Záhadné kruhy na slovanských hradištích

Objevení záhadných kruhů na hradišti u Tašovic vedle Karlových Varů a informace o nich v několika článcích v posledních několika letech vzbudily značnou pozornost. Jedná se o kruhy, které jsem náhodně nalezl v rámci vlastivědné činnosti karlovarských Sokolů. O nálezu bylo již několikrát psáno, podrobně zejména ve Spiritu č. 29/94. Kruhy, které nejsou naprosto viditelné, byly zjištěny nedestruktivním způsobem, pouze virgulí, senzibilně, a tak nelze nález doložit žádnými vědeckými, uznávanými způsoby. Kruhy lze prokázat zeminou ovlivněnou ingerencí, ale ovlivnění lze prokázat zase jen virgulí, přístroje neexistují. Nelze se divit, že odborníci, archeologové, jsou k nálezům skeptičtí a k předloženým zprávám mohou jen krčit rameny, protože nálezy kruhů nejsou ve shodě s dosavadními archeologickými nálezy na příslušných lokalitách.

Hradiště u Tašovic je umístěno nad řekou Ohře, na zvlněné ploše, která je na jihu zakončena vrcholem asi 40 m vysoké skály, zvedající se kolmo od řeky Ohře. Střední část hradiště má rozměry asi 80 x 80 m Na východní a západní straně navazují svahy klesající k řece. Na severní straně jsou zalesněné stráně, zahrady, dříve patrně louky, stoupající k vrcholu vyhaslé sopky. Střední část hradiště byla chráněna valy. Na západní straně je val ještě stále dobře viditelný. Valy a stráně tvořily dobrou ochranu. Pastviny, lesy a dostatek pramenité vody, dobré přístupové podmínky z jedné strany a poloha chráněná před větry vytvořily výhodné podmínky pro osídlení v různých dobách. Podle archeologických zjištění a nálezech po mesolitických lovcích se usuzuje na využívání terénu asi před 6000 lety a také asi od 6. století našeho letopočtu, kdy zde žil slovanský kmen Sedlčanů. Tyto údaje a popisy jsou nutné k následujícím úvahám. Nálezy slovanského osídlení Karlovarska i na mnoha dalších místech v okolí svědčí o tom, že zejména kolem Ohře byl kraj skutečně osídlen Slovany, což se leckde nerado slyší.

Po provedení několikerých výkopů na hradišti u Tašovic, nazývaném také Starý Loket, se zdá být terén pro archeology dostatečně prozkoumaný. Je tomu skutečně tak ? Před několika léty, při průzkumu terénu jen orientačně, jsem našel řadu zón, které při detailnějším průzkumu vytvářely kružnice. Nález první byl samozřejmě velkým překvapením, o to větším byl nález několika, téměř stejných. Vyhledávání i se zaměřováním je dost pomalé, proto bylo nutno terén navštívit častěji, i v různých ročních obdobích. Kruhy nikdy nezmizely. Nacházel jsem nové a nové, dnes je jich nalezeno přes 50. Nalezené kruhy jsou vlastně mezikružím, se šířkou cca 0,3 - 0,4 m a s průměrem 2,8 - 3,5 m. Zviditelňují se pomocí značek na zemi. Území je zarostlé stromy starými max. 50 let. (Dříve nebyl prostor takto divoce porostlý.) Stromy rostou i přes kruhy, z čehož plyne, že kruhy nemohly vzniknout během posledních 50 let. Další zajímavostí je, že se kruhy nikde nepřekrývají ani nedotýkají, mají rozestupy, min. asi 1 m. Ty, které se vyskytují vedle valu, sledují téměř přesně obloukovou osu valu, a to jak na vnitřní, tak i na vnější části hradiště. Dalším zajímavým zjištěním virgule bylo, že téměř v každém kruhu ve středu byla reakce na někdejší ohniště. To však také viditelné není, nenalezl jsem ani popel, ale několik uhlíků ano. Další místo ohniště bylo určeno téměř u každého kruhu i vně kruhu !

Významným nálezem bylo i určení virgulí několika desítek míst, kde by měly být kosti. Je to na vnější části hradiště a zřejmě se jedná o dosud neobjevené pohřebiště.

