KPU Karlovy Vary

Průzkum provedl: Ing. Vlastimil Baumgärtl, důchodce (bytem 363 01 Ostrov, Horská 856/14), v červenci 2002
Spolupráce: pomoc s vyhledáním literatury: paní Marleen Babiarczyková, pomoc při realizaci průzkumu: pan Ingo Babiarzcyk, oba z Harry nad Sálou (SRN). Veškerá činnost byla prováděna nezištně jako zájmová činnost
Autorství: Zprávu napsal a autorem všech snímků i kreseb je Ing. Vlastimil Baumgärtl, vše bylo vytvořeno v r. 2002 až 2004

Lokalizace v Německu: Pravý břeh přehradního jezera Bleilochtalsperre, kterým protéká řeka Sála (horní tok), naproti obci Harra nad Sálou, která se rozkládá na levém břehu

Obsah:
1. Úvodní části (resumé česky, německy (deutsch), úvod, terminologie)
2. Popis lokality
3. Průzkum lokality a popis nálezů
4. Závěry z průzkumu
5. Literatura
6. Přílohy (vysvětlivky, obrázky s legendou)
Vydání zprávy: Ostrov duben 2004

1. ÚVODNÍ ČÁSTI

1.1. Resumé: V létě r. 2002 jsem zkoumal v Německu pomocí senzibilně-archeologických metod dvě lokality, na kterých jsem předpokládal možný výskyt tzv. "karlovarských kruhů". Tato zpráva popisuje průzkum plošiny na vyhlídkové skále nad řekou Sálou u obce Harra nad Sálou a nálezy stop po možném ohrazení lokality, také nálezy kruhů, které jsou podle mých předchozích poznatků z ČR pravděpodobně neviditelnými ingerenčními stopami po dávném osídlení (také podle výzkumu ingerence, popsaného ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/). Závěrem zpráva obsahuje úvahy o získaných poznatcích. Průzkum se až nečekaně vydařil. Všechny dále popisované nálezy jsou dosud zcela neznámé.
1.2. Resumé - deutsch (německy):
Im Sommer 2002 habe ich in Deutschland mit Hilfe der senzibil-archäologischen Metoden zwei Lokalitäten geforscht, wo ich einen möglichen Fund der sog. "karlsbaderen Kreise" vorausgesetzt habe. Diese Nachricht beschreibt eine Forschung auf einer Platte des Aussichtsfelsen neben der Gemeinde Harra/Saale und Fund der Spuren einer möglichen Umzeugung dieser Platte. Weiter beschreibt die Erfindungen der Kreisen, die nach meinen vorherigen Erkenntnissen in der Tschechischen Republik wahrscheinlich unsichtbaren ingerentnischen Spuren nach der uralten Besiedlung sind (auch nach der Untersuchung einer Ingerenze, die in dem Buch Baumgärtl Vl.: Phänomene der Ingerenze und Prestation /lit.1/ geschrieben sind). Diese Nachricht enthält zum Schluss Meinungen über gewinnene Erkentnisse. Die Untersuchung ist sehr gut ausgefallen. Alle weiter beschriebene Erfindnisse sind bisher ganz unbekannt.

