 10 až 50 m , průměrně s₂ = 30 m , vzdálenost konce trojité linie od okraje vodní hladiny jezera l₂ = 21 m

a/ Doba D₂ podle poznatků od jezera Jamno.

Podle b. 3.2.3 v_Č = 0,09 m/rok,

D₂ = l₂ / v_Č = 21 / 0,09 = 233 roků, což je nesmyslný výsledek, příliš krátká doba, protože podle ní spadá doba vzniku k-kruhů do 18. století n.l.

b/ Doba D₂ podle rychlosti změn východního břehu v_V

Šíře pruhu rostoucího rákosí u východního břehu je 50 až 80 m, průměrně s₃   = 65 m, v_V = 0,024 až 0,040 m/rok

v₂ = v_V . s₂ / s₃ = (0,024 až 0,04) . 30 / 65 = 0,011 až 0,018 m/rok

D₂ = l₂ / v₂ = 21 / (0,011 až 0,018) = 1909 až 1167 roků.

Podle tohoto výsledku vznikly k-kruhy v roce cca 90 až 830 n.l.

4.6.3. Odvození doby D_C v místě "C"

Šíře pruhu rostoucího rákosí u místa "C" je podle tabulky na obr. 5 v rozsahu 25 až 30 m, průměrně s_C = 28 m. Vzdálenost l_C = 20 m, ale od okraje jezerní hladiny roste rákosí na břehu do vzdálenosti cca 5 m, tak tomu bylo patrně i v době existence chýší, které byly od rákosí vzdálené nejméně 2 m, tím od okraje jezerní hladiny tehdy o 7 m. Jestliže se dnes kruhové stopy nacházejí ve vzdálenosti 20 m od okraje jezerní hladiny, došlo do současnosti o jejich oddálení od jezera o l_CK = 20 m - 7 m = 13 m

v_C = v_V . s_C / s₃ = (0,024 až 0,04) . 28 / 65 = 0,01 až 0,017 m/rok

D_C = l_C / v_C = 13 / (0,01 až 0,017) = 1300 až 765 roků.

Podle tohoto výsledku k-kruhy vznikly v r. 700 n.l. až 1235 n.l. Tento rozsah roků je nereálný, kruhy musely vzniknout dříve. Toto potvrzuje úvahu v čl. 4.3.1. Věrohodnější výsledky by vyšly, kdyby byla známa přesněji rychlost postupu jezerního břehu nebo alespoň přesněji šíře rostoucího rákosí u místa "C", příp. další údaje.

Místo "C" leží blízko vtoku do kanálu - voda je v mírném pohybu, nastává menší sedimentace a pomalejší postup břehu. Šíře rákosí je blízko kanálu pravděpodobně užší než je uvedeno pro okolní břeh. Přesné rozměry neznám, proto pro přibližný výpočet provádím korekci, zmenšení šíře odhadem o třetinu oproti průměrné šíři s_C

s_CK = s_c . 2 / 3 = 28 . 2 / 3 = 19 m ,

v_CK = v_V . s_CK / s₃ = (0,024 až 0,04) . 19 / 65 = 0,007 až 0,012 m/rok,

D_CK = l_C / v_CK = 13 / (0,007 až 0,012) = 1857 až 1083 roků.

Podle tohoto výsledku k-kruhy vznikly v roce 140 n.l. až 920 n.l. Takový výsledek je reálný a shoduje se s výsledky od části "2".

4.7. Změny mořského břehu měřeje u části měřeje "2"

4.7.1. Jak bylo uvedeno, trojitá ingerenční stopa vede souvisle od jezerního břehu přes měřeju a pobřežní dunu a přes mořský břeh až do mořské vody. Předpokládám, že ohrazení, a tedy nyní i jeho stopa, kdysi končily v místě, kde již nebylo často ohrazení ničeno mořským příbojem, tedy na začátku písečné pláže široké cca 12 až 20 m. Uvažujme méně příznivý případ, že konstrukce ohrazení končila kdysi od okraje mořské hladiny 12 m. Jestliže nyní bylo zjištěno, že trojitá stopa vstupuje do mořské vody, mohlo k tomu dojít jedině ústupem mořského břehu o oněch nejméně l_P = 12 m (není známo, jaká délka stopy je nyní zaplavena mořem), přičemž hlubší písek na pláži, ve kterém se kdysi vytvořila ingerenční stopa, zůstal na místě, až se nyní stal mořským dnem.

