Klub psychotroniky a UFO

 

ŠUMAVA


Bílá paní ve Velharticích


K rodu zakladatelů hradu se váže pověst o Bílé paní velhartické : Ve velhartické kronice Karla Poláka, který opisuje pověst místního písmáka Františka Votavy:

"Tak jako na mnohých hradech českých vídaIi bílou paní, tak i na hradě velhartickém často vídána byla bílá něžná paní Hradecká z Velhartic v ložnici klínového pokoje, nalézajícího se na straně k cimbuří. Zemřela při narození dcerušky Elišky a po pohřbu třetí den o 11. hodině v noci přišla, objevíc se z výklenku, zakolébala plačící dcerušku. Stará Kačena znajíc velmi dobře milou povahu zemřelé této paní s klidem na ni pohlížela a tato o 12. hodině políbivši dcerušku obrátila se k výklenku a zmizela. To se opakovalo každé noci, až manžel pán z Hradce, když přijel z válečného tažení, dcerušku na vychování do Hradce odvezl. Však nicméně ukazovala se zde bílá paní i dále a sice u zadní gotické branky."

Pověst neuvádí jméno bílé paní. Většina pramenů se shoduje v tom, že bílou paní byla dcera Jana z Velhartic, posledního mužského potomka hlavní větve rodu. Jinde se lze dočíst, že by to měla být snad jeho manželka Anna.

Kdo byl tedy bílou paní ? Zvažujme nejprve možnost, zda by jí nemohla být manželka Jana z Velhartic.

Poslední mužský potomek hlavní větve rodu pánů z Velhartic, Jan (Ješek) z Velhartic, byl dvakrát ženat. O prvním manželství (uzavřeném okolo roku 1371), s dcerou bavorského rytíře Petra Ekra z Ecku, se neví, zda-li byly z něj vůbec děti. Nevíme, jak se jeho první žena jmenovala. Annu, coby jméno jeho manželky, tedy nelze vyloučit. Historie mlčí. Vzhledem k tomu, že brzy ovdověl, lze předpokládat, že děti nebyly. Ale pozor! Co když ovdověl, neboť jeho žena zemřela při porodu své dcery Elišky? Tato spekulace zůstává otevřenou otázkou.

V souvislosti s Janem z Velhartic existuje ve výše zmíněné Polákově kronice zmínka (Polák cituje prof. Šimáka: České dějiny 1, svazek 4) o manželce Eltrudě ze Šenštejna: "Jan se současně oženil s dcerou bavorského rytíře Petra Ekra z Ecku a poručil proto všecko jmění své, jména Velhartice a Hrádek svati svému Petrovi mladšímu a manželce Eltrudě ze Šenštejna." Z citace není jednoznačně zřejmé, zda-li je to jeho manželka. Je-li to jeho manželka, máme jméno jeho první ženy.

V téže kronice je zmínka o tom, že Václav Břežan, archivář Rožmberků, se zmiňuje o Anně, jako o manželce Jana z Velhartic (odkaz na ČČM 1878, str. 100). Polák konstatuje, že se jedná o omyl.

Janova druhá žena byla Žofka z Opočna. Spolu měli dvě dcery, starší Kateřinu, mladší Annu. Jan z Velhartic zemřel před rokem 1390 na Nových Hradech, kde strávil poslední roky svého života.

K možnosti, zda manželka Jana z Velhartic je bílou paní, je třeba podotknout, že jí asi nebude, a to právě proto, že jejím mužem byl Jan z Velhartic. Tato verze totiž odporuje citaci pověsti. V pověsti se cituje "bílá něžná paní Hradecká".

Z pověsti, která je citována výše, vyplývá několik důležitých informací, podle nichž by nemuselo být těžké zjistit o koho se jedná. V dalším pátrání se nyní zaměřme na dcery Jana z Velhartic, tak jak o tom ostatně traduje většina pramenů.

Vezměme si informace jednu po druhé.