1.3. ÚVOD

1.3.1. Důvody k průzkumu u Harry. Zajímavým územím v Německu je krajina kolem horního toku řeky Sály severozápadně od české hranice u Chebu. Sála se zařezává hluboko mezi vysoké a příkré stráně z nichž na řadě míst vyčnívají do říčního údolí strmé skály. Nad stráněmi a skalami jsou na některých místech menší i velké, téměř vodorovné nebo jen mírně skloněné a dosti vyrovnané plošiny, které v minulosti mohly být velmi vhodné pro přírodně chráněné osídlení. Je známo, že kraj západně od Chebu, nejméně až k řece Sále, kdysi osídlili mj. i Slované. Zajímalo mne, zda by se na vybraných plochách nemohly nalézt tzv. "karlovarské kruhy", které se vyskytují v ČR na slovanských hradištích a které jsou podle mých dřívějších poznatků patrně stopami po bývalých obydlích. Objevil jsem je již na řadě míst v ČR, zejména na mnoha místech kolem řeky Ohře, na Kadaňsku, Karlovarsku, také v Chebu. Lze tedy předpokládat, že se mohou vyskytovat u Ohře i v Německu, a ještě o něco dále, u řeky Sály, která má při horním toku krajinu podobnou krajině u Ohře mezi Karlovými Vary a Kadaní, kde již byla objevena celá řada hradišť. Podél Sály jsem si podle mapy vytypoval k senzibilně-archeologické prospekci v prostoru mezi městy Blankenstein a Lobenstein několik lokalit s příznivou polohou vyhovující dávnému osídlení. Prvním navštíveným místem byla na pravém břehu plošina na skále nad Sálou, těsně u obce Harra (Harra/Saale). A hned tato prospekce byla až neuvěřitelně úspěšná, takže jsem se již k dalším uvažovaným lokalitám pro nedostatek času nedostal. Jsem přesvědčen o možnostech dalších nálezů na ještě větších lokalitách než je ta dále popisovaná u Harry.
Průzkum v Německu jsem provedl s pomocí pana Ingo Babiarczyka a jeho rodičů. Těm tímto děkuji za pomoc při průzkumu v okolí obce Harra, kde je jejich bydliště a kde jsem učinil s jejich pomocí překvapující objev dosud neznámého místa pravděpodobného dávného osídlení. Jen pro úplnost dodávám, že po těchto objevech jsem se pokusil hledat podobné lokality i v Polsku u jezer a u Baltského moře, na místech, kde lze předpokládat dávné osídlení. Výsledky byly opět překvapující - z většího množství zkoumaných ploch jsem tam kruhy objevil na 4 dosud neznámých lokalitách!

Následující text obsahuje málo známou terminologii, proto je třeba, aby se s ní čtenář seznámil hned na počátku.

1.3. Terminologie (méně známé užité výrazy) a vysvětlivky
V textu jsou použity speciální výrazy mající vztah zejména k senzibilní archeologii. Ty jsou detailně vysvětleny ve spise Baumgärtl Vl.: Fenomény ingerence a prestace /lit.1/ i v další literatuře uvedené v seznamu. V následujícím jsou uvedeny jen stručné definice některých málo známých pojmů. Nutno poznamenat, že zmiňované fenomény, a tedy i příslušná terminologie, jsou dosud málo známé.
ingerenční stopa - stopa (zde ovlivnění povrchové zeminy), kterou po sobě zanechává materiál, např. položený na zemině. Stopu lze zjistit jen pomocí virgule, a to po určitou, poměrně dlouhou dobu po odstranění materiálu, který stopu vyvolal. Stopa je naprosto neviditelná, její existence se neprojevuje ani růstovými či barevnými změnami porostu
ingerenční stopa bodová - ingerenční stopa na malé plošce, např. 20 x 20 cm a menší
ingerenční stopa kruhová - je ingerenční liniová stopa ve tvaru kružnice. Většinou se jedná o tzv. "karlovarský kruh"
ingerenční stopa liniová - ingerenční stopa ve tvaru linie (široké např. jen cca 10 cm). Dvě souběžné jednoduché liniové stopy vytvářejí "dvojitou ingerenční liniovou stopu"
karlovarský kruh - ingerenční stopa kruhová ve tvaru kružnice s průměrem obvykle cca 1,5 - 2 m. Podle poznatků z řady hradišť se patrně jedná o ingerenční stopu po části bývalého povrchového obydlí, jehož základ měl tvar několika spojených kruhů. Vždy se vyskytuje několik kruhů navzájem se dotýkajících a tvořících řetězec zvaný "soukruží"
prospekce (s virgulí) - vyhledávání míst, zejména na přírodním terénu, kde reaguje virgule, např. účinkem zemních nebo vodních zón, aquazón aj., také vlivem prestace z ingerenčních stop (prospekce - z lat. prospicere = dívat se vpřed)
selektivní metoda, selektivní metoda vyhledávání ingerenčních stop - speciální senzibilní metoda, při níž lze pomocí vzorkového materiálu vyznačit i poměrně slabé ingerenční stopy a určit pravděpodobný materiál, který stopu vybudil
senzibilně-archeologická činnost - činnost sledující klasické archeologické cíle bez narušení, destrukce terénu (např. bez provádění výkopů) Výsledky jsou zatím dosažitelné pouze pomocí lidské senzibility, vhodné virgule a speciálních metod při dobré znalosti zacházení s virgulí.
soukruží - řetězec těsně se dotýkajících karlovarských kruhů
zemní zóna - přírodní působení (vycházející ze zeminy), na které reaguje virgule.

