Poznámky ke knize Vlastimila Baumgärtla "Fenomény ingerence a prestace"

Publikace Ing. Vlastimila Baumgärtla "Fenomény ingerence a prestace" přináší zajímavé závěry v oblasti teorie a praxe proutkaření. Autorův přínos je v tom, že se pokusil stanovit empirické vzorce na určení stáří stop, kterou zanechal cizí předmět v určitém místě nebo v terénu, a tedy doby, kdy tyto předměty reálně existovaly a působily na okolí. 

Stručně lze předloženou hypotézu shrnout do závěru, že:  - stopa, kterou těleso zanechalo na místě nebo v terénu, a kterou je možné senzibilně zachytit, je závislá  · na době, po kterou těleso působilo na podkladový materiál · na tlaku, kterým těleso působilo na podkladový materiál (obr. 1a, b) · na jiných, dosud neznámých vlivech tzn. že doba, po kterou je možné stopu po předmětu senzibilně zachytit, je tím delší,  · čím déle těleso působilo na podkladový materiál · čím větší tlak na podkladový materiál vyvíjelo · čím více podpůrných vlivů na místě působilo (autor uvádí zejména vlhkost).

Autor tedy na základě postupů a závislostí stanovuje i návod, jak řešit problémy v určování doby a stáří jednotlivých nálezů a zjištění, získaných senzibilními metodami, předkládá pomůcku, jak postupovat nikoli metodou odhadů, ale využít kombinace matematicky vyjádřených empirických postupů. 
Klíčem k tomu mu byly tzv. "karlovarské kruhy", jím senzibilně detekované stopy na starých hradištích a také autorem určené jako pozůstatek kruhových stanových obydlí starých Slovanů, čímž je i takto datoval. 
Problém je však v tom, tyto nálezy nebyly dosud detekovány jinými senzibily, nekonal se dosud společný průzkum několika nezávislých badatelů na místech nálezů těchto kruhových stop. Pokud by jiní senzibilové nepotvrdili jeho senzibilní zjištění, vyplývalo by z toho, že: 
· autor je natolik citlivým senzibilem, že zachycuje i to, co jiní nejsou schopni detekovat
· autor kdesi správně zachytil kruhovou stopu po něčem, co nebyl schopen určit a další nálezy jsou už pouze sugestivně rozvíjejícími závěry

Vzhledem k tomu, že autor nepoužívá metodu mentálního dotazu a tedy není schopen se vnitřně zaměřit na hledaný charakter nálezů ještě před vlastním měřením, lze předpokládat, že teorie karlovarských kruhů je postavená na sugesci a omylu.  Z toho vyplývá, že i datování stop a z toho vyplývající závěry pro empirické vzorce jsou postaveny na chybném základě.  Empirické vzorce jsou stanoveny podle pokusů, u kterých připravovala podmínky a prováděla měření jedna a tatáž osoba - sám autor. Nebyla tedy dodržena podmínka slepého pokusu a to je další podpůrný fakt pro závěr, že senzibilní reakce jdou s největší pravděpodobností na vrub sugesci.

Přínos práce je přesto značný - autor se pokusil stanovit podmínky, které by mohly vést k vytvoření stop po předmětech a tedy způsobovat odpovídající reakce organismu člověka - proutkaře (senzibila). Teorie také vysvětluje příčiny omylů, kterých se proutkaři dopouštějí. 
Publikace může inspirovat další badatele k prověření vzorců a opakování pokusů, ovšem s lepší metodikou a s využitím těch postupů, kde by byly vyloučeny či maximálně eliminovány vlivy sugesce pokusných osob, zejména při přípravě pokusů a vlastním provádění příslušného měření. 

Obr. 1 - vytvoření ingerenční stopy po předmětu na povrchu 

Obr. 2 - vytvoření stopy po předmětu v podloží (a) stopa po předmětu, který je v podloží - (b) stopa zůstává, i když předmět již tam není

Ing. Samuel Laurenc

Z časopisu ZAZ č. 3/2001 (občasník Klubu psychotroniky a UFO)