Těch překvapení bylo tedy na tomto území dost. Když ještě virgule určila, že kruhy jsou otiskem kůže, nabyl jsem přesvědčení, že kruhy vznikly od kožených stanů nebo chýší. Pro potvrzení domněnky jsem vyhledal odborníky, archeology, Českou akademii věd, specialisty se znalostí indiánských stanů, aj. Nikde jsem samozřejmě vysvětlení kruhů nedostal, nezískal jsem ani jakoukoliv informaci, kdo kdy na tomto území mohl používat nějaké kulaté stany nebo chýše. Na výzvu ve Spiritu došlo několik dopisů, kde čtenáři sdělují své domněnky. Ale při hledání pravdy je každá připomínka užitečná. Bohužel, každý názor z nějakého důvodu nesouhlasil. Stále nejpřijatelnějším byl můj názor na vznik otiskem stanů. Abych svůj názor podpořil, vydal jsem se s manželkou hledat kruhy na nějaké hradiště u Plzně, jehož okolí má bohatou minulost různého osídlení. Je to až neuvěřitelné, jak pouhým dotazováním jsme se dostali do Starého Plzence a k cíli našeho hledání.

Starý Plzenec leží na čisté říčce Úslavě v krásném, vysluněném údolí, obklopeném několika vrchy. Na jednom se tyčí trosky známého hradu Radyně, viditelné téměř z celého Plzeňska. Na druhé straně, hned za řekou, se vypíná vrch Hůrka s dosti strmými stráněmi a s dobře viditelnou rotundou, upozorňující na historickou minulost vrchu. I když jsme u Starého Plzence původně chtěli začít na jiném kopci, začali jsme na radu několika místních obyvatel s průzkumem na Hůrce. Na vrcholu kopce býval hrad s kostelem sv. Vavřince. Zachovaly se jen některé základy. Toto hradisko se nazývalo Plzeň. Mělo prý rozsáhlé podhradí a tržiště u brodu. Procházela prý tudy obchodní cesta od Baltu do Německa. O významu lokality svědčí i to, že se zde razily plzeňské denáry.

Na úbočí a pod vrcholem je několik ploch s vodorovnějším povrchem. Na tato místa jsem se zaměřil, zejména na ta kolem nynější naučné stezky na jižní a západní straně kopce. Těžko popsat to překvapení a radost, když jsme hledané kruhy našli hned na prvním místě ! Potom jsme nacházeli další a další. Několik kruhů jsme vyznačili útržky papíru, protože na povrchu země není nic vidět, a potom je vyfotografovali. Ostatní kruhy jsme zjišťovali jen orientačně, bez detailního vyznačování a fotografování. Úmyslně jsme fotografovali ty, které bylo možno obrazově spojit se známými pevnými stavbami. (např. panoramatický pohled na kruhy, s pohledem na hrad Radyni a na rotundu v pozadí.) Bez tohoto spojení by bylo těžko možné dokazovat autentičnost záběru.

Velkým překvapením byl samozřejmě nález kruhů, ale ještě snad větším bylo zjištění, že kruhy jsou úplně stejné, jako dříve nalezené kruhy u Karlových Varů ! Opět se žádné nepřekrývaly a opět jsou kruhy od sebe vzdálené nejméně 1 m. Celkem jsme tam našli 22 kruhů, skutečný počet je určitě daleko větší. Opět bylo určeno, že kruhy pocházejí od kůže a že uprostřed i vně kruhu bývalo patrně ohniště. Také zde na terénu a na porostu není nic patrného, co by upozorňovalo na kruhy a na ohniště.

Při zveřejnění záhady kruhů u Karlových Varů vyjádřili čtenáři i odborníci různé názory, jak mohly kruhy vzniknout :

a.) vlivem zemských anomálií

b.) křížením důlních chodeb

c.) pálením milířů

d.) odpadovými jámami

e.) hranicemi, na kterých byli spalováni mrtví

f.) otiskem po stanových táborech dělníků horníků, skautů, aj.

g.) přistáním létajících strojů mimozemských civilizací aj. , např. že to mohou být nadpřirozená znamení, božské signály, apod.

