|
K mým zprávám o senzibilně archeologických nálezech dostávám různé dotazy, protože o nálezech bylo zatím publikováno velmi málo. Většinou jsem se zmiňoval jen o objevech kruhů, tzv. karlovarských, které jsou podle všech úkazů zřejmě stopami po stanech dávného osídlení. Vše se nachází pouze senzibilně, pomocí virgule.
Jeden z dotazů se např. zajímá, zda se při senzibilní archeologii nalézá také něco jiného než kruhy, ohniště a již popisované hroby. Ano, těch velmi zajímavých nálezů, které do značné míry asi změní dosavadní názory na způsob života dávných předků, pravděpodobně prvních Slovanů v západních Čechách, zejména na nynějším Karlovarsku, ale i na Plzeňsku, je celá řada. Je známo, že pomocí virgule lze nalézt vodu, méně je již známo, že se s virgulí hledaly stříbrné i jiné rudné žíly (viz staré kresby), a ještě méně možnosti objevování zasypaných ukrytých základů staveb, hradeb, a pod. ale také pouhé stopy po různých věcech a materiálech.
Jak jsem se již v minulých článcích zmiňoval, mé senzibilně - archeologické nálezy začaly a většinou pokračují na historických slovanských hradištích a sídlištích. A na nich se, bohužel, kromě valů, příkopů výjimečně i střepů a železné strusky nenachází nic, co by upozorňovalo na dávné osídlení. Archeologové tam klasickými způsoby (kopáním) nenachází prakticky nic z uvažované doby, spíše jen pazourky z doby před několika tisíci lety, ze které valy a bývalá ohrazení určitě nepocházejí. Nebýt těch prokazatelných svědků z dávných dob - valů, které jsou dnes již ruinami někdejších mohutných staveb, asi by nikdo na místech hradišť se ani nepokoušel hledat a něco nalézt. A na těchto téměř beznadějných lokalitách má senzibilní archeologie značné úspěchy. Má, ale nejsou přijímány, protože jsou těžko objektivně prokazatelné. Určité možnosti jsou, ale vědci raději od všeho dávají ruce pryč, stejně jako od výzkumu vlastní podstaty senzibility.
Na lokalitách, kde jsou zasypané základy, kde lze výkopem nalézt hmatatelné důkazy historických staveb je hledání s virgulí daleko snazší a výsledky jsou průkazné a ta často o dost snadno. Avšak na hradištích na Karlovarsku, kde se žádné základy staveb nebo něčeho jiného prakticky nenachází (kromě zmíněných viditelných valů), je práce obtížnější, ale co víc, výsledky senzibilních nálezů nelze hmatatelně či jinak objektivně dokázat. Pod kruhy nejsou žádné základy ani změny ve struktuře zeminy, nenachází se ani polozemnice, tak typické pro slovanská sídliště jinde. Zde se patrně žilo pouze na povrchu. Bylo mi doporučováno, abych se pokusil na průkaz pomocí změn vegetace na nalezených stopách. Je to správná myšlenka, sám jsem tu možnost již dříve sledoval. Půda v místech kruhů či jiných stop je přece ingerenčně ovlivněna. Avšak, jak se po řadě pozorování ukázalo, ovlivnění nemá viditelný vliv na vegetaci i v různých stadiích růstu. Tím ovšem nevylučuji, že vědecko systematickým postupem, osíváním a pěstováním vhodných rostlin, by se nemohlo něco zjistit.
Vracím se k otázce, zda lze virgulí při senzibilní archeologii nalézt i něco jiného. Ano, obdobným způsobem jako kruhy, lze nalézt stopy po ohrazeních, základech dřevěných staveb, po ohništích, pravděpodobných obětištích, apod. Je však zajímavé, že tyto ostatní nálezy nenacházím tak snadno jako kruhy, ale jen speciálním způsobem, při kterém se zaměřuji na hledání jen určitého druhu stopy. Proto jsem také první kroky nacházel jen samé kruhy, případně i ohrazení obyčejným postupem. Teprve selektivní metoda mi dovolila najít mnoho nového, např. stopy po dřevěných stavbách, po dřevěných palisádách (ohrazeních ), hrobech, ohništních lůžkách, a pod. Zatímco kruhové stopy se hledají poměrně snadno, měl by je nalézt zkušený senzibil, ostatní se bez zvláštní citlivosti nebo znalosti speciální metody asi těžko dají zjistit.
Speciální selektivní metoda mi pomohla pravděpodobně k mimořádně významných objevům. Tak jsem na př. nalezl již 2 akropole i s příslušnými palisádami, umím určit, kolik bylo v kruhu, bývalém stanu, lůžek, našel jsem pravděpodobně i místa obětišť, atd. To jsou zatím zcela neznámé věci, vytvářející dojem, že se jedná o snahu po fantastické literatuře. K tomu bych ale nemusel strávit tolik let spoustou času průzkumy nejrůznějších lokalit, vyznačováním, měřením, zaměřováním, zakreslováním, atd., nedostal bych při tom tři klíšťata najednou jako právě při poslední prospekci. Nalezl jsem však také linie ohrazení se zajímavým tangenciálním průchodem.
Nálezy zmíněných stop budou mít patrně i další, hlubší význam, na př. při sledování návaznosti senzibilních objevů s nálezy klasické archeologie. Tak jsem na př. došel k závěrům, že podle návaznosti stop po stanech vůči stavbám na hradišti Starý Loket u Karlových Varů - žili zřejmě ve stanech ještě tamní Slované. V jiném případě jsem došel k závěru, že příkop na hradišti Liščí hora museli vybudovat obyvatelé hradiště - Slované nebo jejich nějací předchůdci. Příkop je totiž tak velký, že odborníci nepředpokládají možnost vybudování v době hradiště, ale až někdy ve středověku. K tomu lze dojít zakreslením nalezených kruhů do nákresu terénu a logickým porovnáním. Toto mohou být důležitá poznání i pro další návazné výzkumy archeologů i pro historické závěry. To ale bude blíže popsáno v publikaci, kterou připravuji o karlovarských kruzích a jiných nálezech. Budou tam i nákresy a mé vlastní závěry.
Ing. Vlastimil Baumgartl
|