Nálezová zpráva  (Sprawozdanie o nalezieniach)

(Společná zpráva ze 7 lokalit - wspólne sprawozdanie ze 7 lokalit)

 

NÁLEZY KARLOVARSKÝCH KRUHŮ V POLSKU

ZNALEZENIA KARLOWARSKICH  KRĘGÓW W POLSCE

 

Objevy tzv. karlovarských kruhů v r. 2002 a v r. 2004 na místech možných dávných obydlí v Polsku (ve vnitrozemí Polska a u Baltského moře)

Objawy t.zw. karlowarskich kręgów w r. 2002 a w r. 2004 na miejscowośćiach możliwych dawnych osiedleń w Polsce  (w śródziemiu Polski i u Baltyckiego morza)

 

Hlavní části obsahu  (Główne częsci treści):

                 

       1.  Úvodní části: RESUMÉ, úvod, obsah    (Wstępne części, RESUMÉ)

       2.  VŠEOBECNĚ O PRŮZKUMECH V POLSKU     (Obecnie o badaniach w Polsce)

       3.  METODY PRŮZKUMU     (Metody badań)

       4.  PRŮZKUM  POBŘEŽÍ  SLAVSKÉHO  JEZERA    (Badanie brzegu jeziora Sława)

       5.  PRŮZKUM  NA  MĚŘEJI (šíji)  BUKOVSKÉ    (Badanie mierzeji Bukowskiej)

       6. PRŮZKUM OKOLÍ VALU  VE  MĚSTĚ  DARLOVO    (Badanie wału w mieście Darłowo)

       7.  DALŠÍ PRŮZKUMY NA NOVÝCH LOKALITÁCH(Dalsze badania w nowych lokalitach)

       8.  Závěr    (Zakończenie)

       9.  Poznámky, terminologie   (Notatki, nazwy naukowe)                                                             

     10   Literatura

     11.  Přílohy (Obrázky, samostatná příloha na vyžádání)    (Dodatki)

                  

Sepsal  (Napisał) :  Vlastimil Baumgärtl

Vydání zprávy:  Ostrov 2005

 

Resumé:   V r. 2002 zkoumal autor v Polsku poprvé řadu lokalit s cílem objevení neviditelných ingerenčních stop, které mohou být stopami dávného osídlení. Po úspěšných výsledcích pokračoval v roce 2004 a na 7 lokalitách (4 ve vnitrozemí a 3 na pobřeží Baltského moře) objevil zejména typické karlovarské kruhy, vyskytující se ve velké míře také v ČR na slovanských hradištích. Podle dřívějších průzkumů a výzkumů v ČR, a také podle dále popsaných poznatků se jedná v Polsku pravděpodobně o dosud neznámé ingerenční stopy po nejstarším slovanském osídlení. Kromě nich byly neočekávaně objeveny pravděpodobně i mohylové hroby.

Text zprávy obsahuje popisy lokalit a nálezů, úvahy o získaných poznatcích a obrázkovou přílohu. Podle těchto poznatků byla v navazujícím samostatném textu odvozena doba možného vzniku kruhů (což je doba pravděpodobného osídlení na místech nálezů kruhů). Podle výsledku se jedná o pravděpodobnou dobu slovanského osídlení v prvních stoletích našeho letopočtu.

                   Přehled popisovaných objevů

                   (terminologie je uvedena v dalším)

       Nálezy u jezera Slava. Při průzkumech na dvou místech u jezera bylo nalezeno větší množství karlovarských kruhů. Jedná se o stopy pravděpodobného osídlení na velké lokalitě u břehů jezera

       Nálezy na měřeji Bukovské u Baltského moře jsou zvláště zajímavé. Na jedné polovině měřeje bylo objeveno velké množství karlovarských kruhů a trojitá ingerenční linie po pravděpodobném bývalém ohrazení, a dále asi nepoškozené, pravděpodobně dosud neznámé mohylové hroby. Lokalita je mimořádná také tím, že podle trvalých změn jezerního břehu byla podle naměřených hodnot a určitých předpokladů odvozena doba možného osídlení.

       Nálezy v obci Bukowo Morskie u břehu jezera Bukovo. Na zvýšeném vodorovném terénu, velmi výhodném pro osídlení, bylo při krátké prospekci objeveno menší množství karlovarských kruhů. Pravděpodobně je jich na velké ploše mnohem více. Nález upozorňuje, že osídlení kolem jezera Bukovo bylo pravděpodobně dosti početné, patrně lze objevit v okolí ještě další lokality s podobnými stopami.

Nálezy ve městě Darlovo. Nedaleko centra města a zámku bylo objeveno velké množství karlovarských kruhů u velkých historických obranných valů. Výskyt kruhů podél valu naznačuje, že v době vzniku kruhů již valy patrně existovaly. Pokud by se odborně určilo stáří nejstarších částí valu, pak by bylo možno usuzovat na dobu vzniku k-kruhů a na dobu osídlení.

Ve městě Toruň byly objeveny typické karlovarské kruhy v prostoru mezi hradní hradbou a břehem řeky Visly. Jedná se o malý nález při nahodilém, jen orientačním průzkumu. Jeho význam je v poznatku existence kruhů v daném kraji.

Poblíž obce Monkowarsko (severně od města Bydgošč) byly nalezeny typické karlovarské kruhy v polích v okolí malého rybníčku. Opět se jedná o pouze nahodilý, orientační nález, jehož význam je v poznatku existence kruhů v daném kraji.

 

Resumé (po polsku): W rok u 2002 badał autor w Polsce pierwszy raz szereg lokalit s celem znalezienia niewidzialnych ingerencznych śladów, które mogą być śladami po dawnych osiedlach. Po pomyślnych wynikach znów badał roku 2004 i na 7 lokalitach  (4 w śródziemiu a 3 na brzegu Bałtyckiego morza) odkrył zwłaszcza typowe "karlowarskie kręgi", które się znajdują na dużo miejscach, też v Czeskiej Republice na słowiańskich siedliskach. Podług wcześniejszych badań w CR i też podług dalej opisywanych poznań idzie w Polsce prawdopodobnie o dotąd nieznane ingerenczne ślady po najstarszych słowiańskich osiedlach. Oprócz nich byly nieoczekiwanie znalezione prawdopodobnie i mogiłowe groby.

Tekst znalezenia zawiera opisy lokalit i znalezień, rozwagi o uzyskanych poznaniach i obrazowy dodatek. Podług tych poznań była w samodzielnym dziale wywodzona doba możliwego powstania kręgów (t.zn. doba prawdopodobnego osiedlenia w miejscach znalezienia kręgów). Podług wzniku idzie o prawdopodobną porę sławiańskiego osiedlenią w perwszych stuleciach n.e.

 

Przegląd popisywanych odkryć

(Nazwy naukowe zapisane dalej)

Odkrycia u jeziora Sława.  Przy badaniach na dwóch miejscach u jeziora była znaleziona większa ilość "karlowarskich kręgów". Idzie o ślady prawdopodobnego osiedlenia na dużym miejscu przy brzegu jeziora.

Odkrycia na mierzeji Bukowskiej u Bałtyckiego morza są szczególnie ciekawe. Na jednej połowie mierzeji była odkryta duża ilość "karlowarskich kręgów" i potrójna ingerenczna linia po prawdopodobnym dawnym obwarowaniu, dalej może neporuszone, prawdopodobnie do tych czas nieznane mogiłowe groby. Lokalita jest nadzwyczajna też dlatego, że podług trwałych zmian brzegu jeziora była podług namierzonych długości i pewnych przypuszczań wywodzony okres możliwego osiedlenia.

Odkrycia w gmine Bukowo Morskie u brzegu jeziora Bukowo. Na podniesionym horyzontalnym terenie bardzo dogodnym dla osiedlenia, była przy krótkiej prospekcji znaleziona duża ilość "karlowarskich kręgów". Prawdopodobnie jest ich na dużym placu wiecej. Znalezienie zwraca uwagę na to, że siedliska koło jeziora Bukowo były prawdopodobnie w dużej ilośći, zapewne mogą się znaleźć w okolicy jeszcze inne lokality s podobnymi śladami.

Odkrycia w mieście Darłowo. Niedaleko centrum miasta i zamku była odkryta duża ilość "karlowarskich kręgów" przy historycznych obronnych wałach. Znalezienia kręgów podług wału naznacza, że w czasie powstania kręgów już wały zapewne były. Jeżeli by się fachowo okreslił wiek najstarszych części wału, potem by było możliwe wnioskować na czas powstania kręgów i na okres osiedlenia.

W mieście Toruń były odkryte typowe  "karlowarskie kręgi"  w miejscach między murami obronnymi u grodu a brzegiem rzeki Wisły. Idzię o malutkie znalezenie przy przypadkowym, tylko orientacyjnym badaniu. Jego znaczenie jest w tym, że i w takim kraju kręgi istnieją.

Blisko gminy Monkowarsko (na północ od miasta Bydgoszczu) były odkryte typowe "karlowarskie kręgi" w polu, w okolicy małego jeziorka. Idzie tylko o przypadkowo orientacyjne znalezenie i jego znaczenie jest znów w tym, że w  kraju też istnieją kręgi.

 

 

Motto:      "Protož i zásoba všeho toho, co mnoholetým snažením sebrati lze bylo, daleko ještě nepostačuje k jasnému prohlédnutí do všech oborů šeré starožitnosti; ještě vždy vysílá dějezpytec otázek na tisíce nadarmo do temné a hluché noci věkův minulých; a i zableskuje-li se mu tam něco po různu, bývá často pochybno, světlo-li jest, anebo jen bludička!"

 

       Citát z úvodního slova Fr. Palackého k prvnímu dílu jeho spisu Dějiny Národu Českého, vyd. r. 1848

 

                       

              1.       ÚVODNÍ ČÁSTI

                   1.1.      Obsah

              Resumé a přehled popisovaných objevů (česky a polsky)

1.          ÚVODNÍ ČÁSTI  (Wstępne części)

     1.1.         Obsah     (Treść)

     1.2.         Úvod     (Wstęp)

           2.      VŠEOBECNĚ O PRŮZKUMECH V POLSKU  (Obecnie o badaniach w Polsce)

     2.1.    Oblasti, kde byly provedeny průzkumy  (Terytoria, gdzie były prowadzone badania)

     2.2.    Všeobecný popis zkoumaného polského území (údaje z literatury)   Ogólne opisanie badanego polskiego terytoria (dane z literatury)

     2.3.    Málo známé "karlovarské kruhy"   (Mało znajome "karlowarskie kręgi")

     2.4.    Kdy karlovarské kruhy mohly v Polsku vzniknout?  (Kiedy mogly "karlowarskie kręgi" powstać?)

     2.5.    Význam nálezů     (Znaczenie znalezień)

3.      METODY PRŮZKUMU   (Metody badań)

     3.1.    Provádění prospekce   (Przeprowadzanie badań)

4.      PRŮZKUM  POBŘEŽÍ  SLAVSKÉHO  JEZERA  (Badanie brzegu jeziora Sława)

     4.1.   Popis lokalit    (Opis lokalit)

     4.2.    Průzkum lokalit a popis nálezů    (Badanie lokalit i opis znalezień)

     4.3.    Úvaha o poznatcích z lokalit u Slavského jezera   (Rozwaga o znalezieniach)

5.     PRŮZKUM  NA  MĚŘEJI (šíji)  BUKOVSKÉ  (Badanie mierzeji Bukowskiej)

       5.1.    Popis lokality   (Opis lokality)

     5.2.    Průzkum lokality na měřeji Bukovské a popis nálezů   (Badanie lokality na mierzeji Bukowskiej i opis znalezień)

     5.3.    Úvaha o poznatcích z lokality na měřeji Bukovské   (Rozwaga o znalezeniach)

6.      PRŮZKUM OKOLÍ VALU  VE  MĚSTĚ  DARLOVO  (Badanie wału w mieście Darłowo

     6.1.    Popis lokality.   (Opis lokality)

     6.2.    Průzkum lokality a popis nálezů     (Badanie lokality i opis znalezień)

     6.3.    Úvaha o poznatcích z lokality v Darlovu    (Rozwaga o znalezieniach)

7.      DALŠÍ PRŮZKUMY NA NOVÝCH LOKALITÁCH  (Dalsze badania w nowych lokalitach)

     7.l.     Lokalita Bukowo Morskie    (Lokalita Bukowo Morskie)

     7.2. .          Lokalita u obce Monkowarsko   (Lokalita u gminy Monkowarsko)

     7.3.    Lokalita ve městě Toruň    (Lokalita w mieście Toruń)

8.      ZÁVĚR  (Zakończenie)

     8.1.    Význam bádání     (Znaczenie badań)

     8.2.    Kdo žil v Polsku na nalezených lokalitách?  (Výběr údajů z literatury)   (Kto mieszkal w Polsce na znalezionych lokalitach?)

         8.3.          Odpovídají nálezy názorům v literatuře?  ( Odpowiadają znalezenia poglądum w literaturze?

     8.4.    Důvody pro pokračování v průzkumech   (Dowody dla kontynuacji w badaniach)

9.      POZNÁMKY, TERMINOLOGIE    (Notatki, nazwy naukowe)      

     9.1.    Evidenční údaje  (Lokalizace v Polsku aj.)    (Ewidencyjne wiadomości)

    9.2.     Terminologie z oblasti senzibilní archeologie  (Nazwy naukowe)

     9.3.            Vysvětlivky   (Objaśnienia)

10.    LITERATURA

11.    PŘÍLOHY  (Dodatki)

   11.1.    Samostatná příloha na vyžádání    (Niezawisly dodatek)

   11.2.            Obrázky, legenda k obrázkům v příloze   (Obrazki)

 

1.2. Úvod

1.2.1.           Na území České republiky jsem v minulých  letech objevil pomocí speciálních senzibilně-archeologických metod, zejména na řadě dříve odborně zkoumaných slovanských hradišť poměrně velké množství tzv. karlovarských kruhů (k-kruhů). Tyto kruhy jsou dosud málo známou zvláštností těchto zkoumaných slovanských hradišť, a to i pro klasickou archeologii. Jsou to totiž jakési naprosto neviditelné stopy, zatím zjistitelné jen pomocí virgule a vhodných senzibilně-archeologických metod. Obvykle tvoří skupiny po 3 až 5 kruzích, tzv. soukruží, a to i na hradištích, kde se odborně nepodařilo zjistit, jakým způsobem tam většina dávných obyvatel vlastně žila. Podle mnoha indicií, které uvádím v jiném spise, a také na základě několikaletého výzkumu ingerence jsem došel k závěru, že kruhy jsou neviditelnými ingerenčními stopami (viz terminologii dále) po dávném osídlení, konkrétně po obydlích. Tato úvaha se shoduje se všemi nálezy kruhů i charakteristikami míst výskytu na již cca 40 lokalitách v ČR. Po nálezech stop ve tvaru kruhů, obdélníků, linií apod. na místech dávného osídlení v České republice a v roce 2002 i v Německu, bylo nadějné nalézt k-kruhy i v Polsku. Takové poznatky z ciziny mohou být významné, protože, jedná-li se o stopy po lidské činnosti, zejména po postavených obydlích, lze získat porovnání životního stylu a určitou představu o lidu, který na lokalitě kdysi asi žil. Porovnávat lze např. druhy a velikosti stop, charakteristiky jejich tvarů, umístění apod.

1.2.2.           V roce 2002 jsem měl příležitost se této problematice věnovat krátce v Německu, tam jsem k-kruhy a další zajímavé ingerenční stopy objevil na dvou lokalitách (na hoře Staffelberg a u obce Harra nad Sálou). O měsíc později v roce 2002, a znovu v r. 2004 jsem zkoumal řadu nahodilých i vybraných lokalit Polska ve vnitrozemí i na pobřeží Baltského moře (trasu cesty a dále citovaná města viz na obr.1). Prospekci jsem všude zaměřil hlavně na vyhledávání ingerenčních stop. V ČR se mi před odjezdem nepodařilo provést výběr lokalit podle literatury a udělat si soupis vhodných míst k prospekci. Předpokládal jsem, že příslušné údaje snadno získám v Polsku. Očekávání se nesplnilo, potřebné informace se mi v Polsku při cestě získat nepodařilo. Avšak pomocí předpokladů, zkušeností i polských přátel, a zejména studiem map jsem vhodné lokality vytypoval a některé i vyhledal a výsledek byl neočekávaně úspěšný - karlovarské kruhy jsem objevil na 7 lokalitách - ve vnitrozemí i u moře!