Jestliže podle předchozích výsledků výpočtu doby D₂ vznikla trojitá stopa před D = 1200 až 2000 roky, je rychlost ústupu mořského břehu (pláže) na měřeji v_P

v_P = l_P / D = 12 / (1200 až 2000) =

= 0,01 až 0,006 m/rok (průměr 0,008 m/rok)

Pokud by se šíře měřeje trvale nezvětšovala, byl by tento výsledek u části měřeje "2" i rychlostí postupu jezerního břehu. Ještě menší hodnoty pro jezerní břeh jsou pravděpodobně nereálné, protože by se podle nich měřeja zužovala. S největší pravděpodobností se však šíře měřeje trvale zvětšuje, jak je znázorněno v grafu na obr. 3, a to v posledním tisíciletí rychlostí v_M

v_M = v₂ - v_P = (0,011 až 0,018) - 0,008 = 0,003 až 0,010 m/rok

4.8. Porov nání výsledků

V následující tabulce jsou pro porovnání seřazeny výsledky z článků 4.6.2., 4.6.3 a 4.7.

_ ____ _Porovnání vypočítaných hodnot__ _ ____ . a b | c d | e f | g | h | i

v ₂ D_{2 |} v_CK D_{CK |} v_P D_P |časová | odpovídající | poznámka

(m/rok) (roky) |(m/rok)(roky) |(m/rok)(roky)| osa | kalendářní. |

... | | |(roky) | rok . | | | | | | 0,007 (3000) | | |3000 | 1000 př.n.l. |

0,008 (2630) 2630 630 př.n.l.. 0,009 (2330) 2330 330 př.n.l. 0,010 (2100) 2100 100 př.n.l

………………………………….. .

| 0,006 2000 2000 1 n.l. |

. | | .

|0,011 1910 | 1910 90 n.l. | . |

| | | |

| | 0,007 1860 | 1860 140 n.l. | | |

|0,012 1750 | : : | 1750 250 n.l. |D_p | | | | | 0,007 1710 1710 290 n.l. | | |D₂

|0,013 1620 | 0,008 1620 | 1620 380 n.l. | | |

|0,014 1500 | : : | 0,008 1500 1500 500 n.l… |. | |

| |0,009 1450 | 1450 550 n.l. | |D_CK |

|0,015 1400 | : : | 1400 600 n.l | | |

|0,016 1310 | 0,010 (1300) | 1310 690 n.l. | | |

|0,017 1240 | : : | 1240 760 n.l. | | |

| | | 0,01 1200 1200 800 n.l. | | |

|0,018 1170 | 0,011 (1180) 1170 830 n.l. | | | | | |

0,019 1110 | : : 1110 890 n.l. | . | 0,012 1080 ……………... 1080 920 n.l. ……… | 0,020 1050 1050 950 n.l.

0,021 1000 1000 1000 n.l.

Poznámky k tabulce:

Ve sloupci: a, b jsou uvedeny hodnoty vztahující se k jezer. břehu u části měřeje "2"

c, d " " " po korekci, vztahující se k místu "C"

e, f " " " vztahující se k pláži u části měřeje "2"

g je uvedena časová osa v rocích od současnosti zpět

h jsou uvedeny kalendářní roky odpovídající časové ose

i jsou vyznačeny oblasti vypočítaných dob D (D₂ - doba vypočítaná u části měřeje "2", D_CK - doba vypočítaná po korekci u místa "C", D_P -doba pro výpočet ústupu mořského břehu)

V tabulce jsou tučně vytištěny roky, ve kterých podle výpočtu mohly vznikat k-kruhy a ingerenční trojitá stopa. Slabě tištěné kalendářní roky jsou málo pravděpodobné. To je zajímavý výsledek předchozích průzkumů, úvah a výpočtů. Vyjadřuje, že nalezené k-kruhy a trojitá linie, které jsou ingerenčními stopami, pravděpodobně vznikly někdy v rozsahu let 90 až 830 n.l. Pro dokonalejší určení jejich vzniku jsou potřebné přesnější výchozí hodnoty pro výpočet.

