Význam Agricolova popisu proutkaření

Často bývá popisována činnost proutkařů v dávných dobách, např. při hledání stříbrných žil apod. Také bývají zmínky o G. Agricolovi, lékaři a mineralogovi, který ve svém obsáhlém spise již v r. 1556 popisuje činnost proutkařů, již tehdy praktikovanou na našem území podobně jako dnes. 

Jeho slova uváděna nebývají, až nyní ve Spiritu č. 48/2000 je v článku "Tajemství telepatie" citováno o činnosti proutkařů: "Oni uchopí rozvětvený prut do svých rukou a stisknou do dlaně tak, že sevřené prsty směřují k obloze a prut je zdvižen na tom konci, kde se obě větve dotýkají. Potom náhodně putují sem a tam hornatou krajinou. Říká se, že v okamžiku, kdy se jejich nohy ocitnou na žíle, prut se ihned stáčí a kroutí a tímto způsobem odhaluje žílu. Jakmile jejich nohy znovu vykročí a oni se vzdálí z tohoto místa, prut zase znehybní."

Tento citovaný text je zajímavý, zejména pro skeptiky, uveďme alespoň dva důvody:

1) I když se již dnes při proutkaření používají většinou různé kovové virgule, stále ještě někteří proutkaři používají i skutečné rostlé proutky, stejné a stejným způsobem, jako tomu bylo před staletími, podle citace prakticky před 500 lety! I když se stále používají stejné nástroje a stejné metody, je možné, že by za tu dobu lidé nepoznali, že virgule ve skutečnosti nic nenachází a že virguli lidé vlastně ovládají jen svým přáním apod., jak tvrdí skeptici? Jistěže ne, vždyť se ve světě prokazatelně praktikuje proutkaření po tisíciletí a nebylo by tomu tak, kdyby lidé neměli dobré výsledky.

2) Ještě z jednoho důvodu je citace zajímavá. Ve zpravodaji ZAZ č. 5/1999 byl uveden popis jedné "vydařené" akce pražských skeptiků na půdě České akademie věd. Tehdy po odborné přednášce prof. Gruntoráda, která se proutkařením vůbec nezabývala, vystoupil s tzv. "koreferátem" činovník pražských skeptiků dr. Heřt. V článku byly uvedeny jeho různé výroky, např. že všichni senzibilové, tedy i proutkaři, "byli časem odhaleni jako podvodníci", v dalším také prohlásil o Agricolovi, že si z proutkařského fenoménu dělal legraci. Bylo uvedeno, jak na to prof. Gruntorád negativně reagoval jakožto odborník dobře znalý Agricolových spisů, načež ho přede všemi zesměšnil dr. Heřt slovy "Pane profesore, je třeba literaturu znát dokonale!" Nyní citovaný Agricolův text dodatečně svědčí, kdo měl pravdu, také o způsobech jednání a kvalitě argumentace pražských skeptiků.

Ing. Vlastimil Baumgartl

Z časopisu ZAZ č. 1/2001 (občasník Klubu psychotroniky a UFO)