 

2.    VŠEOBECNĚ O PR ŮZKUMECH V POLSKU

2.1.   Oblasti, kde byly provedeny průzkumy

       Senzibilně-archeologické průzkumy jsem v Polsku prováděl poprvé v roce 2002. Na základě úspěšných výsledků, které bylo třeba ještě upřesnit, jsem v průzkumech pokračoval znovu v roce 2004, opět s velmi dobrými výsledky. V roce 2002 vedla trasa cesty západní částí Polska k pobřeží Baltského moře oblastmi měst  Zhořelec (Zgorzelec), Zelená Hora (Zielona Góra), Vschova (Wschowa), Lešno (Leszno), Poznaň (Poznań), Kolobřeh (Kołobrzeg), Košalin (Koszalin), Darlovo (Darłowo), Jaroslavěc (Jarosławiec). Nahodilá prospekce s virgulí byla všeobecně v projížděných oblastech neúspěšná, dobré výsledky byly jen na některých předem vybraných lokalitách. V roce 2004 vedla trasa cesty znovu přes Košalin především k již dříve navštíveným lokalitám u jezera Bukovo  a ve městě Darlovo, kde jsem také znovu prováděl průzkumy. Několik nových jsem prováděl na trase mezi městy Košalin a Lodž, z nich byly úspěšné pouze dvě - u obce Monkowarsko (severně od Bydgoště (Bydgoszcz)) a v městě Toruň (Toruń).

 

2.2.  Všeobecný popis zkoumaného polského území (údaje z literatury)

2.2.1. Jezero Slavské. Jedna z oblastí, kde se na rovinách po ústupu skandinávského ledovce vytvořila řada velkých jezer, je mezi městy Nowa Sól a Lešno (Leszno). U obce Slava  (Sława) se rozkládá veliké jezero Slavské (dlouhé cca 9 km), v jeho okolí je řada dalších jezer. Pobřeží tohoto jezera bylo zvoleno k průzkumu s ohledem  na příznivé podmínky pro dávné osídlení (s ohledem na příznivý terén u vodní plochy pro osídlení, zemědělství, rybolov aj.).

2.2.2.           Polské pobřeží Baltského moře je další zajímavou oblastí, protože také vždy mělo dobré podmínky pro osídlení, což se potvrdilo archeologickými nálezy. Podle studií a závěrů provedených Boleslavem Augustovským v knize Pomořské pobřeží /lit.49/ se Baltské moře vytvořilo po zániku skandinávského ledovce. Na počátku moře zabíhalo na mnohých místech do pevniny, tvořilo zálivy, zátoky. Postupně se na pobřeží nanášel písek, také se shromažďoval u ústí zálivů, z písku vyneseného mořem se vytvářely podél břehu duny a dlouhé písečné šíje - měřeje, které na řadě míst oddělily zálivy od moře a tím vytvořily řadu přímořských jezer. Zajímavé území s řadou jezer při pobřeží Baltského moře se rozkládá například mezi městy Kolobřeh a Jaroslavěc. V příjemném a zdravém prostředí vznikly četné přímořské lázně, které mají pláže s velmi jemným pískem. I v dřívějších dobách byla tato krajina vyhledávána k osídlení. Velmi známými, dále zmiňovanými lázeňskými místy této oblasti, kterým je v dalším věnována větší pozornost, jsou v současnosti zejména obce Mielno a Lazy u jezera Jamno, obce Doubky (Dąbki) s osadou Doubkovice (Dąbkowice) a Bukowo Morskie u jezera Bukovo (Bukowo), dále města Darlovo a Jaroslavěc. V této oblasti jsem provedl řadu průzkumů (další okolní pobřeží jsem již nezkoumal). Jak se ukázalo, oblast mezi Košalinem a Darlovem byla pro mé výzkumy neočekávaně velmi zajímavá, proto je nutno jejímu popisu věnovat více pozornosti.

          Minulost darlovské oblasti od nejstarších dob popisuje spis /lit.51, s.13/. V něm se uvádí, že po ústupu skandinávského ledovce nastaly okolo 9. tisíciletí př.n.l. příznivé klimatické podmínky pro osídlení jižního pobřeží Baltského moře, začaly se osídlovat terény v blízkosti jezer, řek a moře. Archeologicky prokázané osídlení je např. z doby cca 3. až 4. tisíciletí př.n.l. (podle výsledků metody C14 3700 až.3300 let př.n.l.) /lit.50, 51/.

Darlovský rajon byl osídlen od nejstarších dob, zejména prostor nynějšího Darlova, kterému je v dalším věnována větší pozornost. Je to velmi výhodné přístavní místo jak při řece, tak u moře, přitom osídlení bylo chráněno mořem, řekou a částečně mokřinami v okolí. Po řece i po moři bylo dobré spojení i se vzdálenějšími místy, území leželo mezi starými obchodními středisky Gdaňsk a Štětín. To vše mělo vliv na dobrý obchodní i jiný rozvoj města od nejstarších dob.

2.2.3.           V době bronzové se kolem r. 1300 př.n.l. začala na západě dnešního Polska rozvíjet kultura lužická. Lid s touto kulturou se považuje za Praslovany, předky pozdějších Slovanů. Žil v rajoně Darlova (skupina kašubská, východopomořská), zabýval se zemědělstvím, rybářstvím a chovem dobytka. Osady byly zakládány blízko vod, obydlími byly (podle literatury) zemnice a polozemnice, také povrchové stavby s dřevěnými sloupky a vyplétanými stěnami. Okolo 5. stol. př.n.l. se na Východním Pomoří v darlovském rajonu vytvořila kultura zvaná "pomořská". Tito lidé se také zabývali zemědělstvím, rybařením a chovem dobytka jako dříve, život však byl již vyspělejší, např. podle archeologických nálezů se již používal čtyřkolový vůz tažený koňmi. Využívaly se předměty z bronzu i ze železa aj..

2.2.4.           Od 2. stol. př.n.l. jsou již zmínky o Venedech s kulturou slovanskou,  vzniklou u řek Odra a Visla na základě kultury lužické a pomořské. V Darlově žili lidé na ostrově i v okolí řeky v povrchových obydlích, literatura uvádí, že stavěli i polozemnice. Kromě zemědělství, rybaření se rozvíjela i řemesla s výrobou železa, a také obchod, zejména s tkaninami a jantarem. Velký rozvoj slovanské kultury nastal v době 1. až 5. stol. n.l.., když byly obchodní styky i s římskými obchodníky, kteří cestovali až k baltskému pobřeží. Metalurgie již měla vysokou úroveň. V 5. a 6. stol. n.l. nastala doba stěhování lidu a rozvoj Západních Slovanů. V oblasti Darlova přetrvával slovanský lid. V době 6. stol. se na Pomoří vytvářejí první společenství místní i teritoriální, postupně sílící. Nastal velký rozvoj celé darlovské oblasti, svědčí o tom řada vykopávek. V 9.-10. stol. se začaly budovat hrady pro obranu území i jako shromaždiště lidu, rozvíjely se osady, také na ploše nynějšího Darlova. Ve 12. stol. vzniklo knížectví slaviensko-slupské, do kterého spadal i region darlovský.

2.2.5.           Osídlení přímořské oblasti mezi městy Košalin a Darlovo od nejstarších dob prokazují četné archeologické nálezy. U obce Doubky byly prováděny výzkumy,  archeologové objevili pozůstatky osady, jejíž existence je speciální metodou datovaná na dobu 3700 až 3300 let př.n.l. /lit.51/, podle dalšího spisu  /lit.50, s.5/ byly u obce Doubky zkoumány dvě lokality, kde na cca 10 výkopech byly objeveny zbytky osídlení mezolitické i neolitické společnosti, které podle zjištění radiouhlíkovou metodou pocházejí z let 3900 až 4300 let př.n.l., tedy z doby před cca 6100 lety.

 

2.2.6            Pobřeží mezi Košalinem a Darlovem. Vlnobitím a větry, zejména při bouřích na moři se z moře vynášel a stále vynáší na břeh písek, ale také ho někdy mořské proudy velmi agresivně odplavují. Suchý, velmi jemný písek je zanášen dál od břehu větrem. tak se utvářejí podél mořského břehu stále existující písečné duny a šíje. Na tvarování pobřeží, vytváření dlouhých, směrově značně vyrovnaných pláží mají vliv vodní proudy při břehu a šikmé nárazy vln. Protáhlé pláže podél pevniny pokračují ve stejném směru i na šíjích přehrazujících bývalé zálivy a zátoky. Takováto šíje, polsky nazývaná "měřeja" (mierzeja), která zcela přehradila zátoku, vytvořila ze zátoky přímořské jezero. Měřeje bývají až několik kilometrů dlouhé, i několik stovek metrů široké. Takto vytvořených jezer je na polském pobřeží Baltského moře celá řada - viz obr. 5. Do nich přitékají řeky a potoky, voda z jezer přetéká do moře obvykle jen malými říčkami (kanály).

 Mořské pobřeží se stále zvolna mění. Neustálým nanášením písku mořským příbojem, ale také odnášením písku mořským proudem. Podél břehu se vrší duny navátého, případně bouřemi naneseného písku, častým severním větrem se písek přesunuje i za duny. Místní lidé tvrdí, že moře písek od břehu většinou odplavuje, dávají příklady, jak silně je často břeh narušen a písek odplaven natolik, že se až odhalují kořeny stromů poblíž mořského břehu, také základy staveb, stojících předtím i desítky metrů od moře. Někdy při velkých bouřích jsou změny pobřeží velmi značné, jak je patrné např. z novinových článků. Ovšem dochází i k naplavování písku, např. jezero Jamno bylo ještě před několika stoletími spojeno s mořem širokým průplavem, dnes je jezero odděleno souvislou, širokou měřejou. Celkový trend během staletí, pravděpodobně i během tisíciletí je prý (konkrétně na měřeji Bukovské) mírné ubývání mořského břehu.

        Také jezerní břehy těchto měřejí se neustále mění. Jezera se plní sladkovodními říčkami a potoky, přinášejícími i množství kalu, který se v jezerech usazuje. Tím  se jezera zanáší, jejich břehy postupují ke středu jezer, trvale a nevratně se zmenšuje jejich vodní plocha.

2.2.7. Jezero Bukovo je pro dále popisované průzkumy zvláště zajímavé. Rozkládá se severovýchodně od Košalina podél mořského břehu v délce cca 9 km, od moře je oddělené stejně dlouhou měřejou. Rozměry a umístěním je podobné sousednímu jezeru Jamno, také je dosti mělké, proto jsou břehy daleko zarostlé rákosím. Měřeja Bukovská se šířkou 0,2 až 0,45 km je poměrně úzká vzhledem ke své délce 9 km. Podél jejího mořského pobřeží jsou naváté písečné duny. Na měřeji je rekreační středisko Doubkovice, na břehu jezera jsou dále obce Doubky (Dąbki) a sousední Bukowo Morskie.

 

2.2.8.           Pahorkatina s Horou Chelmskou je další zajímavou oblastí nedaleko mořského pobřeží a Košalína, byla tam archeologicky prokázána osídlení z různých dob, také praslovanské osídlení. Je jednou ze známých oblastí s nejstarším osídlením v Polsku. Pahorkatina  vyčnívá z okolních rovin východně od Košalina do výšky 137 m Horou Chelmskou (nazývanou také Křižanka). Pahorkatina byla pro svou vyvýšenou polohu a poměrnou blízkost od moře (8 km) vyhledávaná k osídlení i k náboženským obřadům již od nejstarších dob. Z rovin je daleko viditelná a vždy sloužila jako orientační bod. Prokazatelně již od raného středověku, ale jistě i dříve byla Hora Chelmská posvátnou horou. Váží se k ní četné legendy. A tak je kromě geologických a jiných zajímavostí přitažlivá i pro historiky a archeology, kteří na hoře prováděli vykopávky od r. 1905 s mnohými zajímavými výsledky. Na Hoře Chelmské byly objeveny stopy po činnosti lidí již před 4 tisíci lety. Více nálezů je z doby bronzové a železné, zejména z doby prvního tisíciletí př.n.l. Byla však prokázána i kultura praslovanská a lužická. Další významnou dobu měla hora např. v 10. až 12. století jako kultovní místo. Oblast by byla jistě zajímavá pro dlouhodobější senzibilně-archeologickou prospekci, ale pro nedostatek času jsem se k průzkumům této oblasti již nedostal. Po nálezech k-kruhů na mořském pobřeží jsem přesvědčen, že i tato oblast skrývá stejné karlovarské kruhy, jaké jsem objevil i poměrně nedaleko.

 

2.3.  Málo známé "karlovarské kruhy"

2.3.1.           Karlovarské kruhy, soukruží a další ingerenční stopy byly v Polsku a předtím v ČR a v Německu hlavním cílem při každé mé prospekci. Jsou to nálezy velmi zajímavé z řady důvodů a dávají téma k různým úvahám, ale také podnět k dalším širším senzibilně-archeologickým výzkumům. (Co to jsou tzv. "karlovarské kruhy" je vysvětleno v části 9.3.1) Značně překvapující z mých průzkumů je zjištění, že nalezené karlovarské kruhy tvořící soukruží jsou na všech lokalitách v Polsku zcela obdobné nálezům v ČR a v SRN. I když jsem možnost nalezení kruhů v Polsku předpokládal, očekával jsem, že budou mít v dosti vzdáleném, jiném prostředí jiný charakter, například, že se budou vyskytovat třeba jen po dvou v soukruží, ale s většími rozměry apod. Nic odlišného od typických soukruží s k-kruhy v ČR jsem však v Polsku nezjistil, a to přesto, že jsem je tam objevil na 7 lokalitách, někdy značně od sebe vzdálených. Vždy, jako obvykle, tvoří soukruží nejméně 3 kruhy různě velké, přesně a pouze se dotýkající, s průměry obvykle cca 150 až 190 cm, nikdy nepřesahují přes sebe nebo přes sousední kruhy. Stejné charakteristiky mají nálezy kruhů i v ČR. Ta shodnost nálezů, pravidelnost přesně se dotýkajících kruhů a jiné charakteristiky i na lokalitách stovky kilometrů od sebe vzdálených vyvolávají dojem, že se jedná o nějaký přírodní úkaz, vybuzený např. podložím, rostoucím podhoubím apod. Avšak výskyt takto tvořených soukruží (skupin kruhů), vždy se vzájemnými odstupy od sebe, na plochách vodorovných nebo jen mírně skloněných, i jinak vhodných pro primitivní osídlení v chýších signalizuje stopy lidské činnosti. V ČR se kruhy vyskytují na slovanských hradištích, také na plochách dosud důkladněji archeologicky nezkoumaných, jedná se zřejmě o ingerenční stopy po dávném osídlení. Tento závěr zcela odpovídá jak všem nálezům k-kruhů v ČR, tak v Polsku.

 

2. 4.  Kdy karlovarské kruhy mohly v Polsku vzniknout?

Obydlí ve formě chýší nebo stanů  jsou obvykle spojována v literatuře s dobou kamennou. Já jsem však karlovarské kruhy objevil v ČR na všech slovanských hradištích, které jsem dosud zkoumal, v některých případech mají kruhy. i jasnou vazbu na prokazatelně slovanské valy. Podle uvedeného se tedy chýše s kuželovitými díly postavenými na kruhové základně pravděpodobně stavěly i v době slovanského osídlení. Blíže toto téma rozvádím v samostatném spise /lit 1/. Také podle nálezů na měřeji Bukovské a příslušných porovnání vychází doba vzniku k-kruhů, tedy doba existence osídlení lokality, do začátku l. tisíciletí n.l. Z literatury plyne, že v té době žili v darlovské oblasti u Baltského moře Slované, příp. Praslované.      

2. 5.  Význam nálezů  

2.5.1.           Tzv. karlovarské kruhy jsem v Polsku objevil již na 7 lokalitách, ležících na trojúhelníkovém prostoru s délkami stran cca 200 až 280 km, tedy výskyt nelze považovat jen za místní krajovou zvláštnost. S velkou pravděpodobností lze objevit řadu dalších lokalit s k-kruhy jak uvnitř této oblasti, tak i mimo ni. To je významný poznatek, protože podle okolností nálezů k-kruhů jak v Polsku, tak v ČR se pravděpodobně jedná o stopy po osídlení, lze říci po četnějším osídlení, než se dosud uvažovalo, a to z doby prvních století našeho letopočtu - z doby slovanského osídlení. (Tento poznatek je ovšem v naprostém rozporu se stávajícími poznatky české oficiální vědy, která nezná existenci kruhových povrchových obydlí v době počátků našeho letopočtu v Čechách). Podle množství popisovaných nálezů v Polsku, také podle poměrně snadného jejich vyhledávání je zřejmě možné nalézt mnoho dalších kruhů u různých jezer, řek, bažin apod. Znamená to tedy, že slovanského lidu bylo pravděpodobně daleko více, než se dosud předpokládá. Podle shodnosti k-kruhů, soukruží, charakteristik umístění aj. v Polsku i v ČR lze soudit, že na lokalitách s nalezenými k-kruhy žili Slované (Praslované) jak v Polsku, tak v Čechách podle stejných zvyklostí zhruba ve stejné době. Určitější odpověď by byla velmi užitečná a potřebná z nejrůznějších důvodů a hledisek nejen pro polskou historii, ale i pro českou a německou.         