4.9. Grafické řešení

4.9.1. Celou problematiku lze dobře a přehledně vyjádřit a řešit pomocí grafu. Grafy na obrázku 3 a 4 jsou vypracovány pouze pro místo "2" s trojitou ingerenční linií. Graf na obr. 4 je zvětšeným výřezem z předchozího. Oba jsou vytvořeny podle předpokladů uvedených v části 4, také podle vypočtených hodnot a získaných údajů. Představují, jak se pravděpodobně měnila šíře měřeje Bukovské podle předpokládaného přibývání i ubývání jejích břehů od doby počátků měřeje (Zpočátku se měřeja vytvářela pod hladinou). Vodorovné přímky v grafech odpovídají rokům odstupňovaným po tisíci letech. V grafech jsou pro názornost zakresleny svislé řezy napříč měřejí v její části "2", to je v místě trojité linie. Představují pravděpodobnou šíři měřeje v jednotlivých tisíciletích a její umístění v dané době vůči bodu "J" (Bod "J" je na úrovni roku 2000 n.l., představuje současný jezerní břeh měřeje). Šířky měřeje a umístění jejích břehů v jednotlivých tisíciletích vymezují šikmé přímky podle předchozích předpokladů. Sklon šikmých přímek odpovídá určité rychlosti přibývání jezerního nebo ubývání mořského břehu. Z grafu je dobře patrné, jak se celá měřeja podle předpokladů stále rozšiřuje a její tvar současně postupuje doleva směrem do jezera (k vnitrozemí). V souladu s předpoklady je položen začátek vzniku měřeje do roku 10 000 př.n.l. Skutečný začátek existence měřeje, kdy se vynořila nad hladinu moře, načež se začala rychle rozšiřovat, mohl být až později.

Pro závěry, které chceme z grafu na obr. 3 odvodit, je důležitá část grafu v levém dolním rohu. Proto je tato část zobrazena ve zvětšení na obr. 4. V něm jsou znázorněny ve 4 úrovních vodorovné přímky odpovídající roku 1000 př.n.l., přelomu letopočtu (rok 1 n.l.), roku 1000 n.l. a 2000 n.l. I v tomto grafu na úrovni roku 2000 n.l. představuje bod "J" dnešní jezerní břeh měřeje a šikmá přímka vycházející z bodu "J" spojuje místa jezerních břehů v jednotlivých tisíciletích. Překříženě šrafovaná plocha vyznačuje prostor, kde bylo umístěno bývalé ohrazení. Z grafu lze vyčíst, že těsně u jezerního břehu končilo ohrazení někdy mezi roky 90 n.l. a 830 n.l. Tento rozsah je v grafu vyznačen svorkou. Příslušné polohy měřeje pro dané rozmezí jsou vyznačeny tlustou plnou čárou (Polohy měřeje přenesené z grafu na obr. 3 jsou zakresleny tlustou přerušovanou čárou.).

Z grafu na obr. 3 je patrné, jak doleva měřeja stále během tisíciletí přirůstala směrem ke středu jezera, přičemž stejným směrem mořský břeh ustupoval. Současně s mořským břehem se zvolna přesouval působením mořského příboje a větru i písek pobřežní duny, tím i celá duna, proto je duna zakreslena na každém řezu stále stejně blízko u mořského břehu. Základní terén měřeje však zůstává na svém místě - např. kdyby mohl růst 3000 let strom, který je na obr. 3 nakreslený na každé úrovni, pak by zůstával stále na stejném místě, ale jeho vzdálenost od břehů měřeje by se neustále měnila, mořský břeh by se mu přibližoval a jezerní vzdaloval. Stejně se vzdaluje od jezerního břehu i trojitá ingerenční stopa a objevené karlovarské kruhy, což jsou ingerenční stopy vázané na zeminu neměnného terénu, proto zůstávají také stále na stejném místě od doby jejich vzniku.