2. POPIS LOKALITY

2.1. Dále popisovaná lokalita leží v Německu přímo nad řekou Sálou, nedaleko malého města Harra (Harra/Saale), severozápadně od Chebu, a také sz od německého města Hof (obr. 1). Sála teče nedaleko města Hof severním směrem hornatým územím, její horní tok je většinou zaříznut mezi strmé a vysoké stráně. Nad nimi je řada ploch, které mohly být v dávných dobách velmi výhodné k osídlení chráněnému stráněmi. Dnes jsou většinou na těchto plochách pole a v hlubokých, dlouhých údolích je vybudována řada vodních přehrad.

Naproti městečku Harra, nad protějším pravým břehem přehrady Bleilochtalsperre, kterou protéká řeka Sála, se od vodní hladiny zvedá příkrá stráň, z níž vyčnívá nad vodu dále popisovaná skála (na obr. 2 směřuje ke skále šipka), jejíž plochý vršek je cca 15 m nad vodní hladinou (výška hladiny je 410 m n.m.). Ke stráni vede od Harry silnice přes most nad vodní plochou. Na obrázku 3 je terén zakreslen pouze schematicky bez měřítka, zvětšeně je na obrázku 4, opět jen schematicky bez měřítka. Pod strání silnice pokračuje vlevo, stráň se skálou zůstává vpravo. K vrcholu skály "A" odbočuje od silnice vpravo vzhůru pěšina "B" po strmé stráni až k její horní hraně, kde začíná plocha mírně skloněného pole po levé straně. Cestička již jen mírně stoupá podél pole, vpravo od ní strmě spadá stráň až k vodní hladině. Po několika desítkách metrů ze stráně vyčnívá skalnatý výběžek, jehož vršek má téměř vodorovnou trojúhelníkovou plošinu, na obr. značenou "A", s rozměry cca 30 x 30 m, rozkládající se zhruba v úrovni vedlejšího pole. Z okraje plošiny je krásný rozhled do údolí na vodní plochu a na protější obec. V době průzkumu tam byla umístěna lavička (v místě "F"). Celá plošina nebyla jinak využívaná, byla neudržovaná, s popadanými stromy a s křovím, nebyly vidět ani stopy po táboření. Nic nenasvědčuje, že by byla i někdy dříve zemědělsky či jinak využívaná. Kromě strany trojúhelníkové plošiny, která navazuje na vedlejší pole, spadají na dalších dvou stranách plošiny dolů strmé stráně a skalní stěny. Tyto stráně jsou porostlé neudržovanými stromy stejně jako ty okolní, také prudce spadající k vodě. Přesto, že plošina patrně nikdy nebyla využívána zemědělsky, je nápadné, jak je její povrch vyrovnaný, zdá se, že je uměle téměř vodorovně vyrovnán. Nad východní strání je těsně u okraje plošiny pruh malého zvýšení, vytvořený patrně uměle navršenou zeminou (v místě "E"). Je to násep široký cca 1 m, vyrovnávající východní okraj plošiny s úrovní pole (viz obr. 5a a 5b). Zatím co západní strana vodorovné plošiny navazuje na vedlejší mírně svažité pole ve stejné úrovni,. na východní straně plošiny je pak úroveň stoupající plochy pole již výše než je úroveň vodorovné plošiny, proto došlo patrně kdysi uměle k vyrovnání okraje plošiny tak, aby okraj hladce navázal na zvýšenou plochu pole. Tento snadno přehlédnutelný poznatek je pro další závěry velmi zajímavý!
Celá plošina je typickou malou lokalitou, jaká pravděpodobně bývala kdysi využívána k osídlení s ohledem na výhodnou přírodní ochranu stráněmi na většině obvodu osídlené plochy. Takové malé lokality se nalézají i v ČR, např. na Karlovarsku, také jsou bez viditelných důkazů někdejšího osídlení, např. zbytků obranných valů (většinou jsou takové malé lokality odborníkům neznámé, nejsou tedy archeologicky ověřeny a prozkoumány). Popisovaná plošina u Harry je poměrně malá a není známo, že by byla archeologicky již zkoumána. Je možné, že takovýchto malých (i velkých) lokalit je v blízkém (i vzdálenějším) okolí víc a že jejich osídlení tvořilo dohromady určitý celek, ale to jsem neměl možnost si ověřit.