2.5.2.           Význam nálezů spočívá v tom, že upozorňují (nejsou objektivními vědeckými metodami zjistitelné, tedy mohou pouze upozorňovat) archeology, historiky i veřejnost na dosud zcela neznámé úkazy a na místa, kde je možno se pokusit pátrat klasickými archeologickými metodami. Po čistě povrchových, primitivních chýších ze dřeva, kůží, proutí apod. a po primitivní špatně vypálené, snadno se rozpadající keramice se asi nemůže dnes nic najít. Spíše výjimečnými nálezy mohou být např. zbytky zapuštěných dřevěných sloupů ojedinělé střepy apod. Naděje na zdárný výsledek ověřování klasickými metodami jsou sice mizivé, jak ukazují i výsledky vědecké archeologie z ČR z některých slovanských hradišť, přesto naznačují nové pohledy na život a množství Slovanů v dobách počátků našeho letopočtu.

2.5.3.           Výsledek průzkumu u jezera Bukovo je velmi cenný tím, že umožnil provést početní odhad doby vzniku k-kruhů. Budou-li získány oficiální (přesnější) hodnoty změn jezerního břehu, výpočet doby vzniku kruhů bude moci být zpřesněn. Přesto i dosavadní výsledky jsou, podle mého názoru, cenné, protože podle nich k-kruhy mohly vzniknout před cca 1300 až 2000 roky, tedy ne v době kamenné, a že tedy se povrchové chýše s kruhovými částmi základu patrně používaly nejen v době kamenné (primitivní způsob života používá kruhové povrchové chýše dodnes). Výsledek průzkumu v Darlově naznačuje, že by patrně i pomocí znalosti stáří valů v městě bylo možno určit přibližné stáří k-kruhů. Pokračování senzibilně-archeologických průzkumů a event. navazujících klasických archeologických výzkumů na  lokalitách v Polsku může být cenným přínosem pro vědu.

 

3.    METODY PRŮZKUMU

3.1.   Provádění prospekce.

3.1.1.             Prospekci (vyhledávání ingerenčních stop) jsem v Polsku většinou prováděl především z časových důvodů jen zjednodušeným, orientačním způsobem (orientačně - bez detailního dokumentování, zakreslování, fotografování apod.). Detailně jsem zdokumentoval a vyfotografoval jen vybrané významnější nálezy       

3.1.2.             Při prospekci v Polsku jsem zásadně postupoval stejnými způsoby a metodami jako v ČR, s pomocí stejné L-virgule. Takto jsou výsledky vytvářené za stejných podmínek srovnatelné. Senzibilně-archeologická prospekce se provádí zásadně nedestrukčně, tzn. bez narušování a poškozování terénu, staveb, porostu apod.

3.1.3.             Ingerenční stopy lze rozeznat od jiných druhů stop pomocí určitých charakteristik, např. karlovarské kruhy. podle rozložení a umístění kruhů. Aby se předešlo argumentaci, že popisované výskyty kruhů jsou jen nějakými místními zemními anomáliemi apod., je nutno poznamenat, že lze porovnávat nálezy ingerenčních stop v Polsku s nálezy v ČR podle shodných charakteristik, týkajících se tvarů a rozměrů kruhů, intenzity prestace (projevu stopy), charakteru výskytu a umístění apod.

Poznámka:   Podle mého výzkumu ingerenčních účinků, o kterém se zmiňuji v knize Fenomény ingerence a prestace /lit.1/ vznikly karlovarské kruhy s největší pravděpodobností dlouhodobým působením dřeva a kůže na zeminu, což byly patrně stavební materiály malých, velmi primitivních chýší, jednoduše, ale účelně tvořených. K nalezeným kruhovým stopám je odpovídajícím nejjednodušším, nejstabilnějším, a také nejprimitivnějším tvarem chýše jedině kužel. Takový tvar s kruhovou základnou má velkou pevnost konstrukce odolávající sněhovému zatížení i větru, aniž by se tvar bortil., při tom má kužel výhodný, relativně malý povrch, všude oblý, takže potažené kůže dobře přiléhají. To vše při snadném zhotovení. Nad každým kruhem v soukruží patrně stál samostatný dřevěný kužel potažený kůžemi, event. i dalším překrytím. Takto mohla vzniknout dosti robustní stavba, kterou nebylo možno lehce a snadno přemisťovat jako stan. Z toho důvodu užívám pro takovou stavbu výraz "chýše" a ne "stan" přesto, že takovýto typ chýše je tvarem téměř shodný s chýšemi popisovanými v různé literatuře a nazývanými např. "magdalenský stan" (dvojitý, trojitý podle nálezů ve Francii) nebo jako "trojdílná chatka" (podle nálezů na Ukrajině) apod.    

 

4.    PRŮZKUM  POBŘEŽÍ  SLAVSKÉHO  JEZERA

4.1.  Popis lokalit

4.1.1.           Jedním z větších jezer ve střední části západní poloviny Polska je jezero Slavské, které se stalo středem mého zájmu na počátku cesty v r. 2002 a u kterého jsem objevil první polské "karlovarské kruhy". Rozlévá se u města Slava, v prostoru uprostřed mezi většími městy Zielona Góra a Wschowa (Obr.1 a 2, jezero je vyznačeno plně černě). Nehluboké jezero je protáhlé, dlouhé cca 11 km, široké cca 1,5 km. Na severovýchodním břehu zasahuje do jezera úzký poloostrov, dlouhý cca 1 km, který zvlášť upoutal mou pozornost na mapě při vyhledávání vhodných lokalit k prospekci. Severovýchodní pobřeží je písčité, ploché a vyrovnané, s malým sklonem bez větších vyvýšenin, jen některé úseky břehu jsou mírně zvýšeny nad hladinou do cca 3 m, příznivé podmínky mohly vyhovovat dávnému osídlení. Na zkoumané ploše je terén pod stromy většinou bez keřů s nesouvislým travnatým porostem, podmínky pro prospekci jsou velmi dobré. Na jiných březích jezera jsem prospekci neprováděl, terén i tam je asi podobný. Těsné okolí jezera v navštívených místech je rekreační oblastí, terén do vzdálenosti cca 200 - 400 m není zastavěn, je porostlý vysokým řídkým lesem, patrně ani v minulosti nebyl většinou narušen stavbami a výkopy, což je příznivé pro senzibilně-archeologickou prospekci.

4.2.   Průzkum lokalit a popis nálezů

4.2.1.           Původně jsem předpokládal, že stopy po osídlení by se mohly najít na dlouhém poloostrově zasahujícím do jezera, kde jezero vytvářelo dobrou přírodní ochranu S prospekcí jsem začal na začátku řídkého, vysokého lesa, lemujícího břeh jezera, tak se mi podařilo objevit již ve vzdálenosti cca 150 m od břehu prvé karlovarské kruhy. Byly to jen orientační nálezy, přesto jsem objevení prvého k-kruhu v Polsku i za nepříznivých podmínek přijal s nadšením. U břehu je totiž velké koupaliště, proto lesem při krásném počasí procházeli stále návštěvníci, prospekce na této první lokalitě byla tím omezována a znepříjemňována, budila nežádoucí pozornost. Přesto jsem si stačil ověřit, že nalezené kruhy nejsou ojedinělé. Alespoň orientačně jsem vyznačil 3 objevená typická soukruží, tvořená vždy třemi kruhy. Soukruží byla od sebe vzdálena cca 4 až 6 metrů, což jsou větší vzdálenosti, než je obvyklé v ČR, odpovídají dostatku plochy pro osídlení. Na této lokalitě jsem další průzkumy neprováděl. Lze předpokládat, že by se mohlo najít více soukruží, zejména blíže ku břehu, kde začíná velký jezerní poloostrov (byl původně podle mapy vybrán k průzkumu - osídlení na něm mohlo mít velmi výhodné podmínky k obraně). Proti očekávání jsem byl překvapen, že jsem objevil k-kruhy poměrně hodně vzdálené od břehu, navíc na ploše, která má přírodní ochranu (jezerním břehem) zdánlivě jen s jedné strany. Takový výskyt je neobvyklý a naznačuje, že se jedná o širokou plochu, kde patrně bylo velké a souvislé osídlení podél břehu.

4.2.2.           Pro potvrzení předpokladu souvislého osídlení jsem pokračoval v průzkumu na stejném břehu jezera Slava o pár kilometrů jižněji na další lokalitě, tentokrát přímo u břehu, přibližně uprostřed délky východního pobřeží, kde nebylo velké množství návštěvníků. Břeh je tam mírně zvýšen o cca 1 - 3 metry nad vodní hladinou, vysluněné písčité pobřeží je také využívané k rekreaci a ke koupání. Je řídce porostlé vysokými stromy, také zde je terén pod stromy téměř bez křoví a vysoké trávy, dobře schůdný a vhodný pro prospekci. I zde, v okolí jediného hotelu na břehu (hotel Slunéčko?) jsem na vybraných místech u břehu objevil poměrně snadno a s patřičným nadšením 9 soukruží, tvořených 3 - 4 kruhy. Pro nedostatek času jsem prospekci prováděl opět pouze orientačně. Pro dokumentaci jsem však jedno soukruží detailně vyznačil, změřil a vyfotografoval. Na obr. 3a je pohled směrem k jezernímu břehu na kruhy vyznačené pomocí bílých čtverečků. Rukou ukazuji na papírem vyznačené místo vně kruhů, kde virgule signalizovala bývalé ohniště. Na obr. 3b je tvar soukruží překreslen z fotografie, černé body znázorňují místa, kde virgule signalizovala bývalé ohniště. Na obr. 4 je pohled na totéž vyznačení kruhů v obráceném směru (k hotelu). Průměry kruhů jsou 170, 180, a 160 cm,  Průměry kruhů ostatních soukruží jsou jako u předchozích v rozmezí cca 150 až 190 cm (shoduje se s průměry kruhů v ČR). Soukruží jsou dosti daleko od sebe, cca 5 až 10 m. Také na této lokalitě je terén písčitý, vyrovnaný, s nepatrným sklonem daleko od břehu, celkově s dobrými podmínkami pro osídlení. I tato druhá část pobřeží jezera je rekreační oblastí, je obklopena vysokým řídkým, nezastavěným lesem do vzdálenosti až několik set metrů od jezera. Prospekce je tedy možná a dobře proveditelná na velké ploše.

Další vyhledávání kruhů, případně i ingerenčních linií po ohrazení jsem již z časových důvodů provádět nemohl Podle nálezů na první i druhé lokalitě je pravděpodobné, že se k-kruhy vyskytují souvisle na celém severovýchodním pobřeží i dál od břehu, také u dalších nezkoumaných břehů, ale to jsem neměl možnost zkoumat.

4.3.  Úvaha o poznatcích z lokalit u Slavského jezera

4.3.1.           Charakteristika nálezů.  Nález kruhů u jezera Slavského byl významným objevem. Překvapením bylo, že nalezené kruhy jsou řazené do řetězců naprosto stejným způsobem, jako je tomu v ČR, také rozsah průměrů kruhů je zcela shodný., s průměry cca 160 až 190 cm, rozestupy soukruží jsou velké, cca 5 m i víc a se 3 a 4 kruhy. Uprostřed jen největších kruhů a také v místě vně kruhů  signalizovala virgule bývalé ohniště, to je opět podobné nálezům v ČR. Jedná se tedy o typické karlovarské kruhy! Soukruží se vyskytují na místech velmi vhodných k osídlení (posuzováno z více hledisek), to posiluje mé přesvědčení, že se jedná o ingerenční stopy po dávném osídlení. Překvapující je ta shodnost rozměrů i provedení s objevy v ČR. Může to znamenat, že lid v polských i v českých krajinách míval shodný vzrůst, stejné zvyky a způsoby bydlení, tedy že vycházel ze stejných tradic a zkušeností. I když jsem předpokládal možný nález ingerenčních kruhů v Polsku, očekával jsem že soukruží budou mít jiné charakteristiky, například větší kruhy při menším počtu kruhů. Nic takového jsem však nezjistil, a to ani na dalších polských lokalitách s výskytem kruhů.

Zalesněná plocha kolem jezera má poměrně velkou rozlohu, je písčitá, dost vyrovnaná, pro osídlení bylo dostatek místa, proto i rozestupy všech nalezených  soukruží jsou poměrně velké, cca 5 a více metrů. Podle všeobecně velkých odstupů jednotlivých soukruží od sebe byla patrně využívána k osídlení veliká plocha. Je pravděpodobné, že obě lokality nalezené u jezera jsou částmi jednoho velikého celku. Rozlehlá plocha jezera skýtala přírodní ochranu i obživu, i o pitnou vodu jistě nebyla nouze. Lokalita byla tedy velmi vhodná pro osídlení. Jaký charakter mají ostatní břehy jezera, které jsem nenavštívil, neznám, prý jsou podobné. Lze předpokládat, že osídlení bylo i na dalších místech u tohoto jezera, podobně i u jiných sousedních jezer. Při dotazech jsem o nějakém dávném osídlení u Slavského jezera nebo v okolí nezískal žádné informace a ani je nenalezl v literatuře, není prý známo, že by se prováděly nějaké odborné výzkumy. Mnou dotázaní místní obyvatelé možností dávného osídlení byli vždy překvapeni. Nebyly zřejmě dosud nalezeny žádné významnější artefakty, podobně jako na některých jiných slovanských lokalitách. To však nevylučuje primitivní život v povrchových chýších s primitivní keramikou. Z nálezů pomocí virgule nelze dělat konečné závěry, lze však podle nich zaměřit odborné průzkumy a různé předpoklady.

Zatím co hradiště v ČR, např. v horním Poohří jsou obvykle na vyvýšeninách se skalnatým podložím vystupujícím místy až k povrchu, do kterého by se kopaly polozemnice velmi obtížně a obydlí byla asi tedy čistě povrchová, vybudování polozemnic na polských píscích by nebylo příliš obtížné. Proč se tedy i v Polsku nalézají kruhy po pravděpodobném, patrně jen čistě povrchovém osídlení? Důvodů může být několik. Mohlo to být zvykem primitivního lidu - výstavba malých chýší byla jednoduchá, přitom při omezených možnostech zaručovaly kuželové části obydlí pevnou a stabilní stavbu, do které se nedostala jak povrchová, tak spodní voda.

4.3.2.            Co lze ještě zjistit u Slavského jezera pomocí senzibilně-archeologických metod? Systematickou prospekcí dostupných ploch v okolí jezera poměrně rychlým, i jen orientačním způsobem je možno zkoumat i tak velké plochy, jaké jsou u jezera a vyhledávat ingerenční stopy. Tak by se například u jezera mohlo zjistit, zda bylo pobřeží osídleno souvisle nebo jen na oddělených lokalitách, zda bylo osídlení chráněno ohrazením (výskyt valů u jezera prý není znám), jakého typu byly průchody ohrazením (s jakým tvarem a s jakými rozměry) nebo zda se jednalo o otevřené osídlení, má-li lokalita akropoli atp. Z celkové velikosti osídlené plochy by bylo možné odhadnout přibližnou početnost osídlení.

 

5.     PRŮZKUM  NA  MĚŘEJI (šíji)  BUKOVSKÉ

5.1.   Popis lokality  

5.1.1.           Severně od Košalína se rozkládá podél mořského břehu řada jezer, které vznikly přehrazením zálivů písčitými šíjemi. Takto vzniklá dlouhá šíje se polsky nazývá "měřeja". Z jezer, včetně jejich okolí  jsou zvlášť zajímavá - jezero Jamno a jezero Bukovo (obr. 5, 8, 9,  10). Minulost jezera Jamno a příslušné měřeje je zajímavá např. tím, jak velké změny na březích dokáže moře provádět. Svůj průzkum jsem zaměřil především na okolí jezera Bukovo, zejména na měřeju Bukovskou. Prospekce v okolí jezera byla velmi úspěšná, proto je nutno jezero s celým okolím patřičně popsat.