Prostor umístění bývalého ohrazení, po kterém zůstaly jen ingerenční stopy, je vyznačeno překříženě. Z obrázku 4 je dobře patrné, jak někdy v rozsahu let 90 n.l. až 830 n.l ohrazení zasahovalo až k jezerní hladině a v roce 2000 je tento konec vzdálen již 21 m od okraje jezerní hladiny (od bodu J).

Podle hodnot rychlosti postupu jezerního břehu se v grafu mění šikmost přímek vycházejících z bodu J. Do grafu na obr. 3 i 4 jsou zakresleny plnou slabou čárou přímky vymezující rozsah rychlosti postupu jezerního břehu 0,011 až 0,018 m/rok. Sklon přímky pro mořský břeh odpovídá rychlosti ústupu břehu o 12 m během 1200 až 2000 roků (střední hodnota je 1600 roků, v_P  = 12 m / 1600 roků = 0,0075 m/rok).

Změnou šikmosti kterékoliv šikmé přímky vycházející z bodu "J" (tzn. změnou rychlostí postupu břehů) by nastaly tyto možností:

- kdyby byla šikmá přímka méně strmá, pak by vycházel vznik liniové stopy v pozdější době, ale rok 1000 n.l. a pozdější nepřichází v úvahu, k-kruhy i jejich ohrazení v době mezi rokem 1000 až 2000 n.l. již nemohly vzniknout, kruhové chýše nemohly existovat (shodné k-kruhy byly objeveny v ČR na řadě lokalit pocházejících jen z doby starší než 1000 let);

- kdyby byla šikmá přímka strmější, pak by připadal vznik kruhů na dřívější dobu. Podle určených předpokladů a především podle nálezu trojité linie na pláži jsou však nereálnými přímky vycházející z bodu "J", které by byly strmější než ty vyznačené v grafu.

5. ZÁVĚRY

5.2. Nález kruhů na měřeji má zvláštní význam, dává zcela mimořádnou možnost určit datování karlovarských kruhů, díky neustálému přetváření měřeje během tisíců let, a tak lze při určitých předpokladech určit pravděpodobnou dobu vzniku k-kruhů, což je velmi ojedinělá možnost. Uvedený výpočet je, bohužel, jen přibližný, protože i když operuje s řadou konkrétních hodnot a údajů z polské literatury a z průzkumu terénu, vychází také z jen odvozených hodnot a z řady předpokladů (i když co nejpečlivěji sestavených).

5.3. Zajímavé poznatky vyplývají z obrázků 1 a 2. Na obrázku 1 jsou přes sebe sesazeny dvě mapy ve stejném měřítku, podle umístění obce Lazy a podle jezerních břehů mezi oběma jezery. Mapa se stavem z roku 1612 je velmi nepřesná, přesto charakterizuje, k jakým změnám během staletí dochází: - jezero se zmenšuje, - jen v jedné části jezera Jamno došlo k rozšíření jezera (patrně tím, že se uzavřel široký průliv mezi jezerem a mořem, načež se zvýšila jezerní hladina a jezerní voda zaplavila část pevniny).

5.1. Shrneme-li výsledky výpočtů vztahujících se k měřeji Bukovské, je zřejmé, že při správnosti daných předpokladů karlovarské kruhy nalezené na měřeji Bukovské mohly vzniknout v době první poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu. V případě změny předpokládaných údajů by se doba vzniku posunula. Všechny výpočty jsou prováděny s určitými předpoklady, výsledky tedy nemohou být přesné, přesto dostatečně vyjadřují, jaké hodnoty lze dokonalejším postupem očekávat. Po získání přesnějších hodnot rychlostí změn břehů měřeje bude možné výpočty zpřesnit, avšak nově vypočtený rok vzniku k-kruhů může být pravděpodobně jen v prvém tisíciletí n.l.