3. PRŮZKUM LOKALITY A POPIS NÁLEZŮ

3.1. Celá plocha v okolí popsané plošiny "A" (obr. 3 a 4) upozorňuje při pohledu na detailní mapu, že podle tvaru plochy obklopené stráněmi tam mohlo být dávné osídlení. Dnes je tam obdělávané pole. Na to jsem si nedovolil vstoupit, proto jsem prospekci začal prováděl nejprve na přístupové pěšině, která vede při okraji pole, těsně nad strmou strání. Na takových místech nad strání se totiž v ČR kruhy často a nejhustěji vyskytují. I když jsem předpokládal možný výskyt k-kruhů, přesto bylo pro mne velkým překvapením, že hned po několika metrech jsem nad okrajem stráně objevil prvé k-kruhy (označené "C"), tvořící soukruží s několikametrovými odstupy mezi soukružími (zjištěno jen orientačně). Další výskyt soukruží byl na trojúhelníkové plošině "A", kolem níž pěšina vede. Zpočátku jsem všechny nálezy kruhů vyznačoval jen zběžně, orientačně, takto jsem chtěl nejdříve prozkoumat i další okolí skály. Nálezy na trojúhelníkové plošině byly však tak zajímavé, že jsem jim věnoval všechen vyhrazený čas, vybrané jsem zkoumal detailně, a tak na další průzkum podél pole, případně i na poli již nezbyl čas. Nevrátil jsem se ani k prvním objeveným soukružím. S největší pravděpodobností se tam může objevit ještě mnoho dalších ingerenčních stop ve tvaru kruhů, možná i linií. Přednostně jsem zkoumal jen plochu plošiny také z toho důvodu, že okraj pole byl zarostlý vysokou trávou, na které se vyznačování provádí obtížně, zatím co na plošině pod vysokými stromy, nezarostlé vysokou trávou, byly podmínky pro prospekci příznivé (plocha je zarostlá křovím jen částečně).

3.2. Průzkum trojúhelníkové plošiny přinesl již při orientační prospekci velmi zajímavé poznatky a bylo by užitečné provést detailní průzkum celé plochy. Při okrajích celé trojúhelníkové plochy, tzn. nad stráněmi i na straně stýkající se s polem, jsem objevil souvislé dvojité linie. V prostoru uzavřeném těmito liniemi, na plochách bez křoví, kde bylo možno snadno provádět prospekci, jsem jen informativně, bez zpřesňování, měření, zakreslování a fotografování vyznačil 8 kruhů, patrně částí soukruží (ty jsem neměl čas celé vyznačovat), umístěných tak, že vytvářejí poměrně husté pokrytí plochy. Detailním průzkumem by se jich našlo asi víc. Nalezené kruhy se nekříží ani nepřesahují přes nalezené linie u okrajů plošiny, skupiny kruhů mají mezi sebou odstupy, rozsah průměrů kruhů je obvyklý - to vše jsou jedny z typických znaků karlovarských kruhů Byly to mimořádně zajímavé nálezy na dosud prý zcela archeologicky neznámé lokalitě. Časové možnosti však dovolovaly prozkoumat detailně jen část plochy. Detailně jsem vyznačil linii "E" v úseku nad východní strání, přiléhající soukruží "D" a dva kruhy z vedlejšího soukruží. Dodatečně si uvědomuji, že jsem se měl pokusit hledat přerušení obvodových linií a ev. zjistit druh a tvar průchodu ohrazením.