5.1.2.           Jezero Bukovo (Bukowo) je široké 3,2 km a dlouhé 8,8 km, protáhlé těsně podél mořského břehu, od kterého je odděleno stejně dlouhou měřejou Bukovskou, Je sladkovodní, hluboké pouze 2,8 m, bohaté na ryby, téměř u všech břehů zarostlé široce rákosím. Okolí jezera je jen málo vyšší než je hladina jezera, tvoří ho většinou mokřiny, louky i les. Dno jezera jen zvolna klesá, proto může podél břehů růst rákosí ve velké šíři. Dnešní největší osídlení u břehu jezera je v místě, kde je severovýchodní konec měřeje - v obci Doubky (Dąbki). Je to vyhledávané rekreační středisko, protože umožňuje koupání jak v jezeře, tak v moři.

        Část východního břehu jezera má mírně zvýšený terén, na něm je obec Bukowo Morskie s kostelíkem a hřbitovem. Z Doubek vede přes tuto obec silnice kolem jezera směrem ke Košalínu. Kromě jedné samoty již u jezera asi další osídlení není.

       Oblast v okolí jezera byla prokazatelně osídlena již před cca 6 tisíci lety, svědčí o tom archeologické nálezy /lit.50, 51/, patrně i v různých pozdějších dobách, protože jezero vytvářelo výhodné životní podmínky. Obec Doubky s okolím patří do darlovské oblasti. Její vývoj od nejstarších dob je uveden v části 2.2  a v popisu lokality v Darlově.

5.1.3.  Měřeja Bukovská odděluje jezero Bukovo od moře. Je široká cca 180 - 500 m (obr. 14) a dlouhá 8,8 km, táhne se podél celé délky jezera.. Na většině délky je široká cca 180 až 230 m. Více než dvojnásobnou šíři (cca 420 až 500 m) má pouze v délce cca 1100 m na její střední části v okolí kanálu, kterým přetéká jezerní voda do moře. Vedle kanálu, vzdáleného od severovýchodního konce měřeje (od obce Doubky) cca 3,8 km, .je měřeja široká 450 m.  Tato nejširší plocha, zejména část u kanálu je mimořádně zajímavá, získal jsem tam řadu cenných poznatků při prospekci, jak bude uvedeno dále. Kromě souvislé pláže s příbřežní písečnou dunou je dnes měřeja porostlá lesem s vysokými borovicemi, většinou i křovím, tak tomu mohlo být i před staletími. Kromě ploch hustě porostlých křovím jsou pro senzibilně-archeologickou prospekci výborné podmínky. Na měřeji Bukovské je jen několik rekreačních domů v osadě Doubkovice (Dąbkowice) a u kanálu spojujícího jezero s mořem. Jinak je celá plocha měřeje neporušená stavebními zásahy, je chráněnou oblastí, nejsou tam ani kempinkové plochy. Toto je zvlášť příznivá okolnost pro prospekci a archeologickou činnost. Do Doubkovic vede přes kanál silnice, ale vjezd je pro motorová vozidla jen na povolení.

Měřeja má cca 15 - 25 m širokou písečnou mořskou pláž, na kterou navazuje podélná cca 5 až 10 m vysoká duna, vytvořená bouřlivými příboji a větrem, táhne se souvisle po celé délce měřeje. Většina plochy měřeje mezi dunou a jezerem je mírně zvlněná, vodorovná, jen o málo vyšší, než je hladina jezera i moře. Výška a mohutnost cca 10 m vysoké duny je patrná z barevného obr. 7, kde je pohled s jejího vrcholu severním směrem na mořské pobřeží a na severozápadní bok duny, vystavený častým větrům od moře. Vegetace, kromě řídké trávy, se na tomto boku neudrží. Na obr. 6 je pohled ze stejného místa na jihovýchodní stranu duny, v pozadí je vidět hladinu jezera. Tato odvrácená strana od moře je chráněná před ostrými severními mořskými větry a vegetaci se daří, také borovému lesu. Chráněná plocha měřeje má tedy dobré podmínky k osídlení. Záběry jsou z osady Doubkovice, ležící jihozápadně od kanálu na části, kde je jedno z nejužších míst měřeje (obr. 9).

Široká plocha u říčky spojující jezero s mořem byla v minulých dobách velmi výhodná k osídlení. Duny podél mořského břehu bránily ostrým větrům od moře, jezero, propojující řeka a moře tvořily ze tří stran ochranu před zvěří i před nepřítelem. Na přístupové straně mohlo být území dobře bráněné v nejužším místě měřeje, přitom i vzdálenost od konce měřeje je určitou ochranou. Jezero s mořem poskytovaly také potravu, i pitná voda byla dosažitelná.

       5.2.      Průzkum lokality na měřeji Bukovské a popis nálezů

5.2.1            Můj průzkum terénu na měřeji Bukovské byl při prvé prospekci v r. 2002 vybrán podle mapy jako lokalitu výhodnou po někdejší osídlení. Průzkum jsem provedl tehdy na přímořském terénu v Polsku pro úplnost, protože jsem orientační prospekci prováděl při každé příležitosti, také pro zajímavost, protože jsem dosud s takovou lokalitou zkušenost neměl, úspěšnost jsem neočekával. Proto jsem si pro pouze orientační prospekci vymezil jen málo času. Vybral jsem si k ní tehdy místo ve střední části měřeje, těsně u říčky (kanálu) spojující jezero s mořem, tedy místo odhadem nejvýhodnější pro dávné osídlení. Ke kanálu mne s povolením zavezl pan J. Stebelský na malé parkoviště, které je na pravém břehu kanálu. Z toho důvodu jsem průzkum začal úspěšně hned od silnice na této straně kanálu. Tento začátek měl zásadní význam pro všechny následující objevy na měřeji. Stačilo málo - kdyby bylo parkoviště na druhé (levé) straně kanálu a průzkum by byl neúspěšný (jak se ukázalo později), v dalších průzkumech měřeje bych určitě nepokračoval. Jistě bych totiž nepředpokládal, že když na jednom břehu k-kruhy nejsou, že na druhém jich může být mnoho. Výsledky na pravém (severovýchodním) břehu od silnice směrem k moři byly bez dlouhého hledání překvapující. Orientační průzkum dobře schůdného terénu jsem provedl pro nedostatek času pouze v tomto prostoru. (Silnice je od jezerního břehu vzdálena cca 140 m, od mořského břehu cca 300 m). Při této krátké jen orientační prospekci jsem v prostoru hned vedle silnice objevil 3 tříkruhová soukruží, další jsem již nevyhledával, i tak to byl tehdy pro mne úžasný, překvapující objev. Rozměry a charakteristiky nalezených ingerenčních stop ve tvaru kruhů byly opět, jako v předchozích nálezech, s průměry 150 až 190 cm, i soukruží byla tvořena shodně. Bylo zřejmé, že se jedná o typické karlovarské kruhy! Průzkum na jiných částech měřeje jsem již neprováděl, nehledal jsem ani obranné valy či pouhou ingerenční stopu případného někdejšího ohrazení. Při tom nadšení z nálezů kruhů poblíž mořského břehu a při velké spokojenosti jsem si neuvědomil o jak významný objev se jedná a co by se mělo nezbytně ještě zkoumat, zejména vyhledat, kam až zasahuje výskyt kruhů na druhé straně silnice podél kanálu směrem k jezeru. Až dodatečně, při prvém zpracovávání této zprávy v r. 2002 jsem si uvědomil význam objevu, a potřebu důkladného senzibilně-archeologického prozkoumání celé šíře i délky měřeje s cílem přesného zjištění kde všude, a zejména jak daleko od jezerního břehu se k-kruhy vyskytují, existují-li stopy po ohrazení a po průchodech ohrazením apod. Na mou prosbu mi dodatečně v r. 2002 a 2003 polští přátelé sháněli literaturu a různé údaje, zejména pan Jiří Stebelski, který např. osobně měřil dodatečně terén (bohužel, zkoumat s virgulí neumí), získával různé cenné informace, mapy, literaturu aj., spolupracoval i pan Czarek Stebelski, za což jim i dalším nejmenovaným, kteří pomáhali získávat informace, texty a fotografie, velmi děkuji.

       Na základě získaných podkladů jsem v letech 2002 a 2003 sepsal první verzi nálezové zprávy s úvahami o možnostech dalších průzkumů. Při studiu podkladů vyplynul zajímavý poznatek, že měřeja se během tisíciletí neustále rozšiřuje a břehy stále mění tak, že se výsledek jeví jako posouvání měřeje směrem k pevnině. To bylo velmi významné poznání, protože bylo jasné, že pomocí délky posunu, zejména jezerního břehu, lze alespoň přibližně určit dobu vzniku nalezených karlovarských kruhů. Takové určení má mimořádný význam i pro nálezy kruhů v ČR a v Německu. Hodnoty změn břehů pro výpočet se mi nepodařilo zjistit v literatuře, nezjistili je ani polští přátelé. Hodnoty bylo nutno odvozovat z různých jiných poznatků a pomocí předpokladů. Provedl jsem první výpočty a porovnání a výsledkem byla doba vzniku kruhů kolem počátku našeho letopočtu i při uvažování mezních možností. Problematika byla tak zajímavá, že jsem provedl další průzkum měřeje v roce 2004 podle předem sestaveného plánu, opět s upřímnou a ochotnou pomocí pana Jiřího Stebelského z Košalína. Podle informací o nějakém dávném osídlení měřeje, také o nějakých archeologických průzkumech měřeje nebylo nic známo.

5.2.2.           Nová prospekce měřeje Bukovské v r. 2004 zahrnula podle plánu i mimo plán::

a/   detailní průzkum pravého břehu kanálu, zejména části bližší k jezeru, tedy i míst, která byla zkoumána částečně a pouze orientačně již v r. 2002,

b/   detailní průzkum levého břehu kanálu, včetně okolí tohoto břehu,

c/   orientační nesouvislý průzkum měřeje mezi kanálem a obcí Doubky,

d/ souvislý průzkum měřeje od obce Doubky směrem ke kanálu za účelem hledání ingerenční stopy po možném dávném ohrazení osídlené části měřeje, Bylo jasné, že v případě existence valu, po kterém by se táhla liniová stopa, by val mohl být spíše jen málo znatelný, jinak by odborníkům byl jistě dávno známý,

e/  průzkum neočekávaně objevených ploch s pravděpodobnými mohylami.

Průzkumy byly provedeny s tímto výsledkem:

5.2.3.           ad a/:   Terén pravého břehu kanálu (na straně k obci Doubky) je zarostlý lesem, v něm cca 20 až 200 m od břehu kanálu roste dosti hustě, špatně průchodné křoví. Zatím co podél břehu kanálu je možné prospekci dobře provádět, v místech s křovinami by to bylo možné velmi obtížně. Podél celé délky kanálu je poměrně hustý výskyt soukruží s rozestupy 2 až 3 metry, dál od břehu kanálu je výskyt řidší, s odstupy 5 až 10 i více metrů. Směrem k mořskému břehu výskyt kruhů končí cca 100 m od mořského břehu, v místech, kde je již výhled na moře a nezakrytý přístup mořskému větru. U jezerního konce kanálu a přilehlého jezerního břehu jsem objevil k-kruhy nejblíže 20 m od břehu jezera (od viditelné vodní hladiny mezi rákosím, 15 m od rostoucího rákosí), tam končil zmíněný hustý výskyt soukruží a blíže k jezeru se k-kruhy již nevyskytují. Tato vzdálenost je velmi významná pro výpočet a odvození doby vzniku k-kruhů. Na výskyt k-kruhů nejbližších k jezeru jsem se zvlášť pozorně zaměřil, jak bude ještě pojednáno v dalším. Odvození početní i grafické je uvedeno v samostatném navazujícím spise /lit.20/. Na obrázku 15 je pohled z mostu přes kanál na začátek kanálu v jezeře, zmíněná plocha bez kruhů je na levém konci.    

Terén měřeje není zcela rovný. Asi 100 m od kanálu se táhne podél něho val široký přes 10 m a vysoký cca 2,5 m, není jasné, zda je přirozený, nebo uměle vytvořený. i na jeho horní rovné ploše (až nápadně rovné!) jsou k-kruhy. Na této ploše bez trávy, s dobrými podmínkami pro prospekci (nebyl jsem ani rušen procházejícímu podél kanálu), zhruba v polovině šíře měřeje, jsem jedno soukruží s k-kruhy pro dokumentování detailně vyznačil, změřil průměry 1,8, 1,8 a 1,5 m a zjistil, že i zde uprostřed dvou větších kruhů virgule signalizuje bývalá ohniště a jedno další ohniště vně kruhů. Tento průzkum v r. 2004 potvrdil nálezy kruhů v r. 2002.

5.2.4.           ad b/  Terén levého břehu kanálu (jihozápadní) je zarostlý lesem a hustě křovinami již od břehu natolik, že prospekci lze provádět obtížně, dobře jen u břehu a na četných cestách a pěšinách kolem břehu i dál. Výsledek průzkumu je velmi zajímavý: Na této straně kanálu se mi nepodařilo objevit ani jeden kruh, zatím co na protější straně stejně daleko od kanálu je jich velké množství! Schůdnost tohoto terénu je sice špatná, přesto na cestách, a vhodných místech do vzdálenosti cca 30 m od břehu kanálu byly možnosti nalezení kruhů, ale žádný kruh jsem neobjevil. Dále od břehu směrem k Doubkovicím jsem prospekci již neprováděl. Podle tohoto zjištění někdejší osídlení rozmístěné od pravého břehu kanálu zřejmě bylo tímto kanálem ohraničeno a chráněno.

5.2.5.           ad c/   Orientační nesouvislý průzkum měřeje mezi kanálem a obcí Doubky jsem provedl na řadě schůdných ploch, většinou v prostoru mezi silnicí a mořským břehem, ve vzdálenostech cca 100 až 300 m. Terén střední části měřeje je značně porostlý křovinami, zejména při jezerním břehu, prospekci je na něm možné provádět jen místy, jinak velmi obtížně. Téměř na všech schůdných plochách jsem objevil řídce se vyskytující soukruží s k-kruhy. Je pravděpodobné, že při jezerním břehu by bylo možno objevit hustší výskyt kruhů. Ve vzdálenosti cca 1 km od obce Doubky jsem již soukruží neobjevil.

5.2.6.           ad d/   Souvislý průzkum měřeje od obce Doubky směrem ke kanálu  jsem začal od posledního domu v obci, kde začíná les a vstup na měřeju. Záměrem bylo postupovat zhruba středem měřeje podél silnice a souvisle pečlivě hledat liniové zóny, zejména linie vedoucí napříč měřejou. Tato činnost je na měřeji snadná, protože se na níi liniové zóny vytvářené vodou nebo změnami v podloží asi vůbec nevyskytují. Les je do vzdálenosti cca 1000 m dobře schůdný, zejména na jeho začátku. Je protkán řadou cest a cestiček, protože tudy procházejí rekreanti k mořskému břehu. Asi 500 m od posledního domu obce Doubky jsem objevil první přímou, dlouhou liniovou zónu, dokonce trojitou, zřejmě tu hledanou, protože podle selektivní metody se jedná o tři souběžné ingerenční linie vytvořené patrně dřevem. Tyto naprosto neviditelné linie vedou napříč měřejou, od břehu jezera až do mořské vody. (Linie vedou téměř souběžně poblíž současného vyoraného protipožárního příkopu.) Tento objev považuji za velmi významný, zřejmě se jedná o stopy dávného ohrazení osídlené části lokality, proto jsem mu věnoval mimořádnou péči a pozornost a dostatek času. Objevem této trojité linie jsem souvislý průzkum podél silnice skončil. Je tedy možné, že se ještě dále vyskytuje další stopa po ohrazení, možná i obranný val, z časových důvodů jsem již totiž tuto možnost neověřoval. Trojitá linie vymezuje pravděpodobně kdysi osídlenou plochu, táhnoucí se od kanálu.

