Stáří objektu je záhadou. Pouze z ostatních nálezů lze usuzovat, že jde o památky na rané osídlení Slovanů. 

Autor Anton Gnirs uvádí dokonce dva ringvaly. Jeden z těchto ringvalů byl na pahorku zvaném Mieslbuhl. Byl zničen ve dvacátých letech minulého století. Zachovaly se na něm údajně opracované kameny,  pozůstatky obranné stavby protestantského rytíře. Podle pověsti šlo o věž a hladomornu. Podle údajů Gnirse z roku 1932 se do té doby zachovaly již jen stopy kruhového objektu s průměrem asi 25 metrů. Víc údajů, ani přesná lokalizace tohoto ringvalu není známá.

Ringval u Rankovic, který se dodnes zachoval, je ve svažitém terénu a kruhový objekt má celkový průměr 80 metrů s centrálním ostrůvkem o průměru 56 metrů. Patří k těm větším. Je situován na jižní straně, asi 100 metrů pod výraznou terénní vyvýšeninou s kruhovou rovinkou na vrcholu. Lokalita evokuje představu hrazeného sídliště se zbytkem příkopu. Ovšem informace o archeologických nálezech chybí. Nálezy středověkého osídlení byly potvrzeny nejblíže Rankovic 500 metrů východně s pomístním názvem „Stará Ves“.V každém případě však toto vyvýšené místo nad ringvalem odpovídá mnohem více představám o fortifikované tvrzi, než podstatně níže po svahu situovaný ringval. Nelogická je také velká vzdálenost od probíhající silnice. Ringval, na němž mělo stát strážiště, chránící historickou kupeckou cestu z Teplé do Chebu je od této komunikace vzdálen dobrých šest set metrů. Případná ochranná funkce je navíc zpochybnitelná evidentně odvěkými mokřadly a rybníčky, ztěžujícími pohyb kohokoliv od ringvalu směrem k cestě. Strážní posádka by měla případný pořádkový zásah na kupecké cestě tímto terénem značně ztížen. Musela by využívat několikakilometrové okliky, jinak by se utopila několik desítek metrů od své tvrze. Obvodový kruhový vodní příkop má doposud zachován vodní přítok jedním z několika potůčků, stékajících se svahu. Současné šířka příkopu je nepravidelná čtyři až deset metrů, což činí centrální ostrůvek asymetrickým. Vnější obvod je však dokonalý geometrický kruh. Vzhled ringvalu dokazuje, že středová plocha byla v minulosti rozšiřována přisypáváním materiálu a tím současně redukován obvodový příkop. O tomto faktu také svědčí informace, že ještě ve třicátých létech minulého století byla středová plocha ringvalu využívána jako pole. Každý sedlák chtěl mít vždy pole co největší a v tomto případě bylo ve svahu nad ringvalem materiálu k terénním úpravám k dispozici dostatek. Z této strany byl také situován 3 metry široký nájezd přes obvodový příkop na středovou plochu. Navážení materiálu směrem se svahu jistě nečinilo potíže. Psychotronický odhad původního průměru středového ostrůvku je nanejvýš čtyřicet metrů, možná i méně. Do současného stavu tedy musela být zvětšena jeho rozloha víc než o polovinu. Původní vzhled ringvalu nebyl tedy příliš odlišný od jeho příbuzných v okolí. Také účel tohoto terénního útvaru u Rankovic, jako středověkého fortifikačního objektu pro strážní účely je sporný.