3.2. Soukruží "D" tvoří tři poměrně malé kruhy s průměry 160, 160 a 150 cm. Na obr. 5a jsou kruhy vyfotografovány, na obr. 5b překresleny z fotografie, na obr. 5c je půdorys kruhů v měřítku. Černé body uprostřed a vedle kruhů znázorňují místa, kde virgule signalizovala bývalé malé ohniště. Celková plocha nalezeného soukruží je neobvykle malá, také rozměry kruhů jsou malé. Vyznačení nebylo zpřesňované, průměry tedy nejsou dost přesné, po zpřesnění mohou být poněkud větší. Je také možné, že jsem neobjevil u tohoto soukruží nějaký další větší navazující kruh. Jen s malým odstupem od tohoto soukruží jsem vyznačil další dva kruhy, patřící zřejmě k sousednímu soukruží. To jsem již nevyznačil celé. Zajímala mne totiž především velikost mezery mezi soukružími. Ta zde byla neobvykle malá - pouze 0,4 m! Tak malé mezery bývají v ČR výjimečně, na lokalitách s nedostatkem plochy, ale s hustým výskytem soukruží. Na této výhodné vodorovné, chráněné a jistě přednostně vyhledávané plošině, bylo plochy k osídlení velmi málo, proto je výskyt kruhů tak hustý.

3.3. Dvojitá linie (na obr. 4 a 5 zakreslená čárkovaně a označená "E"), která vede těsně při okrajích plošiny a obepíná ji téměř celou, je dalším zajímavým objevem. Končí vždy až v místě, ke začíná spadat dolů příkrá skalní stěna. Je to jeden ze symptomů upozorňujících, že se jedná o stopu po bývalém ohrazení - kde je pod okrajem strmá skála, není již potřebné ohrazení. Dvojitou linii tvoří dvě souběžné jednoduché liniové ingerenční stopy, vzdálené od sebe stále stejně cca 0,7 m, jak nad stráněmi, tak vedle pole. Jedná se zřejmě o ingerenční stopy po někdejším dřevěném ohrazení. Prohlubně a nerovnosti terénu pod ohrazením byly vyplněny zeminou, a tak patrně vznikl i dosud viditelný násyp při východním okraji plošiny u písmena "E". Terén v místech linií je vyrovnán jak výškově, tak směrově a ohyby jsou jen mírné. Dobře je to patrné na barevném snímku na obr. 5, kde je bílými podlouhlými značkami na terénu vyznačen průběh dvojité linie (nalevo od ní jsou vyznačeny bílými čtverečky nalezené kruhy). Snímek na obr. 5a je překreslen na obr. 5b, na obr. 5c je půdorys zakreslen v měřítku. Rozhodně toto vyrovnání terénu navršením zeminy (násep) není provedeno kvůli snazšímu přístupu k nynější vyhlídce (přístupová pěšina je dnes vlevo od náspu) a je také dobře viditelné, že šíře navršené zeminy odpovídá průběhu dvojité linie, jak směrově, tak šířkově, navíc je umístěna téměř uprostřed náspu. Body této části linie jsem vyznačoval co nejpřesněji s odstupem cca 0,5 až 1,5 m. Ostatní průběh linie jsem vyhledával již jen orientačně s odstupy 2 až 3 m, tak jsem asi minul místo průchodu ohrazením. Důležitost jeho nalezení jsem si uvědomil až dodatečně při sepisování zprávy. Pečlivější a podrobnější prospekcí by se mohly najít jeden nebo dva průchody. Zjištění jejich tvaru pomocí ingerenčních stop by bylo zajímavé a užitečné pro další úvahy. Vzhledem k tomu, že se k-kruhy vyskytují i před trojúhelníkovou plošinou, tedy i před ohrazením, jednalo se patrně jen o poměrně malé a jednoduché oddělující ohrazení a tedy i průchody byly asi spíše jednoduché, radiálně přímoprůchodné.