5.2.7.           Trojitou linii jsem zkoumal pečlivě, celou jsem ji opakovaně souvisle sledoval a zjistil jsem, že všechny tři linie, které tvoří trojitou, vedou spolu stále souběžně, s prakticky stále stejnými vzdálenostmi od sebe. Od první linie, nejbližší k obci Doubky je druhá vzdálena  1,7 m, třetí je od druhé vzdálena 1,1 m. Směr linie má azimut cca 135°. Všechny tři linie začínají ve stejné úrovni 21 m od současné vodní hladiny jezera, viditelné mezi rákosím (terén zvolna klesá do vody bez výrazného břehu, rákosí roste na suché i na zaplavené ploše). Podařilo se mi najít pouze jedno přerušení linií zhruba v polovině šíře měřeje, v místě, kde je v současné době lesní cesta pro pěší, vedoucí souběžně se silnicí. Od tohoto místa linie pokračují přímočaře směrem k moři přes pobřežní val a širokou písčitou pláž, kolmo vstupuje do mořské vody. Umístění linie je na nejužším místě této čtvrtiny měřeje, jejíž zúžení je dobře patrné na leteckých barevných snímcích na obr. 9, 10 a 14. Skutečnost, že linie probíhají právě ve zúžení, kde mohlo být ohrazení nejkratší potvrzuje možnost existence někdejšího ohrazení. Obsažnější vysvětlení k trojité linii jsou uvedena v následující části 5.3 "Úvaha o poznatcích …"

5.2.8.             Přerušení trojité linie.. V místě přerušení ingerenčních liniových stop po bývalém ohrazení lze obvykle na jiných lokalitách vyznačit tvar průchodu nebo průjezdu, kdysi vytvarovaný z hlediska obrany. Linie obvykle zakřiveného průchodu vždy plynule navazují na linie ohrazení. Avšak při vyznačování tvaru místa přerušení trojité linie na měřeji však nastaly velké potíže, a k jednoznačnému výsledku jsem nedospěl přesto, že jsem dost důkladně zkoumal a vyznačoval celé místo přerušení i jeho okolí. Na tomto prostoru se totiž kříží množství liniových ingerenčních stop několika druhů. Pravděpodobně se jedná o ingerenční stopy: a/ zakřivených částí průchodu s tangenciálním tvarem, b/ šikmo přistupujících stop patrně staré, původní cesty, c/ ingerenční stopy na současné lesní cestě  procházející právě místem přerušení, d/ ke složitosti situace přispívají ještě ingerenční linie jiného sousedního nálezu, které zasahují až těsně k místu přerušení trojité linie. Odlišení jednotlivých linií, které se dotýkají a přetínají je velmi náročná, zdlouhavá práce, k níž nebylo dostatek času. Z toho důvodu jsem spleť nalezených a již i detailně vyznačených linií ani neměřil a nefotografoval. Přesto jsem přesvědčen, že se jedná o místo bývalého průjezdu (průchodu) ohrazením, širokého cca 2,5 m a trojitá linie (obvykle se nachází jen dvojitá linie) je ingerenční stopou po ohrazení bývalého osídlení na měřeji. Pro tento závěr svědčí i další poznatky, např., společné ukončení linií 21 m od jezera, existence linií právě v místě zúžení měřeje, stálá šíře trojlinie a stálá souběžnost jejích jednotlivých linií. Další závěry jsou uvedeny v následující části 5.3.

5.2.9            ad e/   Pravděpodobné mohyly jsem objevil na měřeji při průzkumech s virgulí na několika místech. Detailní umístění zde úmyslně neuvádím, je uvedeno pro odborníky v samostatné příloze /lit.21/. 

.   K velmi zajímavým objevům neobvykle velkých kruhových ingerenčních linií s průměrem až 6 m jsem dospěl při průzkumech měřeje zcela náhodou. Při vyhledávání k-kruhů jsem totiž vyznačil na terénu kružnice značně větší nežli bývají kružnice k-kruhů. I když to znamenalo časové zdržení, jednu plochu s tímto velkým kruhem jsem prozkoumal pomocí virgule detailně a pečlivě celou i jejím okolím, vyznačil, změřil a vyfotografoval (viz barevnou panoramatickou fotografii na obr. 11). Vše bylo provedeno naprosto bez porušení povrchu. Překvapením bylo, že jsem takto vyznačil dvě soustředné kružnice s průměry 4,2 a 5,9 m., v jejich středu ovál s rozměry 2,2 x 1,4 m a uprostřed něho obdélník s rozměry 1,4 x 0,55 m. Poté jsem celou plochu zkoumal pomocí speciální selektivní (rozlišovací) metody, která umožňuje určit pravděpodobný druh materiálu, kterým nalezená stopa (zóna) vznikla. Pomocí reakce virgule jsem takto zjistil, že kružnice a ovál jsou pravděpodobně vytvořeny dřevem, přičemž uvnitř obdélníku je úzká zóna vytvořená pravděpodobně kostmi Úmyslně zde neuvádím další poznatky. Podle uvedeného je tedy možné, že se jedná o starou mohylu s hrobem. Hloubku artefaktů vytvářejících nelze s jistotou určit. Nepodařilo se mi ani zjistit, zda se jedná o přímé působení artefaktů nebo o pouhou ingerenční stopu. Podle dotazů v obci se však o nějakých mohylách nic neví. Pro nedostatek času jsem jen orientačně vyhledal ještě několik dalších velkých kruhů na jiných plochách. Ve všech případech se jedná pravděpodobně o nález  mohyl. Blíže o nálezech viz samostatnou přílohu /lit.21/.

5.3.  Úvaha o poznatcích z lokality na měřeji Bukovské

5.3.1.           Závěry po prvním průzkumu na měřeji v  r. 2002

Až dodatečně, po prvé prospekci na měřeji v r. 2002 jsem si při psaní této zprávy uvědomil, jak je nález kruhů na měřeji významný nejen z hlediska místní archeologie, ale i z hlediska mého bádání o k-kruzích Jako v předchozích případech, i na měřeji by bylo užitečné zkoumat plochu důkladněji - zejména zjistit, kde se přesně kruhy vyskytují, zda  po celé délce a šířce měřeje, také jak jsou vzdáleny od jezerního i mořského břehu, pokusit se hledat akropoli, valy a příkopy, které mohly tvořit opevnění nebo vyhledat alespoň liniové ingerenční stopy eventuálního pouhého dřevěného ohrazení a jeho průchody včetně průchodů v něm apod. Podle množství nalezených soukruží, případně podle velikosti plochy, na které se k-kruhy vyskytují je možné dělat další závěry, např.o síle osídlení, lidnatosti,. za předpokladu, že kruhy jsou stopami po obydlích.

. Při psaní zprávy a při dodatečném studiu podkladů o krajině a o měřeji jsem si dále uvědomil další význam nálezů na měřeji, a to jak lze využít stále probíhajících změn břehů měřeje k určení doby vzniku k-kruhů. Taková možnost a jedinečná mimořádnost lokality nemá možná obdoby. I když jsem již objevil tisíce k-kruhů, stále není ještě dostatečně prokázané, ze které doby všeobecně k-kruhy pocházejí. Mimořádnost lokality spočívá v možnosti odvodit přibližnou dobu vzniku kruhů pomocí skutečnosti, že jezerní břeh se neustále nepozorovaně posouvá směrem ke středu jezera vlivem trvalého usazování kalu a jemného písku u břehu do jezerního dna, což způsobuje nevratné narůstání jezerního břehu. Tento děj je velmi pomalý, ale za tisíc let je měřitelný v metrech. Podle mého přání jsem získal od polských přátel dodatečně v r. 2002 a 2003 řadu podkladů - popisů, map, výpisů, novinových výstřižků, informací, ale také různých vzdáleností změřených na měřeji aj., a tak jsem s touto pomocí dospěl k prvním velmi zajímavým, ale neúplným poznatkům i předběžným početně-grafickým výsledkům, které upozornily na další možnosti, ale také na potřebu dokonalejšího, nového upřesňujícího průzkumu.

5.3.2.           Úspěchy nového průzkumu měřeje v r. 2004.            

Díky pomoci polských přátel, a také manželky a dcery mi bylo umožněno znovu, důkladněji provést některé průzkumy v Polsku v  roce 2004 a objevit i nové lokality. Především jsem se zaměřil na měřeju Bukovskou a připravil jsem si, co je nutné detailněji zkoumat. Takto jsem si při novém průzkumu ověřil, kde všude se na měřeji k-kruhy vyskytují a kde ne, kde je stopa po ohrazení, jaká je hustota kruhů apod. Při průzkumech jsem nečekaně objevil i řadu pravděpodobných mohyl,  jejich nález je cenný a jedná-li se skutečně o mohyly, bude asi jejich průzkum odborně následovat. Pro mne však největším úspěchem průzkumu na měřeji bylo zjištění, jak daleko od okraje vodní hladiny jezera končí na břehu výskyt k-kruhů a jak daleko končí ingerenční trojitá stopa po ohrazení od jezerní i mořské hladiny, také že je kromě jednoho přerušení souvislá. .

Podle předpokladu se průzkumem potvrdilo, že se jezero od k-kruhů neustále vzdaluje. V současnosti jsou kruhy i stopy konce bývalého ohrazení vzdáleny od jezerní hladiny již přes 20 metrů. To jsou vzdálenosti dobře měřitelné, dost velké pro prokázání, o kolik se okraj jezerní hladiny (břehu) od doby existence kruhů i ohrazení posunul ke středu jezera vlivem usazenin z jezerní vody, prachu ze vzduchu aj. Kdyby byla známa přesná hodnota, o kolik se břeh za určitou dobu posunuje, bylo by možné poměrně přesně a jednoduše vypočítat i dobu vzniku k-kruhů. Bohužel, tyto hodnoty se nepodařilo získat mně ani mým polským přátelům, proto jsem pro určení alespoň přibližného časového rozpětí vypracoval samostatný navazující spis nazvaný Určení pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské v Polsku /lit.20/, ve kterém za určitých předpokladů neznámou dobu odvozuji výpočtem i graficky. Podle takto získaných výsledků mohly k-kruhy vzniknout v prvních stoletích n.l. Takto lze usuzovat i na. dobu osídlení okolní krajiny, případně dalších podobných lokalit v Polsku. Jsou to zajímavé výsledky, získané podle naměřených hodnot, ale také podle pouhých předpokladů, což význam výsledku poněkud snižuje.

Nález kruhů, linií i pravděpodobných mohyl na měřeji je velkým překvapením pro mne, ale i pro mé polské přátele, i když je známo, že v okolí obce Doubky bylo na několika místech archeologicky objeveno osídlení z doby cca 4000 let př.n.l.. I na jiných lokalitách darlovské oblasti byly objeveny důkazy velmi starého osídlení. Jsou to zajímavé informace, které potvrzují, že přímořská oblast s jezery byla odedávna příznivá pro osídlení. Avšak překvapuje, že asi dosud nebylo známo nic o osídlení a o nějakých archeologických nálezech na měřeji Bukovské, protože se jedná o lokalitu, na které byly vždy dobré podmínky pro osídlení s pitnou vodou, s dobrou ochranou proti nepříteli i dravé zvěři, s dobrými možnostmi rybolovu aj., a s příznivějším životním prostředím oproti bahnitým břehům a mokřinám u jiných břehů tohoto jezera.

5.3.3.             Co lze z dosavadních nálezů ještě odvodit. Podle množství objevených k-kruhů je možné odhadovat početnost osídlení: jen v okolí kanálu a jezerního ústí do kanálu je rozloženo cca 40 až 60 soukruží, což představuje cca 160 až 240 osob. Na celé osídlené ploše mohl být tento počet několikanásobně vyšší. Předpokládejme, že polovina osídlené části měřeje nemohla být využita kvůli křovinám a mokřinám. Kdyby na zbývající ploše stálo na každých 100 metrech podél jezerního břehu průměrně jen 5 chýší a dál od břehu jen 3, bylo by mezi kanálem a trojitou linií na délce 1500 m cca 75  chýší s cca 200 až 300 osobami. Dohromady u jezerního břehu a u kanálu mohlo být cca 120 chýší s cca 500 osobami. To jsou již poměrně vysoké počty, které ve skutečnosti mohly být ještě vyšší.         

5.3.4.  Je zvláštní náhodou, jak došlo k objevu osídlení měřeje, z čehož plynou dalekosáhlé závěry. Původně jsem v roce 2002 při pouze turistické návštěvě pobřeží u jezera Bukovo s určitou, ale jen malou pravděpodobností předpokládal možnost dávného osídlení na měřeji Ihned jsem orientační průzkum s nálezy k-kruhů náhodou úspěšně provedl právě na pravém břehu kanálu, protože je schůdnější než levý a je na něm parkoviště. Kdybych dělal takový průzkum jen na levém břehu kde kruhy nejsou, tedy neúspěšně, nic bych nenašel a žádný další detailní průzkum na měřeji bych asi již neprováděl, nedošlo by k následným úvahám a výpočtům doby vzniku k-kruhů, také bych neobjevil ani pravděpodobné mohyly. Stačilo tak málo a všechny objevy by zůstaly i nadále utajeny!

5.3.5.  Podle nálezů kruhů na lokalitách v Polsku i v ČR lze většinou dospět k různým zajímavým závěrům, ale obvykle nelze určit dobu jejich vzniku. Význam objevů na měřeji spočívá také v tom, že podle shodnosti charakteristik kruhů a soukruží je pak možno uvažovat i se zhruba stejnou dobou vzniku k-kruhů v Čechách a v Německu! Výsledky průzkumů na měřeji jsou nad očekávání dobré a podle mého názoru mají velký význam. Mj.nastiňují i možný směr dalšího senzibilního i klasického archeologického bádání,

 

6.    PRŮZKUM OKOLÍ VALU  VE  MĚSTĚ  DARLOVO

6.1. Popis lokality.

6.1.1.           30 km severovýchodně od Košalína se rozkládá město Darlovo (obr. 5) s rekreačně-lázeňskou přímořskou městskou částí Darlůvko. Ještě o cca 17 kilometrů dále je rekreačně-lázeňské město Jarosławiec (obr. 5). Senzibilně-archeologický průzkum jsem namátkově a bezvýsledně provedl u mořského pobřeží u obou přímořských středisek. Nečekaně jsem však hledané k-kruhy objevil náhodou přímo ve městě Darlovo. Jedná se o zajímavou lokalitu, která dávala naději, že pomůže řešit otázku doby vzniku karlovarských kruhů, proto je nutno podrobněji uvést některé údaje o městě, jehož letecký snímek je na obr. 16 a plán centra města s umístěním valu na obr. 17. Rekreačně-lázeňská část města je na mořském pobřeží u ústí řeky, střed města leží při řece, dál od mořského břehu.

6.1.2.           Darlovo je městem od roku 1270, později bylo nazývané "královským městem". Dosud dobře udržovaný zámek se začal stavět v r. 1382 na břehu řeky. Někde v těch místech stával dříve hrad. Město bylo vždy středem dalekého zájmu, patrně pro svou polohu u ústí řeky do moře, a tak v minulosti toto polské město náleželo v jednotlivých dobách Dánsku, Švédsku, Prusku a Německu. V dnešním Darlově je řada historických budov a památek, popisovaných v literatuře. V dostupné literatuře jsem se však nic nedozvěděl (ani pomocí polských přátel) při první návštěvě města v r. 2002 ani při druhé v r.2004 o zajímavém vysokém a dlouhém valu, který se dodnes táhne nedaleko zámku a řeky, nedostal jsem o něm informace od místní informační služby, z literatury, ani od místních obyvatel. A právě tento val je pro můj výzkum velmi zajímavý, protože jsem vedle něho nalezl dále popisované karlovarské kruhy ve velkém množství a v zajímavé poloze vůči valu.

        Val začíná u parkoviště poblíž zámku, přímou, několik desítek metrů dlouhou částí. Na jejím konci zahýbá směrem k řece a pokračuje s nižší výškou podél neudržovaných mokřin, které jsou na vnější straně u valu. (Pohled na začátek valu je na obr. 18) Dříve patrně tato část byla delší směrem k zámku, jak prokázala virgule nálezem stopy valu na rovné ploše v místech, odkud bylo fotografováno a kde je val již odstraněn (pomocí této stopy by bylo patrně možno vysledovat další bývalé pokračování valu na dosud nezastavěných plochách). Jedná se o poměrně mohutný val - má výšku cca 4,5 m, šířku u paty cca 16 až 20  m, šíři v koruně valu 3,1 až 3,9 m., boky valu mají sklon cca 32°  (Rozměry valu jsou patrné z obr. 18, lze je porovnat s postavou ženy, která stojí na jeho koruně. Snímek je pohledem ve směru podél osy valu.). Celý val je porostlý mohutnými starými stromy.