Důležitým a velmi významným závěrem z uvedeného je konstatování, že objevené karlovarské kruhy na měřeji Bukovské mohly vzniknout zejména v první polovině prvního tisíciletí n.l., kdy v okolí jezera Bukovo žili Slované! Tento závěr je velmi zajímavý i z toho důvodu, že stejné k-kruhy jsem objevil v Polsku na dalších šesti lokalitách, také na řadě slovanských hradišť v Čechách a již i na dvou lokalitách v Německu. Kdyby se podařilo výpočty upřesnit podle přesnějších hodnot rychlostí změn břehů měřeje, byl by to ještě silnější argument při určování stáří k-kruhů i na zmíněných jiných lokalitách, protože podle shodných charakteristik k-kruhů lze soudit, že i v Čechách a v Německu vznikly karlovarské kruhy zhruba ve stejné době jako v Polsku! Jsou-li karlovarské kruhy ingerenčními stopami po dávných chýších, potom chýše vytvořili pravděpodobně Slované, kteří v té době v Pomoří žili.

Výsledky této studie považuji za velmi významné, proto prosím o sdělení odborných, věcných připomínek a kritik. Podle nich je možné vypracovat dodatek, ve kterém bych uvedl s příslušným jménem připomínky a případně i mé stanovisko.

6. LITERATURA

Nálezové zprávy (NZ), jejichž autorem je Ing. Vlastimil Baumgärtl, popisují průzkumy provedené senzibilními metodami. Zprávy jsou obvykle předávány archivům příslušných archeologických ústavů a archivu KPU Plzeň (Klub psychotroniky a UFO – Sdružení badatelů v psychotronice)

/lit.1/ Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace; Včelka, Plzeň 2001

/lit.2/ Baumgärtl Vl.: Nálezové zprávy (NZ) o senzibilně-archeologických průzkumech, nálezech ingerenčních stop aj. (zprávy byly předány pouze odborným pracovištím a knihovnám) :

/lit.3/ - NZ Hradiště Šárka (Ostrov 1994, 15 s.)

/lit.4/ - NZ Hradiště Starý loket u Karlových Var (Ostrov 1994, 16 s.)

/lit.5/ - NZ Hradiště Stará Plzeň (Ostrov 1996, 7 s.)

/lit.6/ - NZ Pravěká lokalita u Litic u Plzně (Ostrov 1998, 5 s.)

/lit.7/ - NZ Pravděpodobné hradiště Březno u Chomutova (Ostrov 1998, 6 s.)

/lit.8/ - NZ Hradiště Gobes u Karlových Varů (Ostrov 1998, 13 s.)

/lit.9/ - NZ Hradiště Radošov (Ostrov 1999, 6 s.)

/lit.10/ - NZ Pravděpodobné hradiště Květnov u Damic (Ostrov 1999, 7 s.)

/lit.11/ - NZ Terasy pod hradištěm Děvice (Ostrov 1999, 5 s.)

/lit.12/ - NZ Hradiště Libušín (Ostrov 1999, 11 s.),

/lit.13/ - NZ Pravděpodobné hradiště Dalovice (Ostrov 2001, 10 s.,)

/lit.14/ - NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (Ostrov 2001, 9 s.)

/lit.15/ - NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (1. dodatek) (Ostrov 2003 17 s.)

/lit.16/ - NZ Vyhlídková skála u Harry nad Sálou (SRN) (Ostrov 2003, 10 s.)

/lit.17/ - NZ Hora Staffelberg v Německu (Ostrov 2003, 20 s.)

/lit.18/ - NZ Pravděpodobné hradiště Půle u Perštejna (návrh, Ostrov 2003, 8 s.)

/lit.19/ - NZ Nálezy karlovarských kruhů v Polsku (Ostrov 2004, 38 s.)

/lit.20/ - NZ Výpočet pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské v Polsku (Ostrov 2004, 17 s.)

