KPU Karlovy Vary

V časopise ZAZ č. 5/2001 jsme na poslední straně četli kritiku k článku dr. Chudáčka, která se týkala kyvadla - pendlu jakožto nástroje na zjišťování "ódických zón", přičemž kritika vyslovila odsuzující stanovisko, že " ... základ uvažování doc. Chudáčka je od počátku scestný - považuje kyvadlo za nástroj, který reaguje na jakýsi vnější vliv. Člověk zde má jen úlohu trpného držáku, kterému se jen jakýmsi nedopatřením chvějí ruce. Tento přístup, již dávno vyvrácený zjištěním, že nikoli kyvadlo či virgule, ale člověk je oním detektorem reagujícím na neznámé anomálie, zde opět našel svého zastánce. Doc. Chudáček opominul fakt, že nástroj je jen ukazatelem ...".

Překvapila mne ta jistota při té kritice. Kdo a jak již dávno zjistil že nástroj je jen ukazatelem? Nepodařilo se mí zatím žádné takové výsledky na základě seriozního výzkumu objevit, přehlédneme-li jen pouhé nepodložené teoretizování. Když jsem před léty si potřeboval vytvořit určitou senzibilní metodu, snažil jsem se najít, na co virgule reaguje. Z toho důvodu jsem dělal hodně zkoušek s mnohými druhy virgulí, nejvíc s L-virgulí, se kterou jsem prováděl měření nejrůznějšími způsoby, tím jsem získal hodně, až neuvěřitelných poznatků. Dosud jsem je nezveřejňoval, protože výzkum stále nepovažuji za dostatečně úplný. Přesto z něho zveřejňuji dílčí zprávu, k čemuž mne vyburcoval zmíněný nepodepsaný příspěvek. Ve zprávě uvádím jen zlomek z výsledku, to je 33 měření provedených 8 způsoby, výsledky jsou zobrazeny v osmi grafech. Zprávu jsem věnoval archivu Klubu psychotroniky a UFO v Plzni jako obsáhlejší doklad k mým zde jen stručně popisovaným objevům. V tomto článku uvádím ze zprávy dva nejzajímavější grafy, ze kterých lze odvodit, že na výkyvy L-virgule (pravděpodobně i jiných druhů) má vliv bezesporu člověk jako detektor, ale prokazatelně také i neviditelný obal osoby pracující právě s virgulí, který se vytváří podle dosud neznámých podnětů vycházejících z těla i z jeho okolí, a dále zřejmě také spoluúčinkují (podle výsledků při zkouškách) nějaké dosud neznámé fyzikální vlivy. Lze to pozorovat na chování virgule, jestliže vytvoříme patřičné podmínky. Například, dostane-li vodorovné rameno virgule z ocelového neizolovaného drátu jakýsi náboj z ruky, tzn., je-li ovlivněno dotykem ruky, začne se virgule chovat při následujícím použití velmi podivně. Ztrácí se nebo naopak posiluje její citlivost, podle toho se mění její výkyvy. Na připojených grafech jsou zobrazeny tlustě křivky představující velikost výchylky měřenou ve stupních Ba v určité době. Hodnoty Ba se vynášejí na svislé ose, na vodorovné je stupnice doby, která plyne od okamžiku ukončení ovlivňování ramena virgule jednou rukou. Ovlivňování jsem prováděl sevřením konce 20 cm dlouhého ramena v pěsti po zvolenou dobu. Po uplynutí zvolené doby jsem ihned začal měřit novou dobu během níž jsem neustále sledoval a zaznamenával chování virgule, tj. velikost výchylky. Měření jsem prováděl na kladné zóně, na které virgule reagovala normálně výkyvem +30 Ba. Toto místo bylo zvoleno úmyslně, aby byl zjistitelné nejen zvýšení, ale i úbytek citlivosti virgule. Ta byla při měření nesena pravou rukou. Křivky v grafech odpovídají dobám ovlivňování 1 až 30 sekund.

Graf A znázorňuje ovlivnění virgule pravou rukou na konci ramena po dobu vyznačenou v grafu. Z křivek můžeme odečíst., že na počátku asi minutu citlivost virgule značně zesílila, takže výchylka měla hodnotu cca +50 Ba, potom se citlivost pomalu vracela k normálu, který je v grafech vyznačen vodorovnou čerchovanou přímkou s hodnotou +30 Ba.
Graf B znázorňuje reakce virgule po ovlivnění ramena ve stejném místě, ale levou rukou. Po tomto způsobu ovlivnění nastávají zcela jiné děje. Při všech měřeních došlo vždy v prvé minutě ke stejnoměrnému poklesu z počáteční normální hodnoty, při delším ovlivňování až na nulovou citlivost, kdy virgule nereaguje vůbec na nic. Teprve po určité době, která může být až několikaminutová, se teprve začne citlivost (výchylka) zvětšovat na normální úroveň, což může trvat až půl hodiny! (Takto si senzibil nevědomky může zkazit výsledky měření.)

Na tato podivná chování jsem přišel při výzkumech náhodou, když jsem zjišťoval, že mi nevycházejí správně výsledky. Takto jsem objevil, že při různém způsobu ovlivňování se virgule chová vždy jinak, např. je-li ovlivňována na konci ramena, uprostřed či při ose otáčení. Rozdíly jsou i tehdy, když stejné měření provádí jiná osoba Z uvedeného, i z obou grafu je patrné, že i když je měřeni prováděno naprosto stejně, virgule nesena stejnou rukou atd., to znamená, že jsou vždy zapojeny stejné svaly, jsou výsledky po ovlivnění virgule naprosto rozdílné. Virgule ovlivněním dostává v daném místě nějaký neelektrický náboj, který se po ukončení ovlivňování jen pomalu vytrácí, a to tím déle, čím delší bylo ovlivňování. Je také velmi zajímavé, že záleží na místě dotyku, to znamená, že udělený náboj se po elektricky vodivém drátě neroztáhne zřejmě po celé délce stejnoměrně. Po ukončení ovlivňování je virgule ve spojení s tělem měřícího, tedy jeho určitý vliv na virguli asi je, ale rozhodně nemůže tělo způsobovat ony zvláštní projevy, které při stejných podmínkách stejném nesení stejnou rukou aj. jsou vždy jiné podle druhu ovlivnění tohoto nástroje. Nelze tedy přijmout tvrzení o virguli, že tento "nástroj je jen ukazatelem". To zvláštní chování virgule sice senzibil může vyvolat, ale dál na jeho průběh nemá vliv a musí čekat, až se fyzikální děje "vyřádí", tzn. až se pravděpodobný náboj na virguli vybije a virgule přestane mít vazbu na nějaké okolní působení.
Uvedené je ukázkou, jak toho o virguli a senzibilitě málo známe a jak by si měl každý dávat pozor při odsuzování názorů druhého.