Z pověsti vyplývá, že manžel bílé paní a otec Elišky je pán z Hradce. Bílá paní tedy:

1) byla provdána za pána z Hradce

Po Janově smrti (před rokem 1390) se jeho dcery, Kateřina i Anna, provdaly. Stačí nyní zjistit, která z nich se provdala za pána z Hradce. Záhy však zjistíme, že se provdaly, a to podle přání Oldřicha z Rožmberka, jejich poručníka, obě za pány z Hradce! (rozuměj Jindřichova Hradce). Obě tedy splňují tuto podmínku.

Bílá paní, manželka pána z Hradce:

2) měla dceru Elišku, zemřela při porodu (bylo to poslední její dítě, v případě, že měla více dětí).

Kateřina se vdala (roku 1391) za Jana staršího z Hradce (syna Oldřicha z Hradce). Měli spolu tři děti: Menharta a dvě dcery. Jedna z nich se jmenovala Eliška (později byla provdána za Arnošta Flašku z Pardubic). Tato Eliška zemřela roku 1437. Jedná se tedy o onu maličkou Elišku z pověsti. Zdá se, že u Kateřiny jsou podmínky č.1 a 2 splněny.

(Augustýn Sedláček ve svých "Hradech..." se však zmiňuje, že Kateřina žila ještě roku 1419; v té době mohla mít tedy minimálně 44 let, spíše daleko více, snad přes padesát, je nepravděpodobné, k by v tomto věku podstoupila ještě porod. Navíc, její manžel Jan starší byl tehdy již léta po smrti, zemřel asi 1418.)

Anna se provdala za Menharta z Hradce (syna Heřmana z Hradce). V době svého manželství s Menhartem by musela mít dceru Elišku a musela by zemřít při porodu této dcery. Historické prameny se však zmiňují o skutečnosti, že byla vdaná za svého života celkem třikrát Menhart byl špatného zdraví; za dva roky zemřel. Podruhé se Anna vdala již roku 1393 za Václava z Vartenberka; potřetí naposledy za Hynka z Dubé a z Náchoda, se kterým měla dva syny. U Anny není splněna podmínka č.2, navíc, i kdyby měla se svým posledním manželem dceru Elišku, o které historie mlčí, její poslední muž nebyl pán z Hradce (zde by nebyla splněna podmínka č. 1).

Bílá paní dále

3) žila na Velharticích.

Kateřina žila po sňatku na Velharticích, Anna žila později na Čečovicích.

Muž bílé paní, pán z Hradce:

4) se zúčastnil někdy v té době válečného tažení.

Vypadá to, že tato okolnost není pro nás směrodatná. Doba Václava IV., kdy naši účastníci žili, nebyla již onou dobou klidu, jako za předcházejícího krále Karla IV. Válečná tažení se již stala bohužel opět součástí života českých pánů, kteří mezi sebou sváděli drobné války.

Závěrem můžeme shrnout:

Bílá paní velhartická je z posuzovaných žen pravděpodobně Kateřina, dcera Jana z Velhartic. Hovoří pro ni nejvíce splněných podmínek. Při veškerých nejasnostech a pochybách je třeba vzít v úvahu také velkou časovou vzdálenost mezi její dobou a naší současností. Zdědila po svém otci polovinu Velhartic. Odevzdala ji svému manželovi Janovi staršímu z Hradce. Ten získal roku 1395 druhou polovinu Velhartic od Jindřicha z Rožmberka. (Jindřich z Rožmberka ji koupil téhož roku od ovdovělé Anny z Velhartic). Rožmberkové byli s Velhartickými v dobrých vztazích; již Oldřich z Rožmberka pomohl vydatně Janovi z Velhartic ve válce s Bavory.

Na rozdíl od některých nebezpečných bílých paní, např. od Bílé paní karlštejnské nebo Bílé paní valdecké, byla bílou paní a maminkou milující, "něžnou".

 


Podle :

Březina, K.: Přehled hradních a zámeckých strašidel. Vl. nákl., Brno, 2000