Další karlovarské kruhy na slovanských hradištích

 Na začátku roku 1995 jsem v časopise ZAZ informoval čtenáře o zajímavých nálezech "karlovarských kruhů", které jsem objevil na slovanských hradištích v západních Čechách. Článek čtenáře dost zaujal, a tak uvádím upřesnění a další výsledky svého bádání jen ve zkratce. 

Jedná se o kruhy o průměru cca 2,5 až 3,5 m, neviditelné, zjistitelné pouze pomocí virgule. Upozorňuji, že tyto kruhy nemají nic společného se známými kruhy v obilí, o kterých se v poslední době hodně píše.

Po prvních nálezech u Tašovic vedle Karlových Varů a u Starého Plzence mám již další nálezy na lokalitách v okolí Karlových Varů na místech, kde již dříve byla zjištěna slovanská osídlení, ale i na místech dosud neznámých. Dokazuje to, že nálezy prvních kruhů nebyly jen nějakými místními anomáliemi. Téměř všechny nalezené kruhy mají totiž stejný charakter, velikost málo se lišící, shodná místa a způsoby umístění a rozložení. Určité rozdíly jsou v hustotě rozmístění a také v tom, že někde jsou kruhy většinou samostatné, jinde po dvojicích. Mimořádně se nachází i poněkud protáhlé. Další kruhy jsem nalezl na lokalitách v Chebu, na dosud neznámém místě, ve Velichově na Liščí hoře, v místech známého hradiště, u Liščí hory v dosud  pro archeology neznámých místech, na dosud odborně nezkoumané ostrožně u Velichova,  na vrchu v Ostrově na Ohří, na vrchu Gobes u Sedlce u Karlových Varů, na kterém se slovanské sídliště dosud jen předpokládalo.

Kromě toho jsem dělal průzkumy i na jiných lokalitách (kopcích a návrších), ale kruhy jsem zatím našel vždy jen na místech schopných obydlení a postavení stanů, které mají určité společné znaky -  jen málo skloněná plošina na kopci, hoře, ostrožně či výběžku terénu či po více stranách strmými svahy a pokud možno z jedné strany s dost dobrým přístupem, a v okolí s dostatkem vody - řeka. To většina lokalit splňuje. Pouze v Ostrově není řeka těsně pod kopcem, ale bývaly tam močály a potůčky, řeka je trochu dále. V Chebu je lokalita u řeky, na dvou stranách chráněna kdysi strmou strání. Tyto znaky a ještě řada dalších dávají tušit, jak kruhy vznikly.

Proto po možnostech původu kruhů již nepátrám. Jsem přesvědčen, že se jedná o ingerenční stopy po bývalých stanech. Různé další nálezy jsou vždy překvapující, ale stále jsou v souladu s mým přesvědčením o někdejším stanovém (chýšovém) způsobu bydlení, což je stále v naprostém rozporu s názory archeologů.

Tuto činnost lze nazvat senzibilní archeologií, protože veškeré mé zkoumání je potvrzeno nedestruktivním způsobem senzibilně, bez kopání, které není dovoleno a také k němu nemám dost času. Avšak i nedestruktivní hledání pomocí virgule zabírá dost času. Při prvních nalezených kruzích mé nadšení neznalo mezí. Dnes již vím, že nalézt kruhy není takový problém. Většími problémy jsou přístupnost terénu za vhodného počasí, trpělivost a hlavně časová náročnost. V předpokládaném terénu je nutno nejdříve vyhledat ingerenční stopy co nejrychlejším způsobem, orientačně. Potom je nutno zjistit (opět orientačně), kam až stopy zasahují. Teprve pak je možno vybrat několik nejvhodnějších kruhů, které je třeba co nejpřesněji vyznačit na povrchu, změřit, zaměřit, vyfotografovat, doma pak zakreslit do nákresu, udělat zápis a pod. Na lokalitu je třeba se vícekrát vracet, i tak se nestačí vše dostatečně prozkoumat. Je totiž také třeba prověřit možnost výskytu jiných stop (od jiných materiálů) a zemních zón. Jinými stopami jsou např. ingerenční body a linie. Bohužel, všechny uvedené ingerenční stopy nelze průkazně známými vědeckými metodami dokázat.