4. ZÁVĚRY Z PRŮZKUMU

4.1. Možnost nálezů v okolí řeky Sály jsem předpokládal již řadu let, zejména od doby, když jsem karlovarské kruhy nalezl nejen na Karlovarsku, Plzeňsku a jinde, ale také v okolí Ohře i v Chebu. Horní tok řeky Sály teče podobným prostředím jako Ohře na Karlovarsku - v hlubokých zářezech mezi strmými stráněmi, nad nimiž jsou takto dobře chráněné plošiny. Zajímavým poznatkem je, že u Harry, stejně jako na Staffelbergu v SRN a na zkoumaných místech v ČR, jsou karlovarské kruhy shodně veliké, umístěné podle zcela stejných zásad, se stejnými charakteristikami, například v jednom soukruží se vyskytuje obvykle 3 až 5 kruhů, ty se vždy přesně dotýkají, nikdy nekříží, nekříží se ani s kruhy okolních soukruží nebo s liniemi pravděpodobného ohrazení. Soukruží mají mezi sebou vždy odstup a určitý minimální odstup mají i od linií ohrazení, příp. od okraje stráně atd. (Problematice výskytu karlovarských kruhů všeobecně, jejich umístění aj. věnuji samostatný spis). Může se zdát, že se jedná o přírodní úkaz, ale proč by se projevoval jen na hradištích a jiných místech vhodných kdysi k osídlení? Je nutno ještě dodat, že při úplnějším zkoumání soukruží se vždy, v ČR, na Staffelbergu a jinde, i zde u Harry objevuje uprostřed jen větších kruhů ingerenční stopa po ohništi, obvykle i další taková stopa vně, vedle kruhů. (podle poznatků z ČR existuje řada dalších argumentů k tvrzení, že kruhy vznikly lidskou činností, např. někdy se soukruží nacházejí na terasách strání s okraji vyrovnanými pomocí kamenů, také se zídkami vedle kruhů a to i na místech, která nikdy nemohla mít jiného využití než pro umístění malých chýší (např. k malé terase na stráni nevede žádná cesta).
Popsané nálezy jsou většinou pouhé ingerenční stopy, zjistitelné zatím jen pomocí virgule, což je pro klasickou archeologii neprůkazné. Ale po někdejších povrchových primitivních chýších nelze asi nic objektivně prokazatelného objevit. Jak bylo popsáno, trojúhelníková plošina u Harry je umístěna na vrcholu skály, která zčásti vychází až k povrchu plošiny. Vytvářet zahloubená obydlí v takových podmínkách by bylo patrně obtížné a nevýhodné i z jiných důvodů. Případná obydlí mohla být většinou pravděpodobně jen povrchová ze dřevěných tyčí, kůže apod., po takových stavbách nemůže asi zůstat nic průkazného, jen ingerenční stopy. Střepy dokumentující staré primitivní osídlení s odpovídající také primitivní, slabě vypálenou keramikou, která se snadno rozpadá, se patrně zde nenajdou nebo spíš výjimečně, stejně jako na jiných podobných lokalitách a hradištích v Poohří.

4.2. Na této lokalitě však přece jen lidskou činnost něco viditelně připomíná - popsaný násep na okraji plošiny. Všiml jsem si ho spíše náhodou při prospekci a fotografování, když po vyznačení se ukázalo, že dvojitá vyznačená linie vede prostředkem malého náspu, jehož existenci bych určitě jinak nevzal na vědomí. Možná, že by se našla ještě další umělá vyrovnání plochy a okrajů, to jsem nezkoumal. Význam náspu jsem si při hledání a vyznačování stop nestačil ani uvědomit, k tomu jsem dospěl až při sepisování zprávy. Zvýšený násep nemohl sloužit zemědělské činnosti, ten by spíš překážel a zabíral půdu. Jediným vysvětlením jeho existence může být asi jen již zmíněné vyrovnání terénu kvůli ohrazení. Pro archeology je násep prokazatelným a viditelným výtvorem, ve kterém mohou být zasypány artefakty, nejen zajímavé, ale velmi významné pro odhad doby možného osídlení. Taková a další zjištění by byla významná také pro odhad doby existence podobných osídlení i na jiných lokalitách, mohla by podat nová vysvětlení nejen k historii místa, ale i ke karlovarským kruhům všeobecně.