6.2.  Průzkum lokality a popis nálezů

6.2.1.           Nález k-kruhů v Darlovu byl zcela nečekaný. Náhodou jsme s automobilem parkovali v městě těsně vedle zmíněného vysokého valu. Jako obvykle jsem se při první návštěvě Darlova v roce 2002 pokusil ihned pouze orientačně zkoumat okolí valu a s velkým překvapením jsem snadno objevil na parkovišti na straně valu odlehlé od řeky 5 soukruží s karlovarskými kruhy umístěnými podél valu. Opět s obdobnými rozměry jako na předchozích lokalitách v Polsku, tj. s průměry cca 150 až 190 cm, ale poměrně hustě, s menšími odstupy mezi soukružími, cca 1,5 - 3 m (na obr. 18 je umístění objevených kruhů vlevo od valu vyznačeno šipkou). Pro nedostatek času jsem v r. 2002 další kruhy podél valu nehledal, zbývající čas jsem věnoval v Darlově dotazováním se na historii valu. Nález zaujal mne, manželku i našeho polského přítele v roli průvodce natolik, že jsme svůj program v městě změnili a zaměřili na nejstarší historii města a na shánění informací o ní, zejména jsme se snažili dozvědět něco o valech. Přesto, že se jedná o tak nápadné, rozměrově velké a dlouhé, také velmi staré stavební dílo, nikdo v informační kanceláři ani z dotázaných místních obyvatel o něm nic nevěděl. O historických památkách ve městě je vydána řada pěkných a zajímavých brožur a prospektů, ale o takové raritě – valech není ani zmínka. Je zarážející, že obyvatelé města neví o valu ani něco málo, a že se o něm nezmiňuje ani městská propagační literatura, která se obvykle s takovými historickými zajímavostmi ráda pochlubí. Hledal jsem v literatuře o Darlovu, dodatečně hledali v literatuře i polští přátelé, ale marně. V r. 2004 jsem se písemně obrátil na Městský úřad města Darlova s prosbou o sdělení informací. Odpověděl mi pan Leszek Walkiewicz a poslal kopii zajímavého článku, jehož je autorem /lit.53/, v něm shrnuje záznamy o starém opevnění Darlova a poznatky získané z různých dokumentů. V dopise konstatoval, že na valu se žádné archeologické výkopy a výzkumy neprováděly. Podle článku jsou první zmínky z r. 1312 n.l o opevnění tvořeném především obrannými valy a příkopy, kdy bratři Švjencové (Święcowie) v zájmu rozvoje města vzali na sebe úkol obehnat město obrannými valy a příkopy. Zpočátku byly vytvořeny jen dřevěné palisády, které byly později nahrazeny zemními valy a druhým příkopem. Byly to nákladné investice a budování trvalo řadu let. V roce 1320 již mělo město valy, příkopy i dřevěné brány, opevnění navazovalo na řeku a vodní kanál. Valy se v pozdějších dobách ještě zesilovaly a zdokonalovaly. Bohužel, není známo, jestli první popisované valy se nebudovaly na nějakých menších, již dříve vytvořených valech nebo na zbytcích starších rozpadlých valů. Tato možnost je velmi pravděpodobná, protože je prokázáno, že v místech nynějšího města Darlovo, dříve Dirlov, bývalo vyhledávané obchodní středisko, jistě dost velké a bohaté a lze předpokládat, že si na ochranu vytvořilo kolem osídleného jádra  příkopy i valy, které mohly posloužit v pozdější době jako základ pro vytvoření mohutnějšího opevnění.    To se lze jen dohadovat. Jednoznačnou odpověď může dát archeologický výkop. Jestli se při něm někdy potvrdí existence a doba existence prvních valů, bylo by to velkým přínosem. Do té doby nález karlovarských kruhů v Darlově zůstává jen určitou zajímavostí o někdejším poměrně velkém osídlení.

6.2.2.           V důkladnějším průzkumu okolí valu jsem pokračoval při další návštěvě Darlova v roce 2004. Orientačně jsem zjistil na celé ploše vedle valu, tedy na ploše parkoviště a na přilehlých travnatých plochách velký výskyt zmíněných k-kruhů, rozložených podél valu až k jeho ohbí u mokřin. Další kruhy a soukruží jsem objevil u vnitřní strany valu na úzké ploše mezi patou valu a hradbou uzavřených zahrad. Byla to jediná přístupná plocha na vnitřní straně. Je pravděpodobné, že na zahradách za hradbou lze objevit další soukruží. V místě, kde se val lomí, je v koruně vytvořena poměrně velká plošina, na které jsem objevil dva velké ingerenční kruhy s průměrem 3,8 m, mezi nimi je odstup cca 2 m..

Val, zejména jeho vyšší úsek vedle parkoviště, je zbytkem vysoké obranné zdi.  Na okrajích koruny valu virgule signalizovala zóny vyvolané dřevem, které patrně tvořilo kostru a svislou vnější stěnu bývalé obranné zdi Tomu odpovídá nález dvou oválů (protáhlých kruhů) ze dvou soukruží,  které zasahují až na vnější svah valu (obr. 19) (víc soukruží jsem takto nezkoumal). Mohou to být stopy chýší, které kdysi stály těsně u stěny valu. Vysvětlení je v další části.

6.3.  Úvaha o poznatcích z lokality v Darlovu

6.3.1.           Význam určení doby vzniku k-kruhů.

Doba vzniku karlovarských kruhů je stále nejasný, neprokázaný, velmi zajímavý údaj, podle něho by bylo možno usuzovat na vznik kruhů na různých lokalitách, na dějinné souvislosti apod.. Prokazování stáří neviditelných kruhů, které jsou pouhými ingerenčními stopami je měřením prestace obtížné a nejisté, ale je možné dosáhnout výsledku porovnáváním existence k-kruhů s prokazatelnými souvisejícími artefakty, v tomto případě s valem v Darlově. Je tedy velmi žádoucí zjistit, kdy val vznikl. Stále totiž některé názory tvrdí, že karlovarské kruhy mohou pocházet jen z doby kamenné, protože z pozdějších dob prý není nic známo o existenci kulatých, poměrně malých chýší. Podle mých uvedených poznatků k-kruhy v Darlově jsou umístěny podél valu z obou stran, byly tedy vytvořeny vedle již existujícího valu. Kdyby k-kruhy pocházely z doby kamenné musel by z té doby pocházet i val, což je nepravděpodobné, navíc řada poznatků z jiných lokalit dokazuje, že k-kruhy vznikly všeobecně pravděpodobně v době slovanského osídlení v prvních stoletích n.l..  Je málo možností umožňujících určení stáří kruhů. Darlovské valy nabízejí mimořádnou pomoc. Znalost jejich stáří by mohla pomoci určit vznik k-kruhů na jiných lokalitách i v ČR a v Německu.

6.3.2.           Návaznost soukruží na val. Stejně jako na jiných lokalitách, věnoval jsem i zde zvláštní pozornost návaznosti k-kruhů na val, zejména na umístění kruhů těsně u vnějšího boku valu. Při detailním vyznačování dvou takto umístěných soukruží jsem jejich krajní kruhy objevil dokonce i na boku valu ve tvaru oválů. Zdá se být podivné takové umístění, jestliže kruhy jsou stopami po obydlích. Lze to vysvětlit tak, že tehdy soudobý val měl vnější stěnu s výdřevou téměř kolmou a kruhové chýše byly umístěné až těsně u ní. Existenci takové stěny vyztužené dřevem signalizovala při prospekci virgule v koruně valu. Není však zjistitelné, jestli stěna patřila k soudobému nebo k pozdějšímu valu Odmyslíme-li si nynější vnější svah valu, pak se v půdorysu jeví nalezené ovály jako kruhy umístěné těsně u stěny obranného valu (obr. 19). K tomu je nutno poznamenat, že neviditelné ingerenční stopy mají schopnost se projevovat i přes dodatečně nasypanou vrstvu zeminy, v tomto případě přes sesutou zeminu z valu. A tak kruhy, které byly kdysi obydlími vytvořeny na vodorovné ploše těsně vedle někdejší zdi, se nyní projevují na šikmém boku valu jako ovály. Takovýto výskyt oválů na boku, tedy někdejších kruhů těsně vedle bývalé obranné zdi, není zvláštností Stejný výskyt oválů na boku valu, jsem již objevil v ČR na dvou slovanských hradištích s archeologicky prokázanou kolmou stěnou vyztuženou výdřevou (na Starém Lokti a na Staré Plzni).

6.3.3. Možnosti dalšího průzkumu. Systematickým a detailnějším senzibilně-archeologickým průzkumem by bylo možné na dostupných plochách, např. zahrad objevit ještě další stopy bývalého osídlení, které asi bylo poměrně velké, svědčí o tom dosti hustý výskyt k-kruhů, tedy chýší vně ohrazené části. Na dobře schůdném terénu kolem valu, bez křovin a stromů jsou dobré podmínky k systematickému senzibilně-archeologickému průzkumu, který by jistě odhalil další zajímavosti. Můj průzkum, byl proveden pouze orientačním způsobem, je nedokonalý, přesto je užitečný, protože upozorňuje, kde jsou možnosti objevit něco více.

   

 7.   DALŠÍ PRŮZKUMY NA NOVÝCH LOKALITÁCH

7.l. Lokalita Bukowo Morskie

7.1.1. Popis lokality. Obec Bukowo Morskie leží těsně u východního břehu jezera Bukovo. Vedle malého kostela na málo zvýšené ploše je hřbitov na který navazuje velká vodorovná plocha (louka), což je v obci asi nejvyšší plocha, velmi výhodná pro osídlení v dávných dobách. Ta na straně nejbližší k jezeru je široká odhadem 150 m, směrem od jezera není konec vidět. Strana směrem k jezeru končí nízkým (několikametrovým) svahem, od něhož vede ve vzdálenosti cca 30 m těsně kolem jezera silnice. Právě tato poloha louky zakončená svahem je typickým místem pro výskyt k-kruhů, všiml jsem si toho ze silnice při projíždění. To bylo popudem k alespoň krátkému průzkumu. V okolí jezera s mnohými mokřinami takové zvýšené vodorovné místo bylo jistě vždy velmi výhodné pro osídlení.

7.1.2.  Výsledky průzkumu.  Na rovné ploše nad strání, charakteristické pro výskyt k-kruhů jsem provedl na okraji louky (byla neposečená s hustou vysokou trávou, nechtěl jsem ji pošlapat) neplánovaný, alespoň rychlý orientační průzkum, pro větší průzkum jsem neměl vymezeno dost času. S prospekcí jsem začal při okraji louky, který je nejblíže ke kostelu a ke zmíněné stráni.  Snadno jsem objevil již ve vzdálenosti cca 10 m od cesty vedoucí od kostela ke hřbitovu 3 soukruží s typickými k-kruhy a s obvyklými průměry, vzájemně vzdálená 5 a 6 m. Tyto dost velké rozestupy odpovídají velké ploše, která byla pro osídlení k dispozici. Pro dokumentování jsem jedno soukruží s kruhy o průměru 1,8 , 1,7 a 1,6 m detailně vyznačil a vyfotografoval (viz obr. 12, vyznačení ve vysoké trávě je špatně viditelné, kruhy z obrázku jsou překresleny na vedlejším obrázku 13). S velkou pravděpodobností je asi možno na této velké a výhodně umístěné ploše objevit dost velké množství soukruží. Obec je vzdálena od měřeje Bukovské (kde je objeveno velké množství k-kruhů) jen cca 3 km, z toho vyplývá, že severovýchodní okolí jezera bylo patrně poměrně silně osídleno a že v okolí těchto obcí lze objevit další lokality s bývalým osídlením.

7.2.  Lokalita u obce Monkowarsko

7.2.1.  Popis lokality.  Severně od obce Monkowarsko, ( mezi obcemi Korokowa a Sepólno Krojanskie, asi 40 km severně od Bydgoště) odbočuje od hlavní silnice západním směrem prašná polní cesta. Vede mezi poli kolem skupiny stromů a keřů u malého rybníka vzdáleného od hlavní silnice cca 200 m. Jedná se o lokalitu v polích, bez současného osídlení. Stromy s rybníkem jsou jakousi oázou u velkého pole, proto místo zaujalo mou pozornost a provedl jsem hned orientační prospekci alespoň na cestě.

7.2.2. Výsledky průzkumu.   Na celé 200 m dlouhé přístupové písčité cestě virgule nezaznamenala vůbec žádnou zónu, ale na cestě u rybníka jsem objevil 3  soukruží s k-kruhy, na poli u rybníka byla ještě další soukruží. Lze předpokládat, že u větších rybníků v okolí by bylo možné objevit další soukruží.

7.3.  Lokalita ve městě Toruň

7.3.1.  Ve městě Toruň je starý zachovalý hrad, jeho okrajové zdi jsou nedaleko břehu řeky Visly. Mezi zdí a břehem je parkový trávník a silnice. Trávník, který přímo navazuje na zdi je charakteristickou plochou pro výskyt k-kruhů. Podle předpokladu jsem pouze orientačním způsobem v blízkosti zdí objevil 5 soukruží s typickými karlovarskými kruhy. Význam tohoto i předchozího nálezu je v tom, že rozšiřuje území, kde se k-kruhy vyskytují.

                              

8.    ZÁVĚR

       Přehled výsledků  z průzkumů v Polsku je uveden v úvodní části

8.1.  Význam senzibilně-archeologických bádání v Polsku

8.1.1.           Celá zpráva se zabývá pouze nedestruktivní archeologií, nálezy tzv. ingerenčních stop, zejména karlovarských kruhů, které jsou zcela neviditelné a zatím zjistitelné pouze senzibilně-archeologickými metodami. Výsledky nejsou objektivně (viditelně či existujícími přístroji) průkazné, jsou  napadnutelné a mohou být i snadno zesměšňované, ale přesto mají značný význam, zejména tím, že upozorňují na zajímavá zjištění, o kterých se dosud nic nevědělo, např. na dosud neznámé lokality, místa bývalých staveb, ukrytých základů apod. Představuje se nový, zcela odlišný pohled na pravděpodobný někdejší život, zejména té nejprostší, obvykle i nejnuznější, ale nejpočetnější části dávného lidu, pokud se zachovaly ingerenční stopy. Jsou to zjištění, která často klasická archeologie nemůže získat, protože např. po nuzných povrchových obydlích ze dřeva, kůže, kůry, drnů apod. po staletích většinou nic nezůstane. Přes to za určitých okolností však mohou na terénu zůstat ingerenční stopy po těchto materiálech, ale tyto stopy asi zatím objektivními měřícími způsoby nejsou zjistitelné. Je to škoda, protože pomocí nich lze usoudit na mnohé z minulosti, např. podle stop po bývalých chýších, ohništích, ohrazeních a cestách na způsob života, početnost někdejšího osídlení  apod.

8.1.2.           Podle původního záměru jsem se chtěl jen pokusit v Polsku objevit nějaké stopy po osídlení, zejména kruhové pro porovnání s nálezy v ČR. Pouhé zjištění jejich existence v jakémkoliv provedení je vždy úspěchem. Pokud je najdu, tak pokud možno vyznačuji alespoň tři samostatné nálezy, aby bylo zřejmé, že se nejedná o jeden náhodný objev. Skutečným nadšením tedy bylo nalezení v Polsku prvých tří soukruží u jezera Slavského a potom dalších na jiných lokalitách. Výsledky průzkumů v Polsku předčily očekávání. Zvlášť pozoruhodné při tom je zjištění, že stejně jako v ČR a v Německu, také v Polsku lze najít množství soukruží tvořených třemi a více kruhy, s rozměry průměrně od cca 150 do 190 cm, tedy se stejnými rozměry a dalšími charakteristikami, např. že kruhy tvoří řetězce přesně se dotýkajících, nestejně velkých kruhů se stopami po ohništích atd. Za další úspěch v Polsku považuji poznatky z měřeje Bukovské, které daly podklady k novým pravděpodobným závěrům, že k-kruhy jsou stopami po slovanském osídlení z prvních století n.l. /lit.20/.  Popisované výsledky průzkumů v Polsku obsahují nečekaně velké množství objevených stop po možném osídlení, což upozorňuje na dosud jen tušenou pravděpodobnost, že slovanského lidu bylo před stěhováním národů velké množství, větší, než se dosud předpokládá.

8.2.  Kdo žil v Polsku na nalezených lokalitách? (Výběr údajů z literatury)

8.2.1..          Ve spise Darlovo a okolí v pravěku /lit.51, s.13/ se uvádí, že v době cca 1300 až 300 př.n.l. se v Polsku rozvíjela kultura lužická, lid této kultury lze považovat za Praslovany, předky pozdějších Slovanů. Okolo 5. stol. př.n.l. se vytvořila na Východním Pomoří tzv. kultura pomořská, její lid lze také považovat za středisko rozvoje Praslovanů. Od 2.stol. př.n.l. do 5. stol. n.l. (lit.51, s.22) vznikla kultura venedská mezi dolní Vislou a Baltským mořem, je první kulturou slovanskou.

8.2.2.           Polská kniha Historie Slovanů jižních a západních /lit.44,s.16/ uvádí, že prvním lidem, který se již považuje téměř s určitostí za praslovanský, byli Venedové sídlící v 1. stol. v severovýchodní části tzv. Germánie. Ve 2. stol. n.l. se zmínil Ptolemaios alexandrijský o Venedech jako o "ohromném lidu". Uvádí se dále, že archeologickou kulturu tohoto lidu je třeba hledat v severních okrajích území, které patřilo v prvních čtyřech stoletích kultuře převorské a zarubiniecké. Dosud však archeologicky není kultura tohoto lidu dostatečně probádaná.