To pochopitelně vytváří nedůvěru oficiální vědy. I v místech, kde virgule určuje ohniště, se již nenajde z něho nic. Virgule však nalézá i přesná místa hrobů, dokáže určit i polohu hlavy v hrobě, případně výskyt kovových předmětů, umí nalézt zasypané základy zdí, valů. To vše by bylo možné ověřit výkopy. I při ukázání přesného místa přijímají archeologové vše s úsměvem a nikdy se ani nepokusili kopat. Jak tedy dokázat význam senzibilní archeologie ? Zajímavý byl nález několika ploch rozměru cca 8 x 8, kde na celé ploše vyznačila virgule reakci na železo. Po detailním zaměření jsem pomocí virgule nalezl kusy železné strusky, která měla tak bohatý obsah železa, že na ni reaguje i magnetická střelka kompasu. Nalezené kusy strusky jsou podle odborníka důsledkem lidské činnosti, protože obsahují kulaté díry ve tvaru bublin a různé příměsi, patrně i dřeva.Jak se mohla struska do oněch míst dostat, není jasné. Nemohlo se jednat o dávnou výrobu železa ? Takový nález by senzibilní archeologii podpořil. Možná, že by někdo ze čtenářů mohl sdělit, zda je možné provést nějakou analýzu, kterou by se odhadlo stáří strusky ? Výsledek by mohl mít veliký význam i pro klasickou archeologii.

O různých nálezech na několika lokalitách jsem již napsal několik informačních zpráv a předal je několika archeologickým pracovištím. Očekával jsem alespoň formální zájem, vyžádání si fotografií, které ke zprávám patří, ale které pro finanční důvody jsem ke zprávám nepřikládal. Avšak žádné archeologické pracoviště si fotografie a jiné údaje nevyžádalo. Jak jsem dostatečně zjistil, nebyly zprávy ani přečteny. Takový nezájem jsem přece jen neočekával, protože při osobních návštěvách jsem byl vždy velmi dobře a ochotně přijat a byly mi poskytnuty žádané informace. Chtěl jsem také svá zjištění a nálezy publikovat v odborném časopise Archeologické rozhledy, ale byl jsem odmítnut.

Nezbývá, než se znovu obrátit na archeology amatéry a senzibily se žádostí o spolupráci, alespoň v minimálním rozsahu, na př. v tom, že by se pokusili nalézt "karlovarské kruhy" i ve své oblasti. V okolí Plzně, ale i jinde je hodně možností pro senzibilní archeologii, která by mj. mohla pomoci objasnit, jak žili první Slované v západních Čechách. O tom se totiž téměř nic neví.

Vychází se z archeologických poznatků podle vykopávek ve středních Čechách a na Moravě, kde se nalezly po Slovanech tzv. polozemnice, zahloubené čtyřhranné chýše. V západních Čechách se nic takového asi ještě nenalezlo. Proč tedy nepřipustit život v kožených chýších ? Významný by byl nález "karlovarských kruhů" i ve středních Čechách, příp. na Moravě. Jsem přesvědčen, že je možné, že i tam první Slované žili pouze nejprimitivnějším způsobem, ale rychlým vývojem v úrodném kraji se přešlo postupně na dokonalejší obydlí. Proč není dosud znám nález polozemnic, na př. na Karlovarsku, a to i na známých slovanských hradištích ? Hradiště jsou většinou dosud na místech, která se nikdy neobdělávala, na vrcholcích kopců, kam se nedostanou záplavy a každá prohlubeň je po staletí patrná. Není nápadné, že místa kde se "karlovarské kruhy" nacházejí, jsou stále tak rovná, že na nich lze i dnes stanovat ? (Od novodobého stanování však kruhy nemohou být, protože přes ně často rostou staré stromy.) Důkladnější objasnění života Slovanů v západních Čechách je, zejména dnes, zásadní záležitostí, které by měla být věnována velká podpora. Z toho důvodu je to ve vlastivědné náplni karlovarského Sokola. V rámci této činnosti své výzkumy také provádím. Oficiální pozornost k těmto záležitostem je však nepatrná, a to i k tak významným lokalitám, jako je u Sedlce u Karlových Varů, kde se předpokládá centrum někdejšího krajového osídlení.

Již mi došly dopisy s různými připomínkami, děkuji za ně, ale také nabídka spolupráce od paní Evy Suttnerové ze Starého Plzence, Václava Němce ze Zubří a Vl. Nováka z Kolína. I oni se pokusili určit původ a stáří kruhů, výsledky jsou zajímavé, děkuji za ně. Podle možnosti se k problematice ještě vrátím.

Ing. Vlastimil Baumgartl

Z časopisu ZAZ č. 4/1995 (občasník Klubu psychotroniky a UFO)