4.3. Dvojitá linie na náspu je zajímavá, zejména jak je umístěna na náspu, a také těsně u okraje strání. Další pozoruhodností je, že obě jednoduché linie, které dvojitou tvoří, mají všude zhruba stejný rozestup. Takováto dvojitá linie však není zvláštností jen této lokality. Stejné provedení jsem již objevil na Karlovarsku u Radošovského hradiště (desítky metrů), na pravděpodobném hradišti v Dalovicích u Karlových Varů (stovky metrů) a na pravděpodobném sídlišti v lese Království u Dvora Králové (stovky metrů, na třech dvojitých liniích jsem objevil i tři shodně tvarované tangenciální průchody), na všech lokalitách je šíře dvojlinie cca 0,7 až 1 m (viz nálezové zprávy v seznamu literatury). Pokud se objeví speciálně tvarované průchody na dvojité linii jako v lese Království, potom je zřejmé, že se jedná o ingerenční stopu po ohrazení. Na plošině u Harry se tak velký a speciálně tvarovaný průchod asi nemůže najít, protože ohrazení poměrně malé plochy bývalo patrně jen menší, jednoduché, protože osídlení bylo i vně tohoto ohrazení (u pole na ploše "C" byly nalezeny také kruhy), stejně jednoduchý bez zakřivení mohl být i průchod ohrazením. Avšak i takový by mohl přinést určité svědectví, protože u jeho okrajů mohly být hlouběji zakopané dřevěné sloupky, po nich by se v zemině mohlo něco najít.

4.4. Myslím, že systematický průzkum nejen celé trojúhelníkové plošiny, ale i okolní krajiny by mohl přinést zajímavé poznatky metodami senzibilní i běžné archeologie. Je možné, že i na tak malé lokalitě, jaká byla u Harry nalezena, by se např. při překopání kdysi uměle vytvořených vyrovnání mohly najít zajímavé artefakty, podobně možná i jinde v okolí. Slovanské osídlení u Sály nechalo po sobě asi jen nepatrně stop, spíše žádné, podobně jako na řadě jiných lokalit. O popsané lokalitě u Harry, zejména o slovanském osídlení toho místa není dosud nic známo. Přesto tam Slovany něco připomíná: jméno obce "Harra" je totiž v hornaté oblasti patrně odvozeno od slova "gara" jak se uvádí v německé literatuře (gara - hara (hora) - Harra, na českém území nastala podobně změna slova "gara" - gora - hora, rusky vyslovované "gara" = hora).

3.1. Po zajímavých nálezech v Německu u Harry a na Staffelbergu jsem ve stejném roce prováděl průzkumy na vybraných lokalitách i v Polsku. I tam jsem na dvou lokalitách u jezer a na dvou u moře objevil typické karlovarské kruhy (velikostí, umístěním, tvořením soukruží aj.). Dosud jsem dospěl k nálezům karlovarských kruhů a soukruží na cca 40 lokalitách v ČR, na 4 lokalitách v Polsku a na dvou vzájemně dosti vzdálených lokalitách v Německu. Všechny nálezy kruhů jsou až překvapivě shodné, velmi zajímavé z řady důvodů a dávají téma k různým novým úvahám, ale také podnět k dalším širším senzibilně-archeologickým výzkumům .