8.2.3.           V 6. století n.l. žil slovanský kmen Venedové (Vinidi) na jižním pobřeží Baltského moře a u dolní Visly. Byli to předkové Slovanů západních. Zmínka o nich je u římského historika Tacita. Předpokládá se, že se snížila hustota zalidnění polských zemí v porovnání s dřívější dobou.

8.2.4. V 6. stol. n.l. se objevila v zemích polských i ruských a částečně i v Čechách archeologická kultura, nepochybně již praslovanská, která znamenala značný pokles v porovnání stupně rozvoje kterého dosáhly polské země v době kultury převorské (lit.44, s.17) Snížila se značně úroveň keramické výroby. Zanikla velká seskupení nevelkých hutnických pecí, ve kterých se vyrábělo velké množství železa. Snížila se také značně hustota zalidnění polských zemí v porovnání s dřívější dobou.(??!). Lidé žili výlučně na úrodných půdách, téměř úplně zanikly dřívější obchodní spojení se zeměmi dřívějšího římského imperia.

8.2.5.           Slované, mimo řídkého (?) osídlení v jejich vlastní zemi, dokázali rozvíjet v 6. a 7. stol udivující expanzi při níž opanovali ohromná teritoria (k Alpám, Peloponésu, k Egejskému moři). Byla to bohatýrská doba v jejich historii /lit.44, s.17/.

.

8.2.6.           V historických spisech Prokopia z Cezarei, Teofilakta Simokatty aj. z přelomu 6. a 7. stol. byli Slované charakterizovaní jako barbarský lid zemědělský, který si budoval osady v lesích, nejčastěji uprostřed řek, bažin a močálů /lit.44, s.17/. Jinde se uvádí, že Slované žili výlučně na lesních půdách mj. i na Pomoří jako lid zemědělský. Prokopius z Cezarei tvrdil, že Slované bydlí "v nuzných chatrčích rozstrkaných daleko od sebe" /lit.44, s.18/.

Slované té doby museli žít skutečně značně chudě a primitivně, což potvrzují např. i zmínky o tom, že bojovali v neorganizovaném šiku kopími, luky se šípy, chráněni štíty, často oděni jen do pouhých kalhot v době, kdy protivník měl šiky řazené, organizované a daleko lépe vyzbrojené /lit.44, s.18/.

.

8.2.7.           Podle polské literatury v 6. století "již" (poznámka: teprve!) budovali Slované hrady ze dřeva a zeminy (o použití kamene ke stavbám obydlí nejsou zmínky). Archeologického materiálu o nich v Polsku, stejně jako o nejstarších Slovanech žijících na českém území, je poměrně málo. Mj. i podle toho vznikají domněnky, že se jednalo o velmi řídké slovanské osídlení. V rozporu s tím však Ptolemaios píše o ohromném lidu". .

 

8.2.8.           V době tzv. stěhování národů se Slované stěhovali západním směrem na území, která opouštěli Germáni. Tak Slované obsadili v 5. a 6. stol. nejprve kotlinu Čech, Moravy a Slovenska a po r. 512 země ležící mezi Odrou a Labem /lit.44, s.19/. Jos. Pekař uvádí, že o tom, "kdy a jak se do našich zemí přistěhovali slovanské kmeny, možno pronášet jen domněnky. ...Toto stěhování mohlo dobře naplnit dlouhou dobu 4. - 7. století" /lit.31/

8.3.  Odpovídají nálezy názorům  v literatuře?

8.3.1. V literatuře a v odborných názorech je mj. zásadní rozpor, týkající se celkové hustoty Slovanů ještě před jejich "udivující expanzí". Panuje názor, že slovanské osídlení bylo v Polsku i v ČR poměrně řídké (viz bod 8.2.3, 8.2.4, 8.2.5), což pramení asi z toho, že se o něm tak málo nalezlo a ví. Patrně se ještě neznají mnohé, kdysi osídlené lokality, z nichž se mi pravděpodobně jen několik podařilo objevit. Kromě toho logika upozorňuje, že kdyby Slované na nynějším polském území žili ještě před "velkým stěhováním" skutečně řídce (viz 8.2.4) a daleko od sebe (viz 8.2.5), těžko by došlo k takovému jejich spojení a sjednocení, aby lid dokázal "udivující expanzi", pokud by byl relativně nepočetný. V takovém stavu by byly jednotlivé skupinky lidu malé a navzájem značně izolované vlivem větších vzájemných vzdáleností - nutno vzít v úvahu, že cestování bylo pomalé, obtížné, velmi omezené, stejně pomalu se šířily i zprávy a možné domluvy. Při řídkém osídlení obyvatel žijících v malých skupinách od sebe dost vzdálených by vzájemná domluva a provádění nějakých společných stěhovacích akcí bylo obtížné, těžko uskutečnitelné, zejména když by k tomu nebyly při dostatku vyhovujícího životního prostředí pádné důvody. Úvahy o řídkém osídlení jsou v rozporu s mými poznatky v terénu, popisovanými v této zprávě, protože podle nich byla osídlení poměrně četná a patrně i blízko sebe, v takovém stavu přenos zpráv mohl být rychlý a vzájemné domluvy ke společným akcím možné. Je snad logické, že by lidé z prostor s řídkým osídlením při "stěhování Slovanů" mohli provést "udivující expanzi, při které opanovali ohromná teritoria"?. Asi tomu bylo naopak - takové "velké stěhování" (stěhování národů) se jistě nemohlo týkat jen jednotlivců nebo jednotlivých malých skupin či rodin, muselo dojít k současnému hromadnému přemisťování velkých skupin lidu, kterému patrně v přeplněných oblastech chyběl životní prostor a tím i potřebné životní podmínky.  Nelze ani tvrdit, že lid při onom stěhování všeobecně utíkal z důvodu nesnesitelného prostředí, protože i po onom velkém stěhováni nezůstaly polské krajiny opuštěné. Závěrům o poměrně velkém slovanském osídlení v Polsku plně odpovídají nálezy a zde popisované poznatky z polských lokalit.

8.3.2.   Byli Slované ohromným lidem?  Podle logických závěrů (bez ohledu na poznatky v této zprávě) je zřejmé, že slovanského lidu v původních zemích před jeho expanzí musela být poměrně přemíra, že to musel skutečně být relativně početný, "ohromný lid", když bylo možné, aby se mohla v době stěhování lidu přesunout z polských území velká část lidu do nových krajů, přičemž dost velká část lidu na původním území ještě zůstala. Archeologie takový názor potvrdit nemůže, protože se po velmi chudém, primitivním osídlení, žijícím pravděpodobně jen povrchově, nemůže dnes téměř nic nalézt, tzn. po osídlení patrně jen v povrchových chýších ("nuzných chatrčích" /lit.44/) ze dřeva, kůží, drnů apod., s primitivní špatně vypálenou keramikou, která se časem povětrností rozpadá. A právě nálezy ingerenčních kruhových stop po pravděpodobných malých kruhových chýších spojených do soukruží v lesích poblíž  jezer a řek odpovídají všem starým popisům Slovanů a podle velikosti osídlených ploch a hustoty nálezů k-kruhů je zřejmé, že takto osídlené lokality mohly být relativně dosti početné (sedm nalezených lokalit je jen malou ukázkou z asi mnoha dosud neznámých).

8.3.3.           Je samozřejmé, že archeologie, jako přísná věda faktů, nemůže mluvit o osídlení, natož o velkém osídlení jak v Polsku, tak v Čechách tam, kde nemá viditelné a odborně prokazatelné nálezy. Ale k takovým průkazům by se pravděpodobně mohla dopracovat při respektování a využívání "pouhých" senzibilně-archeologických nálezů jako vodítek při klasické archeologické činnosti, protože na doporučených místech by patrně mohla mít určité výsledky. Vyjde-li se z poznatků a výsledků senzibilní archeologie, je možné zaměřit klasickou archeologii novými aspekty na senzibilně určená místa, kde se sice po bývalých chýších jen ze dřeva a jiného organického materiálu téměř nic nenajde, ale přesto se mohou nalézt alespoň nějaké střepy, opracování kamenů, skal, pozůstatky do země zapuštěných dřevěných sloupků apod. A i kdyby takové nálezy byly jen nepatrné, byly by i tak významné (vzhledem k předchozí naprosté neznalosti lokality) a vyjádřením souhlasu se závěry učiněnými podle senzibilně-archeologických objevů.

8.3.4.   V literatuře se také uvádí opisovaný názor, že Slované často měnili místa bydlení vzdálená až několik desítek kilometrů. Není to ale jasně prokázané. Je to možné, např. při katastrofách, epidemiích apod., ale spíše naopak byli nuceni setrvávat na jednom místě, protože stěhování primitivních lidí muselo být velmi obtížné. Zejména přesun množství kůží na pokryv chýší, na spaní apod., protože ten primitivní lid patrně neměl tažná zvířata (neobjevil jsem žádné stopy tomu odpovídající). Také sama existence dodnes se projevujících k-kruhů podporuje názor, že osídlení muselo na místě existovat dlouho, celá desetiletí, protože by se jinak patrně nevytvořily ingerenční stopy po obydlích tak silně, aby byly zjistitelné ještě dnes.

8.4. Důvody pro pokračování v průzkumech

8.4.1.              Pro detailní průzkumy v Polsku všeobecně jsem neměl dost času. Na každé lokalitě by však bylo dobré vždy provést po jen zběžné senzibilní prospekci na vybraných plochách i systematickou orientační prospekci celých ploch, a podle potřeby i následný detailní průzkum speciálními senzibilně-archeologickými metodami (např. selektivně), případně běžnými archeologickými metodami. Činnosti prováděné na terénním povrchu pouze senzibilně, pomocí virgule, nedestruktivně (bez kopání), přináší mnohá zajímavá zjištění, kterých nelze klasickými metodami obvykle dosáhnout. Poměrně rychlým, i jen orientačním způsobem je totiž možno zkoumat systematicky i větší lokality Tak lze například zjistit hustotu ingerenčních stop, kam až osídlení zasahovalo, zda byla lokalita chráněna jen dřevěným ohrazením (i když se dnes po něm již nic nenajde), jakého typu byly průchody ohrazením (s jakým tvarem a s jakými rozměry), kudy vedly od průchodů cesty apod. Lokalita s velkým osídlením mívá i akropoli s palisádou a s přístupovými cestami, to vše lze také objevit senzibilními metodami. Z celkové velikosti lokality je potom možné odhadnout i přibližnou početnost bývalého osídlení. Je možné, že činnost virgule bude moci převzít archeologická metoda magnetometrická, ta však se ke stejným výsledkům ještě nedopracovala.

8.4.2.           Okolí jezera Slavského je velmi příznivé pro osídlení. V začatých průzkumech by se mělo pokračovat zpočátku opět jen senzibilními metodami, které jsou proti klasickým poměrně rychlé a zatím nenapodobitelné. U jezera by nejdříve mělo být dokonaleji prozkoumáno pobřeží, které je v této zprávě popisované, a to podél břehu i dále od břehu, jsou k tomu dobré podmínky. Je třeba vyhledat, kde končí výskyt kruhů a zjistit, zda lze nalézt nějakou liniovou ingerenční stopu, která obepíná prostor s kruhy, tedy stopu po pravděpodobném pouze dřevěném ohrazení lokality, protože podle dotazů o existenci viditelných zbytků obranných valů místním obyvatelům nebylo nic známo. Současně při vyhledávání linií je třeba hledat i průchody v liniích ohrazení a od průchodů sledovat stopy bývalých cest, které obvykle vedou k akropoli nebo k náčelnickému centru. Postupně by mělo být takto prozkoumáno celé okolí jezera, což by dalo představu o velikosti osídlení. V oblasti se vyskytuje více jezer. I u nich by měl být proveden obdobný průzkum. Tak by se získal přehled o hustotě pravděpodobného osídlení celé oblasti.

8.4.3.           Na měřeji Bukovské jsem v roce 2004 provedl potřebný nezbytný doplňující senzibilně-archeologický průzkum plochy měřeje Bukovské. Zbývá i tak dost možností k dalšímu průzkumu, zejména na dosud nezkoumaných plochách na západní polovině měřeje. Další možnosti k průzkumu jsou na všech plochách podél jezerního břehu, kde se patrně všeobecně vyskytuje dost velká hustota k-kruhů (tyto plochy pro obtížnou schůdnost jsem nezkoumal). Je možné, že se někde ukrývá akropole s odlišným druhem stop po obydlích. Podle přesnějších výsledků nálezů kruhů by bylo možno odhadovat počet osob osídlení. Jedna trojitá linie bývalého ohrazení byla nalezena. Možná, že příčných nebo lokálních ohrazení bylo víc, a že dalším průzkumem by se mohly najít i viditelné obranné valy. V každém případě by se za pomoci zařízení pro hledání kovů v zemi měla prozkoumat místa zmíněných pravděpodobných mohyl, i když není jisté, zda tato zařízení dokážou kovy najít v hlubších hrobech pod mohylami. Přesné udání míst pravděpodobných mohyl není v této zprávě úmyslně uvedeno z důvodu možného poškození, příp. překopání a vykradení popisovaných míst neodborníky. Bližší údaje o mohylách jsou uvedeny jen ve speciálním samostatném doplňku, dosažitelném pouze .odborníkům.

8.4.4. V obci Bukovo Morskie  by se měl provést průzkum celé plochy, kde byla objevena první soukruží. Tak by se získal přehled o velikosti bývalého osídlení. Současně by se měly hledat a zkoumat i další lokality v sousedství, protože je pravděpodobné, že osídlených míst je v okolí jezera Bukovo víc.

8.4.5.           V městě Darlovo by měl být proveden detailní senzibilně-archeologický průzkum těsně podél zmiňovaného valu, po obou stranách valu, také na uzavřených plochách (na zahradách) se zaměřením na prokázání návaznosti k-kruhů na val a na zjištění hustoty výskytu soukruží. Je možno se pokusit hledat stopy jednoduchého ohrazení, které mohlo chránit obydlí vně valu. Najde-li se taková linie, je nutno pokusit se také nalézt průchody tímto ohrazením. Přednostně by ale měl být proveden odborný archeologický výzkum valů výkopem, za účelem zjištění, ve které době byly vytvořeny počátky dnešních valů. Valy při tom také mohou vydat zajímavé artefakty

8.4.6. Pahorkatina s horou Chelmskou nedaleko Košalína je další zajímavou oblastí k senzibilně-archeologickým průzkumům Byla pro svou polohu vyhledávaná k osídlení i k náboženským obřadům od nejstarších dob, jak svědčí objevené stopy po činnosti lidí již před 4 tisíci lety, také z doby bronzové a železné, zejména z doby prvního tisíciletí př.n.l. a byla prokázána i kultura praslovanská a lužická. K průzkumům této oblasti jsem se nedostal, ale po předchozích nálezech k-kruhů jsem přesvědčen, že ukrývá lokality s karlovarskými kruhy.

9 .    POZNÁMKY, TERMINOLOGIE

9 .1. Evidenční údaje

9.1.1.  Průzkumy provedl a zprávu sepsal: Ing. Vlastimil Baumgärtl, důchodce,

bytem 363 01 Ostrov, Horská 856/14.

    Průzkum v Polsku byl proveden  v srpnu 2002 a v červenci 2004 s pomocí polských přátel rodiny pana Zolnierze ve Vschově a rodiny p. Jiřího Stebelského (Jerzy Stebelski) v Košalině. Také zpráva byla s jejich pomocí v r. 2002 až 2005 sepsána (dodali podklady). Veškerá činnost byla prováděna  nezištně jako zájmová  a přátelská.  

9.1.2.           Lokalizace v Polsku:

- jezero Slavské (jez. Sławskie) - nachází se ve střední části Polska u města Slava (Sława), uprostřed mezi městy Zelená Hora (Zielona Góra) a Vschova (Wschowa).

- šíje (měřeja) Bukovská (mierzeja Bukowska) - nachází se na pobřeží Baltského moře mezi mořem a  jezerem Bukovo (jez. Bukowo), cca 25 km severovýchodně od města Košalin (Koszalin).

- val ve městě Darlovo  (Darlowo) - město Darlovo se nachází na pobřeží Baltského moře, cca 30 km severovýchodně od města Košalin (Koszalin).

- Bukowo Morskie - obec na východním okraji jezera Bukovo, cca 22 km severovýchodně od města Košalin, cca 3 km od břehu Baltského moře.