K jednotlivým názorům na vznik kruhů jsem se detailně vyjadřoval ve zmíněném Spiritu č. 29/94. Jsem přesvědčen, že virgule při mém hledání reaguje na nějaké fyzikální popudy a to zcela zřetelně, proto jsem názory na božská znamení, atp., ihned odmítl. Jaké jsou však možnosti výkladu vzniku kruhů na Hůrce ? K tomu je třeba se seznámit s prostředím a s minulostí. Kdy mohly kruhy vzniknout a jak je možné, že se dodnes udržely ? Vyjděme z historie : Počátek vzniku hradiště Plzeň je podle archeologického průzkumu položen do přelomu 7. a 8. století. První historická zmínka o Staré Plzni z r. 976 je v kronice biskupa Thietmara z Merseburku, která zaznamenala porážku Bavorů pod hradiskem v souvislosti se vpádem německého císaře Oty II., dokládá podíl při zajišťování hranic. Podle uvedeného lze předpokládat patřičné osídlení i opevnění areálu. Toto místo bylo zřejmě středem celé oblasti. Hospodářská stagnace, příp. úpadek nastal po založení města Nová Plzeň r. 1295. Z původní Plzně se stal Plzenec a v 16. století Starý Plzenec, pouhá ves. Budovy na hradišti po opuštění chátraly, postupně se rozpadaly a byly rozebírány na stavby. Hrad údajně zanikl ve 14. století a od té doby skončilo i osídlení Hůrky.

Možnosti vzniku kruhů

Zatímco lokalita Starý Loket u Karlových Varů nebyla patrně po slovanském osídlení v prvním tisíciletí již asi využívána, a tedy lze závěry provést s určitým časovým omezením, lokalita Stará Plzeň měla patrně až do 14. století stále nějaké osídlení. Není však jasno, které plochy a jak byly využívané. Porušením povrchu země mohou se totiž kruhy zničit. To vše nutno vzít v úvahu při určování doby vzniku kruhů.

Na vznik kruhů může být řada názorů. Předkládám své stanovisko podle připomínek vznesených ke karlovarským kruhům :

a.) kruhy mohou být odrazem zemských anomálií, ale proč se vyskytují jen na vodorovných plochách ? Jedna plocha na Hůrce je patrně uměle vyrovnaná, je to jakýsi zářez do svahu. Podle toho lze soudit, že kruhy nevznikly zemskou anomálií, ale jen na vhodných plošinách.

b.) vznik kruhů následkem důlní činnosti nepřichází patrně v úvahu, o takové činnosti prý zde není nic známo.

c.) o stopy po milířích se také nemůže jednat. Milíře by se patrně nepálily u vrcholu kopce, kde nebyla dostatečná zásoba dřeva, navíc virgule vyznačila stopy po ohništi jen s průměrem cca 0,6 m.

d.) patrně se také nemůže jednat o odpadové jámy, protože na takových místech by zůstávaly vyvýšeniny nebo prohlubně. Zde je však povrch, stejně jako u Karlových Varů zcela souvisle plochý.

e.) k názoru, že kruhy jsou způsobeny hranicemi, kde byly spalovány mrtvoly, je těžko se vyjádřit. Je však nepravděpodobné, že by se takové hranice stavěly vždy na jiném místě a vždy tak, že by se místo nikdy nepřekrývalo.

f.) o tom, že by na nynějších místech kruhů někdy stály dlouhou dobu stany dělníků, skautů aj., není prý také nic známo.

g.) k názoru, že se jedná o stopy po přistání létajících strojů mimozemské civilizace, se lze těžko vyjádřit. Taková možnost však nemá logiku. Proč by si mimozemšťané vybírali k přistání tak malé a nevhodné plošinky, když v okolí, po polích, apod., vždy bylo dost lepšího místa ? Totéž platí i o dalších lokalitách.

h.) nejpřijatelnějším zůstává názor, že se jedná o otázky stanů. Jak již bylo uvedeno, neumí ale odpovědět např. na otázku, kdy kruhy vznikly a jak je možné, že se na tak osídlené Hůrce udržely.