4. LITERATURA
(1) Baumgärtl, V.: Fenomény ingerence a prestace; Včelka, Plzeň 2001
(2) Baumgärtl Vl.: nálezové zprávy (NZ) o senzibilně-archeologických průzkumech, nálezech ingerenčních stop aj. (zprávy byly předány pouze odborným pracovištím a knihovnám):
(3) NZ Hradiště Šárka (Ostrov 1994, 15 s.)
(4) NZ Hradiště Starý loket u Karlových Var (Ostrov 1994, 16 s.)
(5) NZ Hradiště Stará Plzeň (Ostrov 1996, 7 s.)
(6) NZ Pravěká lokalita u Litic u Plzně (Ostrov 1998, 5 s.)
(7) NZ Pravděpodobné hradiště Březno u Chomutova (Ostrov 1998, 6 s.)
(8) NZ Hradiště Gobes u Karlových Varů (Ostrov 1998, 13 s.)
(9) NZ Hradiště Radošov (Ostrov 1999, 6 s.)
(10) NZ Pravděpodobné hradiště Květnov u Damic (Ostrov 1999, 7 s.)
(11) NZ Terasy pod hradištěm Děvice (Ostrov 1999, 5 s.)
(12) NZ Hradiště Libušín (Ostrov 1999, 11 s.),
(13) NZ Pravděpodobné hradiště Dalovice (Ostrov 2001, 10 s.,)
(14) NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (Ostrov 2001, 9 s.)
(15) NZ Pravděpodobné slovanské osídlení lesa "Království" u Dvora Králové (1. dodatek) (Ostrov 2003 17 s.)
(16) NZ Vyhlídková skála u Harry nad Sálou (SRN) (Ostrov 2003, 10 s.)
(17) NZ Hora Staffelberg v Německu (Ostrov 2003, 20 s.)
(18) NZ Pravděpodobné hradiště Půle u Perštejna (návrh, Ostrov 2003, 8 s.)
(19) NZ Nálezy karlovarských kruhů v Polsku (Ostrov 2004, 38 s.)
(20) NZ Výpočet pravděpodobné doby vzniku karlovarských kruhů na měřeji Bukovské v Polsku (Ostrov 2004, 17 s.)
(21) NZ Souhrn poznatků o zámeckém parku a jeho okolí v Ostrově n.Ohří (Ostrov 2004, 77 s.),
(22) až (28) reserva
(29) Baumgärtl, V. : Co to jsou karlovarské kruhy a ingerenční stopy; (Ostrov, 2004)
(30) Kol. autorů: Der Staffelberg, Band 1 (díl 1); Fränkischer Tag GmbH, Bamberg 1992
(31) Züchner, Chr. - Bartholomé, G. ad.: Der Staffelberg in Vor- und Frühgeschichtlicher Zeit -Begleittext zur Ausstellung; průvodní text k výstavě v r. 2003
(32) Müller, J.B.: 2000 Jahre Staffelstein; Jahrbuch Colloquium Historicum Wirsbergense 16, 1987/88
(33) Abels, B.U.: Staffelstein - Vorgeschichte der Stadt Staffelstein; Stadt Staffelstein 1980
(34) Grebe, R.: Staffelstein - Landschafts und Siedlungsentwicklung; Stadt Staffelstein 1980
(35) Dvořák, P.: Odkryté dějiny; Mladá fronta, Praha 1984
(36) Pekař, J.: Dějiny československé; vyd. a nakl. AGENTURA TIP Š + nakl. Akropolis, Praha 1991
(37) Buchvaldek, J.: Dějiny pravěké Evropy; SPN, Praha 1985
(38) Pleiner, R.: Pravěké dějiny Čech; Akademia, Praha 1978
(39) Šolle, M.: Staroslovanské hradisko; Praha 1984
(40) Sklenář, K.: Památky pravěku na území ČSSR; Orbis, Praha 1974
(41) Elsner, J.: Rukověť slovanské archeologie
(42) Chropovský B.: Slované
(43) Hrala, J.: Malý labyrint archeologie; Praha 1976
(44) Váňa, Z.: Objevy ve světě dávných Slovanů; Odeon, Praha 1977
(45) Turek, R.: Čechy na úsvitě dějin

6. PŘÍLOHY

6.1. Legenda k obrázkům v příloze

Obr. 1: Mapa SRN s vyznačením (šipkami) umístění zkoumaných lokalit v SRN
Obr. 2: Pohled na skálu s plošinou u obce Harra. Šipka vyznačuje umístění trojúhelníkové plošiny (na barevné fotografii ukazuje autor na skálu s plošinou). Pod skálou je vidět hladina přehradní nádrže.
Obr. 3, 4: Nákres umístění zkoumané plošiny "A" u Harry. Na obr. 4 je detailní nákres plošiny "A". Oba obrázky nejsou tvarově ani rozměrově přesné. Písmena vyjadřují: B - přístupová pěšina k plošině "A" - A - zkoumaná plošina na skále nad Sálou - C, D - umístění nalezených karlovarských kruhů - E - dvojitá liniová ingerenční stopa - F - umístění vyhlídkové lavičky
Obr. 5: Pohled na plošinu "A". Na obr. 5b jsou překresleny kruhy a dvojitá liniová ingerenční stopa z barevného snímku na obrázku 5a. Na obrázku 5c je nakreslen v měřítku půdorys soukruží "D" a liniové stopy "E". Význam písmen - viz legendu k obr. 3 a 4 .