/lit.21/ - NZ Souhrn poznatků o zámeckém parku a jeho okolí v Ostrově n. Ohří Ostrov 2004, 77 s.),

/lit.22/ - NZ Hradiště Závist

/23/ až /29/ reserva

/lit.30/ Skowronek J., Tanty M., Wasilewski T.: Historia Slowian poludniowych i zachodnych (Historie Slovanů jižních a západních); Paňstwowe wydavnictwo naukowe, Waršawa 1977

/lit.31/ Propagační literatura z polského města Darlovo

/lit.32/ Rypniewska K.: Z historii osady rybackiej i nadmorskiego letniska w Czajczu (Košalinskie zeszyty muzealne T. 23) (Z historie rybářské osady a přímořského letoviska v Čajče. Sešity košalinského muzea T. 23); Košalin 1997?

/lit.33/ Augustowski B.: Pobrzeźe Pomorskie (Pomořské pobřeží); Gdańskie Towarzystwo Naukowe 1984

/lit.34/ Ilkiewicz J.: Osada z IV tysiaciecia pne w Dabkach (gm Darlowo) (Osada ze 4.tisíciletí př.n.l. v Doubkách (okr. Darlovo)); Článek ve sborníku ...(?)

/lit.35/ Janocha H.: Darlowo i okolice w pradziejach (Darlovo a okolí v pravěku); článek ve sborníku …(?)

/lit.36/ Bielecka E. :Zámek knížat Pomořských v Darlově, Muzeum Darlowo 2001

7. PŘÍLOHY

7.1. Legenda k obrázkům v příloze

Obr. 1: Na obrázku je zakresleno slabou čárou pobřeží Baltského moře s jezerem Bukovo a s jezerem Jamno. Tečkovaně je přikreslen tvar jezera Jamno podle mapy z let 1612, jejíž část je zobrazena na obr. 2. Celá stará mapa je velmi nepřesná, přesto porovnání obrysů dává určitou představu o změnách jezerních i mořských břehů. Body označené písmeny "A" a "B" vyznačují místa s archeologickými nálezy osídlení z doby cca 4000 př.n.l. Bod označený písmenem "C" označuje plochu, ke které se vztahují výpočty vzdalování objevených karlovarských kruhů. a kde bylo objeveno velké množství k-kruhů.

Obr. 2: Obrázek představuje výřez z mapy pobřeží Baltského moře z roku 1612 až 1618 se zakresleným jezerem Jamno a s částí jezera Bukovo.

Obr. 3: Graf na obrázku je vytvořen v souladu s předpoklady a výpočty v textu pouze pro část měřeje označenou "2" na obrázku 5. Dává představu o možném vývoji, rozměrech a umístění měřeje Bukovské v jednotlivých tisíciletích od svého vzniku do současnosti. Bod "J" znázorňuje jezerní břeh v současné době. Na úrovních některých tisíciletí jsou pro názornost přikresleny svislé řezy napříč měřejí. Přímky v₂ (vycházející z bodu "J") a v_M (vycházející z mořského břehu) spojují body jezerních a mořských břehů, jejich sklon odpovídá předpokladům a výpočtům v textu. Ve vzdálenosti 21 m od bodu "J" a z okraje mořské vodní hladiny vychází na úrovni roku 2000 n.l. svislice ohraničující na jednotlivých úrovních délku ingerenční stopy bývalého ohrazení, která je vyznačena překříženým šrafováním. Z grafu je dobře patrné ve které době zasahovalo ohrazení až těsně k jezeru a naopak jak konec ohrazení byl dříve vzdálen od mořského příboje.

Obr. 4: Graf na obrázku je zvětšeným výřezem levého dolního rohu grafu na obrázku 3. Zakreslené okraje měřeje na úrovni let 90 a 830 představují rozsah období, kdy mohla trojitá liniová stopa a současně i karlovarské kruhy vzniknout.

Obr. 5: Obrázek zobrazuje jezero Bukovo a překřížené šrafování znázorňuje, jak široce a souvisle jsou zarostlé rákosím břehy jezera. Tabulka uvádí hodnoty šíře mělčin zarostlých rákosím u jednotlivých míst jezerních břehů. Body "A","B","C" jsou totožné s body na obr. 1.

Konec zprávy

Přílohy: obrázky 1 až 5