Ze které doby mohou kruhy pocházet ? Z doby, kdy ještě na vrcholu nestál hrad ? Je možné, že Hůrka byla osídlena, podobně jako hradiště u Karlových Varů, již před několika tisíci lety ! Bohužel, o tom žádnou informaci nemám, a myslím, že kdyby o tom bylo něco známo, že by to bylo na naučné stezce i jinde patřičně zdůrazňováno. Dávné osídlení, i když se o tom nyní ještě nic neví, je možné. Ale jak si vysvětlit, že kruhy přečkaly pozdější život kolem hradu ? Což tam nebyly žádné stavby, které by je zničily ? Je možné, že kruhy vznikly až v době, kdy na Hůrce již stála nějaká tvrz, případně později hrad. V tom případě by i archeologové museli přijmout možnost, že lid kolem hradu nebo tvrze žil v kožených stanech kulatého tvaru na základně nebo v nějakých polokožených chýších, rozhodně ne zapuštěných do země. Zatím virgule nenašla na Hůrce ani na Starém Lokti žádné stopy po přímých (obdélníkových a pod.) základech. Je možné, že na Hůrce, kde se našly kruhy, skutečně nikdy žádné pevné stavby nestály a s největší pravděpodobností se zem ani nikdy hlouběji nepřekopávala. V tom případě kruhy mohly vydržet od nejstarších dob.

Výskyt stejných kruhů na dvou lokalitách názor na vznik kruhů upřesňuje, ale současně předkládá nové nezodpovězené otázky. Celá záležitost je nejen zajímavá, ale její vyřešení může znamenat zásadní změnu pohledu na způsob života v dřívějších dobách. I když se o archeologii a historii příliš nezajímám, záhada kruhů mne stále více přitahuje. A tak jsem vyhledal další, třetí hradiště, opět poblíž Karlových Varů, vedle Ohře, u Velichova. Je to vysoká skalnatá ostrožna, téměř neporušená lidskou činností z poslední doby, takže má výborné podmínky pro průzkum. Oficiální archeologický výzkum se tam ještě neprováděl, takže povrch je většinou výborně zachovalý pro senzibilní průzkum. Pokoušel jsem se hledat tajemné kruhy i zde a skutečně jsem je našel ! Již nález prvního kruhu byl opravdovým vítězstvím. Detailně jsem jich zatím vyznačil a vyfotografoval jen několik, ale orientačně jsem jich tam našel přes 50 ! Téměř na všech místech, kde je plošinka nebo málo svažitý terén, se kruhy nacházejí. Opět se žádné nepřekrývají a uprostřed téměř každého zase virgule vyznačila ohniště ! Jediný zásadní rozdíl oproti předchozím lokalitám je v tom, že všechny kruhy jsou v průměru menší.

Je samozřejmé, že od stále hlubší záhady je těžko odejít. Mám již program, jak dál pokračovat, přesto bych rád uvítal jakékoliv jakékoliv připomínky, kritiky a názory. K plzeňským kruhům by mohly značně přispět informace o osídlení, stavbách, hradbách a pod. i od nesenzibilních osob.

Dostal jsem mj. i velmi zajímavé popisy vizí, které byly odezvou na mé články ve Spiritu. Jsou popsány ve Spiritu č. 2/95. Zatím jsem nedostal žádný dopis, který by prohlásil, že je to vše jen vymyšlené a doufám, že ani žádný nedostanu. Na to předem dávám jednoduchou odpověď : kdybych si to chtěl vymyslet, nevěnoval bych desítky hodin procházením se s virgulí v různých, i dosti vzdálených místech, nevyhazoval bych hodně peněz za benzín a za desítky barevných fotografií. Některé z fotografií ze Starého Lokte a z Hůrky byly již otištěny ve Spiritu u zmíněných článků.

Uvítal bych, kdyby se ozvali další senzibilové s podobnými nálezy, zejména z jiných končin republiky. I pouhým porovnáváním nálezů by se mohla vymezit doba, kdy kruhy vznikly, příp. zodpovědět jiné otázky.

Ing. Vlastimil Baumgartl

Z časopisu ZAZ č.1/1995 (občasník Klubu psychotroniky a UFO)