- Lokalita u Monkowarska  -  malá lokalita v polích severně od obce Monkowarsko, ( mezi obcemi Korokowa a Sepólno Krojanskie, asi 40 km severně od Bydgoště).

- Toruň  - polské město 50 km východně od Bydgoště

    9.2.         Terminologie z oblasti senzibilní archeologie

                        V následujícím jsou uvedeny jen stručné definice některých málo známých pojmů. Detailně jsou vysvětleny ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/. 

ingerenční stopa - stopa (zde ovlivnění povrchové zeminy), kterou po sobě zanechává materiál, např. položený na zemině. Stopu lze zjistit jen pomocí virgule, a to po určitou, poměrně dlouhou dobu po odstranění materiálu, který stopu vyvolal. Stopa je naprosto neviditelná, její existence se  neprojevuje ani růstovými či barevnými změnami porostu

ingerenční stopa bodová - ingerenční stopa na malé plošce, např. 20 x 20 cm a menší

ingerenční stopa kruhová - je ingerenční liniová stopa ve tvaru kružnice. Většinou se jedná o tzv. "karlovarský kruh"

ingerenční stopa liniová - ingerenční stopa ve tvaru linie (široké např.cca 10 cm a více). Dvě nebo tři souběžné jednoduché liniové stopy vytvářejí  ingerenční liniovou stopu dvojitou  nebo trojitou

karlovarský kruh, k-kruh - ingerenční stopa ve tvaru kružnice s průměrem obvykle cca 1,5 až 2 m, jen výjimečně bývají i vejčité nebo oválné tvary. Většinou se vyskytují skupinky několika kruhů navzájem se dotýkajících a tvořících řetězec zvaný "soukruží". Podle poznatků z řady hradišť se patrně jedná o ingerenční stopy po základech bývalých povrchových obydlí

monokruh   - ingerenční stopa ve tvaru kružnice, vyskytuje se bez spojení s jinou kruhovou stopou

prospekce (s virgulí)  -  vyhledávání míst, zejména na přírodním terénu, kde reaguje virgule, např. účinkem zemních nebo vodních zón, aquazón aj., také vlivem prestace z ingerenčních stop (prospekce – z lat. prospicere = dívat se vpřed)

selektivní metoda, selektivní metoda vyhledávání ingerenčních stop - speciální senzibilní metoda, při níž lze pomocí virgule a vzorkového materiálu vyhledat i poměrně slabé ingerenční stopy a určit pravděpodobný materiál, který stopu vybudil

senzibilně-archeologická činnost - činnost sledující klasické archeologické cíle bez narušení (destrukce) terénu (např. bez provádění výkopů) Výsledky jsou zatím dosažitelné pouze pomocí lidské senzibility, vhodné virgule a speciálních metod při dobré znalosti zacházení s virgulí a vhodných podmínkách k činnosti

soukruží - řetězec těsně se dotýkajících ingerenčních kruhů

tangenciální průchod (průjezd) levochodý - průchod (průjezd) ohrazením tvarovaný tak, že osa průchodu (průjezdu) při kolmém přístupu k ohrazení směřuje doleva

zemní zóna - přírodní působení (vycházející ze zeminy), na které reaguje virgule.

 

          9.3.         Vysvětlivky

9.3.1. Co to jsou "karlovarské kruhy" a ingerenční stopy. Ingerenční stopy se nalézají všude kolem nás, vytváří je nejrůznější materiály. Na terénu se projevují jako neviditelné stopy zjistitelné jen pomocí citlivé virgule. V tomto spise jsou ingerenčními stopami především karlovarské kruhy a liniové stopy po bývalém ohrazení, které se vyskytují zejména na slovanských hradištích. Podle prvního nálezu na hradišti u Karlových Varů je nazývám "karlovarské kruhy". Výzkum vzniku, možnosti jejich nalezeni aj. jsem popsal ve spise Baumgärtl V.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/. Z výzkumu vyplynul mj. i zajímavý závěr, že karlovarské kruhy jsou ingerenčními stopami po dávné lidské činnosti, s největší pravděpodobností stopami v místech, kde stály kruhové chýše ze dřeva a kůží. povrchové, nezahloubené (v zemině pod kruhy se nenachází nic zajímavého, zemina se neodlišuje od jiné v okolí). Několik kruhů těsně se dotýkajících tvoří řetězec zvaný soukruží. Nad každým kruhem v řetězci pravděpodobně kdysi stála pevná kuželová kostra z dřevěných tyčí a celek byl potažen kůžemi, drny apod. Odborníkům taková kruhová obydlí na slovanských hradištích nejsou známa, nic se po nich, kromě pouhých ingerenčních stop, nezachovalo. Podle různých poznatků z ČR k-kruhy vznikly pravděpodobně v době 1. tisíciletí n.l. Pod ingerenčními stopami liniovými, vzniklými obvykle od konstrukce dřevěného ohrazení se v zemině také nic nenachází, kromě míst, kde byly dřevěné kůly zapuštěny hlouběji do země. Popisy nálezů k-kruhů a jiných ingerenčních stop na různých lokalitách jsou v příslušných nálezových zprávách - viz seznam literatury.

          Karlovarské kruhy jsem již objevil kromě ČR a Polska také v Německu, tedy již na území dlouhém cca 600 km, tj.. od města Staffelstein (SRN), přes ČR k polskému pobřeží Baltského moře.

          Bližší informace o výskytu karlovarských kruhů, charakteristikách výskytu aj. jsou uvedeny v samostatných zprávách a publikacích - viz seznam literatury.

9.3.2. Způsoby provádění senzibilně-archeologické prospekce. Tato nálezová zpráva podává popis mého průzkumu senzibilně-archeologickými metodami pomocí virgule, který jsem prováděl  v Polsku stejným způsobem jako na dříve zkoumaných lokalitách v Čechách. Jedná se o průzkum povrchu plochy terénu nedestruktivně, pouhým vyhledáváním zónových anomálií a zejména ingerenčních stop, vše za pomoci L-virgule, tzn., že nikde nebylo kopáno ani nebyl jinak narušen povrch. Nejčastějšími objevy, jsou ingerenční stopy ve tvaru kružnic a dlouhých linií. Takových stop při průzkumech vyhledávám na každé lokalitě vždy více, nikdy se tedy nejedná o nějaký náhodný, ojedinělý nález.

9.3.3. Při prospekci se sleduje reakce virgule. Reaguje-li virgule na nějaké popudy, je nutno určitými metodami vyhodnotit, zda se jedná o ingerenční stopu, vodní či jinou zónu. Hledanou stopu vyznačuji obvykle pokládáním bílých značek na terén. Řada značek představuje tvar nalezené stopy (viz obrázky v příloze). Vyznačenou stopu při detailním průzkumu podle potřeby i opakovaně zpřesňuji, hledám její pokračování v okolí, změřím, zaměřím polohově i vůči světovým stranám, zakreslím a případně i vyfotografuji. Celkově je to únavná a zdlouhavá práce, proto většinou zjišťuji kruhy a soukruží jen orientačně, tzn. že vyznačené kruhy nezpřesňuji, nezaměřuji, nefotografuji, obvykle pouze změřím a orientačně zakreslím do nákresu lokality  


10.     LITERATURA

/lit.1/              Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace; Včelka, Plzeň 2001

/lit.2/            Baumgärtl Vl.: Nálezové zprávy (NZ) o senzibilně-archeologických průzkumech, nálezech ingerenčních stop aj. (zprávy byly předány pouze odborným pracovištím a knihovnám) :

/lit.3/            - NZ  Hradiště Šárka  (Ostrov 1994, 15 s.)

/lit.4/            - NZ  Hradiště Starý loket u Karlových Var  (Ostrov 1994, 16 s.)

/lit.5/            - NZ  Hradiště Stará Plzeň  (Ostrov 1996, 7 s.)

/lit.6/            - NZ  Pravěká lokalita u Litic u Plzně  (Ostrov 1998, 5 s.)

/lit.7/            - NZ  Pravděpodobné hradiště Březno u Chomutova  (Ostrov 1998, 6 s.)

/lit.8/            - NZ  Hradiště Gobes u Karlových Varů  (Ostrov 1998, 13 s.)

/lit.9/            - NZ  Hradiště Radošov  (Ostrov 1999, 6 s.)

/lit.10/          - NZ  Pravděpodobné hradiště Květnov u Damic  (Ostrov 1999, 7 s.)

/lit.11/          - NZ  Terasy pod hradištěm Děvice  (Ostrov 1999, 5 s.)

/lit.12/          - NZ  Hradiště Libušín  (Ostrov 1999, 11 s.),

/lit.13/          - NZ  Pravděpodobné hradiště Dalovice  (Ostrov 2001, 10 s.,)

/lit.14/          - NZ  Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (Ostrov 2001, 9 s.)

/lit.15/          - NZ  Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (1. dodatek) (Ostrov 2003 17 s.)

/lit.16/          - NZ  Vyhlídková skála u Harry nad Sálou (SRN) (Ostrov 2003, 10 s.)

/lit.17/          - NZ  Hora Staffelberg v Německu (Ostrov 2003, 20 s.)

/lit.18/          - NZ  Pravděpodobné hradiště Půle u Perštejna  (návrh, Ostrov 2003, 8 s.)

/lit.19/          - NZ  Nálezy karlovarských kruhů v Polsku  (Ostrov 2004, 38 s.)

/lit.20/          - NZ Určení pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské v Polsku  (Ostrov 2004, 17 s.)

/lit.21/ - NZ (důvěrná) Pravděpodobné mohyly na měřeji Bukovské v Polsku (Ostrov 2004, 8 s.)

/lit.22/          - NZ  Souhrn poznatků o zámeckém parku a jeho okolí v Ostrově n. Ohří (Ostrov2004, 77 s.),

/lit.23/          - NZ  Hradiště Závist

/24 až 29/ reserva

/lit.30/  Dvořák P.: Odkryté dějiny; Mladá fronta, Praha 1984

/lit.31/          Pekař J.: Dějiny československé;  vyd. a nakl. AGENTURA TIP Š  +  nakl.                                         Akropolis, Praha 1991

/lit.32/   Kuna M. a kol. :  Nedestruktivní archeologie;  Academia, Praha 2004

/lit.33/   Bílek J.:  Hádanky naší minulosti; Euromedia Group, 2002

/lit.34/   Knápek  Z.:  Kniha pro každého Kelta; Rubico, Olomouc 1999

/lit.35/          Šolle M.: Staroslovanské hradisko; Praha 1984

/lit.36/          Sklenář K.: Památky pravěku na území ČSSR; Orbis, Praha 1974

/lit.37/          Beranová M.: Zemědělství starých Slovanů

/lit.38/          Elsner J.: Rukověť slovanské archeologie

/lit.39/          Chropovský B.: Slované

/lit.40/          Turek R.: Čechy na úsvitě dějin

/lit.41/          Hrala J.: Malý labyrint archeologie; Praha 1976

/lit.42/          Váňa Z.: Objevy ve světě dávných Slovanů; Odeon, Praha 1977

/lit.43/          Palacký Fr.: Dějiny Národu Českého; nakl. B. Kočí, Praha 1907

/lit.44/          Skowronek J., Tanty M., Wasilewski T.: Historia Slowian poludniowych i                                            zachodnych (Historie Slovanů jižních a západních); Państwowe wydawnictwo                                  naukowe, Waršawa 1977

/lit.45/          Janocha H. W., Lachowicz Fr. J.: Góra Chelmska; KTSK, Koszalin 1991

/lit.46/          Kroczyński H.: Kołobrzeska konkatedra; Koszalin 1984

/lit.47/          Propagační literatura z polského města Darlovo

/lit.48/  Rypniewska K.: Z historii osady rybackiej i nadmorskiego letniska w Czajczu (Koszalińskie zeszyty muzealne T. 23) (Z historie rybářské osady a přímořského letoviska v Čajče. Sešity košalinského muzea T. 23); Košalin 1997?

/lit.49/  Augustowski B.: Pobrzeźe Pomorskie (Pomořské pobřeží); Gdańskie Towarzystwo Naukowe 1984

/lit.50/  Ilkiewicz  J.: Osada z IV. tysiąclecia p.n.e. w Dąbkach (gm Darłowo) (Osada ze 4.tisíciletí př.n.l. v Doubkách (okr. Darlovo)); Článek ve sborníku ...(?)

/lit.51/  Janocha H.: Darłowo i okolice w pradziejach (Darlovo a okolí v pravěku); článek ve sborníku …(?)

/lit.52/  Bielecka E.:  Zamek Ksiąźąt Pomorskich w Darłowie (Zámek knížat Pomořských v Darlově), Muzeum Darłowo 2001

/lit.53/  Walkiewicz L.: Obwarowania miejskie Darłowa (Opevnění města Darlova); Článek v "Wędrowiec Zachodniopomorski" č.14/2004.

 

                   11 .         PŘÍLOHY 

   11.1.         Samostatná příloha na vyžádání: 

   Baumgärtl Vl.:  Pravděpodobné mohyly na měřeji Bukovské v Polsku (Nálezová zpráva s přílohou, Ostrov 2004) /lit.21/.         

   11.2.         Obrázky, legenda k obrázkům v příloze

   Všechny snímky jsou v originále kvalitními barevnými fotografiemi

Obr. 1:        Mapa zkoumaného polského území. Čárkovaná čára vyjadřuje trasu cest, při nichž byly prováděny senzibilně-archeologické průzkumy.

Obr. 2:   Mapa okolí Slavského jezera. Jezero je v kruhu vyznačeno výrazně černě.

Obr. 3:        Na obr 3a je snímek vyznačených karlovarských kruhů ve střední části severovýchodního pobřeží Slavského jezera, s pohledem směrem k břehu jezera. Vyznačení je provedeno pomocí bílých značek, které jsou na trávě špatně rozeznatelné. Na obr. 3b jsou překresleny kruhy ze snímku. Černé body uvnitř kruhů a bod vně kruhů, na který ukazuje ruka, vyjadřují místa, na nichž virgule signalizuje bývalé ohniště.

Obr. 4:        Na snímku jsou stejné kruhy jako na obrázku 3, avšak fotografované v opačném směru.

Obr. 5:        Nákres části polského pobřeží Baltského moře s vyznačením jezer a větších měst poblíž břehu. Jezera jsou vyznačena černě.

Obr. 6:        Pohled z vrcholu duny, která odděluje jezero Bukovo od moře. Schodiště dává představu, jak je duna vysoká. V pozadí za domy je vidět část jezera Bukovo.

Obr. 7:        Pohled ze stejného stanoviště na vrcholu duny jako při snímku na obrázku 6, ale směrem k moři. Světlý pás je písečná mořská pláž na měřeji Bukovské. Na snímku je patrné, jak výrazně chrání vysoká duna území na straně k jezeru před severními větry: Zatím co na snímku na  levém boku duny, tj. na severozápadním, neroste kromě odolné trávy nic, na pravém boku chráněném před větry je bujná vegetace a dobré podmínky k osídlení.

Obr. 8:        Letecký pohled na obec Doubky (Dabki). V pravém rohu je konec jezera Bukovo.

Obr. 9:        Letecký pohled na měřeju Bukovskou. Vpravo je jezero Bukovo. Na snímku je dobře patrné, že trojitá liniová stopa po bývalém ohrazení probíhá v užším místě měřeje.

Obr. 10:       Letecký pohled jako předešlý, ale z větší dálky, je na něm i konec sousedního jezera Jamno.

Obr.. 11:      Pohled na pravděpodobnou mohylu, uprostřed kruhů je vyznačen obdélník v oválu (hrob?)

Obr. 12, 13:  Snímek k-kruhů u obce Bukowo Morskie a překreslené kruhy ze snímku.

Obr.14:        Nákres jezera Bukovo a měřeje Bukovské.

Obr. 15:       Pohled na kanál spojující jezero Bukovo s mořem, v pozadí je jezero.

Obr. 16:       Letecký pohled na město Darlowo. Šipka ukazuje na místo, kde se nalézá val, jehož snímek  je na obr. 18.

Obr. 17 : Zjednodušený nákres centra města Darlovo, spojení s lázeňskou částí Darlůvko na  břehu  moře a na řeku protékající městem. Plocha ohrazená valem, kde bývalo pravděpodobně nejstarší osídlení, je vyšrafována překříženě. Šipka směřuje k místu, kde byl vyfotografován val.

Obr. 18:  Snímek valu v městě Darlovo ve směru podélné osy přímé části valu. Vzadu je vidět zalomenou část valu. Podle stojící ženy na vrcholu valu si lze udělat představu o jeho velikosti. Šipka směřuje do míst, kde byly nalezeny karlovarské kruhy.

 

Konec

 

Přílohy:  4 listy s obrázky